Odpisy staveb při prodeji majetku a pravidla jejich uplatnění
Pokud si koupíte hmotný majetek za více než 80 000 Kč, nemůžete si ho dát celý ihned do nákladů. Jde o dlouhodobý majetek a předpokládá se, že vám bude sloužit několik let. Proto můžete dát každý rok do nákladů (tj. odepsat) pouze část jeho kupní ceny. Odpis tedy vyjadřuje opotřebení majetku za určité období v korunách. Jinými slovy je to určitá část pořizovací ceny majetku, kterou si v daném období můžete uplatnit jako daňově uznatelný náklad.
Pozor - majetek, který neztrácí na hodnotě a neopotřebovává se (např. pozemky), nelze odepisovat (daňově ani účetně). Naopak, z nemovitostí se odpisují stavby, které jsou účtovány na účtu 021 - Stavby, bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti. Oprávky tvoří všechny odpisy za celou dobu používání dlouhodobého majetku.
Typy odpisů: účetní a daňové
Odpisy majetku se dále dělí podle rychlosti jejich odepisování. Existují dva hlavní typy odpisů - účetní a daňové.
Účetní odpisy
Účetní odpisy se týkají podnikatelů, kteří vedou účetnictví a řídí se zákonem o účetnictví a jeho prováděcími předpisy. Nejčastěji se jedná o společnosti s ručením omezeným. Účetní odpisy vyjadřují reálné (nebo přinejmenším přesnější) opotřebení majetku, protože vy sami rozhodujete o tom, do kolika let odpisy rozdělíte a v jaké výši, ale musíte přitom dodržovat zákon o účetnictví. Následně si sestavíte tzv. odpisový plán. Účetní odpisy mají na rozdíl od daňových odpisů výhodu v tom, že mohou odepisovat dlouhodobý nehmotný majetek. Účetní jednotka si sama definuje dlouhodobý nehmotný majetek svou interní směrnicí, která určuje výši pořizovací ceny. Pod dlouhodobým nehmotným majetkem si lze představit např. software. Účetní odpisy vyjadřují skutečné opotřebování nebo spotřebovávání majetku tak, aby měl podnikatel k dispozici realistický přehled o svém majetku. Účetní předpisy nestanovují přesnou výši dlouhodobého majetku, který si může účetní jednotka odepisovat. Díky tomu poskytují účetní odpisy podnikatelům větší volnost. Podnikatel si sám dle svého uvážení rozhodne, po jakých částkách a jak dlouho bude dlouhodobý majetek odpisovat. Většina účetních jednotek však pro lepší orientaci volí stejný limit jako pro daňové předpisy, za dlouhodobý majetek se považuje ten, který přesahuje cenu pořízení 80.000 Kč. Způsoby účetního odepisování:
Časové odepisování: Jedná se o nejčastější způsob, kdy se odpisy rozvrhnou na určitý počet let.
Čtěte také: Jak na odpisy nové střechy
Výkonové odepisování: Nejčastěji se používá pro firemní auta, kde ukazatelem je počet ujetých kilometrů.
Daňové odpisy
Daňové odpisy se týkají všech podnikatelských subjektů a upravuje je zákon o daních z příjmů a související předpisy. Daňové odpisy řeší každý podnikatel, který v rámci svého daňového přiznání uplatňuje skutečné výdaje. Zákon o daních z příjmů stanovuje, že si lze odepsat z daní majetek, jehož doba použitelnosti je více než jeden rok a jehož pořizovací cena je vyšší než 80 000 Kč. Zatímco účetní odpisy ovlivňují účetní výsledek hospodaření, daňové odpisy ovlivňují základ daně a potažmo výši daně z příjmů. Pokud je tedy firma účetní jednotkou s podvojným účetnictvím, účtuje o účetních odpisech majetku.
Rovnoměrné vs. zrychlené odpisy
O výběru zrychlených či rovnoměrných odpisů rozhodujete sami, ale v průběhu odepisování své rozhodnutí už nemůžete změnit. Zpravidla se použití zrychlených odpisů vyplatí v případě, kdy jste si 100% jistí, že vaše podnikání bude v následujících letech v zisku. Nemovitosti se obvykle odpisují rovnoměrně. Rozhodnutí ale záleží na vás.
Přerušení daňových odpisů
Daňové odpisy můžete přerušit (např. je jeden rok vůbec neuplatnit). To způsobí, že se vám zvýší základ daně, z čehož by logicky mělo plynout, že zaplatíte o to vyšší daň. Jde o to, že vybrané položky, které snižují základ daně, mohou být uplatněny pouze v omezeném časovém limitu. Proto je někdy výhodnější přerušit odepisování a dát přednost uplatnění položek snižující základ daně. Typicky se jedná třeba o uplatnění ztráty z minulých let (je nutné ji v daňovém přiznání uvést nejpozději do 5 let).
Zařazení majetku do odpisových skupin
Zařazení majetku do příslušné odpisové skupiny je důležité z hlediska stanovení jeho minimální doby odepisování. Majetek můžete odepisovat i po delší dobu, ale v tom případě budou jednotlivé odpisy nižší. Zákon stanovuje 6 odpisových skupin, které se liší dobou odpisování a každý hmotný majetek má své zařazení. Zařazení do skupin určuje Příloha 1 zákonu č. 586/1992 Sb. Nemovitosti obecně spadají do skupin 4, 5, 6. V těchto skupinách se pak provádějí odpisy v rozsahu 20, 30 a 50 let. Nejčastější typy nemovitostí - byty a rodinné domy se řadí do 5. odpisové skupiny.
Čtěte také: Efektivní stavební práce s míchačkami
V praxi možná budete tápat, do jaké odpisové skupiny majetek zařadit. Daňový poradce Jaroslav Veselka vysvětluje, jak ideálně postupovat: „Zařazení majetkové složky do jedné z odpisových skupin se provádí dle kódů Českého statistického úřadu a není to úplně jednoduchý úkol. V praxi proto doporučuji využívat i vysvětlivky Českého statistického úřadu, které uvádí na svých internetových stránkách.“
Typy staveb odepisovaných na účtu 021 - Stavby
Podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se pod pojmem "stavby" rozumějí:
- stavby včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů,
- otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť,
- technické rekultivace,
- byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky, v případě společných částí nemovité věci se použije § 14 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb.,
- nemovité kulturní památky,
- technické zhodnocení (TZ) staveb uvedených v § 28 odst. 5 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tj. staveb, který účetní jednotka úplatně nebo bezúplatně užívá. Pokud účetní jednotka provede na této stavbě TZ na svůj účet a ocenění jedné položky TZ převyšuje částku 40 000 Kč, účtuje o TZ a odpisuje jej,
- technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, jednou korunou českou v případě, že není známa jejich pořizovací cena,
- právo stavby, pokud není zásobou.
Majetek, který není předmětem odpisování
Majetek, který podle § 66 odst. 7 vyhlášky č. 410/2009 Sb. není předmětem odpisování:
- umělecká díla, která nejsou součástí stavby, sbírky muzejní povahy, movité kulturní památky, předměty kulturní hodnoty a obdobné movité věci stanovené jinými právními předpisy,
- nedokončené stavby a technické zhodnocení, pokud nejsou uvedeny do stavu způsobilého k užívání,
- dlouhodobý hmotný majetek (nemovitý), pokud ho má účetní jednotka v nájmu nebo pachtu nebo ve výpůjčce,
- pozemky, a to ani v případě, že se jedná o jednu věc: pozemek se stavbou podle nového občanského zákoníku,
- dlouhodobý majetek (nemovitosti), který podle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, účetní jednotka ocenila reálnou hodnotou (majetek k prodeji),
- majetek oceněný jednou korunou českou, pokud není známa jejich pořizovací cena (nemovité kulturní památky, církevní stavby apod.), podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a technické zhodnocení tohoto majetku s výjimkou technického zhodnocení nemovitých kulturních památek a církevních staveb.
Stanovení pořizovací ceny nemovitosti pro odpisy
Stanovení pořizovací ceny je základním krokem, který je třeba provést, aby bylo možné začít odpisovat. Podmínkou pro odpisy budov je, aby byla nemovitost součástí vašeho obchodního majetku. To znamená, že souvisí s vaším podnikáním a má pořizovací cenu vyšší než 80 000 Kč. Naopak nemůžete odepisovat pozemky, protože jde o majetek, který nelze opotřebovat. Pozor! do nákladů není možné zahrnout poměrnou částku kupní ceny vynaloženou na pozemek. Pro zjištění hodnoty pozemku je možné využít odhadce a nechat si vyhotovit znalecký posudek na cenu pozemku, který se od celkové ceny odečte. Jako alternativu lze také využít cenovou mapu stavebních pozemků a zjištěnou cenu opět od celkové ceny odečíst. Tento proces zpravidla vyžaduje znalecký posudek, který určí poměrnou část celkové pořizovací ceny, jež připadá na samotnou stavbu a na pozemek. Správné určení těchto hodnot má zásadní vliv na výpočet daňových odpisů, protože vyšší hodnota stavby umožňuje vyšší daňově uznatelné náklady během doby odpisování.
Součásti ocenění stavby
Součástí ocenění stavby nebo její části a technického zhodnocení s ohledem na povahu pořizovaného majetku a způsob jeho pořízení do okamžiku uvedení do stavu způsobilého k užívání, kterým se rozumí dokončení a splnění technických funkcí a povinností stanovených jinými právními předpisy pro užívání (kolaudace), podle § 55 odst. 1 vyhlášky č. 410/2009 Sb. jsou zejména náklady na:
Čtěte také: Zakládání staveb: Nové normy a technologie
- přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, zejména odměny za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, platby za poskytnuté záruky, expertizy, patentové rešerše a předprojektové přípravné práce,
- odvody za dočasné nebo trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a poplatky za dočasné nebo trvalé odnětí lesní půdy,
- průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu, zařízení staveniště, odlesnění a příslušné terénní úpravy, clo, dopravné, montáž a umělecká díla tvořící součást stavby,
- licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku, nikoliv pro budoucí provoz,
- vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby. Zůstatkové ceny vyřazených staveb nebo jejich částí a náklady na vyřazení tvoří součást nákladů na novou výstavbu,
- náhrady za omezení vlastnických práv, náhrady majetkové újmy vlastníkovi nebo nájemci nebo pachtýři nemovité věci nebo za omezení v obvyklém užívání, jakož i platby za smýcený porost v souvislosti s výstavbou,
- úhradu podílu na oprávněných nákladech provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu, účelně vynaložených nákladech provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením a se zajištěním požadované dodávky plynu, účelně vynaložených nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním dodávky tepelné energie,
- úhrady nákladů za přeložky, překládky a náhradní pozemní komunikaci účetní jednotce, která má vlastnické právo k dotčenému majetku anebo která hospodaří s majetkem státu nebo s majetkem územních samosprávných celků, pokud je účetní jednotka oprávněna k takovéto úhradě nákladů,
- zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání; vzniknou-li při zkouškách tohoto majetku použitelné výrobky nebo výkony, snižuje ocenění těchto výrobků nebo výkonů náklady související s pořízením tohoto majetku; další náklady na tyto výrobky a výkony nejsou součástí nákladů souvisejících s pořízením tohoto majetku, nýbrž nákladem z činnosti účetní jednotky,
- zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a nekonzervační práce v případě dalšího pokračování v pořizování; pokud je pořizování majetku zastaveno trvale, odepíše se pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů.
Co není součástí ocenění nemovitostí
Podle § 55 odst. 2 vyhlášky č. 410/2009 Sb. součástí ocenění dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a technického zhodnocení zejména nejsou:
- opravy a údržba. Opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení. Údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady,
- náklady nájemce nebo pachtýře na uvedení najatého nebo propachtovaného majetku do předchozího stavu,
- kurzové rozdíly,
- smluvní pokuty a úroky z prodlení, popřípadě jiné sankce ze smluvních vztahů,
- nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba,
- náklady na zaškolení pracovníků,
- náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami,
- náklady na biologickou rekultivaci,
- náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání,
- v případě pozemku vykazovaného v položce "Pozemky" nejsou součástí jeho ocenění dlouhodobý hmotný majetek vykazovaný v položkách "Stavby", "Pěstitelské celky trvalých porostů" a "Ostatní dlouhodobý hmotný majetek" podle § 14 odst. 7 písm. b) vyhlášky č. 410/2009 Sb., což jsou ložiska nevyhrazeného nerostu nebo jejich části koupené nebo nabyté vkladem jako součást pozemku po 1. 1. 1997,
- v případě práva stavby není součástí jeho ocenění stavba vyhovující právu stavby.
Způsob nabytí nemovitosti a vliv na odpisy
Koupě nemovitosti: Do odpisů vstupuje vyčíslení skutečně vynaložených nákladů, za které byla pořízena (bez hodnoty společného pozemku), tedy na základě kupní ceny a výdajů spojených s pořízením (daň z nabytí, provize makléře, atd.). Pokud je doba od koupě nemovitosti a počátkem pronájmu nižší než 5 let, vstupní cenou jsou reálně vynaložené náklady. Pokud je doba od koupě nemovitosti a počátkem pronájmu vyšší než 5 let, je určena tzv. reprodukční pořizovací cena nemovitosti jako vstupní údaj pro odpisy. Žádné další náklady nejsou uplatňovány.
Dědictví nepronajímané nemovitosti: Nechte si zpracovat znalecký posudek od odhadce a tuto cenu (bez hodnoty pozemku pod domem) můžete začít odpisovat.
Dědictví již pronajímané nemovitosti: Teoretickou možností je případ, kdy se jedná o zděděnou nemovitost, kterou zůstavitel již před svojí smrtí odpisoval. V tomto případě by mohl nový majitel pokračovat v odpisování započatém původním vlastníkem.
Nemovitost zděděná, darovaná nebo restituovaná: Nabytí majetku, které bylo od daně z příjmu osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. V §27 Zákona o daních z příjmů jsou vyjmenovány případy, u kterých není možné zařazení do odpisů provézt.
Vlastní výstavba nemovitosti: Pokud si majitel nemovitosti postavil nemovitost sám v době kratší než 5 let před zahájením pronájmu, vstupní cenou pak budou vlastní náklady na pořízení nemovitosti. V případě výstavby stavebních děl, příp. při provádění technického zhodnocení stavebních děl, se musíme zabývat především otázkou toho, kdy lze daný majetek zaevidovat a začít odpisovat (daňově či účetně), neboť v případě výstavby nemovitosti je podnikatel vlastníkem již od prvopočátku. Důležitý moment, ke kterému se váže režim uplatňování nákladů, je datum uvedení nemovitosti do stavu způsobilého obvyklému užívání (viz § 26 odst. 5 ZDP). Podle zákona o daních z příjmů se uvedením stavby do stavu způsobilého obvyklému užívání rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. Pro správce daně je v daných případech stěžejní existence kolaudačního souhlasu nebo pravomocné kolaudační rozhodnutí, nikoliv jen ekonomický princip používání majetku, tak jak je rozebrán ve zmíněné interpretaci I-33.
Nelze odpisovat družstevní nemovitost, jelikož majitel vlastní pouze podíl v bytovém družstvu, nikoliv fyzickou nemovitost.
Výpočet odpisů
Rovnoměrné odpisy
K výpočtu rovnoměrných odpisů potřebujete znát roční odpisovou sazbu. Výši odpisu jednoduše spočítáte tak, že pořizovací cenu vynásobíte příslušnou sazbou. Pro 5. odpisovou skupinu (byty a rodinné domy) je sazba v prvním roce 1,4%, v dalších letech 3,4%. V případě potřeby je možné uplatňovat i nižší odpisy, čímž se prodlouží doba odpisování nemovitosti.
Příklad: Pořídili jste si kanceláře, jejich kupní cena bez hodnoty pozemku je 3 miliony korun. Nemovitost spadá do 5. odpisové skupiny. První rok odpíšete 1,4 % pořizovací ceny nemovitosti, což je 42 000 Kč (3 000 000 Kč * 0,014).
Zrychlené odpisy
Budete-li uplatňovat zrychlené odpisy, musíte znát koeficienty pro jednotlivé roky. Ty opět najdete v zákoně o dani z příjmu. Pro 2. odpisovou třídu činí 5 v 1. roce. Výpočet v prvním roce: pořizovací cena / koeficient pro 1. rok. Následující roky se pak provede odpis pomocí výpočtu: 2 * zůstatková cena / (koeficient pro další roky odpisování - počet let, po které již byl majetek odpisován).
Tabulka odpisových sazeb a koeficientů pro nemovitosti
Níže uvedená tabulka shrnuje odpisové sazby a koeficienty pro rovnoměrné a zrychlené odpisy pro nemovitosti zařazené do 4., 5. a 6. odpisové skupiny (pro rovnoměrné odpisy se sazby násobí pořizovací cenou, pro zrychlené se dělí koeficienty).
| Odpisová skupina | Minimální doba odpisování (let) | Rovnoměrné odpisy - sazba v prvním roce (% pořizovací ceny) | Rovnoměrné odpisy - sazba v dalších letech (% pořizovací ceny) | Zrychlené odpisy - koeficient v prvním roce | Zrychlené odpisy - koeficient v dalších letech |
|---|---|---|---|---|---|
| 4. skupina | 20 | 5,0 | 5,0 | 20 | 21 |
| 5. skupina | 30 | 3,4 | 3,4 | 30 | 31 |
| 6. skupina | 50 | 2,0 | 2,0 | 50 | 51 |
Zdroj: § 30, § 31, § 32 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Abyste měli jistotu, že jste při výpočtu neprovedli chybu, můžete si své výsledky zkontrolovat pomocí online kalkulačky.
Technické zhodnocení nemovitostí
Technické zhodnocení vstupuje do hry ve chvíli, kdy dojde k tak zásadní změně, že investované náklady nevstupují přímo do výdajů jako například u oprav, ale zahrnují se do výdajů prostřednictvím odpisů. Technické zhodnocení až na výjimky zvyšuje ocenění nemovitého majetku. Jednou z výjimek, kdy technické zhodnocení nezvyšuje cenu nemovitosti, je případ, kdy bylo technické zhodnocení uvedeno do užívání nejpozději v prvním roce odpisování příslušného majetku. Pokud nemovitost rekonstruujete a cena úprav je vyšší než 80 000 Kč, jedná se o technické zhodnocení majetku. Jako příklad lze uvést zateplení celého objektu, přístavba garáže, přístavba patra a další rekonstrukce, které zásadním způsobem mění účel nebo technické parametry nemovitosti a současně přesahuje částku 80.000,- Kč.
Vymezení technického zhodnocení
Podle § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se technickým zhodnocením rozumějí dokončené zásahy do dlouhodobého hmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření jeho vybavenosti nebo použitelnosti, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého majetku podle § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb., které převyšuje částku 40 000 Kč. Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého majetku. Podle § 14 odst. 9 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se za dlouhodobý hmotný majetek považuje technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku nebo drobného dlouhodobého hmotného majetku, jehož ocenění převyšuje částku 40 000 Kč.
Pro posouzení, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu, si můžeme uvést několik možností technického zhodnocení, které jsou uvedeny v § 33 ZDP:
- Nástavby jako změny dokončených staveb, jimiž se stavba zvýší.
- Přístavby jako změny, jimiž se dokončené stavby půdorysně rozšiřují, za předpokladu, že přístavba je s původní stavbou provozně spojena.
- Stavební úpravy se týkají zejména vnitřní přestavby nebo vestavby, kdy musí být zachováno vnější půdorysné i výškové ohraničení budovy, ale dojde ke změnám uvnitř budovy, např. vybudování nových příček, změny příček, nové rozvody apod. Za stavební úpravy se považují také zateplení budovy nebo podstatná změna vzhledu stavby.
- Rekonstrukce je takový zásah do majetku, který má za následek změnu jeho účelu používání nebo změnu technických parametrů.
- Modernizace je rozšíření použitelnosti nebo vybavenosti majetku. Rozšířením použitelnosti získává majetek schopnost plnit více účelů. Rozšířením vybavenosti se zvyšuje komfort majetku, např. klimatizace pracoviště.
Technické zhodnocení nemovité kulturní památky nebo církevní stavby
O technickém zhodnocení provedeném na nemovité kulturní památce nebo na církevní stavbě po zavedení do užívání se vždy účtuje samostatně a odpisuje se odděleně od zhodnoceného majetku, proto nezvyšuje ocenění zhodnoceného majetku [tj. nemovité kulturní památky nebo církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) ZoÚ 1 Kč].
Odpisy při pronájmu nemovitosti
Pokud nemovitost využíváte k pronájmu, můžete si pomocí odpisů snížit daň z pronájmu nemovitosti. Odpisy pronajímaných nemovitostí lze uplatnit pouze proti příjmům z pronájmu. Stejně jako u výpočtu odpisů ostatních nemovitostí si nejprve zjistěte pořizovací cenu, ze které výši odpisu odvodíte. Při pronájmu nemovitosti lze proti příjmům z pronájmu uplatnit výdaje buď procentem z příjmů, nebo doložit skutečně vynaložené náklady. Paušální odepisování nákladů upravuje § 9 zákona o daních z příjmů, nastaven je na výši 30 % z celkových příjmů. Varianta kombinace skutečných nákladů a odpisů nemovitosti je administrativně náročnější. Pro účely kontroly Finančního úřadu je nutné být schopen doložit tyto výdaje zejména daňovými doklady, vyúčtováním energií atd.
Novela zákona o daních z příjmů
Aktuálně Poslanecká sněmova projednává novelu zákona o daních z příjmů, která daňové odpisování výrazně zjednoduší. Například dojde ke zrušení odpisových skupin. Pro určení odpisového aktiva a doby odpisování bude rozhodující výše daňové hodnoty. Novela by měla začít platit v průběhu roku 2025, nejpozději 1. ledna 2026.
Zdroje právní úpravy
- Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
- Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů
- Pokyn GFŘ č. D-6: k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
- Český účetní standard č. 708 - Odpisování dlouhodobého majetku: pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb.
- Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník
- Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)
- Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí
- Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)
- Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (ZOM)
- Vyhláška č. 441/2013 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška)
- Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
- Vyhláška č. 500/2002 Sb. (PVZÚ)
tags: #odpisy #staveb #pri #prodeji #majetku #pravidla

