Oficiální jazyky Charty Organizace spojených národů a základní informace

Organizace spojených národů (OSN) byla založena 26. června 1945 v San Franciscu (USA) na základě přijetí Charty OSN 50 státy včetně tehdejší ČSR. Nahradila Společnost národů, která jako garant kolektivní bezpečnosti a mírového řešení konfliktů neobstála. První Valné shromáždění OSN se konalo 10. ledna 1946.

Název "Spojené národy" navrhl prezident Spojených států amerických Franklin D. Roosevelt. Poprvé byl použit za druhé světové války v "Deklaraci Spojených národů" z 1. ledna 1942, kdy zástupci 26 národů zavázali své vlády, aby pokračovaly ve společném boji proti mocnostem Osy.

Vypracování a ratifikace Charty OSN

Chartu OSN vypracovali představitelé 50 zemí zúčastněných na Konferenci Spojených národů o mezinárodní organizaci, která se konala v San Francisku od 25. dubna do 26. června 1945. Jejich delegace jednaly na základě návrhů vypracovaných zástupci Číny, Sovětského svazu, Velké Británie a USA v Dumbarton Oaks od srpna do října 1944. Zástupci těchto 50 zemí, včetně tehdejšího Československa, podepsali Chartu OSN 26. června 1945. Polsko, které ji podepsalo později, se stalo 51. zakládajícím členem.

Charta se statutem byla ratifikována presidentem republiky dne 19. září 1945 a ratifikační listina byla složena u vlády Spojených států amerických dne 19. října 1945. Charta se statutem nabyla podle čl. 110 účinnosti dne 24. října 1945. V Chartě OSN jsou zakotveny cíle a zásady OSN.

Oficiální jazyky Charty

Charta a statut byly sjednány v jazyku anglickém, francouzském, čínském, ruském a španělském. Tato Charta, jejíž čínský, francouzský, ruský, anglický a španělský text jsou stejně autentické, zůstane uložena v archivu vlády Spojených států amerických.

Cíle a zásady OSN

Cílem OSN je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Členství v OSN je založeno na principu suverénní rovnosti, státy mají svá zastoupení, tzv. stálé mise, zejména v hlavním sídle OSN New Yorku, ale také např. v Ženevě nebo ve Vídni.

Původními členy Spojených národů jsou státy, které, zúčastnivše se konference Spojených národů o mezinárodní organisaci v San Francisku nebo podepsavše předtím prohlášení Spojených národů ze dne 1. ledna 1942.

Hlavní orgány OSN

OSN má několik hlavních orgánů, které zajišťují její fungování a plnění cílů:

Valné shromáždění OSN

Valné shromáždění OSN je hlavním jednacím orgánem OSN. Skládá se ze zástupců všech členských států, z nichž každý má jeden hlas. Každý členský stát má své zástupce ve Valném shromáždění a disponuje jedním stejně platným hlasem.

• Valné shromáždění může projednávati veškeré otázky týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, které mu byly předloženy některým členem Spojených národů nebo Radou bezpečnosti nebo podle článku 35, odstavec 2 státem, který není členem Spojených národů.
• S výjimkou ustanovení článku 12 může o všech takových otázkách činiti doporučení státu nebo státům, jichž se věc týká, nebo Radě bezpečnosti neb oněm i této zároveň.
• O důležitých otázkách rozhoduje Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou členů přítomných a hlasujících.
• Člen Spojených národů, který je v prodlení s placením svých příspěvků Organisaci, nemá práva hlasu ve Valném shromáždění, jestliže se částka jeho nedoplatků rovná částce příspěvků, k nimž je povinen za předcházející dvě plná léta, nebo je-li vyšší.
• Valné shromáždění se schází k pravidelným ročním zasedáním a takovým zasedáním zvláštním, jak poměry vyžadují.
• Valné shromáždění se usnáší na svém jednacím řádě.

Rada bezpečnosti OSN

Výkonným orgánem je Rada bezpečnosti OSN, jíž přísluší základní odpovědnost za udržení mezinárodního míru a bezpečnosti a jejíž rezoluce jsou právně závazné. Podle Charty OSN má Rada bezpečnosti hlavní odpovědnost za zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

• Rada bezpečnosti (RB) má 15 členů. Charta OSN určuje 5 z nich jako stálé, Valné shromáždění volí 10 dalších za členy nestálé na dvouleté období.
• Republika Čínská, Francie, Svaz sovětských socialistických republik, Spojené království Velké Britannie a Severního Irska a Spojené státy americké jsou stálými členy Rady bezpečnosti.
• Nestálí členové Rady bezpečnosti se volí na dobu dvou let.
• Při první volbě nestálých členů po zvýšení počtu členů Rady bezpečnosti z jedenácti na patnáct budou dva ze čtyř dalších členů zvoleni na dobu jednoho roku.
• Rada bezpečnosti je uspořádána tak, aby byla schopna působiti nepřetržitě.
• Je-li stranou ve sporu, o němž jedná Rada bezpečnosti, člen Spojených národů, který není členem Rady bezpečnosti, nebo stát, který není členem Spojených národů, bude pozván, aby se bez práva hlasu účastnil rozpravy o sporu.
• Aby se předešlo zhoršení situace, Rada bezpečnosti, dříve než učiní doporučení nebo rozhodne o opatřeních stanovených článkem 39, může vyzvati strany, o které běží, aby učinily zadost zatímním opatřením, která považuje za potřebná nebo žádoucí.
• Taková zatímní opatření nejsou na újmu právům, nárokům nebo postavení stran, o něž běží.
• Aby Rada bezpečnosti svým usnesením dodala účinnosti, může rozhodnouti, jakých opatření, vyjma užití ozbrojené síly, má býti použito a může vyzvati členy Spojených národů, aby taková opatření provedli.
• Kdyby Rada bezpečnosti měla za to, že by opatření podle článku 41 nebyla dostatečná, nebo kdyby se nedostatečnými ukázala, může podniknouti takovou akci leteckými, námořními nebo pozemními silami, jaké je třeba, aby byl zachován nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost.
• Aby Spojené národy mohly podniknouti naléhavá vojenská opatření, udržují členové okamžitě použitelné národní letecké kontingenty pro sdruženou mezinárodní akci donucovací.
• Výbor vojenských štábů se skládá z náčelníků štábu stálých členů Rady bezpečnosti nebo jejich zástupců.
• Výbor vojenských štábů odpovídá pod pravomocí Rady bezpečnosti za strategické řízení všech ozbrojených sil Radě bezpečnosti poskytnutých.
• Došlo-li k ozbrojenému útoku proti některému členu Spojených národů, nic v této chartě není na překážku přirozenému právu na individuální nebo kolektivní sebeobranu, dokud Rada bezpečnosti neučiní opatření pro zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
• Rada bezpečnosti, kde je to na místě, použije takových oblastních dohod neb orgánů pro donucovací akci pod svou pravomocí.

Ekonomická a sociální rada (ECOSOC)

• Ekonomická a sociální rada (ECOSOC) má 54 členů, volených na tříleté období Valným shromážděním.
• S výhradou ustanovení odstavce 3 bude se ročně voliti po osmnácti členech Hospodářské a sociální rady na dobu tří let.
• Při první volbě po zvýšení počtu členů Hospodářské a sociální rady z dvaceti sedmi na padesát čtyři členů bude vedle členů volených na místa těch devíti členů, jejichž úřední období v roce této volby skončí, zvoleno dvacet sedm dodatečných členů.
• Hospodářská a sociální rada může činiti ujednání s kterýmkoli z orgánů dotčených v článku 57, stanovíc podmínky, za kterých onen orgán bude uveden do vztahu k organisaci Spojených národů.
• Hospodářská a sociální rada se může postarati o to, aby dostávala pravidelné zprávy od zvláštních orgánů.
• Hospodářská a sociální rada může vhodným způsobem ujednati poradní styk s mimovládními organisacemi, které se zabývají věcmi patřícími do její působnosti.

Poručenská rada

Spojené národy zřizují pod svou pravomocí soustavu mezinárodního poručenství pro správu a kontrolu území, která této soustavě budou podrobena jednotlivými pozdějšími úmluvami.

• Poručenská rada má 5 členů: Čína, Francie, Rusko, Velká Británie a USA.
• O poručenských podmínkách pro každé území, které má býti podrobeno poručenské soustavě, jejich úpravách a změnách, dohodnou se státy přímo zúčastněné, a jde-li o území pod mandátem některého člena Spojených národů, také mocnost mandátní.
• Poručenská úmluva bude vždy obsahovati podmínky, za kterých bude poručenské území spravováno, a určí vrchnost, která bude vykonávati správu poručenského území.
• Správní vrchnost je povinna zajistiti, aby poručenské území plnilo svůj úkol při zachovávání mezinárodního míru a bezpečnosti.
• Rada formálně ukončila činnost 1. listopadu 1994, kdy se nezávislým státem a členem OSN stalo Palau, poslední území pod správou OSN.
• Rezolucí, která byla ten den přijata, pozměnila Rada svůj jednací řád v tom smyslu, že se nebude scházet každoročně, ale jen podle potřeby, když si to situace vyžádá.

Mezinárodní soudní dvůr

Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem Spojených národů. Mezinárodní soudní dvůr má sídlo v Haagu. Má 15 členů volených Valným shromážděním a Radou bezpečnosti. Soudci jsou voleni na 9 leté období, které končí dne 5. února roku, který je uveden v závorce za jmény soudců. Při volbě musí být zohledněna zásada, že mají být zastoupeny všechny regiony světa a také jednotlivé právní kultury. Soud se řídí statutem, který byl přijat spolu s Chartou OSN. Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora jsou závazná a definitivní.

Úřední jazyky Dvora jsou francouzština a angličtina.

• Dohodnou-li se strany, aby se spor projednával ve francouzštině, vynáší se nález ve francouzštině.
• Není-li dohody o jazyku, kterého má býti použito, může každá strana při jednání používati jazyka, kterému dává přednost; rozhodnutí Dvora bude vydáno francouzsky i anglicky.
• Spory se vznášejí na Dvůr podle okolností buď tím, že se mu oznámí, že je o tom zvláštní dohoda, nebo žalobním podáním zaslaným tajemníkovi Dvora.
• Strany jsou zastoupeny svými zmocněnci.
• Ústní jednání řídí předseda, neb nemůže-li předsedati, místopředseda.
• Dvůr může ještě před počátkem ústního jednání vyzvati zmocněnce, aby předložili všechny doklady a poskytli všechna vysvětlení.
• Nález podepíše předseda a tajemník Dvora. Nález je konečný a bez odvolání.

Složení Mezinárodního soudního dvora (k listopadu 2006):

Následující tabulka uvádí složení Mezinárodního soudního dvora s ohledem na soudce, jejich státní příslušnost a konec jejich funkčního období.

Sekretariát

Sekretariát se skládá z generálního tajemníka a úředníků, jichž bude Organisace potřebovati. Generální tajemník je jmenován Valným shromážděním na doporučení Rady bezpečnosti.

• Generální tajemník působí v této vlastnosti na všech schůzích Valného shromáždění, Rady bezpečnosti, Hospodářské a sociální rady i Poručenské rady a vykonává všechny ostatní úkoly, které mu svěří tyto orgány.
• Generální tajemník a úředníci, vykonávajíce svůj úřad, nebudou žádati ani přijímati pokynů od žádné vlády, ani od kterékoli jiné vrchnosti vně Organisace.
• Vhodní úředníci se natrvalo přidělí Hospodářské a sociální radě, Poručenské radě a podle potřeby i jiným orgánům Spojených národů.
• Při přijímání úředníků a rozhodování o podmínkách služby se hledí především k potřebě zajistiti nejvyšší míru výkonnosti a schopností a bezúhonnost.

V roce 2001 OSN dostala Nobelovu cenu míru.

tags: #oficialni #jazyky #charty #osb #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o smrkových palubkách
• Přehled softwaru pro betonové konstrukce
• klíč k efektivnímu zateplení fasád
• odborné pokrývačské služby Prostějov
• Kompletní sortiment pro stavbu a rekonstrukci u KODRLA