Odtah plynových kotlů na fasády: Legislativa, technické požadavky a praxe

Vyústění odtahu spalin vodorovně skrze obvodovou stěnu je obvykle jednoduchým, uživatelsky nenáročným, finančně výhodným a technicky bezproblémovým řešením, které je v Evropě standardně používáno jak u novostaveb, tak při rekonstrukcích objektů nebo výměnách spotřebičů. Vzhledem k tomu je často doporučováno jako standardní varianta v katalozích, propagačních materiálech i technických listech výrobců, což je poněkud matoucí, protože česká legislativa toto řešení zakazuje, respektive ho povoluje pouze „v technicky odůvodněných případech“, kdy objektivně nelze provést vložkování stávajícího komínu ani venkovní třívrstvý komín.

Tyto povinnosti jsou historicky předepisovány pro spotřebiče spalující pevná paliva v neuzavíratelných spotřebičích, tedy zařízeních, u kterých je třeba pracovat s reálnými bezpečnostními riziky. To někde vede k výkladům pracujícím s tezí, že na plynové spotřebiče (zejména spotřebiče kondenzační) se legislativní požadavky nevztahují. Spaliny obsahují kromě vodní páry a CO2 i škodliviny, z nichž jsou nejvíce sledovány oxidy dusíku NOx, které mohou pronikat okny do interiéru. Také může docházet k poškozování fasády.

Související legislativa

• Zákon 183/2006 Sb. v aktuálním znění - o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• Vyhláška 268/2009 Sb. v aktuálním znění - o technických požadavcích na stavby
• Zákon 133/1985 Sb. v aktuálním znění - o požární ochraně (požární zákon)
• Vyhláška 34/2016 Sb. - o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty
• Zákon č. 250/2021 Sb. - o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení
• Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. - o vyhrazených plynových zařízeních
• Zákon 406/2000 Sb. v aktuálním znění - o hospodaření energií
• Vyhláška 38/2022 Sb. - o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání
• Zákon 458/2000 Sb. v aktuálním znění - o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)

1. Výběr spotřebiče

Nařízení Evropské komise č. 813/2013 fakticky zakazuje od září 2015 výrobu a prodej atmosférických a nízkoteplotních (turbo) plynových kotlů zapojených do topného systému, přičemž výrobci mohou po tomto datu pouze vyprodat stávající skladové zásoby. Pro osazení nových plynových spotřebičů lze tedy volit pouze ze dvou typů:

• kondenzační kotel (zapojený do topného systému)
• ohřívač vody (nezapojený do topného systému)

V současné době je standardem použití kotle kombinovaného, tedy určeného jak pro přípravu teplé užitkové vody, tak vytápění. Vzhledem k tomu je v podstatě jedinou volbou spotřebič kondenzační, který představuje nejen optimální technické řešení, ale i ekonomicky nejúspornější provoz.

2. Návrh a realizace spotřebiče a spalinové cesty

Vytápěcí soustava včetně plynového spotřebiče, odvodu spalin a odvodu kondenzátu by neměla být navrhována „universálně“, ale měla by být optimalizována pro konkrétní realizaci. Je povinnost montáže odborně způsobilou osobou. Pro montáž spalinové cesty je odbornost realizátora pouze doporučením.

Čtěte také: Odtah par u digestoře v dřevostavbě

Fasádní vyústění spalin kondenzačního kotle

Vyhláška 268/2009 Sb. (a od roku 2024 vyhláška 146/2024 Sb.) a ČSN 73 4201 upravují podmínky pro vyústění odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší. Lze jej použít jen v technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov, při dodržení normových hodnot a emisních limitů.

Za technicky odůvodněný případ se považuje stavební úprava, při které nelze pro odvod spalin použít stávající komín a není možné dodatečně nový komín postavit nebo namontovat. Plynové kotle instalované před 1. 2. 2008 nebyly předmětem tehdejší normy ČSN 73 4201, která se touto problematikou zabývá až od změny k tomuto datu. Nicméně, vyústění odvodu spalin na fasádu tak, že může dojít k "ovlivnění" okolních bytů, je nutno považovat za závadu, a to bez ohledu na dobu uvedení do provozu. Možnost újmy na životě, zdraví nebo majetku obecně nelze tolerovat.

Podmínky pro vyústění odvodu spalin na fasádu:

• Odvod spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze navrhnout a provést jen v technicky odůvodněných případech u plynových spotřebičů třídy NOx5.
• Mohou to být pouze spotřebiče v provedení С, u kterých je zabezpečeno, že spaliny nemohou při provozu spotřebiče proniknout do místa jeho instalace, do jmenovitého výkonu 24 kW.
• Spaliny musí opustit hned budovu, vývod nesmí být v průjezdu, lodžii, výklenku pod střechou atd.
• Prodlužování vývodu může být provedeno se souhlasem výrobce spotřebiče (kotel má stanovenou max. délku kouřovodu, která se nesmí překročit).

Specifické požadavky podle výkonu spotřebiče:

• Vyústění spalin od spotřebičů do jmenovitého výkonu 7 kW (obvykle podokenní topidla WAW):
  • min. vzdálenost mezi jednotlivými vyústěními 2 m vodorovně a 2,5 m svisle
  • spodní hrana vyústění min. 0,3 m nad terénem
  • min. svislá vzdálenost od parapetu otevíratelné části okna 0,3 m
  • možnost osazení do podzemních podlaží s vyústěním do šachty min. 0,5 x 1 m
• Vyústění spalin od spotřebičů se jmenovitým výkonem od 7 kW do 24 kW:
  • spodní hrana vyústění u samostatně stojících budov s jedním uživatelem (rodinný dům) min. 2 m nad terénem
  • spodní hrana vyústění u objektů v hromadné zástavbě min. 4 m nad terénem
  • min. svislá vzdálenost pod balkonem nebo přesahem střechy 1 m
  • v oblasti okolo vyústění (1,5 m nad, 0,5 m pod a do strany, 1 m před) nesmí být na fasádě použit hořlavý materiál
  • musí být dodrženy min. vzdálenosti od sousedních budov (dle normových hodnot)
  • musí být stanoveno ochranné pásmo dle výpočtu

Ochranné pásmo a dokumentace:

Každá nová instalace spotřebiče musí být doložena projektovou dokumentací, kde bude uvedeno schéma vyústění s vyznačením ochranného pásma. Z tohoto schématu musí být patrný vztah k ostatním vyústěním, k oknům, dveřím, otvorům apod. V dokumentaci musí být také popsány, vyznačeny nebo zdokumentovány sousední a protilehlé budovy. Ochranné pásmo vyústění, kde nesmějí být okna a jiné stavební otvory, u TPG nelogicky vůbec nezáviselo na výkonu ani na třídě NOx. V normě je naopak podrobná tabulka rozměrů ochranného pásma pro 8, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 kW dokonce s procentuálními korekcemi podle NOx tříd. Norma oproti TPG také udává určité ochranné pásmo pod vyústěním.

Materiálové a technické požadavky:

• Doporučený materiál komínového průduchu je plast, nerezová ocel, případně keramika. Hliníkové komínové výrobky nelze použít.
• Nejmenší dovolený rozměr komínového průduchu přetlakového komína je 80 mm. Výrobce spotřebiče může doporučit i rozměr 60 mm, který musí být ověřen výpočtem.
• Odvod kondenzátu může být, v souladu s technickou dokumentací výrobce, řešen přes spotřebič a následně kondenzátním potrubím přímo nebo přes neutralizační zařízení do kanalizace (viz. zákon 254/2001 Sb. v aktuálním znění, ČSN EN 12056-1, ČSN 75 6760). Odvod musí mít tlakovou ztrátu velikosti nejméně dvojnásobku maximálního přetlaku ve spalinové cestě.
• Kouřovod musí mít sklon umožňující odtok kondenzátu (min.3° = cca 52 mm/m), nesmí spojovat více požárních úseků a nesmí procházet prostory, které nemohou být kontrolovány. Kouřovod musí být kontrolovatelný a čistitelný, opatřen kontrolními otvory v místech směrových změn a v blízkosti patního kolena.
• Součástí spalinového hrdla spotřebiče nebo kouřovodu musí být tlakově těsné měřicí otvory.

Postup návrhu a realizace:

Při návrhu a následném provozu plynového spalovacího zdroje je vhodné postupovat po postupných krocích s průběžnou kontrolou proveditelnosti a optimálnosti:

Novostavba:

1. Je třeba zapracovat provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu do projektové dokumentace. Podmínkou je vyznačení ochranného pásma, výšky nad terénem, vazeb na okolní zástavbu a v technické zprávě zdůvodnění použití a popis likvidace kondenzátu. Zpracuje projektant projektové dokumentace - náklady minimální.
2. Po odsouhlasení projektové dokumentace v rámci stavebního řízení lze provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu realizovat.
3. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest - náklady cca 1.000-2.000,- Kč.

Rekonstrukce (osazení do stávající stavby - vč. výměny spotřebiče):

1. Je třeba zpracovat alespoň jednoduchý nákres provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu. Podmínkou je vyznačení ochranného pásma, výšky nad terénem, vazeb na okolní zástavbu a v krátkém komentáři zdůvodnění použití (zdůvodnění musí být technické, nikoliv „úspora nákladů, nejlevnější provedení“). Zpracuje projektant, kominík, plynař, revizní technik, ale lze zvládnout i svépomocí, např. jednoduchým zakreslením a okótováním do fotografie objektu. Kondenzát lze odvádět skrze spotřebič a vypouštět do kanalizace samospádem nebo přečerpáváním (přečerpávací zařízení cca 3.500,- Kč). Náklady při svépomocném zpracování zanedbatelné, při zpracování autorizovanou osobou do cca 5.000,- Kč.
2. Nákres provedení je třeba nechat odsouhlasit místně příslušným stavebním úřadem. Ten může vyžadovat doplnění nebo upřesnění (např. vyjádření sousedů, nebo správce kanalizace), ale nebývá to obvyklé.
3. Po odsouhlasení stavebním úřadem lze provedení vývodu spalin vodorovně skrze fasádu objektu realizovat.
4. Před zprovozněním spotřebiče musí být zpracována revizní zpráva spalinové cesty. Zpracuje revizní technik spalinových cest - náklady cca 1.000-2.000,- Kč.

Revize a kontroly

Primární revizí je revize spalinové cesty. Povinnost provedení revize spalinové cesty před uvedením spotřebiče do provozu je legislativně na straně stavebníka, a to i u staveb a jejich změn nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení nebo u jiného obdobného záměru. Výsledkem revize spalinové cesty musí být písemná zpráva obsahující údaje vymezené normami (především ČSN 73 4201), v rozsahu daném vyhláškou (34/2016 Sb.) a zejména závěr, zda posuzovaná spalinová cesta vyhovuje, vyhovuje po odstranění závad či nevyhovuje. Dále případné závady a termíny jejich odstranění. Legislativně je zákonem (133/1985 Sb.) vymezena i odborně způsobilá osoba s živnostenským oprávněním kominík a kvalifikací „revizní technik spalinových cest“.

Čtěte také: Informace o Pražské plynárenské

Sekundárně se musí provést revize odběrného plynového zařízení - plynového spotřebiče. Jedná se o tzv. revizi výchozí, která je nezbytná pro zprovoznění spotřebiče. Obsahově představuje celkové posouzení zařízení, tedy nejen prohlídku, ale i provozní zkoušku včetně měření. Součástí výchozí revize musí oprávněná osoba prověřit, zda před zprovozněním byly provedeny revize dle jiných právních předpisů - zejména revize spalinové cesty. Výchozí revizi vyhrazeného plynového zařízení musí zajistit právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci tohoto zařízení. Na rozdíl od spalinové cesty není tedy u plynového spotřebiče odpovědnost za zpracování revize na straně stavebníka. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu, a jejich odvody spalin tedy nepodléhají povinnosti revidování.

3. Bezpečnost provozu a prevence rizik

Součástí uvedení spotřebiče do provozu by mělo být i vyhodnocení rizik, respektive jejich prevence. Základním bodem prevence je možnost osazení detektorů, indikujících překročení tolerovatelné hladiny příslušné veličiny. Detekovatelných veličin je mnoho (kouř, teplota, vlhkost, obsah CO, CO2, NOx, uhlovodíky, atd.). Mimo povinnosti osazení detektorů kouře v novostavbách (vyhláška 23/2008 Sb.) je někdy doporučováno osazení detektorů oxidů uhlíku.

Bezpečnostní prvky plynových spotřebičů:

U plynových spotřebičů jsou používána zabezpečovací zařízení s pestřejším rozsahem sledovaných a jištěných funkcí, pracujících často na velmi důmyslných principech.

Pojistky plamene:

Tuto funkci plní pojistky (hlídače) plamene. Jsou to zařízení, která v případě uhasnutí jištěného plamene (zapalovacího, nebo hlavního hořáku) uzavřou přívod plynu k tomuto hořáku.

• Bimetalové pojistky: Jsou jimi vybaveny spotřebiče vyráběné před více než deseti lety. Pracují na principu různé roztažnosti dvou rozdílných kovů. Při jejich zahřátí dojde k pohybu pojistky, která otevře přívod plynu k jištěnému hořáku. U nedostatečně udržovaných plynových spotřebičů hrozí velmi často, že se táhlo pojistky nemůže kvůli nečistotám a korozi volně pohybovat a pojistka zůstane otevřená i po uhasnutí plamene.
• Termoelektrická pojistka: Je v současnosti nejběžnější pojistkou u plynových spotřebičů používaných v bytové a komunální sféře. Využívá termoelektrické vlastnosti kovů měnit s teplotou svůj elektrický potenciál. Na styku dvou kovů tak vzniká po zahřátí elektrické napětí, které přitáhne jádro cívky solenoidového ventilu a tím otevře přívod plynu k jištěnému hořáku. Po vychladnutí a ztrátě napětí je přívod plynu uzavřen. Reakční doba této pojistky je kratší než u pojistky bimetalové.
• Ionizační pojistky plamene a UV diody: Jsou používány u plynových spotřebičů s většími výkony, neboť mají velice krátkou reakční dobu. Využívají vodivosti plamene. Při spalování uhlovodíkových plynů vznikají vodivé ionty. Pokud se na dvě elektrody, z nichž jednu tvoří ústí hořáku a druhá je umístěna do prostoru plamene, vloží elektrické napětí, protéká mezi nimi elektrický proud.

Hlídání zpětného toku, popř. nadměrného hromadění spalin:

Účelem těchto zařízení je prevence před otravami oxidem uhelnatým obsaženým ve spalinách a vznikajícím ve zvýšené míře při zvýšené koncentraci spalin ve spalovacím vzduchu. Jsou jimi vybaveny novější plynové spotřebiče.

Čtěte také: Volba správného kotle: uhlí vs. dřevo

• Pojistky proti zpětnému toku spalin: Jsou jimi vybavovány spotřebiče v provedení B, tj. spotřebiče s odvodem spalin do komína, odebírající vzduch ke spalování z místnosti, v níž jsou instalovány. Jedná se v podstatě většinou o termoelektrickou pojistku, která dává pokyn k uzavření přívodu plynu k hořáku spotřebiče v případě, kdy je ohřáta na určitou teplotu spalinami proudícími při závadě na odtahu spalin. Celá řada již současně provozovaných kotlů je vybavena čidlem proti zpětnému toku spalin, které přeruší provoz kotle v případě, kdy dojde k problémům při odvodu spalin komínovým průduchem.
• Spalinové čidlo hořákové komory: Ve střední a vyšší třídě závěsných plynových kotlů s odtahem spalin do komínu se setkáme navíc i se spalinovým čidlem hořákové komory. Takto vybavené kotle pak zajišťují nejvyšší míru bezpečnosti proti průniku spalin do okolního prostoru. K aktivaci spalinového čidla hořákové komory může dojít při nedostatečné průchodnosti výměníku plynového spotřebiče. Toto bývá nejčastěji způsobeno výrazným znečištěním výměníku. Následkem toho může dojít k úniku spalin do okolního prostředí spotřebiče z prostoru spalinové komory v blízkosti plynového hořáku. Těmto problémům je možno zabránit při provádění pravidelných periodických servisních prohlídek, jejichž součástí je vyčištění výměníku. Na tento únik nedokáže zareagovat spalinové čidlo umístěné v prostoru přerušovače tahu.
• Oxystopy: U spotřebičů v provedení A, tj. spotřebičů, odebírajících vzduch ke spalování z místnosti, v níž jsou instalovány, a vypouštějící spaliny tamtéž (např. sporáky, vařiče, malé průtokové ohřívače vody) se instalují tzv. oxystopy. Jedná se o zařízení, které způsobuje uhasnutí zapalovacího hořáčku v případě poklesu koncentrace kyslíku v okolí spotřebiče.

Prostorové požadavky pro umístění kotle:

Pro bezpečný a spolehlivý provoz plynových spotřebičů typu B je třeba zajistit přívod vzduchu pro spalování. Zvláštní požadavky platí pro průtokové ohřívače typu A. Důležitý je minimální objem místnosti a zajištění dostatečného větrání. V místnostech, v nichž je vytvářen podtlak, např. od zařízení sloužících k zajištění potřebné výměny vzduchu (digestoře), nesmí být bez příslušných opatření instalovány spotřebiče typu B s atmosférickými hořáky.

Při kombinaci spotřebičů typu A se spotřebiči typu B je nejmenší požadovaný objem místnosti roven vyšší z hodnot nejmenšího objemu požadovaného pro spotřebiče daného provedení.

4. Provoz a údržba

Jak plynové spotřebiče, tak spalinové cesty podléhají dalším provozním pravidlům, a to jak v úrovni povinností, tak v úrovni doporučení.

Pro plynové spotřebiče v osobním užívání:

Pro plynové spotřebiče, které jsou v osobním užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domků, není dána povinnost provádění periodických revizí, ani zpracování místních provozních řádů a vedení provozních deníků. Povinnost provozovat vyhrazené plynové zařízení je pro tyto osoby dána obecným právním předpisem (458/2000 Sb.), který předepisuje uživateli udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit. Obecně se doporučuje vycházet z provozních předpisů výrobce daného konkrétních spotřebiče, a to i z hlediska záruky. Obvykle se u moderních spotřebičů doporučuje kontrola a servis 1 x za 2 roky. Výrobci plynových kotlů mívají na WWW stránkách odkazy na proškolené firmy, kde je možné si ověřit, že daný řemeslník je skutečně výrobcem proškolen. Některé firmy vydávají i osvědčení formou certifikátů.

Pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby:

Pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby platí jako základní povinnost provádět provozní revize každé 3 roky a kontrolu každý rok. Oprávněnou osobou je revizní nebo servisní technik s platným oprávněním od Technické inspekce ČR (TIČR).

Pro spalinové cesty:

Pro spalinové cesty je legislativně (133/1985 Sb.) dána povinnost kontroly a čištění všech provozovaných spalinových cest, tedy i pro spotřebiče plynové. Čištění a kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví. Tuto činnost nelze u spotřebičů na plynná paliva provádět svépomocí. Výsledkem kontroly (a čištění) je vždy příslušná zpráva, kde je uvedeno zejména, zda posuzovaná spalinová cesta vyhovuje, vyhovuje po odstranění zjištěných nedostatků nebo nevyhovuje. Vždy musí být posouzeno, zda nevytváří ohrožení zdraví nebo majetku, dále případné závady a termíny jejich odstranění, přičemž je možné přihlížet k datu uvedení spalinové cesty do provozu. Pokud jsou v rámci kontroly (čištění) spalinové cesty odhaleny závady vytvářející bezprostřední nebezpečí ohrožení zdraví nebo majetku, musí být kominíkem nahlášeny na příslušný stavební úřad nebo státní požární dozor.

Lhůty čištění a kontrol spalinových cest:

Lhůty čištění a kontrol spalinových cest, jakož i způsob provedení stanoví prováděcí právní předpis (34/2016 Sb.). Lhůty kontrol a čištění mohou být upraveny, pokud ověřená dokumentace stavby, posouzení požárního nebezpečí nebo výrobce připojeného spotřebiče paliv stanoví lhůty kratší.

Existují výjimky, přičemž pro provoz plynových spotřebičů jsou důležité zejména dvě:

• ve stavbě pro rodinnou rekreaci se čištění provádí nejméně jedenkrát ročně a kontrola nejméně jedenkrát za dva roky,
• spalinová cesta pro odvod spalin od kondenzačního spotřebiče na plynná paliva se čistí a kontroluje nejméně jedenkrát za dva roky.

V případě spalinových cest nejsou povinnosti kontrol a čištění závislé na tom, zda je provozovatelem fyzická nebo právnická osoba, ale i zde se uvedené předpisy nevztahují na odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu.

Provozovatel, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou nebo právnickou osobu, a bez ohledu na typ vytápěného objektu musí zajistit pravidelnou kontrolu s písemnou zprávou. Kontroly vykonává pouze energetický specialista s oprávněním vydaným SEI nebo MPO. Seznam oprávněných osob je veřejně dostupný na www stránkách SEI.

Vyhrazená a nevyhrazená technická plynová zařízení:

Vyhrazená technická plynová zařízení (VTPZ) zahrnují například rozvod plynu od hlavního uzávěru plynu (HUP) ke spotřebičům a plynové spotřebiče s jednotlivým tepelným výkonem 50 kW a více. Součástí nejsou měřicí zařízení (plynoměr). Pro kotelny od výkonu 50 kW jednoho kotle nebo 100 kW celkem je nutné zpracovat provozní řád.

Nevyhrazená technická plynová zařízení (např. plynový kotel v bytě do 50 kW) nepodléhají povinným revizím ze zákona, pokud jsou používána výhradně fyzickými osobami k osobní potřebě. I tak ale platí povinnost provozovat zařízení bezpečně.

Přehled revizí a kontrol plynových zařízení (společné části domu a BJ):

Při provádění montáží a oprav vyhrazeného plynového zařízení musí být dodržovány právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a případné specifické požadavky výrobce na způsobilost osob provádějících montáž nebo opravu vyhrazeného plynového zařízení. Zkoušku vyhrazeného plynového zařízení zajistí právnická nebo podnikající fyzická osoba, která prováděla montáž nebo rekonstrukci zařízení. Osoba podle věty první určí fyzickou osobu, která zkoušku řídí a odpovídá za vypracování písemné zprávy o průběhu a výsledku zkoušky.

Způsobilost provozovaného vyhrazeného plynového zařízení k dalšímu bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizí, které jsou vykonávány v rozsahu stanoveném tímto nařízením. Provozní revize se provádí na základě písemného technologického postupu zpracovaného revizním technikem, který ji bude provádět. Pokud je technologický postup zpracován jinou osobou, ověří jej revizní technik provádějící revizi a opatří svým podpisem.

tags: #odtah #plynovych #kotlu #na #fasady #predpisy

Oblíbené příspěvky:

• Praktické věšákové lišty
• Ikonický kabriolet E36
• Těžká dřevěná konstrukce
• Vše o foukané izolaci
• Vše o výšce a typech litých podlah