Oklepání omítky kladívkem: Praktický průvodce

Pustili jste se do rekonstrukce domu a řešíte co se starými omítkami? Staré omítky můžete ponechat a lokálně opravit, nebo omítky komplet odstranit a nahodit nové. Odstraňování omítky je namáhavá a prašná záležitost, někdy je to ale nevyhnutelné. Existuje několik důvodů a několik možností pro odstraňování omítky.

Kdy se rozhodnout pro odstranění omítky?

Ať už potřebujete odstranit omítku z jakéhokoliv důvodu, vždy se připravte na poměrně pracnou záležitost. Odstranění omítky je často nutné:

• Pokud se na omítce v důsledku vzlínající vlhkosti vytvořily výkvěty a kvůli tomu na ní již nedrží nátěr.
• Pokud byla omítka poškozena mechanickým namáháním.
• Když už není hrubá strukturovaná omítka na stěnách a stropě žádoucí.
• Při celkové rekonstrukci pro sjednocení a přípravu povrchu pro nové omítky.

Nezbytné nářadí a ochranné pomůcky

Pokud se rozhodnete pro odstranění omítek, ať už kompletní nebo i jen částečné, neobejdete se bez nezbytného náčiní. Nezapomeňte rovněž na ochranné pracovní pomůcky, jako jsou zejména rukavice a brýle, ideálně byste měli používat i pracovní přilbu. Než se začne s odstraňováním omítky, měly by se v interiéru i venku zakrýt nebo odstranit choulostivé předměty a nábytek, aby se ochránily před vznikajícím prachem.

Možnosti odstranění omítky:

• Kladivo a sekáč: Jedna možnost, jak omítku odstranit, je kladivem a sekáčem, což je ale velmi namáhavé.
• Vrtací nebo sekací kladivo: Dají se použít nářadí jako vrtací nebo sekací kladivo, u kterého ale nelze odsávat, a vzniká tak velké množství prachu a špíny.
• Sanační frézka: V interiéru, když už není hrubá strukturovaná omítka na stěnách a stropě žádoucí, se nabízí obrousit omítku sanační frézkou. Pro bezpečné a snadnější vedení po fasádě se např. Sanační frézku RG 150 připevněte k balancéru. Před nasazením RG 150 na omítku by se měla nastavit hloubka, do které proniká hlava nářadí. Za tímto účelem se nastaví požadovaná hloubka pomocí páčky pro nastavení hloubky úběru. Nářadí držte oběma rukama, stiskněte vypínač a opatrně nasaďte nářadí na povrch. Protože při broušení omítek a stěrkových hmot vzniká enormní množství prachu, proto doporučujeme pracovat s hrubým odlučovačem. U velkých ploch stěn doporučujeme pracovat se sanační frézkou s větší hlavou.

Jakým způsobem omítku odstranit?

Jestliže je omítka vyžilá nebo vypouklá, budete mít práci poměrně snadnou. Stačí poklepávat tupou stranou kladívka na stěnu tak, aby se omítka uvolnila a zbývající pevně držící části odsekat buďto ostrou hranou kladívka nebo sekerkou či sekáčkem. Osekanou omítku lze většinou využít pro namíchání malty pro zdění.

Specifika odstranění omítky z vepřovic

Staré omítky bývají často z různých materiálů a podle toho je třeba postupovat. Osekávání omítky ale provádějte vždy tak, abyste nepoškodili zdivo. Zvláště opatrní buďte v případě, že odstraňujete omítky na stěnách z nepálených cihel, takzvaných vepřovic. Omítka může být v tomto případě nahozena na drátěném pletivu nebo na rákosu, občas může být pod omítkou i tér. A nezapomeňte i na možné rozvody elektro, případně vody a odpadů.

Čtěte také: oprava omítky svépomocí: praktické tipy

Příprava zdiva po odstranění omítky

Osekáním omítek práce ještě nekončí. Dalším nezbytným krokem je vyškrábání spár, a to do hloubky cca 2 cm. Cihelná stěna, ze které byla odstraněna omítka a spáry mezi cihlami byly vyškrábány. Provádí se z důvodu, aby nová omítka na zdi dobře držela. Opět můžete pracovat ručně, ale můžete si vypomoci i nástavcem na vrtačce. Stěna je připravena pro nahození cementového špricu. Před nanesením nové omítky je nezbytné zeď náležitě připravit. Očištěnou a prachu zbavenou zeď je nutné nejdříve řádně napenetrovat příslušnou penetrací. Penetraci na zdivo vybírejte dle doporučení výrobce zvolené omítkové směsi. Místo penetrace můžete využít jako první vrstvu na zdivo podhoz. Tzv. podhoz. Správná příprava zdi je jeden z nejdůležitějších kroků při omítání zdí. Pokud se podklad podcení, omítka nemusí dobře držet, může praskat nebo se časem odlupovat. Správná příprava zdi rozhoduje o tom, jak bude omítka držet a jak dlouho vydrží bez prasklin. Staré zdivo vyžaduje jiný přístup než nové stěny.

Omítání svépomocí: Krok za krokem

Omítání svépomocí může na první pohled působit složitě, ale ve skutečnosti jde hlavně o pochopení správného postupu a pečlivou přípravu. Omítání svépomocí se nejlépe hodí pro vnitřní omítky, kde nemáte extrémní nároky na rychlost ani dokonalost strojového provedení. Velmi častým případem je vnitřní omítka na cihlu, ať už jde o nové příčky, nebo staré zdivo po oklepání původní vrstvy. Ruční omítání je ideální pro menší plochy a postupné rekonstrukce. Pokud jste vlastníky třeba starší rekreační chalupy, bude se vám hodit znalost starých, tradičních řemeslných postupů. A právě omítání je na chalupách jednou z nejčastějších sanačních prací. Tradiční způsob omítání je letitou a dlouhodobě prověřenou činností. Pokud opravujeme starou věc, v tomto případě stěnu, je dobré postupovat tak, jak to dělali staří mistři. Než se pustíte do samotné práce, je dobré si celý postup krátce projít. Pokud řešíte, jak udělat omítku svépomocí, je důležité pochopit, že omítání má několik navazujících kroků. Každý z nich ovlivňuje výsledný vzhled i životnost omítky.

1. Před omítáním počkejte, až ztvrdne malta

Pokud budete omítat dozdívané staré stěny, či nově vyzděné stěny, vždy počkejte až ztvrdne malta a zdivo si „sedne.“ Pokud je zabráněno přístupu vzduchu k vyzrávající zdicí maltě, nebude zdivo tak pevné a vy navíc uzavřete omítkou vlhkost ve zdivu.

2. Rozmíchejte si omítku

Rozmíchání fasádní omítky provádíme ve stavební míchačce. Buďto koupíme suchou omítkovou směs, nebo si směs namícháme sami. Do míchačky nejprve nalijeme 60 až 70% potřebného množství vody, přidáme vápno a cement (v případě vápenných omítek minimum cementu, stačí 1 lopata na celou míchačku). Přimíchat lze též univerzální pojivo (Profimalt a jiné). Tuto směs necháme cca minutu míchat a poté přidáme písek v odpovídajícím poměru. Nakonec dolijeme vodu a směs tak naředíme do potřebné konzistence. Správná konzistence směsi je základ úspěchu. Při výběru omítky je důležité zohlednit místo použití, stav podkladu i požadovaný výsledek. Ne každá omítka se hodí všude - některé slouží jako základní vrstva, jiné jako finální úprava a další řeší specifické problémy, jako je vlhkost nebo tepelná izolace. Jádrová omítka patří k nejpoužívanějším typům a tvoří základní vrstvu omítkového systému. Různé typy omítek vytvářejí odlišnou strukturu i finální vzhled stěny. Při volbě typu omítky musíme znát především vlhkost budovy. Cementová omítka uzavře vlhkost ve zdivu a později se začne rozpadat. Čili staré cementové omítky oklepeme, zdivo necháme vyschnout a nahradíme je omítkami vápennými. Vápenná omítka je prodyšná.

3. Pokropení a špricování - první prohození stěny

Před samotným nahazováním omítky je potřeba zeď lehce navlhčit. Stačí jemné pokropení vodou, ideálně konví s kropicí hlavicí. Nejřidší směs použijeme na špricování - první prohození stěny. Tato řídká směs musí stékat po lžíci. Nejprve plochu pořádně pokropíme (prolijeme) vodou. A poté zcela pokryjeme řídkou směsí. Ta povrch spíše ušpiní a vytvoří ostré výstupky (řídkou krupičku), načež se bude lépe chytat omítka finální. Při špricování nesmí vzniknout souvislá vrstva.

Čtěte také: oprava poškozené omítky krok za krokem

4. Nahazování omítky

Maltu nabíráme zednickou lžící ze zednické naběračky a nahazujte na zeď uvolněným zápěstím. Tuto zručnost si prostě musíme postupně získat. První nahazovaná stěna bude katastrofou, proto je vhodné objednat si na tuto práci alespoň napoprvé zedníka a vše od něj okoukat. Malta musí ulpět na povrchu, ale nesmí se při nárazu na podklad rozstřikovat. Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí). Při samotném nahazování omítky použijte zednickou naběračku (fanku) nebo zednickou lžíci. Naberte omítkovou směs a uvolněným pohybem zápěstí ji nahoďte na stěnu. Pokud si nejste jistí, jak nahodit na zeď omítku rovnoměrně, počítejte s tím, že chce chvíli cviku. Správná technika při nahazování omítky rozhoduje o tom, jak dobře bude vrstva držet a jak snadno ji následně srovnáte do roviny.

5. Příprava a použití omítníků

Pro dosažení roviny je třeba připravit si omítníky, podle kterých se omítka stahuje latí. Použít lze k tomu určené výrobky - tenké laťky a nebo pevné dráty. Upevňují se na nahozené omítkové terče, které jsou vyrovnané pomocí vodováhy a olovnice. Omítkové terče umisťujeme svisle i vodorovně cca 120 až 150 cm od sebe. Jejich průměr by měl být cca 20 až 30 cm. Při omítání zdí je důležité dodržet správný směr práce. Jak nahodit zeď tak, aby omítka držela? Pro rovnoměrné stažení omítky a vytvoření pevného podkladu je důležité mít kvalitní nářadí.

6. Strhávání omítky latí

Ihned po nahození omítku strháváme latí. Latí pohybujeme po omítnících zdola nahoru a zároveň střídavě do stran. Pro tento účel lze použít jakékoli prkno, kdo si ale zvykne například na dvoumetrovou hliníkovou vodováhu, nebo alespoň hliníkovou lať, už by neměnil.

7. Zatažení omítky hladítkem

Strženou omítku zatahujeme kovovým a nebo dřevěným hladítkem. Pokud se objeví nerovnosti, dorovnáme je omítkou nataženou hladítkem. A včas vyspravíme i spáry po omítnících poté, co omítníky opatrně vyjmeme z čerstvé omítky. Hlubší spáry se nahodí a zatáhnou hladítkem, mělké můžeme pouze natáhnout omítkou z hladítka. Při natahování vždy používáme obloukový pohyb. Při práci se sanační omítkou je přesné stažení a následná úprava povrchu klíčová.

8. Nebojte se použít zednickou lžíci

S místy, ke kterým máme obtížný přístup, si pomůžeme zednickou lžící, dokud vrstva omítky nezavadne. Použijeme však masivnější zednickou lžíci bez ostrých rohů.

Čtěte také: Průvodce adhezními nátěry pro sádrové omítky

9. Omítání začínejte od stropu

Pokud omítáme v interiérech, vždy začínáme stropem. Stěny přijdou na řadu až poté.

10. Omítání stropu má svá specifika

Při omítání stropů nahazujeme nejprve první tenkou vrstvu, do které přidáme více cementu a nebo sádru. Až na tuto ztvrdlou vrstvu nahazujeme jádrovou omítku o síle cca 1 cm.

11. Štukování

Po ztvrdnutí a vyschnutí omítky můžeme štukovat. Omítku musíme nechat před štukováním zrát podle její tloušťky. Počítejte s jedním dnem na 1 mm u omítek sanačních, jinak lze štukovat i rychleji, omítka ale musí být opravdu suchá a vyzrálá. Štuk se natahuje o síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zacupovává se plstěným a nebo pěnovým hladítkem krouživými pohyby.

12. Provádění hran

Hrany provádíme pomocí rovného prkna, které se ke stěně přichytí zednickými skobami či háčky. Prkno ukotvíme k rohu stěny tak, aby přečnívalo přesně o požadovanou tloušťku omítky a drželo rovinu.

13. Přechod mezi stropem a omítkou

Až nakonec dočistíme přechod mezi stropem a omítkou. Provedeme napojení ostrými hranami a nebo půlkruhovým fabionem. Úplně posledním krokem je opět štukování.

14. Nejdřív obklady, potom štuk

Pozor, pokud chcete stěnu či část stěny obložit obklady, nikdy předtím nenanášejte štuk.

Doba schnutí a dokončovací práce

Než budete pokračovat finální vrstvou, musí omítka dostatečně vyzrát. Po nanesení omítky přichází fáze, která je pro výsledný vzhled i životnost stejně důležitá jako samotné omítání. Pokud se v této části spěchá nebo se zvolí špatný postup, může omítka praskat, mapovat se nebo se odlupovat. Doba schnutí se liší podle typu omítky, tloušťky vrstvy i podmínek v místnosti. Správné podmínky během schnutí mají zásadní vliv na kvalitu omítky. Po vyzrání omítky se často řeší i drobné úpravy povrchu, jako je lehké přebroušení nebo lokální srovnání nerovností. Pokud je potřeba povrch ještě jemně sjednotit, může práci výrazně usnadnit bruska na omítky nebo vhodné ruční nářadí pro finální úpravy. Jakmile omítka dostatečně vyzraje a povrch je suchý a sjednocený, můžete přejít k dalšímu kroku - malování. Po vyzrání omítky se kromě malování často řeší i další dokončovací detaily. V koupelnách nebo technických místnostech jde typicky o utěsnění rohů, spár a napojení u sanity.

Omítání svépomocí není o dokonalosti na první pokus, ale o trpělivosti a správném postupu. U menších ploch a postupných rekonstrukcí je ruční omítání praktickou a dostupnou volbou.

Tabulka typů omítek a jejich použití

tags: #okopavani #omitky #kladivko #návod

Oblíbené příspěvky:

• doba schnutí hydroizolace zdiva
• Vše o deskové tepelné izolaci do 200 mm
• Řešení kotvení provětrávaných fasád s izolací Steico
• Vrtání do OSB krok za krokem
• Jak správně provést hydroizolaci a tepelnou izolaci základů