Informace o omítkách pro separaci dehtu a recyklaci stavebního odpadu

Stavebnictví je jednou z nejdůležitějších součástí ekonomiky a zároveň představuje významný zdroj odpadu. V kontextu udržitelného rozvoje se stále více diskutuje o cirkulární ekonomice, která se snaží minimalizovat tvorbu odpadů a maximálně využívat druhotné suroviny.

Omítky a jejich vlastnosti

Každá omítka má určité vlastnosti, které ji charakterizují a předurčují její použití. Výběr omítek je dnes široký a sahá od tradičních minerálních omítek až po moderní silikonové a akrylátové varianty.

Minerální omítky

Minerální omítka na bázi cementu a vápenného hydrátu je ekologickou variantou. Jedná se o jednosložkovou šlechtěnou a paropropustnou omítku, kterou je možné použít i ve skladbě zateplovacího systému ETICS. Minerální omítka také dobře snáší teplotní změny a je odolná vůči plísním.

Silikátové omítky

Silikátová omítka je bližší spíše minerální než silikonové, jejím hlavním pojivem je vodní sklo. Tato "chemicky postavená" omítka vyniká vysokou paropropustností, což ji předurčuje pro použití se zateplovacím systémem. Je velice stabilní, a to se týká i pigmentů, čili stálosti barvy. Protože má silikátová omítka vyšší pH, je přirozeně více odolná vůči mikroorganismům. Na druhou stranu vyžaduje tato omítka kvalitnější podklad, především z pohledu vlhkosti, jinak hrozí riziko tvorby skvrn. Jedná se o omítku, která je i trochu náročnější na zpracování, a tak vyžaduje šikovné ruce a větší praxi. Silikátové omítky se velmi často používají při sanacích historických objektů, případně také vlhkého zdiva a podobně.

Akrylátové omítky

Co se týká ceny, je na tom nejlépe akrylátová omítka. Vyrábí se na bázi akrylátové disperze, křemičitého písku a barevných pigmentů. Je vhodná i do interiéru. Vysoká vodoodpudivost a omyvatelnost patří k jejím největším kladným vlastnostem. Ale protože má horší paropropustnost, není vhodná pro zateplovací systémy.

Čtěte také: Složení venkovní omítky

Silikonové omítky

Silikonová omítka v současné době prakticky nahradila akrylátovou omítku. Vychází cenově podobně, ale má vlastnosti prémiových omítkových materiálů. Silikonová omítka se tak řadí mezi jedny z nejkvalitnějších materiálů pro omítání vnitřních, ale i vnějších stěn. Mezi její hlavní vlastnosti patří pružnost, paropropustnost a vodoodpudivost. Dokonce je velmi odolná vůči zašpinění, což je dnes v některých lokalitách velmi důležité.

Kombinované silikon-silikátové omítky

Populární se v dnešní době stávají kombinované silikon-silikátové omítky. Klasickým představitelem takového materiálu je 2729 Tetracem s fotokatalytickým účinkem. Je to omítka vyztužená aramidovými vlákny (což jsou textilie z aramidů, tedy typu polyamidů) a s vyšším podílem aditiv. Výsledkem je materiál se špičkovými vlastnostmi. Tato omítka je díky tomu přirozeně odolná vůči řasám, plísním a znečištění. Vyniká rovněž vysokou paropropustností, vodoodpudivostí a elasticitou. Navíc udržuje stěny suché s minimálním rizikem tvorby trhlin. Je vhodná pro fasády s minerálním a betonovým povrchem nebo pro renovace omítkových systémů. Stavitelé oceňují zejména to, že se snadno nanáší.

Akrylátové nebo silikové hlazené či rýhované tenkovrstvé disperzní omítkoviny slouží pro konečnou úpravu povrchů staveb, zejména kontaktních zateplovacích systémů a na minerální omítky. Tyto omítky jsou odolné napadení plísněmi a řasami, s výztužnými mikrovlákny pro zvýšení pevnosti. Níže uvádíme přehled dostupných zrnitostí:

Sádrové omítky

Sádrové omítky jsou v kurzu, a to jak v případě novostaveb, tak i rekonstrukcí. Z dlouholeté praxe jednoznačně vyplývá, že sádrová omítka umí perfektně držet prakticky na každém povrchu, pokud se ovšem dodrží správný technologický postup. Před aplikací sádrové omítky se musí povrch vždy a správně napenetrovat. Volba penetrace závisí na druhu podkladu, to znamená u nesavých podkladů je třeba použít Betokontakt, a tam kde je potřeba snížit nasákavost (cihelné zdivo, Porobeton apod.) aplikovat Aufbrennsperre. Penetrační nátěr musí být vždy vyschlý, proto je ideální aplikace den předem. Sádrová omítka se nesmí nanášet na vlhký a nevyzrálý beton - například na strop. Mezi nejžádanější omítky na trhu patří sádrová omítka Knauf MP 75. Už samotná možnost nanášet omítku v jedné vrstvě celý proces omítání významně zrychluje a usnadňuje. Doporučená tloušťka vrstvy jinak vydatné omítky je 8 až 30 mm. V případě potřeby je oprava povrchu sádrové omítky snadná a nezanechává stopy. Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky. Sádrová omítka nepatří do prostor s trvale vysokou vlhkostí, jako jsou sauny nebo wellness, a není možné ji používat v exteriéru. Pro každý interiér je ale sádrová omítka velkým přínosem.

Řešení problémů s dehtem v komínech

Komíny patří k nejvíce namáhaným dílům stavby. Nejčastější závadou jednovrstvých komínů je netěsnost komínového pláště, která způsobuje zmenšení komínového tahu, snížení účinnosti spotřebiče a možnost pronikání spalin do přilehlých prostor. Další závadou je promočení komínového pláště a jeho narušení fenolem a dehtem vlivem špatné kvality paliva a nesprávné funkce spotřebiče paliv (nesprávnou obsluhou nebo provozem kotle s nadbytečným výkonem).

Čtěte také: Průvodce výběrem přechodových lišt

Odstraňování dehtu a renovace omítky

Při povrchovém utěsňování pláště komínového tělesa se odstraní omítka komínového zdiva a spáry ve zdivu se vyškrábou do hloubky cca 30 mm. Potom se komínové zdivo znovu omítne jakostní omítkou z nastavované malty, která nesmí po zatvrdnutí vytvořit trhlinky. Výhodné jsou malty s plastifikátory nebo vyztužení maltové vrstvy rabicovým pletivem.

Odstraňování pronikajících dehtů na povrch komínového zdiva je ještě obtížnější, protože u nově vytvořené omítkové vrstvy prosáknou dehty znovu na povrch nové omítky. A to i v tom případě, že se odstraní zdroj této závady (změnou konstrukce komínu, výměnou spotřebiče paliv, jiným topným režimem, změnou palivové základny), protože obvykle je dehty prosáklé celé zdivo. Určitým řešením (po odstranění omítky) je separování zdiva nátěrem laku, do kterého se ještě za "lepivého stavu" nahodí písek pro zakotvení omítkové vrstvy nebo se na povrch nalakovaného zdiva upevní rabicové pletivo. Místo omítkové vrstvy lze také provést obklad zdiva velkoplošným obkladem, který musí být nehořlavý (například sádrokarton), ale i v tomto případě je nutné předem odstranit příčinu komínové závady.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů. Konkrétně se v letech 2015 až 2020 jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).

Nová legislativa a její dopady

Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech. V červenci 2021 vyšla rozsáhlá vyhláška 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která komplexně nahradila sedm předchozích vyhlášek. Tyto nové právní předpisy přinesly řadu nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Tato problematika je detailně popsána v hlavě 4 vyhlášky, v § 42.

Čtěte také: Silikonová omítka: Použití a výhody

• Vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. 4 k vyhlášce.
• Vybourané stavební materiály, které mohou být dále využity v režimu vedlejšího produktu; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 2 přílohy č. 4 k vyhlášce.
• Stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č. 4 k vyhlášce.

Konec odpadu

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Zde je mimo jiné v bodě 2 uvedeno: „Do 31. prosince 2024 se minerální inertní materiál stává výrobkem pro použití v zemním tělese pozemních komunikací podle technické normy ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací ze dne 1. listopadu 2011, v platném znění, pokud splňuje tyto podmínky: je vyroben výhradně z odpadu, který je minerálním inertním materiálem, katalogových čísel 01 01 01, 01 01 02, 01 04 08, 01 04 09, 01 04 13, 17 01 01, 17 01 02, 17 01 03, 17 01 07, 17 05 04, 17 05 08, 19 12 09 nebo 20 02 02 pocházejícího z dřívější stavební konstrukce nebo rostlého terénu, odpadu katalogového čísla 10 13 14 a dále odpadu katalogového čísla 19 12 12, pokud jde o beton získaný z odpadních elektrozařízení ze skupiny 4 podle přílohy č. 1 k vyhlášce č. 8/2021 Sb., obsah škodlivin v sušině nepřekročí nejvýše přípustné hodnoty podle sloupce II tabulky č. 5.1 přílohy č. 5 k této vyhlášce, výsledky zkoušek akutní toxicity prováděných ekotoxikologickými testy nepřekročí limity stanovené v tabulce č. 5.3 sloupci II v příloze č. 5 k této vyhlášce, a je pro něj vydáno prohlášení o shodě v souladu s nařízením vlády č. 190/2022 Sb., o posuzování shody stavebních výrobků, které se staly výrobkem, s tím, že prohlášení o shodě obsahuje výčet způsobů použití podle odstavce 2 písm. g), protokol o provedeném vzorkování a protokol o laboratorních zkouškách, na základě kterých bylo ověřeno splnění podmínek podle odstavce 2 písm. c) a d)."

Je nutno uvést, proč je platnost výše uvedeného bodu omezena do 31. 12. 2024 a co bude následovat po tomto datu. Je jednoznačně prokázáno, že produkce kvalitních jednodruhových recyklátů ze SDO je možná pouze z kvalitně vytříděného materiálu, vstupujícího do procesu recyklace. Znečištění různými příměsemi (zejména plasty, dřevem, papíry atd.) zvyšují značně náklady na výrobu (nutností provádět, zpravidla ruční, separaci).

Lze využít i strojní zařízení (např. větrné separátory), což samozřejmě opět značně zvyšuje náklady na výrobu. Zároveň je pro úspěšnou recyklaci nepostradatelné příslušné strojní zařízení - minimálně mobilní drtič s předtřídičem a separátorem feromagnetických materiálů a minimálně jeden dvousítný třídič. Je však nutné dodat, že pro výrobu kvalitnějších produktů z recyklovaného SDO se běžně (např. v Německu, Rakousku, zemích Beneluxu, ve Švýcarsku apod.) užívají značně komplikovanější strojní celky, které zajistí zejména potřebnou stabilitu vysoké jakosti produktů. Recyklované stavební materiály nelze v současnosti obecně posuzovat podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 (CPR), kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. Nelze postupovat ani podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které platí i pro některé výrobky stavební (např. nařízení vlády č. 190/2022 Sb.).

Recyklované kamenivo

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb. - Katalog odpadů).

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch). Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované. Dále jsou možnosti využívání recyklovaných SDO zakotveny např. v Technických podmínkách TP 210 Užití recyklovaných stavebních a demoličních materiálů do pozemních komunikací.

Nebezpečné odpady a jejich separace

Mezi nejběžnější nebezpečné odpady, které vznikají během stavebních a demoličních prací, jsou odpady s obsahem azbestu, dehtu, polychlorovanými bifenyly, olova nebo například izolační materiály obsahující nebezpečné látky. Odstranění nebezpečných odpadů je nutné také z důvodu zabránění poškození recyklovatelných materiálů nebezpečnými látkami.

Polystyren s obsahem HBCDD

Ve stavebním polystyrenu v deskách z expandovaného resp. extrudovaného polystyrenu (EPS resp. XPS), s ohledem na požadavky, které musí tyto výrobky splňovat z hlediska protipožární ochrany, může být přítomen zpomalovač hoření hexabromcyklododekan (HBCDD). Nařízením Komise (EU) č. 2016/460 ze dne 30. března 2016 se změnila od 30. září 2016 pravidla pro původce odpadů (firmy a obce) o nakládání s odpadním stavebním polystyrenem v budovách a při jejich výrobě. Při pochybnostech o obsahu HBCDD je možné prostřednictvím rozboru v akreditované laboratoři prokázat koncentraci HBCDD v polystyrenu pod 1000 mg/kg. V případě, že se prokáže, že koncentrace je nižší než 1000 mg/kg, je možné odpadní stavební polystyren předat k recyklaci nebo jinému způsobu nakládání s odpady. Nad 3% (30 000 mg/kg) obsahu HBCDD se jedná nebezpečný odpad.

Dřevěné pražce a mostnice

Pokud byly dřevěné železniční pražce a mostnice z důvodu prodloužení životnosti výrobku napuštěny impregnačními látkami (dehtové oleje a destiláty - kreosotový olej) před 31. 12. 2002, pak pro jejich následný prodej a využití platí výjimka uvedená v příloze XVII, položce 31, odst. 2c nařízení REACH, v platném znění. Použité dřevěné impregnované pražce a mostnice (použité výrobky z rostlého dřeva) je třeba přednostně použít jako součást konstrukce kolejových polí, dráhy povrchových dolů tzn. k upevnění kolejí při dodržení požadavků zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění.

Odpad s obsahem azbestu

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů.

Využívání zeminy a přírodních materiálů

Odpad podskupiny 17 05 - Zemina kategorie ostatní odpad lze mimo místo vzniku (stavbu) využívat na povrchu terénu (zasypávání) v místech k tomu určených a povolených příslušným krajským úřadem, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb. Vhodný odpad (výkopovou zeminu) lze též využívat na povrchu terénu v zařízeních provozovaných jenom na ohlášení podle § 95 zákona o odpadech a přílohy č. 4 k zákonu (6. Zasypávání zeminou nebo kamením k zasypávání v maximálním množství 10000 t odpadu nebo sedimenty v maximálním množství 50000 t odpadu, pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízení k zasypávání), ale pouze v případě, že její využití v tomto zařízení je v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Nekontaminovaná zemina a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen, jsou vyjmuty z působnosti zákona o odpadech (§ 2/1, odst. c).

Předcházení vzniku odpadů

Povinnost předcházet vzniku odpadů je dána zákonem o odpadech (§ 3), resp. hierarchií odpadového hospodářství. Předcházení vzniku odpadů představují opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek stanou odpadem. Zdaleka největší vliv na množství a složení odpadů ve všech fázích stavby má především fáze plánování (přípravy stavby). S potenciálními stavebními odpady (s opakovaně použitelnými stavebními výrobky např. očištěné cihly) se musí počítat již při plánování stavby.

Další materiálové využití

Pokud není možné využívat jednotlivé konstrukční celky staveb opětovně k původnímu účelu, doporučuje se odpad mechanicky (fyzikálně) upravit na recyklát (v zařízení k tomu určeném a povoleném příslušným krajským úřadem) a ten dále využít, buď jako stavební výrobek v souladu se zvláštními právními předpisy, nebo materiálově využít jako upravený stavební odpad v místě k tomu určeném jako náhradu primárních surovin, např. k uzavírání a rekultivacím skládek, k zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů a pískoven nebo k terénním úpravám, rekultivacím a jiným úpravám povrchu lidskou činností postižených pozemků v souladu s požadavky § 6 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Minimalizace obalových materiálů

Přítomnost obalových materiálů na staveništích by se měla co nejvíc minimalizovat prostřednictvím optimalizace dodavatelského řetězce, například hromadnými dodávkami, dohodami s dodavateli o zpětném odběru obalů atd. Všechen odpad z obalů, který vznikne na staveništi, by se měl v co největší možné míře roztřídit podle druhu (např. na plasty, dřevo, lepenku a kov). Správné přiřazení kódů odpadu k odpadu z obalů je důležité při rozlišování obalů se zbytky obsahu, např. obalů od barev. Omezení množství vznikajícího nebezpečného odpadu lze dosáhnout např. důsledným vyprázdněním obalů a případně i umožněním vytvrzení nebo vyschnutí zbytků, které zůstaly v obalech. Je nutné zabránit kontaminaci ostatních odpadů odpady nebezpečnými, k čemuž může během demolice dojít v důsledku nevhodného nakládání.

tags: #omitka #pro #sepraci #dehtu #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o betonové dlažbě a stropních konstrukcích
• Vše o těsnicích tmelech pro hydraulické systémy
• Typy a použití studničních skruží
• Výběr kamenných obkladů pro váš dům
• o nové interpretaci mýtu o Libuši