Oprava starého komína: Malta, beton a moderní řešení

Dříve byly venkovské domy vytápěny obvykle jen sporákem v kuchyni. Dnes není ve starším domě výjimkou kondenzační plynový kotel v přízemí a výkonný krb s teplovodní vložkou v podkroví. Moderní topidla ale vyžadují správný a kvalitní komín. O zděný komín na střeše se většinou zajímáme až tehdy, když kamna či krb začnou zlobit. Příčin problémů při odvodu kouře může být více, ale všechny se dají zmírnit nebo odstranit.

Proč komíny trpí a jaká rizika hrozí?

Komíny patří k nejvíce namáhaným dílům stavby. V porovnání s obvodovým zdivem, na něž působí teploty v rozmezí -25 až +50 °C, déšť a nárazy větrů, působí na zdivo komínu rozdíl teplot 10 až 300 °C (při vznícení sazí však až 1 000 °C), vodní páry ve spalinách spolu s kyselinou sírovou a siřičitou, popřípadě dusičnou, a tlakové rázy, které vznikají při zapínání a startování hořáků na kapalná a plynná paliva, a mechanické vlivy při čištění komínů. U přetlakových a vysokopřetlakových komínů působí stálý přetlak v komínovém průduchu.

Staré komíny, zejména ty postavené před několika desítkami let, často neodpovídají současným bezpečnostním a technickým normám. Rekonstrukce komínu je tedy nezbytná nejen pro zajištění bezpečného odvodu spalin, ale také pro zvýšení účinnosti topného systému. Navíc moderní komínové systémy přinášejí řadu výhod, jako je vyšší odolnost proti kondenzátu, lepší izolace a snadnější údržba.

Zcela nevhodný komín je třeba upravit komínovou vložkou nebo přestavět. Pro správnou funkci zděného komína je důležitá teplota spalin. Odcházející spaliny mohou mít teplotu až 100 až 120 °C, ale spodní hranice by naopak neměla klesnout pod 60 °C. Při nižší teplotě spaliny na stěnách komína kondenzují, malta s kondenzátem reaguje, nabývá na objemu a porušuje soudržnost zdiva. V zimním období destrukce pokračuje působením mrazu. Častou příčinou poruch vytápění tak bývá nevhodný typ komína. Starší domy jsou běžně vybaveny komíny širokými, průleznými, které pro moderní úsporná topidla nemají dostatečný tah ani odolnost. Méně vyhovují také komíny postavené příliš blízko štítové nebo obvodové stěny. Potíže může způsobit i napojení dalšího topidla na původní komín.

Krok 1: Posouzení stavu stávajícího komínu

Prvním krokem při opravě komínu je důkladná kontrola jeho aktuálního stavu. Tuto kontrolu by měl provádět odborník - kominík s potřebnou certifikací. Během inspekce se hodnotí:

Čtěte také: Svépomocná oprava parketové podlahy

  • Stav vnitřního průduchu (dehtování, praskliny, ucpání)
  • Stav zdiva a spár
  • Statická stabilita komínu
  • Odolnost vůči vlhkosti a kondenzátu
  • Kompatibilita s používaným topným systémem

Na základě výsledků inspekce se rozhodne, zda je nutná kompletní rekonstrukce, nebo postačí částečná oprava komínu. Komín je nejvíce namáhán ve styku s vnějším prostředím - nad střechou budovy, v obvodovém zdivu, ale také v půdním prostoru apod. Proto by tato konstrukční část komínu měla být provedena z kvalitních a odolných materiálů.

Krok 2: Výběr vhodného komínového systému

Moderní komínové systémy nabízejí různé varianty podle typu paliva a požadavků na výkon. Mezi nejčastější patří:

  • Nerezové komínové vložky - vhodné pro plynové a kondenzační kotle
  • Keramické komínové systémy - ideální pro pevná paliva a krby
  • Plastové komíny - používají se u kondenzačních kotlů s nízkou teplotou spalin

Při výběru systému je důležité zohlednit:

  • Typ používaného paliva
  • Výkon kotle
  • Průměr a výšku komínu
  • Odolnost vůči kyselinám a vysokým teplotám

Nejčastější volbou při rekonstrukci starého komínu je vložkování komínu nerezovou vložkou, která je odolná vůči kondenzátu a snadno se instaluje.

Krok 3: Příprava na rekonstrukci

Než začnete s vlastní rekonstrukcí komínu, je nutné připravit několik věcí:

Čtěte také: Oprava dřevěného nábytku s tvrdým olejovým nátěrem

  • Stavební povolení - u větších zásahů je nutné mít souhlas stavebního úřadu. Pokud jsou opravy komína součástí rekonstrukce otopné soustavy nebo střechy, je třeba stavební povolení. Stavební plány je také nutno konzultovat s památkáři.
  • Výběr odborné firmy - doporučuje se spolupracovat s certifikovanými kominíky.
  • Bezpečnostní opatření - zajistěte přístup ke komínu, odstraňte překážky a chraňte okolní konstrukce.

Dobrá příprava zkracuje dobu rekonstrukce a minimalizuje riziko poškození stavby.

Možnosti opravy komína

1. Vložkování komínu

Základním způsobem opravy komína, případně přestavby pro jiné topné zařízení, je vložkování. Komín přitom není třeba ani částečně bourat: technologie umožňují spouštět vložky shora. Bourá se jen část v místě vyústění kouřovodu od spotřebiče do komína a u paty komínového tělesa. Tepelná účinnost topidel však vzrostla a teplota spalin se snížila. Těmto podmínkám již vyhovují vložky z keramiky, ocelového plechu nebo odolných plastů. Životnost ocelové vložky je asi patnáct let, kvalitní keramické vložky slouží až 30 let, ale nelze je použít u uhýbaných nebo různě pokřivených komínů. Vložkování má velkou výhodu v rychlosti a životnosti systému. Hodí se v případě, že potřebujete rekonstruovat celý komín. Dovnitř se zasune speciální hliníková nebo nerezová vložka, kudy budou spaliny odcházet.

Nejběžnější metodou opravy komínu je vložkování. Postup zahrnuje:

  • Vložení nerezové nebo keramické vložky do komínového průduchu.
  • Upevnění vložky pomocí distančních kroužků.
  • Utěsnění spár a napojení na spotřebič.
  • Instalace revizního otvoru a komínové hlavice.

Vložkování zajišťuje odolnost proti kondenzátu, kyselinám a vysokým teplotám. V případě kondenzačních kotlů je nutné zajistit i odvod kondenzátu. Cena vložkování se pohybuje kolem dvou tisíc korun za metr vložky. Především u starých komínů jde ale někdy o jedinou možnost, jak komín používat a zároveň splňovat předepsané bezpečnostní normy. Právě v těchto případech je důležité konzultovat postup s kominíkem a případně i topenářem.

Komínové těleso jednovrstvého zděného komínu se rozebere až na neporušenou část (například pod střechu půdního prostoru). Na ubouranou část komínu se osadí sanační díl HELUZ Profi, který napojí stávající čtvercový (kruhový) komínový průduch do nového - třívrstvého komínového tělesa s kruhovou keramickou komínovou vložkou. Firma nabízí dodávku sanačního dílu i na zakázku. Při stavbě individuálního vícevrstvého komínu bývá závadou špatně provedená dilatační mezera mezi komínovou vložkou a krycí deskou komínu. Pokud je komínová deska v ústí pevně přibetonována ke keramické vložce komínu, nemůže keramická komínová vložka volně dilatovat po výšce komínu. Po zahřátí komínové vložky se vložka prodlouží; v lepším případě pak dojde k nadzvednutí krycí desky komínu, v tom horším popraská komínová vložka. Při této závadě se musí betonová deska odstranit a dilatace vložek zajistit nerezovou manžetou.

Čtěte také: Oprava dýhovaného nábytku krok za krokem

2. Frézování komínu

Při vložkování nemusíme bourat komínové těleso ani tehdy, je-li průduch příliš úzký pro průměr vložky. Specializované firmy dokáží otvor rozšířit komínovou frézou, jež odstraní z vnitřního pláště až třetinu zdiva. Princip spočívá v rychlém otáčení rotoru v komínovém průduchu. Ocelové řetízky na obvodu rotoru, jejichž délka určuje konečný průměr komínu, drtí zdivo komína na jemný prach. Tato metoda je šetrná i ke starému zdivu.

3. Vymazávání komínu maltou Scancoat

Místo krkolomného názvu Scancore Scancoat se u nás zabydluje spojení slov "vymazávání komínů." Tato metoda je založena na speciální směsi Scancoat, která obsahuje skelná vlákna a další příměsi (patentově chráněno). Hmota se po smíchání s vodou, cementem a vápnem nalévá do komína (komínového průduchu) shora za použití speciální mechanizace. Ve srovnání s tradičně používanými metodami renovace komínů v ČR (frézování a vložkování) je tato metoda pro spotřebiče pevných paliv a samotnou spalinovou cestu mnohem šetrnější, čistší a především finančně úspornější. Vhodná je pro staré zděné cihlové komíny.

Jak probíhá vymazávání komína:

  1. Prohlídka komína: Před započetím samotné renovace je nutné komín prohlédnout inspekční kamerou, zbavit usazenin a dehtu, odstranit vydrolenou maltu a řádně vyčistit. Následně se na dno komína spustí speciální ohebná hřídel opatřená řetězovou hlavou, která je poháněná silnou AKU vrtačkou.
  2. Příprava na vymazávání komína: Na vrchol komína (komínovou hlavu) se umístí stojan s navijákem. Na ocelové lanko se připevní speciální vypuštěná tlaková ucpávka, která se spustí na dno komína.
  3. Přidávání směsi Scancoat: Po dosažení spodní části komína je vypuštěná ucpávka natlakována. Jakmile tlak uvnitř ucpávky dosáhne potřebných hodnot, začne se za postupného přidávání směsi SCANCOAT táhnout ucpávka nahoru. Směs SCANCOAT zůstává stále na vrchní části ucpávky, jejíž tlak nepřetržitě hlídá a vyrovnává tlakový regulátor tak, aby byla zajištěna vysoká třecí síla.
  4. Hotový vymazaný komín: Celý postup vymazání se minimálně 2 x opakuje, aby se vytvořila hladká vnitřní vrstva a došlo k naprosto spolehlivému utěsnění vnitřku komína.

Během opravy komína vymazáním maltou Scancoat dojde vždy k vyhlazení a v rozích k malému zmenšení světlého průřezu hranatého komínového průduchu. Klasické zděné komíny, ke kterým jsou připojeny spotřebiče na tuhá paliva - dřevo, uhlí, pelety, jsou v důsledku průchodu spalin a působením kondenzačních par vystaveny velké míře opotřebení. Cihly a malta se postupně rozpadají a drolí, a tak se komín stává netěsným, je omezena jeho funkčnost a spaliny (hlavně CO) mohou nepozorovaně vnikat do obytných prostor, kde jsou velkým nebezpečím pro zdraví a životy osob. A proto je třeba staré komíny renovovat.

4. Částečné nebo úplné vyzdění komínu

Zdivo jednovrstvého komínu se nejprve narušuje rozpadem maltové vrstvy. Pokud se včas a pravidelně provádí oprava spárování komínového zdiva, jeho životnost se prodlouží. Jakmile se v komínovém zdivu začnou uvolňovat cihly, je výhodnější poškozenou část komínového zdiva rozebrat a komín vyzdít znovu z nepoškozených původních nebo nových cihel na nastavovanou maltu. Méně porušené komínové těleso je možno částečně nebo zčásti znovu vyzdít, případně omítnout. Při vyzdívání musíme dodržet správnou vazbu pro daný typ komína. Na vnitřní straně se nevkládají půlky nebo čtvrtky cihel, aby v případě uvolnění nezapadly do průduchu. Používá se speciální malta, případně vápenno-cementová malta: Cementová malta není vhodná, spaliny ji narušují a při objemových změnách zdiva praská a netěsní.

Pokud je poškození komína velké (z více než jedné třetiny), bývá lepší jej celý rozebrat a postavit nový. K tomu lze použít některou z komínových systémových stavebnic. Stavebnice obvykle sestává z přesných tvárnic, do kterých se pak zasune komínová vložka o průměru, který odpovídá vnitřní části komína. Součástí stavebnice může být i zakončení z nerezového plechu a další komínové doplňky. Zručnější stavebníci si mohou komínové těleso takto opravit i sami, ale bez předchozího vložkování to může být ztráta času a peněz.

5. Oprava nadstřešní části komínu

Nadstřešní část komínu je vystavena povětrnostním vlivům a často bývá poškozená. Oprava zahrnuje:

  • Obnovu zdiva a spár.
  • Instalaci komínové stříšky.
  • Hydroizolaci a oplechování.

Správně provedená nadstřešní část prodlužuje životnost celého komínového systému a zvyšuje jeho bezpečnost. Životnost jednovrstvého komínu v nadstřešní a půdní části budovy lze prodloužit nahrazením komínového zdiva konstrukcí vícevrstvého keramického komínu způsobem, který nabízí třeba firma HELUZ. Komínové těleso jednovrstvého zděného komínu se rozebere až na neporušenou část (například pod střechu půdního prostoru).

Často bývá část komínu schovaná pod střechou zachovalá, zatímco nadstřešní potřebuje opravit. To umožní například sada Heluz Profi. Její hlavní částí je nerezový sanační díl s tepelnou izolací, který umožní přechod ze starého čtvercového komína do nového s kruhovým profilem. Použití sanačního dílu není složité a podle návodu výrobce je stavebník zvládne i svépomocí. Sada Ciko Sanace (Ciko) nabízí rekonstrukci nadstřešní část komínu pomocí zakládacího dílu kouřovodu. Zakládací díl řeší přechod mezi původní spodní částí komínu a novou nadstřešní částí. Obsahuje vynášecí betonovou desku, nerezovou redukci a těsnící provazec. Sada Ekosan (Eko Komíny) se nezaměřuje pouze na sanaci komínového průduchu, ale i na sanaci komína jako celku, tedy včetně pláště, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru.

Postavit komín rychleji a snadněji umožní například stavebnice nadstřešní části Absolut Final (Schiedel) z prefabrikovaných dílů. Jde o sendvičové betonové segmenty s vnitřní tepelně izolační vrstvou z identického materiálu, s povrchovou úpravou červených cihel. Skladebná výška segmentu je 15 cm. Prvky se spojují běžnou tenkovrstvou maltovou směsí, která je součástí dodávky. Statické zajištění nadstřešní části se pak provede pomocí již běžně dodávaných prvků. Díly jsou vyrobené z kvalitního hutného betonu o vysoké objemové hmotnosti, což může v případě, že konstrukce prochází tepelně izolovaným stropem nebo podhledem, vytvořit nežádoucí tepelný most. Doporučuje se proto založit první prvek v nejvyšší možné úrovni.

Nadstřešní část komínu pak stačí kolem vložky obezdít a oplechovat. Vydrží podstatně déle než obyčejné cihly a nemusíte je omítat - stačí vyspárovat. Patrně budete muset nahradit vrchní část šamotové vložky. K zakončení komínu použijte beton a nezapomeňte na stříšku, aby dovnitř nepršelo. Nad štítem by měl komín vyčnívat nejméně šedesát centimetrů. Záleží ale na sklonu střechy a okolních překážkách. Díky komínovým tvarovkám půjde zdění rychleji od ruky. Někteří výrobci navíc nabízí díly určené zvlášť pro zdění nadstřešní části komína - jde o tvarovky, které imitují vyspárované zdivo. Snadno se s nimi pracuje a můžete si vybrat z několika barevných odstínů. Pokud neradi pracujete s plechem, nevadí. Oplechování komínu (takzvaný límec) můžete svěřit místnímu klempíři. A stejná služba se dá objednat už i přes internet - hotový výrobek vám přijde poštou.

6. Oprava omítky komínového tělesa

Nejčastější závadou jednovrstvých komínů je netěsnost komínového pláště, která způsobuje zmenšení komínového tahu, snížení účinnosti spotřebiče a možnost pronikání spalin do přilehlých prostor. Další závadou je promočení komínového pláště a jeho narušení fenolem a dehtem vlivem špatné kvality paliva a nesprávné funkce spotřebiče paliv (nesprávnou obsluhou nebo provozem kotle s nadbytečným výkonem). Při povrchovém utěsňování pláště komínového tělesa se odstraní omítka komínového zdiva a spáry ve zdivu se vyškrábou do hloubky cca 30 mm. Potom se komínové zdivo znovu omítne jakostní omítkou z nastavované malty, která nesmí po zatvrdnutí vytvořit trhlinky. Výhodné jsou malty s plastifikátory nebo vyztužení maltové vrstvy rabicovým pletivem.

Odstraňování pronikajících dehtů na povrch komínového zdiva je ještě obtížnější, protože u nově vytvořené omítkové vrstvy prosáknou dehty znovu na povrch nové omítky. A to i v tom případě, že se odstraní zdroj této závady (změnou konstrukce komínu, výměnou spotřebiče paliv, jiným topným režimem, změnou palivové základny), protože obvykle je dehty prosáklé celé zdivo. Určitým řešením (po odstranění omítky) je separování zdiva nátěrem laku, do kterého se ještě za „lepivého stavu" nahodí písek pro zakotvení omítkové vrstvy nebo se na povrch nalakovaného zdiva upevní rabicové pletivo. Místo omítkové vrstvy lze také provést obklad zdiva velkoplošným obkladem, který musí být nehořlavý (například sádrokarton), ale i v tomto případě je nutné předem odstranit příčinu komínové závady.

Vliv povodní na stav komínu

Jen málokdo si uvědomí, jak velká voda ovlivní stav komínového tělesa ve spodní části domu. Týká se to zejména komínů se starší kovovou vložkou. Po povodních se vlhkost dostává mezi obvodovou stěnu komína a komínovou kovovou vložku a pomalu, ale jistě ji společně s usazenými spodinami zničí - a kovová vložka zkoroduje. Nejprve musíme komín důkladně vyčistit až k patě. Pak vyjmeme a důkladně vyčistíme kouřovod (rouru od spotřebiče do komína). Dvířka necháme trvale otevřená, v připojeném zdroji netopíme a komín co nejdéle vysušujeme.

Pravidelná údržba a kontrola

I po úspěšné opravě komínu je nutné pravidelně provádět údržbu. Zákon stanovuje, že:

  • Kominík musí provést kontrolu minimálně 1× ročně.
  • U plynových spotřebičů je doporučena kontrola 2× ročně.
  • U pevných paliv je nutné čištění až 3× ročně.

Pravidelná údržba prodlužuje životnost komínu a snižuje riziko požáru nebo úniku spalin. Vizuální kontrolu komína a jednoduchou údržbu zvládneme i sami. Revizi a vyčištění však musí provést tzv. způsobilá osoba s licencí (například kominík). Povinnost pravidelně kontrolovat, čistit a udržovat tzv. spalinové cesty ukládá majitelům nařízení vlády 91/2010 Sb. Kromě jiného nařízení stanovuje, že kontrolu (revizi) spalinových cest může provádět jen odborně způsobilá osoba. Pouhé čištění komínů pro spotřebiče na pevná paliva o výkonu do 50 kW (včetně) lze provádět i svépomocí. V příloze k nařízení jsou uvedeny povinné lhůty kontrol a čištění za období jednoho roku.

Některá moderní topidla již zděný komín nepotřebují, stačí kouřovod v podkroví. To může při rekonstrukci otopné soustavy svádět k tomu, abychom klasický komín vynechali, nebo dokonce zbourali.

tags: #oprava #stareho #kominu #malta #nebo #beton

Oblíbené příspěvky: