Komplexní průvodce fasádními omítkami bez zateplení

Fasádní omítka je to první, čeho si při pohledu na jakýkoliv dům všimneme. Pokud vybereme vhodný typ omítky, bude stavba vypadat honosně a působivě. Omítka neplní jen funkci estetickou. Má za úkol chránit podkladovou vrstvu (zdivo nebo zateplovací systém), zajistit dobrou mechanickou odolnost a snižovat míru zašpinění. Fasáda je stále na očích, a proto klade velké požadavky na estetický dojem. Zároveň ale musí konstantně odolávat nepříznivým vlivům počasí, izolovat vlhkost a pomáhat domu dýchat. K tomu je třeba zvolit správný druh fasádní omítky. Fasáda slouží ke sjednocení vnějších stěn, sanaci zdiva a zateplení obvodových stěn. Omítky exteriéru jsou většinou hrubší než v interiéru, díky čemuž lépe odolávají nepříznivým vlivům počasí.

Aplikace fasádní omítky patří mezi poslední kroky stavby nebo rekonstrukce, její výběr ale rozhodně nepodceňujte. Pokud zvolíte správně, bude vám dobře a dlouho sloužit.

Typy fasádních omítek a jejich vlastnosti

Každou omítku tvoří nějaké pojivo, plnivo a voda, případně další přísady, které zlepšují vlastnosti materiálu. Protože se různé typy omítek liší složením, mají odlišné vlastnosti a hodí se na různé typy podkladů. Na obecné rovině rozlišujeme fasádní omítky na minerální a pastovité.

Minerální omítky

Minerální omítka se vyrábí z přírodních materiálů (vápenců, cementů, křemičitých písků apod.). Jde o suché směsi, a tak se musí před aplikací smíchat v požadovaném poměru s vodou. Minerální omítky se vyznačují vysokou paropropustností a odolností vůči tvorbě plísní. Jejich nevýhodou je náročnost aplikace. Protože nejsou minerální omítky probarvené, pro dosažení požadovaného odstínu se musí dodatečně opatřit fasádní barvou.

Minerální fasádní omítka dlouho vydrží a umožňuje zdem dýchat (faktor difúzního odporu je µ = 15). Díky tomu zabraňuje kondenzaci vlhkosti na vnitřní straně stěny a následnému vzniku řas, příp. „solných výkvětů“. Minerální omítky se míchají z cementu, minerálních pojiv a modifikátorů. Cenově vyjdou nejlépe a jsou proto velmi oblíbené.

Čtěte také: Výběr a aplikace fasádních omítek

Pastovité omítky

Dalším typem omítek jsou tzv. pastovité, které se v současné době uplatňují mnohem častěji než minerální. Jde o tenkovrstvé designové omítky, které jsou ideální pro použití na různé systémy zateplení. Na rozdíl od minerálních jsou probarvené a naředěné. Díky pastovité konzistenci se přímo nanáší na podkladovou vrstvu, a tak je nanášení pastovité omítky rychlé a snadné. Fasádní omítky pastovité konzistence se podle použitého pojiva standardně dělí na silikátové, silikonové a akrylátové. Existují pak různé kombinace pojiv, například silikon-silikátové omítky, které se vyznačují větší odolností vůči zašpinění.

Silikátové omítky

Silikátové omítky skvěle dýchají - jsou velmi prodyšné (faktor difúzního odporu je µ = 30-50), čehož se často využívá při renovaci historických budov. Silikátová fasádní omítka je určena pro konečnou povrchovou úpravu sanačních systémů na vlhké zdivo. Silikátové omítky jsou také odolné vůči zašpinění (případně se velmi snadno čistí). Připravují se z minerálních pojiv, vápencových plniv, pigmentů, draselného vodního skla a výztužných vláken.

Nejvíc paropropustné jsou omítky silikátové. Pojivem těchto omítek je silikát, tedy vodní sklo. Vzhledem ke zmíněné vysoké paropropustnosti se hodí pro použití na všechny typy zateplovacích systémů. Protože je použité pojivo zásadité, odolává vůči vzniku plísní a mechů. Na druhé straně je možné silikátové omítky aplikovat jen při dobrých klimatických podmínkách. Ideální je teplota kolem 20 °C a vlhkost 50 %.

Silikonové omítky

Vzhledem k vynikajícím vlastnostem patří silikonové omítky k nejlepším materiálům využívaným pro omítání fasád. Silikonové omítky se vyznačují dobrou pružností, odolností vůči vodě i špíně, stejně tak i jednoduchou aplikací a mnohaletou životností. Silikonové omítky také odolávají vůči UV záření, jsou chemicky stabilní a odolné proti vzniku plísní. Silikonová fasádní omítka je hydrofobní omítka a zaručuje tak vysokou vodoodpudivost, je vysoce pružná, má dlouhou životnost a je méně citlivá na podmínky při aplikaci. Paropropustnost této omítky je ve srovnání se silikátovou omítkou mírně horší (faktor difúzního odporu je µ = 60-80). Vyrábí se ze směsi vápencového plniva, pigmentu, organického pojiva, silikonové disperze, výztužných vláken a biocidních prostředků.

Akrylátové omítky

Na druhé straně jsou omítky akrylátové, které jsou cenově nejdostupnější. Jde o probarvený typ pastovitých omítek, které lze bez problémů namíchat i do velmi sytých a plných odstínů. Akrylátové omítky jsou mechanicky odolné a snesou i častý kontakt s vodou. Řada výrobců přidává do akrylátových omítek speciální fungicidní přísady, a tak se ani u nich mechy a plísně často neobjevují. Hlavní nevýhodou akrylátových omítek je zmíněná nízká paropropustnost. Proto se doporučují jen na fasády s dobrými izolačními vlastnostmi. Akrylátové omítky nabízejí extra odolnost vůči mechanickému oděru a vysokou voděodolnost. Nevýhodou je horší paropropustnost (faktor difúzního odporu je µ = 100-120). Akrylátová omítka je pružná, snadno se aplikuje a je méně citlivá na podmínky při aplikaci. Vyrábí se z cementu, vápencového plniva, pigmentu, výztužných vláken a biocidních prostředků.

Čtěte také: Odolná fasáda díky hladké omítce

Silikon-silikátové omítky

Hojně rozšířené jsou například silikon-silikátové omítky. Silikonsilikátová fasádní omítka je velmi prodyšná omítka (faktor difúzního odporu je µ = 20-30), která je vodoodpudivá, samočisticí, díky čemuž minimalizuje náklady na údržbu.

Porovnání pastovitých omítek

Speciální omítky pro zdivo bez zateplení

Pokud máte dům postavený z tepelně-izolačních cihel, zpozorněte: na fasádu potřebujete jinou omítku než tu pro stavby se zateplením. Dnešní, tepelně-izolační cihly mají jiné vlastnosti než cihly vyráběné před 40 lety: na slunci se dokážou zahřát až na 70 °C (zatímco u dřívějších, plných cihel to bylo kolem 45 °C). Takovou teplotu běžná vápenocementová omítka nevydrží a popraská. Proto je potřeba vybrat jinou, která tyto nároky zvládne.

Společnost Weber se vývoji stavebních materiálů přizpůsobila a přišla na trh s omítkovým systémem k aplikaci na tepelně-izolační zdivo. Jeho základ tvoří lehčené jádrové omítky vyztužené armovacími vlákny, obohacené o granulát z pěnového polystyrenu (až do 30 %). Právě toto složení zajišťuje, že vysoké teploty, prudké ochlazení ani další povětrnostní vlivy fasádě neuškodí. Navíc vám tyto omítky ulehčí práci: nemusíte dávat perlinku po celé ploše fasády (tak jako u základní vrstvy ETICS), stačí jen vyztužit rohy oken a dveří plus kritická místa, jako jsou například překlady. Výběr konkrétní omítky záleží na materiálu zdiva: můžete volit například mezi weberdur 140 SLK, weberdur 137 nebo weberdur 132. Výběr je potřeba přizpůsobit typu a objemové hmotnosti zdícího materiálu.

Tepelně-izolační omítky

Jednou z možností jak zvýšit tepelný komfort budovy, aniž by bylo nutné ho zateplit, jsou tepelně-izolační omítky. Díky jejich aplikaci se významně zvýší termo-izolační vlastnosti obvodového pláště domu, snižuje prostupování tepla z objektu ven a tím také částečně snižuje náklady na jeho vytápění. Tepelně-izolační omítka, někdy také označovaná jako termo omítka, je vlastně inovovanou variantou minerálních omítek. Vznikla přidáním expandovaného perlitu nebo granulovaného polystyrenu jako plniva a případně i dalších přísad zlepšujících tepelně-izolační parametry omítky. Polystyren i perlit jsou velmi lehké. Obsah plniv ale zapříčiňuje také vysokou nasákavost omítky. Proto není vhodné aplikovat tento typ fasádní omítky na soklovou část budovy.

Tepelně-izolační omítka se může aplikovat na zdivo z různých typů materiálu, jako jsou pálené cihly, betonové panely i tvárnice a také pórobetonové tvarovky. Před aplikací tepelně-izolační omítky je nezbytné dokonale utěsnit všechny spáry ve zdivu. Tepelně-izolační omítka se nanáší na vrstvu cementového špricu, nebo jiného podhozu. Rozmíchá se podle návodu výrobce a následně se nanáší dřevěnou latí navlhčenou vodou. Po nanesení se stáhne latí. Minimálně se doporučuje vrstva 4 cm, ale může být i větší.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Chytré fasádní omítky

Stejně jako v jiných oborech, jde i stavebnictví s dobou a v moderní technologie 21 století vylepšují i vlastnosti řady materiálů. Velké nároky na kvalitu a unikátní vlastností materiálů jsou jak ze strany výrobců, tak konečných spotřebitelů. Výrobci se snaží přinášet na trh nové moderní materiály, které rozšiřují možnosti v jejich využití. Dnešní nároky na omítky nejsou pouze o paropropustnosti, možnosti odolávat vlhkosti a výkyvům tepla. Dnes se klade velký důraz na dlouhou životnost a stálobarevnost omítek. Omítky jsou odolné proti tvorbě plísní a usazování řas.

Jistě jste již slyšeli o chytrých fasádách. Více a více oblíbenými se proto stávají takzvané bezúdržbové fasády (chytré fasády nebo také chytré omítky). Ty se vyrábí z materiálů, které si v průběhu životního cyklu udržují své vlastnosti a většinou vyžadují minimální, nebo žádnou údržbu. U omítek byste neměli zapomenout na speciální nano směsi. Ty jsou aktuálně nejmodernější variantou bezúdržbové fasády. Bezúdržbová fasádní omítka díky jejímu složení zajistí, že její povrch zůstane déle čistý. Minimalizují se tak náklady na údržbu fasády.

Samočisticí omítky (fotokatalytický efekt)

Chytrá fasádní omítka s fotokatalytickým efektem nabízí samočistící povrch a vysokou odolnost proti růstu mikroorganismů. Rozkládá nečistoty a různé škodlivé organické i anorganické látky ulpělé na povrchu fasády a čistí vzduch proudící kolem fasády. Společnost Baumit využila fyzikálně-chemických principů pro vytvoření unikátní omítky s dlouhou životnosti a odolnou proti degradaci. Omítka BAUMIT NANOPOR TOP. Každý den se na fasádě usazuje spousta nečistot z okolí. Prach, řasy, mikroorganizmy. Běžná fasáda proto časem ztrácí svoji původní barvu, čistotu a viditelně se špiní. Speciální povrch omítka NANOPORT TOP využívá nanotechnologie. Zbytek nečistot odstraní FOTOKATALÝZA. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.

Chytrá omítka s fotokatalytickým efektem zajišťuje dlouhodobě čistý povrch fasády a zároveň chrání fasádu před růstem mikroorganismů. Povrch omítky tak zůstane dlouhodobě čistý, zachová si původní vzhled a minimalizují se tak náklady na údržbu fasády.

Omítky regulující vlhkost

Vlhkost je živnou půdou pro plísně a řasy. Kde je vlhkost a teplo, tam se s největší pravděpodobností časem objeví. Proto je na trhu k dostání chytrá fasádní omítka, která reguluje vlhkost na povrchu fasády. Právě na povrchu fasády dochází v nočních hodinách ke kondenzaci vody vlivem ochlazení povrchu zateplovacího systému. Tato chytrá fasáda zajistí rychlejší vysoušení povrchu fasády a to tak, že aktivně zvětšuje odpařovací povrch každé kapky vody.

Vysoce elastické omítky

Pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM je dalším příkladem moderní omítky s unikátními vlastnostmi. Mechanické poškození povrchu fasády vlivem kontaktu s jiným tělesem: náraz míče do fasády, úder kliky od dveří, opírání předmětů o fasádu, poškození fasády při stěhování. Tato poškození jsou častá např. u veřejných chodníků, ulic, hřišť a parkovišť a všude tam kde je vyšší možnost fyzického styku s fasádou. Omítka CERESIT CT 79 obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy. Systém s povrchovou úpravou Ceresit Impactum disponuje nízkou nasákavostí.

Aplikace fasádních omítek

Příprava podkladu

Na opravu staré fasády, ve které se objevily praskliny a další vady, které kazí vzhled budovy a přináší riziko prostupu vlhkosti do zdiva, můžete použít klasické minerální omítky. Nejprve je třeba starou fasádu důkladně očistit a pomocí špachtle odstranit odlupující se a odpadávající části. Zaprášenou fasádu můžete nasucho omést, při silnějším znečištění pak vyčistit pomocí vysokotlakého čističe.

Podklad pod omítku se musí nechá řádně vyschnout. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad. Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C. Veškeré kovové prvky upevněné na fasádě musí být upraveny proti korozi. Pro správné strukturování omítky se doporučuje vzdálenost lešení od nalepeného izolantu na fasádě minimálně 200 mm.

Aplikace minerální omítky

Dle poměru uvedeném na obalu smíchejte suchou směs minerální omítky s vodou a důkladně promíchejte pomocí elektrického míchadla stavebních směsí. Nechte pár minut odležet a naředěnou směs promíchejte ještě jednou. V dalším kroku naneste omítku na starou fasádu a roztírejte pomocí ocelového hladítka. Doporučujeme do čerstvé stěrky vložit i sklotextilní síťovinu, která novou omítku zpevní. První vrstvu nechte chvíli zavadnout. Minerální omítky nejsou probarvené, a tak se musí dodatečně přetřít fasádní barvou, případně opatřit vrstvou tenké pastovité omítky.

Aplikace pastovité omítky

Podkladovou vrstvu omítky doporučujeme opatřit penetračním nátěrem, a to alespoň den předem. Pastovitá omítka je předem namíchaná a připravená tak, aby se mohla rovnou aplikovat na napenetrovaný podklad. Pro zjednodušení aplikace a upravení konzistence lze většinu pastovitých omítek naředit vodou. Aby finální omítky vypadala působivě, musí se natahovat v celé ploše na jeden zátah. Proto by se na zhotovení omítky mělo podílet více pracovníků, aby bylo napojení rychlé a zdařilé. Pokud by k napojování docházelo až po přeschnutí omítky, byly by spoje viditelné. Hrubé natažení omítky provádějte s využitím ocelového hladítka.

Pro správné a vzhledné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se z hora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.

Strukturování omítky

Tenkovrstvé omítky se realizují buď jako rýhované, nebo škrábané. Podle vyžadované struktury musíte pořídit vhodný typ omítky a provést správný postup finální úpravy. Rýhované struktury fasádní omítky se dosahuje vytvářením přímočarých nebo krouživých tahů hladítkem z umělé hmoty nebo polystyrenu, a to po krátkém zaschnutí materiálu. Škrábaná omítka se pak vytváří krouživými pohyby plastového hladítka, které se provádí ihned po natažení omítky. Ve výsledku jsou zrna pravidelně rozvrstvená a rovnoměrně vystupující. Při strukturování omítky nedoporučujeme hladítka čistit vodou, ale přebytečný materiál jenom setřít.

Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna. Při natahování větší vrstvy omítky způsobíte při strukturování vzhledové vady. Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled. Při strukturování omítky nedoporučuji čistit hladítka od přebytečné omítkoviny vodou, pouze jen setřením. Omítky se vyrábí v zrnité a rýhované struktuře. Pokud by jste chtěli z rýhované struktury natáhnout zrnitou a naopak, není to možné. U rýhované struktury vytváříte strukturu pohybem hladítka zprava doleva a tím roztahujete větší zrna v omítce, která tímto pohybem vytvoří požadovanou rýhovanou strukturu. Probarvené pastovité omítky se již nemusí dodatečně natírat. Nátěry se provádí pouze na minerální omítky, kvůli zvýšení jejich odolnosti proti povětrnostním vlivům.

Výběr barevného odstínu

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Při častém přehřívání plochy zateplovacího systému dochází k dilatačním pohybům jednotlivých vrstev. Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodnou použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Omítky se sytým odstínem ztrácí svou schopnost odrážet světlo a pod povrchem omítky tak dochází k velkým teplotním výkyvům. V letních měsících můžou být maxima až kolem 70°C. Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm.

Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Každý z předních výrobců fasádních omítek a barev na Českém trhu rozděluje své barevné odstíny do několika cenových skupin. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. To má zásadní vliv na cenu. Na tento faktor si dejte určitě při výběru pozor. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A,B,C,D,E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách. No a na celém domu už je tento rozdíl opravdu znatelný.

Výběr barvy bývá vnímán jako ryze estetická záležitost. Nenechte se ale zmást, barevnost může mít i praktické dopady. Světlejší fasády se méně ohřívají, díky čemuž nezvyšují teplotu uvnitř budovy, což oceníte především v letních měsících.

tags: #omitka #bez #zatepleni #informace

Oblíbené příspěvky:

• Podlahové palubky z modřínu
• Vše o konzistenci betonu pro ztracené bednění
• Vliv stárnutí na životnost cedrové fasády
• Vše o parapetních profilech a obkladech
• Jak dosáhnout přesného řezu polystyrenu