Co jsou odporové bezpečnostní listy a související zabezpečovací prvky
Bezpečnostní list (anglicky Safety Data Sheet, zkráceně SDS) je základní dokument, který slouží k bezpečnému nakládání s chemickými látkami a směsmi. Obsahuje přehledné informace o vlastnostech látky nebo směsi a o tom, jak s ní bezpečně zacházet.
Legislativní rámec a obsah bezpečnostních listů
Bezpečnostní listy (SDS) upravuje nařízení REACH (ES č. 1907/2006). Obsah a strukturu bezpečnostního listu určuje příloha II tohoto nařízení. Požadavky na obsah a formát bezpečnostního listu jsou v současné době definovány nařízením (EU) 2020/878. Nařízení, které vstoupilo v platnost dne 1. ledna 2021, nahrazuje nařízení (EU) č. 2015/830, které obsahovalo věcné a formální požadavky na bezpečnostní listy. Po 1. lednu 2023 musí být bezpečnostní list každého produktu dostupného na trhu v souladu s tímto nařízením, což znamená, že každý bezpečnostní list je třeba revidovat do 31. prosince 2022.
V celé EU mají bezpečnostní listy jednotnou podobu a obsahují 16 povinných oddílů. Bezpečnostní list musí poskytovat informace o nebezpečnosti a také o bezpečném skladování, manipulaci a likvidaci látky nebo směsi. Znalost těchto informací umožní uživatelům přijímat nezbytná opatření týkající se ochrany lidského zdraví a bezpečnosti na pracovišti a ochrany životního prostředí. Správné vyplnění všech 16 oddílů vyžaduje ověřené informační zdroje a databáze používané při přípravě SDS, které poskytují aktuální fyzikálně-chemické, toxikologické i legislativní údaje.
Bezpečnostní list se poskytuje zdarma nejpozději při prvním dodání výrobku. SDS musí být připraven v úředním jazyce země, kde se výrobek prodává. Musí obsahovat i informace platné pro daný stát. Povinnost dodat bezpečnostní list závisí na složení a klasifikaci látky nebo směsi. Bezpečnostní list v českém jazyce je ke každé nebezpečné chemické látce, směsi nebo přípravku povinna zajistit osoba, která ji uvádí na trh - tzv. první distributor. Osoba uvádějící nebezpečné látky nebo přípravky na trh, musí bezplatně poskytnou bezpečnostní list nejpozději při prvním předání látky.
Bezpečnostní list může být v tištěné i elektronické podobě, přičemž v té elektronické může být poskytnut jen po vzájemné dohodě. Osoby, které mají povinnost zajistit bezpečnostní list, musí uchovávat všechny podklady použité pro jejich vypracování, a to po dobu uvádění na trh nebo do oběhu a následující 3 roky po tom. Zároveň mají povinnost poskytovat tyto podklady na vyžádání správním orgánům, které je používají pro správní, kontrolní a sankční činnosti.
Čtěte také: průmyslové bezpečnostní nárazové lišty
Kdo odpovídá za bezpečnostní list a kdy je povinný?
Za správnost a aktuálnost bezpečnostního listu odpovídá každý, kdo je součástí dodavatelského řetězce. Nezáleží na tom, kdo dokument vypracoval. Bezpečnostní list má sestavit odborně způsobilá osoba. Legislativa REACH přesně neříká, kdo je „odborně způsobilá osoba“. V některých případech ale potřebujete znát i další předpisy.
Bezpečnostní list musíte k výrobku zajistit tehdy, pokud jde o látku nebo směs, která je podle nařízení CLP klasifikovaná jako nebezpečná. Zajistit ho musíte také v případě, že výrobek obsahuje látky typu PBT (perzistentní, bioakumulativní a toxické) nebo vPvB (vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní) nebo látky uvedené na seznamu povolených látek podle nařízení REACH. Pokud směs není nebezpečná, ale obsahuje podíl nebezpečných složek stanovených nařízením, poskytuje se bezpečnostní list na vyžádání.
U některých skupin výrobků nemusíte bezpečnostní list zpracovávat. Bezpečnostní list není povinný pro léčiva, kosmetiku, potraviny, krmiva ani pro hotové předměty, jako jsou například plastové díly nebo nábytek. I když to právní předpisy výslovně nevyžadují, firmy v praxi často připravují SDS i pro tyto produkty.
Bezpečnostní list je nutné aktualizovat vždy, když se objeví nové informace, které mohou ovlivnit jeho obsah. Typicky jde například o změnu klasifikace obsažených látek, nové toxikologické údaje, udělení nebo zamítnutí povolení nebo změnu formálních požadavků.
Struktura bezpečnostního listu (16 oddílů)
Bezpečnostní list se skládá ze 16 oddílů. Bezpečnostní list nesmí obsahovat prázdné pododdíly, pokud konkrétní údaje nejsou aplikovatelné nebo nejsou k dispozici, musí to být jasně uvedeno. Sestavovatel bezpečnostního listu může navíc uvést i další pododdíly, pokud neobsahují protichůdné informace ve vztahu k ostatním oddílům bezpečnostního listu.
Čtěte také: bezpečnostní šňůrky na krk
Bezpečnostní list není dokumentem s pevnou délkou, jeho délka musí být přiměřená s ohledem na nebezpečnost látky nebo směsi a dostupné informace. Informace musí být formulovány jasným a stručným způsobem. Jazyk použitý v bezpečnostním listu musí být jednoduchý, jasný a přesný, bez používání žargonu, akronymů a zkratek. Nesmí se používat prohlášení, která naznačují, že látka nebo směs není nebezpečná (například „může být nebezpečná“, „neškodná“, „nemá žádné účinky na zdraví“), ani žádná jiná prohlášení, která nejsou v souladu s klasifikací dané látky nebo směsi.
Všechny strany bezpečnostního listu musí být očíslovány a musí být opatřeny buď údajem o délce bezpečnostního listu (například „strana 1 ze 3“) nebo označením, zda následuje další strana (například „Pokračování na další straně“ nebo „Konec bezpečnostního listu“).
Níže je podrobný přehled všech 16 oddílů bezpečnostního listu:
- ODDÍL 1: Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku
- 1.1. Identifikátor výrobku (Pokud má směs jednoznačný identifikátor složení (UFI) v souladu s oddílem 5 části A přílohy VIII nařízení (ES) č. 1272/2008 a tento identifikátor UFI se uvádí v bezpečnostním listu, pak se tento identifikátor UFI uvede v tomto pododdíle.)
- 1.2. Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití
- 1.3. Podrobné údaje o dodavateli bezpečnostního listu
- 1.4. Telefonní číslo pro naléhavé situace
- ODDÍL 2: Identifikace nebezpečnosti
- 2.1. Klasifikace látky nebo směsi
- 2.2. Prvky označení
- 2.3. Další nebezpečnost
- ODDÍL 3: Složení/informace o složkách
- 3.1. Látky
- 3.2. Směsi
- ODDÍL 4: Pokyny pro první pomoc
- 4.1. Popis první pomoci
- 4.2. Nejdůležitější akutní a opožděné symptomy a účinky
- 4.3. Pokyn týkající se okamžité lékařské pomoci a zvláštního ošetření
- ODDÍL 5: Opatření pro hašení požáru
- 5.1. Hasiva
- 5.2. Zvláštní nebezpečnost vyplývající z látky nebo směsi
- 5.3. Pokyny pro hasiče
- ODDÍL 6: Opatření v případě náhodného úniku
- 6.1. Opatření na ochranu osob, ochranné prostředky a nouzové postupy
- 6.2. Opatření na ochranu životního prostředí
- 6.3. Metody a materiál pro omezení úniku a pro čištění
- 6.4. Odkaz na jiné oddíly
- ODDÍL 7: Zacházení a skladování
- 7.1. Opatření pro bezpečné zacházení
- 7.2. Podmínky pro bezpečné skladování látek a směsí včetně neslučitelných látek a směsí
- 7.3. Specifické konečné/specifická konečná použití
- ODDÍL 8: Omezování expozice/osobní ochranné prostředky
- 8.1. Kontrolní parametry
- 8.2. Omezování expozice
- ODDÍL 9: Fyzikální a chemické vlastnosti
- 9.1. Informace o základních fyzikálních a chemických vlastnostech
- 9.2. Další informace
- ODDÍL 10: Stálost a reaktivita
- 10.1. Reaktivita
- 10.2. Chemická stabilita
- 10.3. Možnost nebezpečných reakcí
- 10.4. Podmínky, kterým je třeba zabránit
- 10.5. Neslučitelné materiály
- 10.6. Nebezpečné produkty rozkladu
- ODDÍL 11: Toxikologické informace
- 11.1. Informace o třídách nebezpečnosti vymezených v nařízení (ES) č. 1272/2008
- 11.2. Informace o další nebezpečnosti
- ODDÍL 12: Ekologické informace
- 12.1. Toxicita
- 12.2. Perzistence a rozložitelnost
- 12.3. Bioakumulační potenciál
- 12.4. Mobilita v půdě
- 12.5. Výsledky posouzení PBT a vPvB
- 12.6. Vlastnosti vyvolávající narušení činnosti endokrinního systému
- 12.7. Jiné nepříznivé účinky
- ODDÍL 13: Pokyny pro odstraňování
- 13.1. Metody nakládání s odpady
- ODDÍL 14: Informace pro přepravu
- 14.1. UN číslo nebo ID číslo
- 14.2. Oficiální (OSN) pojmenování pro přepravu
- 14.3. Třída/třídy nebezpečnosti pro přepravu
- 14.4. Obalová skupina
- 14.5. Nebezpečnost pro životní prostředí
- 14.6. Zvláštní bezpečnostní opatření pro uživatele
- 14.7. Námořní hromadná přeprava podle nástrojů IMO
- ODDÍL 15: Informace o předpisech
- 15.1. Předpisy týkající se bezpečnosti, zdraví a životního prostředí/specifické právní předpisy týkající se látky nebo směsi
- 15.2. Posouzení chemické bezpečnosti
- ODDÍL 16: Další informace
Expoziční scénáře
Expoziční scénáře představují rozšířený bezpečnostní list a shrnují základní informace o posouzení chemické bezpečnosti. Expoziční scénáře se poskytují pro nebezpečné látky a látky registrované podle nařízení REACH v množství 10 tun a více za rok, a pro nebezpečné směsi a směsi obsahující registrovanou látku či látky. Uživatel, kterému se dostane do ruky expoziční scénář, musí posoudit, zda látku používá za podmínek a opatření, která jsou tímto scénářem definována.
Bezpečnostní lišty v kontextu mechanických zábranných systémů
Bezpečnostní citlivé lišty dorazu DF jsou určeny pro všeobecné použití automatizovaných systémů bran, k ochraně před promáčknutím nebo zachycením vozidla. Detekční zařízení je vyrobeno z pryžového profilu opatřeného dvěma pryžovými zátkami, uvnitř kterého pákový mechanismus s klouby spojený ocelovým lankem pracuje. Lišta dorazu je zkonstruována v souladu se stávajícími bezpečnostními normami a je certifikovaná pro použití ve svislém směru. Pákový mechanismus opatřený klouby je výhradním patentem společnosti CAME CANCELLI AUTOMATICI S.p.A.
Čtěte také: Bezpečné použití Ytongu
Odporové bezpečnostní prvky: Trezory a bezpečnostní skříně
Trezor je skříň z odolného materiálu, určená k ochraně svého obsahu, ale zejména před zloději. Slouží pro uložení věcí odcizením. Sejf je nejnižší třída plechových skříní, jedná se o kvalitnější pokladničku. Trezory k úschově věcí jsou certifikovány podle převzaté evropské normy ČSN EN 1143-1 +A1.
Klasifikace a testování trezorů
Pevnost trezorů je měřena v odporových jednotkách. Odporová jednotka (RU) je bezrozměrná hodnota vypočtená pro určitý objekt na základě zkoušky vloupání. Odpor proti vloupání je hodnota v odporových jednotkách vypočítaná pro určitý trezor na základě zkoušky vloupání. Zohledňuje čas a použité nástroje. Testy se provádějí tak, že instituce normou předepsané zkoušky včetně násilného otevření. Při zkoušce se měří čas, který je nutný k tomu, aby zkušební komisař s použitím definovaných nástrojů způsobil částečný (úplný průlom) nebo se dveře vylomí (plný průlom). Naměřené hodnoty se převedou do hodnoty odporu, přičemž je zohledněn čas a použité nástroje. Tato hodnota odporu následně klasifikuje trezor do tzv. třídy odporu. Čím vyšší je třída odporu, tím vyšší bezpečnost proti vloupání trezor nabízí.
Kritéria pro klasifikaci trezorů a bezpečnostních skříní jsou uvedena v tabulkách.
Tabulka 1: Klasifikace bezpečnostních skříní dle NV č. 338/2002 Sb.
| Typ objektu | Bezpečnostní třída | Body (S1) | Vhodné pro úschovu | Příklad |
|---|---|---|---|---|
| 1A | S1 | 1 | Dokladů, dokumentů, léků, malé finanční hotovosti (cca do 30 tis. Kč), zbraní do 10 ks, střeliva do 10 tis. kusů. | Plechové skříně, skříňové schránky, archivační skříně. |
| 1B | S1 | 2 | Dokladů, dokumentů, léků, malé finanční hotovosti (cca do 30 tis. Kč), zbraní do 10 ks, střeliva do 10 tis. kusů. | Plechové skříně, skříňové schránky, archivační skříně. |
| 1C | S1 | 3 | Dokladů, dokumentů, léků, malé finanční hotovosti (cca do 30 tis. Kč), zbraní do 10 ks, střeliva do 10 tis. kusů. | Plechové skříně, skříňové schránky, archivační skříně. |
Tabulka 2: Klasifikace trezorů podle ČSN EN 1143-1 +A1 (zkrácená verze)
| Bezpečnostní třída | Hodnota finanční hotovosti (Kč) | Použití |
|---|---|---|
| 0 | do 150 tis. Kč | Domácnosti, menší podniky. Dokumenty, cennosti, zbraně do 10 ks. |
| I | do 300 tis. Kč | Domácnosti, menší podniky. Dokumenty, cennosti, zbraně do 20 ks. |
| II | do 500 tis. až 1 mil. Kč | Zlatníci, střední podniky. |
| III | nad 1 mil. Kč | Velké podniky a finanční instituce. |
Konkrétní požadavky na trezory jsou uvedeny v rozsáhlé Tabulce č. 2 ČSN 91 6012. Klasifikace ATM trezorů do bezpečnostních tříd se provádí podle Tabulky č. 2 ČSN EN 1143-1 +A1. Pro úschovu utajovaných informací platí vyhláška NBÚ (č. 338/2002 Sb. v platném znění).
Typy trezorů a jejich charakteristiky
- Trezory zabudované ve stěně a v podlaze: Trezor zazděný do zdi, popřípadě kotvený ke zdi nebo k podlaze.
- Komorové trezory: Velké trezory, které tvoří celá místnost, vyrobené z prefabrikátů, nebo vytvořený kombinací obou variant. Jejich stěny, podlaha a strop jsou pevně spojeny a zajišťují jeho bezpečnost.
- Depozitní trezory: Určeny pro úschovu a automatické vydávání hotovosti nebo cenin.
- ATM trezory: Trezory zabudované do bankomatů.
Bezpečnostní prvky trezoru musí být rovnocenné. Další prvky zabezpečení (dveře, zámky apod.) nejsou řešeny ČSN EN 1143-1 +A1. Minimální podmínkou pro trezory je alespoň jeden trezorový zámek třídy A.
tags: #co #jsou #odporove #bezpecnostni #listy

