Odvětrání střechy skrz střechu: Kompletní průvodce pro funkční konstrukci

Odvětrání střechy je důležitým bodem při rozhodování o realizaci vaší budoucí nové střechy, proto na otázku odvětrání střechy určitě nezapomeňte. Odvětrání střechy patří mezi nejdůležitější - a přitom často přehlížené - detaily celé skladby. Správné proudění vzduchu pod krytinou rozhoduje o tom, zda bude střecha sloužit desítky let, nebo zda začne konstrukce po několika sezónách trpět vlhkostí, plísněmi a přehříváním.

Proč je odvětrání střechy tak důležité?

V každé střešní konstrukci se vždy vyskytuje určitá míra vlhkosti, ať už byl pro zastřešení použit jakýkoliv materiál. Každodenní činností obyvatel stavby, jako je dýchání, vaření, praní a sprchování, vzniká vodní pára, kterou je nutné dostatečně odvětrávat. V opačném případě může dojít k její kondenzaci. Teplý vzduch z interiéru nasycený vodní párou prochází střešní konstrukcí. Není-li umožněno její dostatečné odvětrání, může vlivem rozdílů teplot začít nadměrně kondenzovat na chladných površích, například ze spodní strany střešní krytiny, ale i jinde.

Pokud je ve střešním plášti použito dřevo nebo jiný podobně nasákavý materiál, může vlivem zkondenzované vlhkosti dojít ke zhoršení jeho parametrů a v dlouhodobém horizontu i k jeho poškození. Dřevo může být napadeno hnilobou, plísněmi, houbami nebo dřevokazným hmyzem. U kovových konstrukcí zase může docházet ke korozi. Zkondenzovaná vlhkost také může proniknout do tepelné izolace, čímž se zhorší její tepelně izolační parametry.

Funkční odvětrání střešního pláště má dvě hlavní role:

1. Odvádí z konstrukce vlhkost (z výroby, stavby i z běžného provozu domu).
2. Snižuje přehřívání střechy v létě.

„Vlhkost, která nemá kam unikat, začne kondenzovat na spodních částech konstrukce a může poškodit izolaci i samotný krov,” upozorňuje Jakub Ponec, odborník na střešní krytiny ze společnosti Betonpres.

Čtěte také: Jak zajistit dlouhou životnost střešního pláště

Jak funguje odvětrávání střechy?

Odvětrání střešní konstrukce se provádí zpravidla pomocí odvětrávací vrstvy, která bývá navrhována mezi tepelnou izolací a vlastní střešní krytinou. Štěrbinou u okapové hrany je nasáván vzduch, který proudí průběžnou mezerou pod krytinou a otvorem u hřebene odchází do exteriéru. Dochází zde ke komínovému efektu, kdy vzduch nasátý u okapové hrany stoupá k hřebeni a zde se opět dostává do exteriéru. Tím je odvedena vodní pára, která by jinak mohla ze spodní strany krytiny začít nadměrně kondenzovat.

Odvětrání střechy nastane tehdy, když ve vzduchové mezeře (se správným průřezem) vznikne teplotní rozdíl, a tím se vytvoří komínový efekt. Pohyb vzduchu ve velké míře závisí na vytvoření jednotlivých detailů střechy a na sklonu střechy. Kvůli bezpečnému odvětrání střechy je potřeba vytvořit větrací otvory ve střeše směrem dovnitř a ven podle příslušné normy podle možnosti ve vyšších a nižších polohách střechy. Provětrání střechy je nutné zabezpečit v každé sekci střechy.

Větraná mezera mezi krytinou a pojistnou hydroizolací funguje jako přirozený ventilační kanál - ale jen tehdy, když je zajištěn volný přívod vzduchu u okapu a jeho odvod u hřebene (a často i podél nároží). „Podmínkou je, aby vzduch mohl volně proudit od nasávacích otvorů u okapu až k výdechům u hřebene. Jakékoliv přerušení této cesty znamená problém,” doplňuje Jakub Ponec.

Normy a požadavky na odvětrání střechy

Parametry odvětrání upravují technické normy a její konkrétní návrh je odpovědností projektanta. Již v projektu by proto mělo být stanoveno její přesné provedení a skladba střešního pláště. V případě, že projekt zpracován není, například u rekonstrukcí starších objektů, přebírá tyto povinnosti realizační firma.

Naše nejzásadnější norma pro šikmé střechy ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení, revidovaná v roce 2011, však není z tohoto pohledu ideální. Zásadním problémem je, že stanovuje stejná pravidla jak pro krytiny s vysokým, tak i nízkým difúzním odporem. Vzniklé zmatky řeší Pravidla pro navrhování a provádění střech, vydaná Cechem klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. V jejich v současnosti platné verzi (2014) sice není samostatná kapitola o větrání šikmých střech, ale nutnost odvětrávání je zdůrazněna ve všech článcích a popisech detailů.

Čtěte také: Řešení problémů s plechovou střechou

ČSN 73 1901-2 (Navrhování střech - Část 2: střechy se skládanou střešní krytinou) pracuje s požadavky na nasávací a odváděcí větrací otvory:

• ve střední části plocha nejméně 200 cm² na 1 metr šířky (světlá výška větrací mezery měřená kolmo na sklon střechy musí být min. 50 cm²/bm kraje střechy).
• u hřebene a podél nároží: nejméně 0,5 ‰ příslušné spádové střešní plochy (konkrétní hodnoty se upravují podle délky krokví a skladby střechy).

Pochybení byť v jediné z uvedených položek povede s největší pravděpodobností k podstatnému snížení životnosti a funkčnosti celého střešního pláště, a to i při použití nejkvalitnějších materiálů.

Důležité parametry odvětrání

Podstatná je zejména výška odvětrávací mezery a průřez vstupního a výstupního otvoru. Jakmile není jakýkoliv z těchto parametrů navržen správně, nemusí tato vrstva správně plnit svoji funkci. V případě zvýšené vlhkosti, kterou již nelze odvětrat, může kondenzát skapávat dolů.

Víme, že faktická nejnižší výška ventilační mezery (kontralatě) by nikdy neměla být nižší než 40 mm. Pokud je délka sklonu střechy větší než 10 m, nebo v případě, že je použita slaběparopropustná střešní krytina a přitom sklon střechy je menší než 25°, je nezbytné výšku ventilační mezery (kontralatě) výrazně navýšit.

Rozlišujeme jedenkrát a dvakrát provětrané střechy. Pokud je to možné, doporučujeme realizovat jedenkrát provětrané střechy, protože je lze vytvořit podle jednoduchých parotechnických vzorců. Složité výpočty za účelem stanovení odvětrání střechy nejsou potřeba v případě, kdy vnitřní teplota nepřesahuje 22°C a relativní obsah páry nepřesahuje 65 %, dále mezi vnitřní parotěsnou vrstvou a vnější podkladní vrstvou je následující souvislost: Sdi ≥ Sde x 6. Toto jsou základní pravidla pro stanovení odvětrávání střechy.

Čtěte také: Jak správně odvětrat radon ze střechy?

U střech, které mají krokve delší než 10 metrů, je nutné větrací průřezy zvýšit. S každým metrem krokve přesahujícím nad 10 metrů délky automaticky zvýšíme požadavky o 10 %.

Typy odvětrávání a komponenty

Bodové odvětrání

Bodové odvětrání funguje pomocí speciálních větracích tašek. Ty se osazují vždy do druhé řady po obou stranách hřebene či nároží. Množství záleží na délce krokví a zvolenému typu pálené krytiny. Pro každý model pálené střešní tašky jsou vyráběny v souladu s předpisy vlastní doplňkové větrací tašky, které se pokládají v dostatečném množství. Ve hřebeni a nároží je pak systém větrání doplněn větracími pásy a hřebenáči pokládanými na sucho. Správné množství větracích tašek je samozřejmě nutné stanovit výpočtem dle plochy střechy a typu pálené střešní tašky. Větrací průřez střešních tašek je v rozmezí od 12 do 25 cm².

Při použití ventilačních tašek v druhé řadě krytiny od hřebene není problém umístit krytku mezi běžnou kontralať a střešní lať. Pokud se ale na výstupu ventilace má podílet i/jen ventilační hřeben střešní krytiny, pak je nutné tuto krytku umístit mezi 2 kontralatě, jež mají poloviční výšku než je výška běžné kontralatě na ploše střechy. Aby se horní poloviční kontralatí ventilace vůbec dostala k ventilačnímu hřebeni střechy. Je třeba dbát, aby nevhodně umístěná krytka neuzavřela přívod ventilace k ventilačnímu hřebeni střechy.

Pro kvalitní větrací pásy je charakteristický především velký větrací průřez, zajišťující účelné větrání střechy. Hned na druhém místě jsou vychytávky zjednodušující a zrychlující práci, jako široké lepící pásy pro spolehlivé zajištění k jakémukoliv podkladu na střeše. Použité kvalitní lepidlo navíc ani v teplých dnech neměkne a nekomplikuje stržení krycí pásky. Obchodní samozřejmostí je nabídka pásů v různých šířkách pro potřeby konkrétních sklonů a střešních krytin, i různé barvy pro dokonalý vizuální efekt hotové střechy.

Liniové odvětrání

Novým standardem, jak ukazuje trend v západní Evropě, je takzvané liniové odvětrání, které zohledňuje nejen nejnovější požadavky, ale i zkušenosti z praxe. Liniové větrání lze realizovat pomocí podhřebenových větracích tašek. Tondach tyto speciální doplňkové tašky vyrábí pro modely Contiton 12, Traditon 11 a Sensaton 11. Když si takové odvětrání představíme v ploše střechy, mezi celkovou plochou větracích průřezů bodového a liniového odvětrání je doslova propastný rozdíl. Liniový větrací otvor je přitom samozřejmě chráněn před zanášením prachem a sněhem mantinelem zabudovaným v každé tašce. V hřebeni navíc není nutné používat větrací pás ani klasické větrací tašky. Speciálním případem jsou tašky Sensaton 11, které lze použít pouze u dvouplášťové střechy, která má zateplení až do hřebene a sklon 22° - 50°.

Na rozdíl od klasického řešení odvětrání se speciální posuvné větrací podhřebenové tašky používají podél celého hřebene hned v první řadě. Díky jim je větrání střechy rovnoměrné a neomezuje se na jednotlivé větrací průduchy. Vykoupeno je to však některými úpravami, například jinou roztečí laťování než u tašek v ploše. Jinak by mohla být funkce větrání eliminována. Přesto je montáž podhřebenových tašek rychlejší než těch větracích, minimálně usnadněná o pokládku větracího pásu. Pro instalaci podhřebenových větracích tašek hovoří i estetika.

„Mezi bodovým a liniovým větráním střechy je velký rozdíl. Dovolím si konstatovat, že liniové odvětrávání je více uzpůsobené potřebám dnešních stavebníků, jelikož je větrací otvor pomocí zabudovaného mantinelu v každé tašce chráněný před zanášením prachem a v zimě sněhem. Není zde třeba dodávat větrací pás, ani klasické větrací tašky. Tato volba je tak o něco levnější, spolehlivější a jednodušší. A navíc, střechu udrží funkční a bez vad až desítky let,” dodává Rudolf Prus.

Doplňkové prvky odvětrání

Pokud je plný odvod vlhkosti v hřebeni není možné zajistit pouze štěrbinou mezi hřebenáčem a krytinou, lze ji opatřit doplňkovými prvky, jako jsou odvětrávací díly hřebenáče, odvětrávací tašky nebo prvky nuceného větrání. Ty by měly být v ideálním případě přímo od dodavatele střešní krytiny. Bude tak zajištěna vzájemná kompatibilita všech prvků, a to jak z pohledu použitých materiálů, tak i vzhledem k riziku vzniku netěsností a zatékání.

Dalším klíčovým prvkem funkčního odvětrávání jsou pak odvětrávací tvarovky - speciálně tvarované tašky, které umožňují proudění vzduchu střešním plášťem, aniž by narušily jeho vodotěsnost. „S nedostatkem odvětrávacích prvků se setkáváme poměrně často - zejména u nároží. Šetření na těchto detailech se ale může vrátit v podobě zkrácení životnosti konstrukce i komplikací při uplatnění záruky,“ říká Jakub Ponec, odborník z Betonpresu. Vývoj jde navíc i směrem k nenápadnému designu. „Nedávno jsme představili nový typ větrací tvarovky pro krytinu Horizont, která je v ploše střechy prakticky neviditelná. Odvětrání tak nemusí negativně ovlivňovat estetiku domu,” dodává.

Časté chyby při odvětrávání střech

Právě v návrhu a provedení odvětrávací vrstvy se na stavbách často chybuje, ať už kvůli snaze omezit náklady či kvůli nedůslednosti při realizaci střechy. Chybou je, pokud je větrací mezera nesprávně navržená nebo provedená, případně dokonce úplně chybí. Kromě popsaného poškození konstrukcí a problémům s tepelnou stabilitou prostoru to může vést také k zatékání a vzniku vlhkých map a plísní v podkroví. „Podmínkou je, aby vzduch mohl volně proudit od nasávacích otvorů u okapu až k výdechům u hřebene. Jakékoliv přerušení této cesty znamená problém.“

Mezi nejčastější chyby patří:

• Nedostatečný počet větracích tašek.
• Přerušení větrané mezery (izolace, fólie nebo latě zasahují do proudění a vznikají „hluchá“ místa).
• Chyby v dimenzaci a fungování ventilační mezery.
• Není zajištěno dostatečné nasávání vzduchu přes ventilační komponenty v podhledu přesahu střechy.
• Nedodržení dostatečné vzduchové mezery pro proudění ventilace mezi „podstřešní fólií/membránou“ a obvodovou stěnou (či jejím zateplením).
• Nevhodně umístěná krytka uzavřela přívod ventilace k ventilačnímu hřebeni střechy.
• Opomenutí větracích tašek v nároží nebo jejich nedostatečný počet.
• Použití rozevření přesahu podstřešní fólie u větrotěsných krytin nebo v místech se silným vlivem větru.

Plechové střechy jsou obzvláště náchylné ke korozi: jsou často chladnější než okolí, což znamená, že se na nich (zejména na spodní straně) tvoří kondenzát, který stéká a poškozuje izolaci nebo tkaninu budovy. Zejména v místech, kde spočívá plechová střecha, může delší styk s vodou vést ke korozi. V případě výklenků nebo přípojných míst, například k jiným částem budovy, je zvláště důležité, aby tyto byly instalovány odborně a aby byly přechody materiálů řádně utěsněny. K tomuto účelu jsou k dispozici spojovací plechy a střešní výlezy, které plánujeme přizpůsobit příslušnému projektu.

Odvětrání nezateplené střešní dutiny

Pokud zejména u „bungalovů“ vzniká nad zatepleným stropem vysoká nezateplená střešní dutina, je naprosto nezbytné zabezpečit i další ventilaci tohoto prostoru mezi „podstřešní fólií/membránou“ střechy a tepelnou izolací stropu. Výstup vzduchu pro tuto ventilaci tedy zabezpečí výše uvedené přerušení membrány. Kromě toho je nutné zajistit ve spodních přesazích střechy i dostatečné nasávání vzduchu přes ventilační komponenty v podhledu přesahu střechy, a dodržet mezi „podstřešní fólií/membránou“ a obvodovou stěnou (či jejím zateplením) i dostatečnou vzduchovou mezeru pro proudění této ventilace.

Typickým příkladem je například skutečnost, že v případě vznikající střešní dutiny pod podstřešní fólií/membránou je nutné vytvořit průběžné 5-10 cm přerušení fólie/membrány pod vrcholem střechy, kdy se nad tímto otvorem pak z obdobné „podstřešní fólie/membrány“ vytváří „krytka“ chránící tento otvor (s přesahem 15-20 cm).

Řešení pro složité tvary střech

V případě, že se na střeše použije pro vítr prodyšná krytina a zároveň střecha může mít i komplikovaný tvar (bez volných protilehlých štítů vůči střešní dutině či dokonce střecha nemá vodorovný hřeben), je ideální konstrukci provést tak, že podstřešní membrána bude mít slepené přesahy, ale nezateplená střešní dutina vznikat nebude, jelikož část tepelných izolací mezi krokvemi povede až k vrcholu střechy. Tj. kdy bude sice zároveň zateplen a parotěsně řešen strop podkroví, ale zároveň část paropropustných tepelných izolací mezi krokvemi povede až k vrcholu střechy ke hřebeni.

Popř. u jednoduchého tvaru střechy (např. sedlová či polovalbová) pokud má taková střecha protilehlé plochy štítů vůči střešní dutině, lze použít s takovou pro vítr prodyšnou střešní krytinou další možnost řešení ventilace střešní dutiny. Tj. sice zateplit podkroví jen po úroveň stropu, podstřešní fólie provést se slepením přesahů na difúzním bednění, ale zároveň vytvořit systém ventilace v ploše rozích štítů tak, aby to umožňovalo alespoň částečné proudění vzduchu střešní dutinou.

Teprve v momentě, kdy stavba se střechou s pro vítr prodyšnou střešní krytinou není umístěna v místě s vyšším vlivem větru, či je na střeše jako střešní krytina použita pro vítr neprodyšná krytina, pak lze ventilaci nezateplené střešní dutiny vyřešit pomocí rozevření přesahů podstřešní membrány/fólie, např. pomocí větrací vsuvky. Příslušné přerušení podstřešní pod hřebenem je zde však nutností.

Ochrana proti větru a hydroizolace

Mnoho chyb vzniká při navrhování a provádění ventilační mezery pod střešní krytinou ve vazbě na určitý typ použité vysoceparopropustné či slaběparopropustné střešní krytiny/skladby. A to nejen při stanovení výšky ventilační mezery (kontralatě), ale zejména při dimenzaci a použití dostatečné ventilační kapacity (plochy otvoru)/počtu ventilačních prvků u vrcholu střechy (hřebene/nároží) pro výstup ventilace zpět do exteriéru. Bohužel, často najdete tyto chyby i v projektové dokumentaci stavby.

Požadavek na větrotěsnost střech, zejména zateplených, jednoznačně vyplývá z normy ČSN 730540 Tepelná ochrana budov, část 2 Požadavky, kde pod bodem 7.1.3 je doslova uvedeno: „Tepelně izolační vrstva musí být účinně chráněna proti působení náporu větru“, což si můžeme vyložit i jako potřebu ochrany tepelné izolace proti působení proudění vzduchu. Pokud totiž náporem větru dojde k pohybu vzduchu v tepelné izolaci, pak dochází k drastickému snížení tepelně izolační funkce takové tepelně izolační vrstvy. Vzhledem k tomu, že samotná střešní skládaná krytina nemůže tvořit větrotěsnící vrstvu (navíc se pod ní vytváří ventilační vzduchová mezera), pak jedinou vrstvou, která může ochránit tepelnou izolaci vůči takovému vlivu, je Doplňková Hydroizolační Vrstva (původně nazývaná Pojistná HydroIzolace), mezi řemeslníky známá jako „podstřešní fólie/membrána“.

Větrotěsnost, tedy potřeba slepení přesahů „podstřešní fólie/membrány“ však nastává i v případech, kdy pod „podstřešní fólií“ vzniká nezateplená střešní dutina. A čím je tento prostor vyšší, tím je taková funkce důležitější. Pokud totiž „podstřešní fólie/membrána“ není slepena a jako střešní krytina je použita zejména maloformátová skládaná krytina (ať ve formě tašek či plochých šablon), tj. pro vítr prodyšnou střešní krytinu, a stavba se nachází v návětrném místě, pak vzniká vysoké riziko fenoménu horizontálního „průvanu“ skrz střešní dutinu, který větrem hnané srážky, zejména ty sněhové, doslova nasává pod střešní krytinu a volným neslepeným přesahem podstřešní membrány až do střešní dutiny. Situace je pak o to kritičtější, kdy v takové situaci se ještě použije rozevření přesahu podstřešních fólií nějakým materiálem, aby se vůbec nějakým způsobem větrala střešní dutina.

Takové rozevření přesahu podstřešní fólie je tedy možné použít pouze v případě, že je buď použita pro vítr neprodyšná střešní krytina či v případě, že vůči objektu nepůsobí značný vliv větru. Důsledkem totiž může být skutečnost navátí vodních srážek až do prostoru střešní dutiny. „Horizontální průvan“ skrz střešní dutinu totiž nastane v situaci, kdy na návětrné straně střechy vzniká tlak větru a za hřebenem či nárožím střechy na závětrné straně sání větru. Pokud nějaká větrotěsná vrstva pod pro vítr prodyšnou krytinou tyto vlivy od sebe neoddělí, pak nastane zmíněný fenomén a důsledkem je pak extrémní nasávání větrem hnaných srážek do střechy.

I proto JUTA a.s. vyrábí podstřešní membrány se 2 integrovanými lepícími páskami (u membrán JUTA s přízviskem 2AP) pro jednoduché, rychlé a zejména spolehlivé spojení přesahů podstřešních membrán.

Montáž podstřešní fólie

Podkladní folie se vždy pokládá podél okapové hrany, všeobecně s 10 cm přesahem u sklonu nad 30°; u sklonu pod 30° s minimálním přesahem 15 cm a u sklonu pod 20° s přesahem 20 cm. Při realizaci odvětrávání střechy je třeba dbát na to, abychom vrchní folii překryli přes spodní, abychom zabránili vniknutí případné vlhkosti mezi folie. Paropropustné nekontaktní folie je nutné aplikovat v závislosti na počasí s 1-2 cm převisem, aby se nevytvořila škodlivá napětí a aby se folie nepřilepila na tepelnou izolaci. Paropropustná kontaktní folie je aplikovatelná přímo na tepelnou izolaci. U okapu je nutné dávat pozor na to, aby byla podkladová folie v každém případě napojená na okapový plech s určeným přesahem. U střech s nízkým sklonem a u větrotěsných a vodotěsných napojení je nutné podkladní folii nalepit na okapový plech.

Vliv barvy krytiny na teplotu interiéru

V souvislosti s taškami a větráním vyvstává otázka, zda barva střešní krytiny ovlivňuje teplotu v interiéru. Dle výsledků z testování na VUT v Brně, které se konalo od července do začátku října 2016, tomu tak není. Maximální rozdíl teplot byl při testování 3,5 °C. Další výsledky testu PREZENTE BT a BTU v Maďarsku, kde testování probíhalo na podzim roku 2018, to taktéž potvrzují. Teplota v interiéru zůstává u všech druhů střešních tašek stejná s maximálním rozdílem ±1 °C. Naopak bylo zjištěno, že zásadní vliv na teplotu v podkroví má správné provedení větrací mezery ve střeše. „Investor by tak větrací systém v žádném případě neměl vynechat, naopak by jej měl řešit v souladu s celou skladbou střešního pláště již v rámci projektu. Díky němu se totiž vyhne vnější i vnitřní nežádoucí vlhkosti a jejímu usazování mezi taškami či stěnami domu. Odvětrání pomůže také srovnat teplotní rozdíly v konstrukci, jelikož odvádí nahromaděné teplo pryč, což vede k odstranění napětí v materiálech,“ vysvětluje Libor Michalčík, reklamační technik a mistr pokrývač za Tondach.

tags: #odvetrani #skrz #strechu #průvodce

Oblíbené příspěvky:

• betonové stěrky v interiéru
• Průvodce lepenkovými hřebíky
• Přečtěte si recenzi Egger Home Laminátová Podlaha Classic Dub Šedý
• Jak správně namontovat podbití střechy
• Přečtěte si článek o dlažbě DITON