Jádrová omítka: Základ pro pevné a trvanlivé stěny

I když ve výsledku uvidíte jen štuk, jemnou fasádní omítku nebo jiné pohledové materiály, ty by bez kvalitního podkladu nedržely. Omítky jsou totiž zpravidla vícevrstvé - o vyrovnání a zpevnění se starají právě hrubé jádrové omítky.

Proč jedna vrstva nestačí?

Aby omítky splňovaly přísné požadavky z hlediska funkčnosti i vzhledu, musí být vícevrstvé. Nejtlustší vrstvu, která si poradí i s velkými nerovnostmi, tvoří jádrová omítka. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Všechny jádrové omítky jsou určené pro nanášení v silnější vrstvě a pro vyrovnání i zpevnění podkladu.

Typy jádrových omítek a jejich vlastnosti

Cementové omítky

  • Pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát.
  • Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná.
  • Má charakteristickou šedou barvu, proto se obvykle nepoužívá jako finální vrstva.

Vápenné omítky

  • Protože neobsahuje cement, je po zaschnutí bílá.
  • Zpravidla se používá jen pro vnitřní použití - je méně odolná a pevná.
  • V exteriéru se často používá i při rekonstrukcích historických objektů, protože představuje tradiční stavební materiál.
  • Vzhledem k jejím vlastnostem bývá její tloušťka menší (do 20 mm).
  • Výhodou vápenných omítek je dobrá paropropustnost.

Sanační omítky

  • Její pojivo obsahuje přísady, které způsobují větší pórovitost hmoty.
  • Díky tomu vyniká nadstandardní paropropustností.
  • Navíc dokáže zachycovat soli a zabraňovat tak vzniku silných výkvětů.
  • Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva, proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov.

Tepelně-izolační omítky

  • Používá se pro zlepšení tepelné izolace vnitřních i venkovních ploch.
  • Tyto omítky obsahují speciální hydraulické pojivo a izolační materiál (perlit nebo granulovaný polystyren).
  • Obsahuje dolomitické vzdušné vápno a organické lehčící přísady.
  • Dokáže posilovat tepelně-izolační vlastnosti zdiva, má vysokou vydatnost a je dobře zpracovatelná.
  • Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.

Výběr správné hrubosti zrna

Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) - 1 mm, 2 mm a 4 mm.

Kdy může být jádrová omítka finální vrstvou?

V místech, kde vzhled hotové omítky nehraje zásadní roli, může být jádrová omítka současně finální vrstvou zdiva. Nejčastěji se k takovému řešení přistupuje při omítání garáží, kůlen, sklepů či skladových prostorů. Podklad vyrovnáte, ale viditelná hrubá struktura s vystouplými zrnky písku zůstane vidět. Prostor pak můžete jednoduše vymalovat třeba vápnem. Štuky a jemné omítky nemusíte na hrubou omítku nanášet ani v místech, kde plánujete lepit obklady. Jako podklad jim stačí dobře vyrovnaná a zpevněná plocha jádrové omítky.

Předpřipravené směsi vs. maltovinová pojiva

Zatímco v minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná.

Postup aplikace jádrové omítky

Zkušený zedník si s omítáním poradí hravě. Do realizace jádrových omítek se ale můžete pustit i svépomocí.

  1. Než se pustíte do omítání, podklad si nachystejte. V případě rekonstrukcí odstraňte zbytky starých omítek, solí nebo jiných nečistot.
  2. Jádrové omítky nanášejte na navlhčený podklad. Zdivo proto nejprve pokropte vodou. Ve většině případů je potřeba nanést i „špric“ neboli podhoz - řídký nástřik ze směsi cementu a písku.
  3. Zejména při omítání křivých stěn doporučujeme používat omítníky. Standardně jde o dřevěné či kovové profily, které připevníte na stěnu a srovnáte pomocí vodováhy.
  4. Připravte si jádrovou omítku a začněte ji postupně nahazovat zednickou lžící na stěnu. Ihned po nahození ji postupně strhávejte latí - díky omítníkům bude rovnoměrně nanesená po celé ploše.
  5. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy.

Doba zrání jádrové omítky

Než se pustíte do štukování nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.

Nezapomeňte, že kromě stavebních hmot budete potřebovat i pořádné zednické vybavení.

Příkladová nabídka produktů jádrových omítek

Níže naleznete příklady produktů jádrových omítek s orientačními cenami a kódy:

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Kód produktu Cena vč. DPH Cena bez DPH Sleva
103 010 00055 294,07 Kč 243,03 Kč -20 %
103 001 001101 119,67 Kč 98,90 Kč -45 %
103 001 00109 99,82 Kč 82,50 Kč -45 %
103 001 00110 116,31 Kč 96,12 Kč -45 %
103 001 00112 97,28 Kč 80,40 Kč -42 %
103 001 00113 113,26 Kč 93,60 Kč -42 %
103 001 00119 193,80 Kč 160,17 Kč -14 %
103 001 00125 161,54 Kč 133,50 Kč -36 %
Číslo výrobku 4626107 204,14 Kč -20 %

Tato ruční jádrová omítka je určena pro omítání všech klasických stavebních materiálů - vytváření podkladu pro štukové a šlechtěné omítky nebo keramické obklady.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

tags: #omitka #jadrova #mala

Oblíbené příspěvky: