Odstranění bezbarvého laku ze dřeva: Postupy a tipy

Dřevo je oblíbený přírodní materiál, ale jeho ochrana nátěry vyžaduje opatrnost. Důležitý je správně připravený povrch, aby se zajistilo dokonalé zakotvení nátěrových hmot.

Příprava dřeva před nátěrem

Řezivo je třeba obrousit dohladka postupně brusným papírem zrnitosti 60 až 120. Je-li povrch ohoblovaný, je velmi hladký a měl by se lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému zakotvení nátěrových hmot. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a zvětšení pórovitosti.

Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti. Neupravené dřevo v příčném směru přijímá tolik vlhkosti, že na něm může růst mech. Smolnatá dřeva, jako je modřín nebo borovice, ale i smrk, mohou představovat problém, protože u nich dochází k výronům smůly nebo, v případě smolnaté borovice, ke ztrátě přilnavosti celého nátěru, který se pak v cárech odlupuje.

Póry na povrchu dřeva mohou představovat bránu pro vstup vody, pokud nejsou řádně ošetřeny. Lignin jako pojivová složka dřeva obsahuje v molekule aromatické kruhy, které vlivem UV záření degradují a dochází k odhalování celulózových vláken a ztrátě soudržnosti. Pokud je dřevo užito jako konstrukční materiál, je třeba dodržovat určité zásady, jinak dochází k selhání i perfektně provedeného nátěru.

Důležitá doporučení pro nátěry dřeva

• Potřebná tloušťka suché vrstvy musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, mají-li hrany zaoblení o poloměru minimálně 3 mm.
• Na ostrých hranách je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a dochází tam k průniku vody a selhání nátěrů.
• Pro dosažení plynulého odtékání vody z ploch musí být všechny plochy zešikmené nejméně pod úhlem 15°.
• Pokud jsou latě po natření upevňovány na rám vruty nebo šrouby, měly by být otvory vyvrtány předem a opatřeny nátěrem, jinak v jejich okolí dojde brzy vlivem průniku vody k odlupování nátěru.
• Spojovací materiál by měl být alespoň pozinkovaný, nejlépe nerezový.

Před montáží by měly být nátěry dostatečně zaschlé. Případné spoje, pokud jsou lepené, musí být slepeny vodovzdorným lepidlem zátěžové skupiny D3 a řádně utěsněny. Venkovní obklady a jiné předměty, kde se požaduje dlouhá životnost, by měly být zhotoveny z prken (palubek) z jádrového dřeva dostatečné tloušťky.

Čtěte také: Jak zbavit dřevo starého laku?

Odstraňování starých nátěrů

Nátěry staršího nábytku, který chceme renovovat, nemusí být vždy v tak špatném stavu, aby vyžadovaly úplné odstranění a nanesení kompletně nových nátěrů. Pokud je rozsah defektů menší, stačí opravit jen vrchní vrstvu kryvého nátěru či bezbarvého laku (popřípadě pod ním přimořit dřevo), a to v celé ploše nebo jen v některých místech.

Zbytky laku a barev můžete odstranit například pomocí špachtle, škrabky, horkovzdušné pistole, brusného papíru nebo brusky. V náročnějších případech použijte odstraňovač nátěrů, drátěný kartáč nebo vysokotlaký čistič.

Nástroje k odstranění barvy a laku

• Špachtle, škrabka, elektrická škrabka: Pro hladké a stabilní povrchy.
• Drátěný kartáč: Na hrubší práce a odolnější povrchy (kámen, kov).
• Brusný papír, bruska: Pro jemnější broušení a choulostivější povrchy (dřevo, kov).
• Vysokotlaký čistič, pískovačka: U větších projektů, jako je sanace nebo odstranění graffiti.
• Horkovzdušná pistole: Odstraňuje barvy, laky a lepidla pomocí vysokých teplot (kámen, kov).
• Odstraňovače nátěrů: Chemické přípravky, které rozpouštějí barvy a laky.

Při odstraňování barev, laků a jiných zbytků vznikají zdraví škodlivé vedlejší produkty, jako je jemný prach nebo toxické výpary. Z toho důvodu je nesmírně důležité používat vhodné ochranné prostředky, jako je respirátor, ochranné brýle a pracovní rukavice. Kromě toho dodržujte bezpečnostní pokyny k používaným zařízením a produktům.

Bezbarvé laky

V první řadě je třeba posoudit, zda chceme zachovat původní barvu a vzhled dřeva, tj. aby dřevo i dále působilo jako přírodní, ničím neošetřený materiál. Taková bezbarvá povrchová úprava by ovšem měla odolávat působení všech povětrnostních vlivů, neměla by být náchylná k praskání v důsledku vnitřního pnutí a neměla by být atraktivní pro dřevokazný hmyz. Nátěrová hmota, která by splnila tyto požadavky, patří do oblasti sci-fi a patřit asi vždycky bude.

UV záření, které na dřevo dopadá, způsobuje žloutnutí, degradaci ligninu, a tím ztrátu soudržnosti dřevní hmoty. Zabránit přístupu UV záření k povrchu dřeva u transparentního bezbarvého laku je možné jedině absorpcí této složky slunečního světla pojivem nátěru. Energie pohlcená v laku však zároveň zapříčiňuje degradaci pojiva a kompletní ztrátu jeho ochranných vlastností.

Čtěte také: Jak vybrat správnou délku sloupků?

Další možností je použití UV stabilizátorů a UV absorbérů u pojiv, která sama neabsorbují UV záření, jako např. akryláty. Tyto sloučeniny však v potřebném množství představují nárůst ceny laku o 150 až 250 Kč na 1 kg. Ani v tomto případě však nátěr nezabrání praskání dřeva vlivem vnitřního pnutí a objemových změn způsobených absorpcí vody, což představuje vstupní bránu pro devastující působení povětrnostních vlivů a dřevokazného hmyzu.

Pigmentované nátěrové hmoty

Pokud připustíme změnu odstínu dřeva, můžeme pro povrchovou úpravu dřevěných výrobků použít pigmentované nátěrové hmoty jak rozpouštědlové, tak vodou ředitelné. Každý typ má své přednosti i nedostatky. Vodou ředitelné lazury na bázi akrylátových disperzí mají vyšší odolnost proti UV záření, a tedy vůči degradaci, ale často dochází k jejich praskání a odlupování, zvláště při nedostatečné vrstvě nátěrů.

Rozpouštědlové lazury, jako je známý Luxol nebo analogické hmoty, penetrují hluboko do dřeva a na povrchu nevytvářejí žádný nebo jen slabý film. Jsou na bázi alkydových pryskyřic nebo směsí alkydů a olejů, degradují postupně bez odlupování a po uplynutí doby životnosti stačí nátěr po očištění přetřít.

Typy lazur a jejich životnost

V současné době jsou moderní olejové lazury připravené z obnovitelných zdrojů. Nutno poznamenat, že i alkydy jsou vyrobeny z přírodních olejů, kterých obsahují v sušině 60 až 90 %. Označení alkydové lazury jako olejová tedy není daleko od pravdy a podle výsledků provedených analýz je tato praxe běžná.

Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok.

Čtěte také: Kreslení dřeva do výkresů

tags: #odstranění #bezbarvého #laku #ze #dřeva #postupy

Oblíbené příspěvky:

• Vyvýšené postele pro zdravý spánek
• Průvodce odstraněním laku ze dřeva
• Zahradní sestavy z dřeva: Recenze
• Izolované OSB desky: Proč je zvolit?
• Druhy dřevěných podlah