Odvětrání podstřešního prostoru ploché střechy: Klíč k dlouhé životnosti a komfortu

V současné době máme zcela jiný způsob využití budov a bydlení: plastová okna, rekuperace, půdní prostory využité k bydlení. Větrání se však často zanedbává, což vede k řadě problémů. Odvětrávání střešních prostor je velmi důležité, neboť chrání konstrukci střechy před pronikáním vlhkosti a kondenzací vodních par. Vlhkost představuje pro dřevo velké riziko a je hlavní příčinou napadení krovu dřevokazným hmyzem, dřevokaznými houbami a plísněmi. Rojení dřevokazného hmyzu, tvorbě škodlivých plísní, dřevokazných hub a rozšíření jejich spor předchází správná cirkulace vzduchu.

Proč je odvětrání střechy tak zásadní?

Střecha je velice důležitou součástí stavby, chrání ji před různými klimatickými a okolními vlivy. Dnes jsou střechy nesrovnatelně více komplikované než v dávné minulosti. Obsahují více vrstev a současně jsou velmi zatěžovány vlhkostí a dalšími vlivy přímo z domu. Aby střešní plášť vykonával správnou funkci, musí se zabránit kondenzaci vodních par, která je způsobena především vařením, praním, koupáním, vypařováním u rostlin, dýcháním a pocením u lidí atd. Rosení - jak se kondenzace par také nazývá - se vyvarujete, když správně odvětráte střešní plášť.

Důsledky nedostatečného odvětrání:

  • Hniloba dřevěných prvků.
  • Snižuje se vodivost tepelné izolace.
  • Vytváří se plíseň, která může vyvolat nežádoucí alergické reakce.
  • Dochází také k puchnutí a odpadávání vnitřních maleb.
  • Špatné odvětrání vede ke skryté kondenzaci pod izolací. Důsledkem je navlhlá vata (která přestává izolovat), plísně na krovech a postupné kroucení střešních latí.

Vlhkost se do konstrukce dostává dvěma možnými způsoby - z exteriéru a z interiéru. Pokud má střecha správně provedenou doplňkovou hydroizolační vrstvu, vlhkost kondenzuje a steče do střešního žlabu. Horší je to s interiérovou vlhkostí, která vzniká od vaření, prádla, sprchování, ale i pokojových květin. Tato vlhkost proniká přes sádrokartonovou vrstvu a následnou parozábranu do tepelné izolace, kde se přes paropropustnou izolaci dostane až do vzduchové mezery. Ještě častější variantou problému je kondenzace interiérové vlhkosti v místě poruchy střešního pláště, které je chladnější než jeho okolí.

Přehřívání objektu v létě:

K odvětrání střech je ještě jeden zásadní důvod, a to je teplo. V letních měsících dochází k intenzivnímu přehřívání střechy tepelným zářením od slunce. Toto teplo při dlouhodobém účinku proniká i do podstřešních bytů, kde výrazně zvedá teplotu. Aby se tepelná zátěž objektu snížila, je potřeba přehřátý vzduch pod střechou (často teploty i 60 - 70 °C) co nejvíce odvětrat. Celkově pak dojde ke snížení teploty na půdě, v konstrukci a také v horních pokojích bude pokles teploty citelný i o několik stupňů. Uvědomme si, že se nám do pokojů může přes střechu tlačit zprostředkovaně vzduch o teplotě až 70 °C, což je hodně nepříjemné. Pak si připadáme skoro jak v sauně. Kvalitním odvětráním podstřešního prostoru především přes noc dojde k velmi žádoucímu zchlazení střechy na teplotu venkovní na místo toho, aby se ve střeše teplo dlouhodobě akumulovalo a pak vyhřívalo celou stavbu.

Odvětrání plochých střech

Ploché střechy jsou často řešeny jako dvouplášťové nebo více plášťové. To znamená, že pod konečnou střešní krytinou (PVC folií nebo asfaltovým pásem) a nosnou konstrukcí je vytvořena minimálně jedna vzduchová mezera, přes kterou má být průběžně odváděna přebytečná vlhkost a v létě teplo. Aby se však vlhký vzduch z této mezery odvětral, musí být vytvořen dostatečný počet otvorů po obvodu střechy. To jsou ty známé mřížky, které jsou vidět na fasádě domu těsně pod úrovní střechy. Často se stává, že při zateplení domu se tyto mřížky přeizolují polystyrenem, a tím zacpou. Pak je jen otázkou času, kdy se někde v bytě objeví mokrý flek na stropě. Vstupní větrací otvory je vždy nutné ponechat průchozí a navíc i v původní velikosti. Větrání je důležité provést ve všech střešních prostorách, ať už se jedná o rodinný či bytový dům, průmyslové a zemědělské haly, budovy veřejného sektoru, chalupy, historické budovy a jiné neprodyšné střechy budov. Ani tvar střechy není překážkou. Dokážeme zajistit odvětrání ploché střechy i šikmé střechy.

Čtěte také: Jak zajistit dlouhou životnost střešního pláště

Řešení odvětrání plochých střech:

  • Pro účinnější výměnu vzduchu v souvrství střechy lze použít ventilační turbíny Lomanco, které zajistí svým sacím efektem výrazně větší výměnu vzduchu. Jedna turbína LOMANCO BIB14 většinou stačí na 50-70 m² střechy.
  • Nebo lze použít velký počet pasivních větracích komínků, ale tam už je důležité zvolit správnou velikost a přesný počet.
  • Pro správný provoz musí být dodrženo přisávání vzduchu z fasády.

Odvětrání šikmých střech

Hlavně pro budovy se zatepleným podkrovím je nutné střechy navrhovat jako dvouplášťové větrané s otevřenou vzduchovou mezerou. Dvouplášťová větraná střecha funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Proto je nutné správně dimenzovat vstupní otvor u okapu střechy a výstupní otvor u hřebene střechy. V případě šikmých střech je situace poněkud odlišná. Obecně je šikmá střecha o něco bezpečnější z hlediska rizika kondenzace i zatékání, protože díky prudkému sklonu je rychlejší odvod dešťové vody a střecha neobsahuje tolik vrstev, kde by se mohla vlhkost držet. Pod šikmou střechou je prostor poměrně velký a volně průchozí. Proto i jeho odvětrání je nesrovnatelně jednodušší než u komplikovaných plochých střech. Prostor pod střešní krytinou je nutné ovšem také důkladně odvětrat. K tomuto účelu lze použít opět velmi univerzální ventilační turbíny LOMANCO. Uvedený podstřešní prostor odvětrají turbíny umístěné do hřebene ve vzdálenosti 7 metrů od sebe. Pod šikmou střechou je poměrně často velký a otevřený prostor, proto i jeho odvětrání je o mnoho jednodušší než u komplikovaných plochých střech. Ovšem i velmi malé otevřené prostory hned pod hřebenem je nutné kvalitně odvětrat, což se často opomíjí.

Typy odvětrání šikmých střech:

Když řešíte odvod vlhkosti z podstřeší, máte v podstatě dvě možnosti. Buď vsadíte na nenápadné systémové řešení, nebo na aktivní prvky, které proudění vzduchu výrazně urychlí.

1. Větrací tašky

Toto je nejčastější volba pro šikmé střechy. Tašky se osazují ve druhé řadě pod hřebenem a fungují na principu komínového efektu - teplý vzduch přirozeně stoupá vzhůru a těmito otvory odchází ven. Klíčem k úspěchu je zde kompatibilita. Pro každý model tašky jsou vyráběny větrací tašky (větrací průřez 12-25 cm²), které se pokládají v patřičném množství ve druhé řadě od hřebene. Správné množství větracích tašek je nutné stanovit výpočtem, dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Správný a dostatečný počet větracích tašek je nutné dodržet obzvláště u pultových střech končících v atice, kde by se měla jejich četnost, v tomto případě v první řadě u pultu, stanovit dle skutečné plochy pultovou částí. Statisticky a fakticky je to právě odvětrání, které dělá u střech největší problémy, v čele s nedostatečným počtem větracích tašek.

Příklady větracích tašek:
  • Odvětrávací taška KM Beta - Přesně zapadá do systému krytiny KM Beta.
  • Větrací taška Bramac - Robustní řešení pro stejnojmenný systém.
  • Odvětrávací taška Betonpres - Osvědčená volba pro betonové krytiny Betonpres.

Doplňkové tašky umožňující bodové odvětrání už zdaleka nejsou jedinou možností, jak střechy správně odvětrat. Novým standardem, jak ukazuje trend v západní Evropě, je takzvané liniové odvětrání, které zohledňuje nejen nejnovější požadavky, ale i zkušenosti z praxe. Liniové větrání lze realizovat pomocí podhřebenových větracích tašek (TPHV). Když si takové odvětrání představíme v ploše střechy, mezi celkovou plochou větracích průřezů bodového a liniového odvětrání je doslova propastný rozdíl. Liniový větrací otvor je přitom samozřejmě chráněn před zanášením prachem a sněhem mantinelem zabudovaným v každé tašce. V hřebeni navíc není nutné používat větrací pás ani klasické větrací tašky. Na rozdíl od klasického řešení odvětrání se speciální posuvné větrací podhřebenové tašky používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky nim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy. Vykoupeno je to však některými úpravami, například jinou roztečí laťování než u tašek v ploše. Jinak by mohla být funkce větrání eliminována. Přesto je montáž podhřebenových tašek rychlejší než těch větracích, minimálně usnadněná o pokládku větracího pásu. Pro instalaci podhřebenových větracích tašek hovoří i estetika. Přes zmiňované přednosti mají i podhřebenové tašky své limity.

2. Větrací hlavice (turbíny)

Na rozdíl od pasivních tašek tyto prvky aktivně využívají sílu větru k odsávání vzduchu z podkroví. Mají tak velice úsporný provoz, který vás nebude nic stát. Navíc je to i skvělé preventivní řešení, neboť správně fungující chytrá střecha zabraňuje mnoha potenciálním problémům. Řešení problémů: Jsou ideální tam, kde přirozené větrání selhává (např. u nízkých sklonů). Pro účinnější výměnu vzduchu (odsátí vlhkosti a v létě odsátí přebytečného tepla ze souvrství střechy) lze také použít ventilační turbíny Lomanco, které zajistí svým sacím efektem výrazně větší výměnu vzduchu. Kompletní turbína obsahuje rotační hlavici, stavitelný kloub a plochou základnu. Turbíny se instalují do hřebene ve vzdálenosti 5 - 7 m od sebe a mohou mít stejnou barvu jako střecha, takže působí přirozeným dojmem.

Čtěte také: Řešení problémů s plechovou střechou

Normy a pravidla pro odvětrání střech

Střecha musí také splňovat normové požadavky na větrání střešního souvrství, aby se omezila kondenzace a hromadění vody ve střeše. Provětrání střechy je nutné zabezpečit v každé sekci střechy. Větrání střechy nastane tehdy, když ve vzduchové mezeře (se správným průřezem) vznikne teplotní rozdíl, a tím se vytvoří komínový efekt. Pohyb vzduchu ve velké míře závisí na vytvoření jednotlivých detailů střechy a na sklonu střechy. Kvůli bezpečnému odvětrání střechy je potřeba vytvořit větrací otvory ve střeše směrem dovnitř a ven podle příslušné normy podle možnosti ve vyšších a nižších polohách střechy. Problematice větrání se věnují také normy a pravidla. Naše nejzásadnější norma pro šikmé střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení, revidovaná v roce 2011, stanovuje pravidla jak pro krytiny s vysokým, tak i nízkým difúzním odporem. Vzniklé zmatky řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR.

Požadavky na větrací průřezy:

Norma stanovuje čisté průřezy:

  1. V okapové hraně 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy, minimálně však 200 cm² na 1 bm okapu ve střední části musí být plocha nejméně 200 cm² na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 200 cm² na 1 bm). Pozor na zmenšení průřezů přiváděcích otvorů v okapové hraně vlivem konstrukce větracích pásů a pod.
  2. U hřebene nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy, tj. při délce krokve do 10 m min. (50 cm² na 1 bm šířky hřebene). Ve hřebeni a nároží je pak systém větrání doplněn větracími pásy a hřebenáči pokládanými na sucho.

Je tu ovšem ještě jedno úskalí, a tím jsou střechy, které mají krokve delší než 10 metrů. V tomto případě je nutné větrací průřezy zvýšit. Obecně se můžeme řídit pravidlem, že s každým metrem krokve přesahujícím nad 10 metrů délky automaticky zvýšíme požadavky o 10 %. Plocha odváděcího větracího otvoru se má rovnat 50 cm² na metr hřebene z každé strany do délky krokve 5 m. V případě větracích tašek je nejdůležitější respektovat větrací průřez konkrétního typu tašky. Mohou se výrazně se lišit, a to nejen podle výrobce, ale i podle druhu tašky. Rozhodně se proto nelze řídit zaužívaným zjednodušením, že na 100 m² stačí 10 větracích tašek. Realita je taková, že spotřeba na 10 větracích taškách teprve začíná a pokračuje až k hodnotám 42 kusů u některých typů tašek. Větrací tašky se instalují ve 2. řadě pod hřebenem a ve vrcholu (hřebeni či nároží) se doplňují o větrací pásy. Ty chrání vytvořenou mezeru mezi hřebenáčem a střešní taškou proti polétavému sněhu při současném zajištění proudění vzduchu. Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy.

Tabulka: Minimální větrací průřezy pro šikmé střechy

Poloha Požadovaný průřez Minimální hodnota Poznámka
Okapová hrana 2,0 ‰ přilehlé střešní plochy 200 cm² na 1 bm okapu Světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 200 cm² na 1 bm
Hřeben / Nároží 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy 50 cm² na 1 bm šířky hřebene (pro krokve do 5 m délky) Pro krokve delší než 10 m se průřezy zvyšují o 10 % za každý metr nad 10 m.

Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.

Správná montáž a údržba odvětrávacích systémů

Aby vám odvětrávací systém sloužil tak, jak má, nestačí jen nakoupit správný materiál. Důležitá je i následná péče a precizní montáž. Větrání střechy funguje na principu komínového efektu - vzduch musí dole nasát a nahoře odejít. Proto přísně dodržujte rozmístění podle pokynů výrobce. Častou chybou je instalace příliš malého počtu větracích tašek nebo jejich špatné umístění pouze v jedné části střechy. Dále je důležité dbát na to, abychom vrchní folii překryli přes spodní, abychom zabránili vniknutí případné vlhkosti mezi folie. Paropropustné nekontaktní folie je nutné aplikovat v závislosti na počasí s 1-2 cm převisem, aby se nevytvořila škodlivá napětí a aby se folie nepřilepila na tepelnou izolaci. Paropropustná kontaktní folie je aplikovatelná přímo na tepelnou izolaci, příp. U okapu je nutné dávat pozor na to, aby byla podkladová folie v každém případě napojená na okapový plech s určeným přesahem. U střech s nízkým sklonem a u větrotěsných a vodotěsných napojení je nutné podkladní folii nalepit na okapový plech. Folie vytažená na okapničku, kontralatě výšky 4cm, správně zvednutá okapní lať pro připevnění větrací mřížky. Větrací tašky fungují jen tehdy, když jsou průchozí. Doporučujeme alespoň jednou ročně (ideálně po podzimu) zkontrolovat stav větracích prvků. Vítr do nich může nafoukat listí, jehličí nebo se v nich mohou usadit ptáci. Pokud je mřížka ucpaná, vlhkost pod střechou zůstává a zaděláváte si na problém.

Čtěte také: Jak správně odvětrat radon ze střechy?

tags: #odvetrani #podstresniho #prostoru #plocha #strecha #informace

Oblíbené příspěvky: