Komplexní průvodce odvodněním zdiva pod dlažbou a řešením vlhkosti

Stojatá či podzemní voda a související nadměrná vlhkost dokážou napáchat velké škody na rodinném domě, v zahradě i na terase. Zejména v místech, kde dochází k výraznému zadržování vody, je provedení funkčního drenážního systému zásadní. Drenáže jsou obzvláště důležité u rodinných domů se sklepními prostory, které bývají často poškozené promáčením. Při realizaci novostavby myslete na provedení kvalitní drenáže už ve fázi přípravy projektu. Stavby se totiž v mnoha částech dotýkají zeminy a přichází do kontaktu s průsakovou nebo spodní vodou. Bez drenáže kolem domu může dojít k hromadění vody, které je příčinou podmáčení, nadměrné vlhkosti v domě a dalších problémů.

Základy drenážního systému

Základem všech drenážních systémů sloužících k odvádění nahromaděné vody jsou drenážní trubky. Zpravidla mají žlutou nebo černou barvu, vyrábí se z PVC-U materiálu a jsou pružné a ohebné. Díky tomu je můžete tvarovat dle potřeby a rozmístit je po obvodu základové desky domu. V trubkách se nachází malé štěrbiny o šířce přes 1 mm, do kterých se postupně hromadí přebytečná voda vyskytující se v okolí stavby. Maximální možná výška hladiny vody v drénu je 0,2 m nad dnem trubky. Z toho vyplývá poloha vodorovné hydroizolace, která musí být vždy alespoň 0,2 m nad úrovní dna drenážní trubky. Převedení vody z drenážních vrstev do drénu musí být provedeno beztlakově. Vhodná je např. drenážní vrstva ze štěrku.

Nedílnou součástí drenážních systémů jsou kontrolní šachty, na které se napojují konce několika trubek. Pomocí těchto šachet je možné obvodovou drenáž pravidelně kontrolovat a proplachovat, aby nedocházelo k zanášení potrubí. Maximální vzdálenost mezi čisticími šachtami je 50 m, pokud není stanoveno jinak.

Typy drenážních systémů a jejich instalace

Drenáže slouží k odvodu nahromaděných srážkových vod kolem obvodových zdí domu a používají se v případě působení vody v málo propustných zeminách, nebo v případě zasazení objektu do svažitého terénu. Před instalací drenáží je třeba odborně posoudit, zda bude drenáž na daném místě účinná. Pokud se drenáže provedou neodborně, pak mohou působit jako přivaděč vody k obvodovému zdivu objektu a vlhkostní poměry stavby se tím mohou zhoršit.

Klasická obvodová drenáž

Jedná se o klasický systém podél obvodového zdiva pro odvodnění bezprostředního okolí objektu pomocí perforovaného drenážního potrubí, uloženého do štěrkového lože pod úrovní terénu. Trubky se ukládají do země, a to do hloubky alespoň 70 cm. Drén se vede obvykle co nejblíže podél vnějšího obvodu podzemních částí stavby. Do připraveného výkopu se nejprve umístí nopová folie, která podpoří odvětrávání základové desky. Do výkopu se zpravidla naváží malá vrstva štěrku menší frakce, na kterou se umísťuje geotextilie. Až poté se do výkopu ukládají drenážní trubky. V dalším kroku se překryjí geotextilií, zasypou štěrkem, a nakonec několika vrstvami zeminy. Správně provedený drenážní systém je chráněný před mechanickým poškozením i nadměrným zanášením. Na dně výkopu se vytvoří rýha směrem od zdiva do výkopu, která se vyplní betonovým klínem pro umístění drenážní trubice. Drenážní trubice je perforovaná (aby umožnila po celé své délce odvod vlhkosti) a musí se umístit v mírném spádu. Drenážní trubici balíme do geotextilie spolu s vrstvou štěrku - vznikne tak drenážní těleso, které brání zanášení drenáže nečistotami.

Čtěte také: Trvanlivost a bezpečnost střechy

Na koncích drenážních systému je nutno zajistit bezpečný odtok vody buď do kanalizace, případně do zasakovací jímky, umístěné v dostatečné vzdálenosti od objektu. V případě, že je voda do recipientu z předávací jímky přečerpávána, musí mít jímka dostatečný akumulační objem a musí být osazena hlavním a záložním čerpadlem s plovákovým spínáním v úrovni 30 cm pod nejnižším bodem drenáže.

Plošné drenáže (geodrény)

Plošné drenáže, neboli geodrény, se využívají zejména k odvedení srážkových a průsakových vod z okolí objektu, nebo z ploch, kde je nežádoucí, aby se hromadila dešťová voda. Jejich výhodou je, že je lze položit ve větších plochách a pokrývají tak svým rozprostřením větší prostor. Plošný geodrén se pokládá těsně pod úroveň terénu, nebo přímo na terén. Samotný geodrén je vyroben z drenážní vrstvy a dvou vrstev netkané geotextilie, které tvoří filtrační obal drenážní vrstvy. Drenážní vrstva se vyznačuje velmi dobrou schopností odvádět srážkovou, nebo průsakovou vodu v požadovaném směru. Obalové vrstvy filtrační geotextilie chrání drenážní vrstvu před zanášením částicemi přilehlé zeminy a zabezpečují dlouhodobou funkčnost celého systému. Obě vrstvy - drenážní i filtrační jsou navzájem propojeny bodovými svary. Celková tloušťka plošného drenážního prvku je cca 1 cm.

Údržba drenážních systémů

Systémy pro zadržování přebytečné vody kolem obvodové konstrukce stavby nejsou viditelné (s výjimkou přístupů ke kontrolním šachtám). Přesto je však potřebné drenáž pravidelně čistit a proplachovat přes drenážní šachty. Pokud se drenáž navrhuje v podmínkách s vysoce minerální půdou nebo v blízkosti polí, kde se vápní, doporučuje se při návrhu zohlednit vyšší riziko tvorby usazenin (inkrustace).

Odvodnění teras a zahrad

Problém s nadměrným hromaděním vody se může týkat i zahrad, a to zejména v případě, jsou-li trvale zamokřené a často zaplavované i po méně vydatných deštích. Se zamokřením se nejčastěji potýkají majitelé zahrad, kteří mají pozemky poblíž vodních ploch nebo se potýkají s nadměrnou hladinou spodní vody. Přirozenou ochranou zajistí vrby, jalovce a další dřeviny, které do kořenového systému nasají značné množství vody. Podobně jako rodinné domy lze i celé zahrady chránit před zamokřením pomocí drenážního potrubí. Skladba drenáže je stejná jako v případě odvodňování domů. Realizuje se využitím drenážních trubek zakopaných v zemi a chráněných štěrkem a geotextilií. Realizace drenážního systému na rozlehlých zahradách je však vzhledem k nutnosti použití velkého množství materiálu nákladná a pracná. Zahradu lze odvodnit také vybudováním otevřených příkopů nebo položením univerzálních příkopových žlabovek. S využitím samospádu lze nadbytečnou vodu odvádět do vodní plochy mimo pozemek, případně do umělé vodní nádrže. Vodu pak můžete na zahradě využívat jako užitkovou k zavlažování.

Odvodňovací žlaby se často používají i pro odvádění vody ze zpevněných ploch, například teras, parkovacích stání, garáží nebo příjezdových cest. Betonové žlaby se vyrábí v různých šířkách a hloubkách. Pro odvodňování zpevněných ploch jsou vhodné například malé žlaby hluboké 20 mm. V místech, kde je důležitý vzhled odvodňovacího systému a současně se nekladou velké požadavky na vysokou zátěž, použijte žlaby vybavené ocelovým roštem. S oblibou se používají zejména na terasách, přístřešcích nebo pergolách, kde zajistí efektivní sběr povrchové vody.

Čtěte také: výhody betonových žlabů

Kamenná dlažba v exteriéru drží dlouhodobě jen tehdy, když má správnou skladbu vrstev a odvodnění: zhutněné podloží, nosnou vrstvu z drtě (pochozí min. 100-150 mm, pojezd 200-300 mm) a ložnou vrstvu z jemné drti/písku cca 30 mm. Povrch musí mít sklon 1,5-2 % směrem od domu (15-20 mm na 1 m), jinak se drží voda a v zimě vznikají mrazové zdvihy. Každá vrstva se hutní samostatně; vynechání hutnění je nejčastější příčina propadů a vyviklaných kamenů. Spáry typicky 3-8 mm je nutné vyplnit pískem nebo jemnou drtí, aby se prvky „uzamkly“ a nerozjížděly.

Doporučená specifikace materiálu a nářadí pro pokládku dlažby s odvodněním

Při pokládce dlažby s ohledem na správné odvodnění je klíčové použít vhodné materiály a nářadí.

Často kladené dotazy k podloží a odvodnění

• Jak poznám, že mám špatné podloží? Pokud se po dešti drží voda, zem se lepí na boty (jíl) nebo se podklad při chůzi „houpá“, je to rizikové. Jílovité nebo trvale vlhké podloží potřebuje řešit drenáž a správné oddělení vrstev.
• Musím dávat geotextilii? Ne vždy. Dává smysl hlavně na jílu nebo tam, kde hrozí promíchání zeminy s drtí.
• Proč je ložná vrstva jen kolem 30 mm? Lože slouží jen k vyrovnání.
• Jaký sklon je „minimum“, aby to fungovalo? Pro exteriér ber 1,5 % jako praktické minimum.

Ať už řešíte odvodnění rodinného domu, zahrady, nebo třeba terasy, porovnejte výhody a nevýhody drenážních systémů a žlabů. Pokládka drenážních trubek je nejefektivnější, vyžaduje však vyšší počáteční investici. V mnoha případech je montáž žlabů či vpustí dostačující a váš rozpočet příliš nezatíží.

Čtěte také: schéma zaatikového žlabu

tags: #odvodneni #zdiva #pod #dlazbou #informace

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní čištění železničního štěrku
• Jak na rychlé schnutí a broušení stříkacího tmelu?
• Jak vybrat ideální stropní obklad: jasanové desky a polystyrenové kazety
• Přírodní obklady pro dům
• kompletní průvodce sádrovými lepidly