Charakteristika omítek na domech z 30. let 20. století

Fasáda domu je to, co každého procházejícího upoutá na první pohled. Je to fasáda domu, jeho tvář, to, co komunikuje s okolím. Fasádou vlastník reprezentuje sám sebe, prostřednictvím více či méně nákladné dekorativnosti, nebo zopakováním soudobých módních trendů. Fasáda sestává ze zdiva, omítek, štukové výzdoby a barevného řešení.

Omítky 30. let 20. století v Banátu

V banátských vesnicích se vyskytují domy s úpravou fasád ve 20. - 30. letech 20. století. Z hlediska historického i architektonického jsou hodnotnější domy se starší úpravou, z meziválečného období, neboť kromě velmi rustikální a velmi dekorativně kvalitní štukové výzdoby jsou zhotoveny tradičními vápennými technologiemi.

Typické rysy

• Fasády domů jsou opatřeny pouze vápennými omítkami s hladkou štukovou finální vrstvou.
• Následně jsou opatřeny vápennými bílými nátěry, pouze výjimečně se šmolkově modrými detaily květin, srdcí, atd.
• Plochy nad soklem jsou pojednány velmi bohatou štukovou výzdobou. Na nárožích v podobě kvádrovaných polopilastrů podpírajících profilovanou štukovou římsu pod štítem.
• Okenní otvory jsou zdobeny plochou a tvarově složitě prolamovanou šambránou, pod okny se nachází podparapetní obdélná deska s paprskovitými nutami.
• Soklová omítka je velmi tvrdá a hrubozrnná. Je zbarvena do šeda a při bližším ohledání je patrné, že do malty byly přidávány uhlíky popela pro zajištění vhodnějších vlastností soklové partie proti vzlínající vlhkosti.
• Fasády těchto domů vydržely do dnešních dní relativně v hojném počtu. Důvodem je fakt, že materiály, které byly na fasády aplikovány, jsou tradičními stavitelskými materiály používanými celá staletí.

Štuková výzdoba

Původní štuková výzdoba je na banátských domech velmi krásná, malebná, ručně zpracovaná, místy i příjemně zvlněná, což jí dodává na rustikálnosti. Je z ní poznat její stáří a hravost, dokládá potřebu našich předků zestetizovat si své přirozené prostředí. Štukové prvky jsou zjemnělé celou řadou profilací a odskoků, které na jinak bílé fasádě vytvářejí hru světla a stínu. Tím prohlubují plochu fasády a dodávají jí na perspektivě a hloubce. Právě proto by se neměly štukové prvky zjednodušovat a naopak by se měly obnovovat v původních profilacích, i když je to časově náročné a klade to důraz na řemeslnou zručnost. Ale výsledek obnovené fasády se vyplatí.

Obnova historických omítek

Při obnově fasády je nezbytné také provést stanovení obsahu solí a na základě výsledků pak stanovit další postup opravy zasolených částí. Nejen v soklových částech zdiva, ale někdy i ve vyšších partiích fasády jsou omítky zasoleny. Jsou-li přítomny hygroskopické soli, pak se projevují vlhkými skvrnami na omítce, jejich viditelnost souvisí s relativní vlhkostí okolního vzduchu a teplotou. Při návrhu způsobu přípravy a složení opravných malt by se měly vzít v úvahu objektivní skutečnosti a měly by se zohlednit výsledky diagnostiky stávajících omítek. Použité materiály pro opravné malty a způsob jejich zpracování mají podstatný vliv na vzhled omítky a její stárnutí.

Postup při opravě

1. Nejprve je nutné se rozhodnout, zda budeme fasádu pouze opravovat, nebo zda se fasáda bude provádět úplně nová.
2. V případě, že jsou omítky i štuky natolik poškozené, že jejich oprava není možná, je nutné před zahájením odstraňování všech omítek provést fotografickou dokumentaci celku a pak i jednotlivých detailů štukové výzdoby, říms, atd. Poté by se měly některé štuky zaměřit a zkreslit i s jejich detaily a odskoky, stejně tak i římsy.
3. Po odstranění celých omítek by se měly vyškrábat spáry do hloubky cca 3 cm, a zdivo by se mělo vyčistit vodou od prachu a nečistot.
4. Vypadané zdivo by se mělo doplnit ve stejném materiálu, tedy kámen za kámen, cihla za cihlu, atd. Pro doplnění by se měla použít malta na shodné bázi, jako jsou stavěny obvodové stěny domu.
5. Základem je zajistit si dostatečné množství hašeného vápna, které by bylo uleželé v karbovně minimálně dva roky.
6. Poté by se mělo provést našpicování, jádrová omítka a štuk. Není žádoucí, aby nové omítky byly vyrovnané, naopak bylo by vhodné, kdyby omítky byly nanášeny v menších tloušťkách a snažily se kopírovat nerovnost povrchu.
7. Veškerá štuková výzdoba by se měla na fasádu vrátit v původním rozvrhu. Nemělo by docházet ke zjednodušování profilací a tvarů. Římsy by se měly vytahovat nově v šablonách na kolejnicích.

Postup při opravě stávající fasády

1. Po výstavbě lešení by se měla fasáda projít a omítka poklepem vyhodnotit. V případě, že je dutá, pak je vhodnější její odstranění a nahrazení novou vrstvou.
2. Soudržné omítky je možné zachovat, pouze bude nezbytné opatrně z nich seškrábat nátěry. Poté by mělo dojít k vyčištění zdiva a vyškrabání spár.
3. Bude následovat čistě vápenný podhoz a pak jádrová omítka. Plnivo do malty by mělo co nejvíce svou velikostí odpovídat plnivu v původních omítkách.
4. Po vyzrání zapravených děr po poškozených omítkách by mělo dojít k přeštukování jemným vápenným štukem. Následovat by měla aplikace fasádní barvy na vápenné bázi, nebo barva čistě vápenná v bílém odstínu.
5. Malta na soklu by měla mít rozhodně hrubší plnivo, tak aby vyhlížela jako původní hrubozrnné omítky. Proto, aby se vylepšily vlastnosti omítky proti vzlínající vlhkosti, bylo by vhodné dle tradičních zvyklostí přidat do malty uhlíky z popela. Malta pak příjemně zašedne a bude dlouhodobě držet svou barvu.
6. Omítku stejně jako vápenný nátěr by bylo vhodné trochu vylepšit co do pevnosti, proto se do malty může přidat cement nebo ještě lépe trasové vápno, ale v minimálním množství. Poměr by měl být 1 díl vápna, 3 díly písku z tohoto množství malty by padesátinu měl tvořit buď cement nebo trasové vápno.

Příprava vápenné malty

Technologie přípravy vápenné malty by měla být v souladu s přípravou malty v minulosti. Mělo by být použito vápno ve formě odleželé vápenné kaše. Pokud není k dispozici kaše, lze použít kvalitní vápenný hydrát CL 90 (podle ČSN EN 459-1), který se smíchá s vodou a vytvořená suspenze se nechá alespoň 7 dnů odležet. Tím se dosáhne vytvoření hydrogelu na povrchu krystalků hydroxidu vápenatého (vápenného hydrátu). Směrnice WTA CZ 2-7-01/D pro přípravu vápenných omítkových malt doporučuje odměřovat složky kbelíkem, mísit nejprve vápno s vodou, pak přidat písek a míchat až do získání „vláčné konzistence - bez hrudek“. Přednostně doporučuje míchačku s nuceným oběhem, která zaručuje optimální mísení vápna a písku s minimálním množstvím vody.

Čtěte také: kompletní průvodce fasádními omítkami

Konzervace a barvy

Barevnost banátských fasád z meziválečného období byla většinou bílá, pouze lokálně byly některé štuky zvýrazněné šmolkově modrým odstínem. V případě starších nátěrů se vždy jednalo o nátěry čistě vápenné. Při použití fasádních omítek je důležité použít prodyšné nátěry - na bázi vápna nebo silikátů, které napomohou z maltoviny odvádět případnou vlhkost, která se ve zdivu objeví. Naopak zcela nezbytné je odmítnout omítky silikonové nebo akrylátové. Pevně uzavřou povrch a nepropustí vodní páry, což velmi rychle začne degradovat vápenné omítky.

Problémy s moderními materiály u historických objektů

Cementové omítky

Použití cementových omítek není pro historické objekty vhodné. Čistě cementové malty jsou velmi tvrdé a nedokáží propouštět vodní páry uvízlé ve zdivu. Ve zdivu se tedy zvyšuje vlhkost, která následně degraduje zdící materiál. Cementové omítky jsou navíc velmi tvrdé a přilnavé. Když je zapotřebí je odstranit, mnohdy se dají odloupnout pouze za cenu vytržení i kusu zdícího materiálu. Největší problém s vlhkostí se neobjevuje ani tak na fasádě samotné, jako v interiéru, kde dochází k plesnivění stěn, k hnilobě podlahových konstrukcí a k zatuchávání místností. Z těchto důvodu se u historických staveb vůbec nedoporučuje cementové omítky nebo různé pytlované směsi vůbec používat. Tradiční způsob obnovy vápenných fasád je výhodný v tom, že si vápno můžete nahasit sami, výroba je velmi jednoduchá a hlavně levná. Máte jistotu v tom, že objekt bude přirozeně fungovat.

Zateplování historických budov

Zateplovat konstrukce venkovních obvodových stěn, které jsou širší než 45 cm, je z fyzikálního hlediska naprostý nesmysl. Zateplování není vůbec účinné, efekt se nedostaví. Konstrukce zdiva širší než 45 cm je sama o sobě dostatečná pro zajištění tepelné pohody. Jakmile zateplíme kamenný dům nebo dům z vepřovic, případně hliněných stěn, dostaví se obdobný efekt jako u cementových omítek, ale v mnohem kratším časovém horizontu. Vlhkost v konstrukci nemá kam odcházet a bude kondenzovat pod zateplením. V těchto místech je nezbytné počítat s rychlým rozvojem plísní. V interiéru se rovněž velmi brzy objeví plísně, omítky v interiéru začnou být vlhké, může docházet k problémům s dřevěnými podlahami. Navíc se stálým větráním úplně vytratí efekt, proč jsme objekt zateplovali. Bez významu není ani skutečnost, že na rovné a zateplené fasády se nepodaří v žádném případě provést kopie rustikálních štukových prvků.

Druhy omítkových materiálů a jejich vlastnosti

Minerální omítka

Minerální omítka je vyrobena z přírodních materiálů (minerálů) za použití dolomitických vápenců, křemičitých písků, ušlechtilých cementů a dalších přísad. Omítka má díky přírodním materiálům vysokou paropropustnost a vysoké pH, které mají pozitivní vliv na životnost a estetický vzhled omítky. Omítku je nutné po natažení dodatečně ošetřit silikátovým, nebo ideálně silikonovým nátěrem, probarveným do požadovaného odstínu. Tyto 3 kroky prodlužují realizaci a navyšují cenu za práci oproti pastovitým omítkám. Minerální omítka (hlavní pojiva jsou anorganická - cement, vápno ...) je nejrozšířenějším typem omítky v sypké formě. Vyšší pracnost s namícháním, natažením a probarvením zvyšuje náklady na práci i časovou náročnost. Omítku je třeba opatřit barevným nátěrem až po natažení. Podle pojiva a přísad se minerální omítky liší vlastnostmi, ale v zásadě jsou si všechny podobné.

Akrylátová omítka

Probarvená omítka, jejíž základ tvoří vodná disperze styren akrylátového kopolymeru nebo vodní disperze syntetického polymeru. Tyto disperze jsou dobře ředitelné vodou a dobře mísitelné s anorganickými plnidly a pigmenty. Lze je míchat do sytých a tmavých odstínů. Do akrylátových omítek se přidávají fungicidní přísady. Dobře snáší UV záření, jsou odolné proti silnému klimatu. Nevýhodou je nízká paropropustnost a nízká odolnost proti tvorbě mechů a plísní. Akrylátová omítka je elastická pasta, která snadno odolává smršťování a odpuzuje vodu. Vyznačuje se odolností a dlouhou životností. Její zásadní výhodou je snášenlivost s jakýmikoli pigmenty odstínů, a to včetně výrazných. Stěny s touto úpravou mají však povrchové elektrické napětí - přitahují prach, rychle se špiní a mají špatnou paropropustnost. Omítka je proto vhodná především tam, kde není blízký zdroj znečištění a stěny jsou proti dešti chráněné přesahem střechy.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Silikátová omítka

Pastovitá, probarvená omítka, vyrobená na bázi vodního skla - silikátu. Omítky se již dodatečně neředí vodou, pouze silikátovou penetrací. Při výrobě omítky se kombinují pojivové schopnosti vodního skla a organických polymerních sloučenin. Ostatní složky omítky tvoří pigmenty (pouze anorganické), plniva (vápence, křemenné písky, mastek, bentonity) a aditiva (dispergátory, odpěňovače, záhustky atd.). Nevýhodou jsou náročné klimatické podmínky pro jejich technologii aplikace. Finální tvorbu a vytvrzení omítky nezajišťuje odpaření vody z omítky, ale její vlastní materiálová krystalizace. K tomu je nutné mít optimální klimatické podmínky 20°C a 50% vlhkost vzduchu po dobu minimálně 3 dnů. Silikátová omítka je již z výroby pastovité konzistence na bázi vodního skla, díky čemuž vyniká vysokou paropropustností. Stěny s takovou povrchovou úpravou se nešpiní a jsou odolné vůči vlhkosti. Silikátová omítka ale vyžaduje značné dovednosti při instalaci, protože materiál velmi rychle zasychá a vyžaduje perfektně připravený podklad na křemičité bázi.

Silikonová omítka

Probarvená omítka na bázi silikonů (organopolysiloxynů). Jedná se o polymerní látky, v nichž křemíkové atomy substituované alkyly nebo akryly jsou spojeny atomy kyslíku. Mezi hlavní přednosti silikonových omítek patří vynikající tepelná odolnost, odolnost vůči UV záření, chemická stabilita a odolnost proti napadení plísní a mechů. Omítka má dobrou paropropustnost. V současnosti jsou na trhu nabízeny silikonové omítky nebo omítky na bázi silikonových disperzí a pryskyřic v různých cenových relacích. Cenové relace určuje obsah silikonu v omítce a výše paropropustnosti a zušlechťovacích přísad. Silikonová omítka má všechny přednosti akrylátových i silikátových omítek. Jde o nejodolnější z omítkovin, která si dlouhodobě zachovává svůj vzhled a výkonnostní vlastnosti. Pasta se snadno nanáší a nemá problémy se smršťováním a vlhkostí. Je pružná, paropropustná a vodoodpudivá. Protože se nešpiní, respektive znečištění snadno spláchne déšť, je vhodná na dům do blízkosti rušné komunikace, průmyslových oblastí. Nevýhodou je vysoká cena, neodolává přirozeně plísním a řasám a má minimalistický barevný gamut.

Silikon-silikátová omítka

Pastovitá silikátová omítka s přídavkem silikonu, díky kterému má omítka větší odolnost proti ulpívání nečistot než klasická silikátová.

Hliněné omítky

Hlínu jako stavební materiál používá lidstvo již od pravěku. V západní Evropě se v posledních letech stále více používají vnitřní hliněné omítky. Tento trend směřující k širšímu uplatnění přírodních materiálů dorazil také k nám a tvoří alternativu tradičním omítkovým systémům. Omítky se používají nejen při obnově historických budov, ale i v moderních interiérech novostaveb, kde příznivě ovlivňují vnitřní klima. Velmi často se také používají do ekologických a nízkoenergetických objektů. Určitým problémem je cena, neboť hliněné omítky jsou dvakrát dražší než běžné omítky. Základními komponenty hliněných omítek jsou písek a jíl. Písek má funkci plniva, jíl pojiva. Oproti omítkám na bázi vápenných, vápenocementových nebo jiných pojiv mají hliněné omítky řadu výhod: velmi dobře regulují relativní vlhkost vzduchu, mají vysokou absorpční schopnost a konstantně udržují vlhkost v rozmezí 40 až 50 %. Další předností je jejich 100% recyklovatelnost. Jedinou nevýhodou je špatná odolnost vůči povětrnostním vlivům, omítky vyžadují skladování v suchých skladech a nejsou vhodné na vnější fasády domů.

Speciální omítkové systémy

BAUMIT NANOPOR TOP

Společnost Baumit využila fyzikálně-chemických principů pro vytvoření unikátní omítky s dlouhou životnosti a odolnou proti degradaci. Omítka BAUMIT NANOPOR TOP využívá nanotechnologie. Zbytek nečistot odstraní FOTOKATALÝZA. Fotokatalické aktivní částice se vlivem denního světla aktivují a rozpustí části nečistot, které odpadnou od fasády a následně jsou tyto nečistoty odstraněny působením větru a deště.

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

CERESIT IMPACTUM

Pastovitá omítka CERESIT IMPACTUM je dalším příkladem moderní omítky s unikátními vlastnostmi. Omítka CERESIT CT 79 obsahuje speciální vysoce elastické elastomerové přísady, které jí propůjčují vynikající pružnost. Díky speciální technologii může tato omítka snášet extrémní mechanické zatížení způsobené teplotními výkyvy. Systém s povrchovou úpravou Ceresit Impactum disponuje nízkou nasákavostí.

Doporučení pro výběr a aplikaci omítek

Výběr odstínu

Při výběru odstínu fasádních omítek a nátěrů se nedoporučuje volit příliš syté a tmavé odstíny. Při použití sytých a tmavých odstínů ve větší ploše může docházet k přehřívání vnějšího souvrství zateplovacího systému. Každá fasádní barva nebo omítka má ke svému odstínu přiřazeno % SVĚTELNÉ ODRAZIVOSTI, které se stanovuje indexem HBW. Pro použití na kontaktní zateplení je vhodnou použít odstíny v rozmezí HBW 30 - 100. Odstíny s nízkým HBW (<30) lze použít na zateplení s minerální vatou s kolmým vláknem a armovací vrstvou min. 6 mm. Tmavší barvy absorbují více tepelné energie a může dojít k výraznému pnutí a vzniku trhlin na fasádě, ale i v zateplovacím systému. Na fasády silně exponované slunečnímu záření by neměla být použita akrylátová a silikonová omítka s indexem HBW nižším než 25 a silikátová omítka s nižším než 30. Omítky s nižším HBW lze na zateplené fasády zvolit pouze v případě použití speciálních odrazivých pigmentů, které zajišťují nižší ohřev fasády.

Cena odstínu

Zásadním faktorem při výběru odstínů je i cena. Pro tmavší a sytější odstíny je potřeba více barveného pigmentu na probarvení. Například u výrobce CERESIT najdete ve vzorníku Colours of Nature 5 cenových skupin A,B,C,D,E. U silikonové omítky je orientační cena skupiny A 41,09 Kč/Kg, u skupiny E je to už ale 73,29 Kč/Kg. Na celém balení už je pak rozdíl ve stokorunách.

Aplikace omítek

• Omítka se musí natahovat na předem napenetrovaný podklad. Penetrace musí být natřena minimálně 24 hodin před aplikací omítky.
• Pod omítky doporučuji mít penetraci probarvenou k odstínu omítky. U rýhovaných struktur doporučuji mít penetraci probarvenou ve stejném odstínu jako je omítka.
• Podklad pod omítku se musí nechá řádně vyschnout. Neprovádějte aplikaci omítek na vlhký a zmrzlý podklad.
• Není vhodná aplikace při mlze, na přímém slunci nebo za silného větru. Ideální pro aplikaci omítek je rozmezí teplot +5°C až +25°C. Po přidání doporučených urychlovačů lze omítku aplikovat do 0°C.
• Tloušťka tenkovrstvých omítek je dána maximální velikostí zrna obsaženého kameniva. Proto se omítka nedá natáhnout do větší vrstvy než je tloušťka zrna.
• Omítka se po natažení uhlazuje ocelovým hladítkem točivými nebo posuvnými pohyby, tak aby její vrstva na fasádě byla všude stejná a struktura měla celoplošně stejný vzhled.

Tabulka: Přehled vlastností omítkových materiálů

Závěr

Vlastnosti omítky i lepidla (stěrky) musí korespondovat s konstrukčním systémem dřevostavby a použitými materiály ve skladbě stěny. Každá konstrukce má vedle funkční stránky také stránku estetickou. Vzhled konstrukce může být zajištěn kvalitně provedenou nosnou konstrukcí (např. z pohledového betonu, nebo lícového zdiva), nebo musí být zajištěn vhodnou povrchovou úpravou. Tady se jedná buď o nátěrové systémy, nebo systémy omítkové, případně o úpravu pomocí obkladu. Povrchové úpravy samozřejmě mají za úkol také ochranu nosné konstrukce před okolními vlivy. Tomu je přizpůsoben druh, složení a kvalita povrchové úpravy.

tags: #Omítky #domů #30. #léta #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně betonovat? Od ukládání do bednění po požadavky na vodonepropustnost
• bramborové obklady a šťáva
• Inovativní obklady fasád
• Tipy pro výběr skříněk z masivu
• Komplexní návod na odhlučnění Kia Ceed