Sádrová omítka a další druhy omítek: Informace a praktické rady

Užitečnost a multifunkčnost omítek je rozhodně nezpochybnitelná. Omítky chrání stěny před poškozením a nečistotami, plní i estetickou funkci a umožňují i správný odvod vlhkosti ze stěn v interiéru. Vhodná tloušťka omítky ochrání stěny tak, že nebudou náchylné vůči vlhkosti ani mechanickému poškození.

Typy omítek a jejich použití

Omítání vnitřních stěn není jednoduchá záležitost a špatně položená vrstva omítky a její tloušťka může později způsobit problémy. Pokud chcete vědět, jak omítnout stěny, měli byste vědět, jaké druhy omítek můžete použít. Omítky se dělí na vnitřní a venkovní. Pamatujte, že vnější omítky mají jiné vlastnosti než vnitřní. Vnější povrchy jsou více vystaveny mrazu a vlhkosti, vnitřní povrchy jsou náchylnější k mechanickému poškození. Dobře zvolená vnitřní omítka vám umožní vytvořit vhodný podklad pro následné dokončovací práce.

Nejpopulárnější jsou cementová omítka, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové až po jádrové omítky. Všechny tyto omítky jsou minerální. Z hlediska použitého pojiva lze omítky obecně rozdělit na cementové, vápenocementové, vápenné, sádrové, vápenosádrové. Tradiční omítky jsou především sádrové a vápenocementové omítky. Dále se používají i jiné vnitřní omítky: hliněné omítky, tepelně izolační omítky, akrylátové omítky, a také ty na bázi silikonu a další.

Sádrová omítka

Sádra je nejoblíbenější materiál používaný pro omítání. Tyto unikátní stavební materiály lákají svou nízkou cenou a snadnou aplikací a také tím, že s nimi lze snadno vytvořit hladký, vzhledově atraktivní povrch. Hlavní složkou sádrové omítky nebo omítkové směsi je samozřejmě sádra. Dále se přidává vápno, změkčovadla a kalibrované kamenivo.

Sádrové omítky nanášíme v jedné vrstvě. Docela důležitou výhodou sádry je, že má relativně krátkou dobu schnutí. V případě velkých ploch stěn (obvykle při dokončovacích pracích nebo totálních rekonstrukcích) se sádrové omítky nanášejí pomocí omítacích strojů. Sádrové omítky lze používat na omítání většiny místností, ale vyvarujte se jejich pokládání na povrch stěn v místnostech, kde je vysoká vlhkost, tedy v kuchyni, koupelně nebo prádelně. Sádra se díky vytvoření jednotného hladkého povrchu stěny skvěle hodí jako podklad pro nátěr. Tapetování na sádrovou omítku probíhá hladce a výsledný vzhled je elegantní a estetický. Tento typ povrchu vytváří ideální podklad pro rovnoměrné a kvalitní nalepení tapet.

Čtěte také: vlastnosti a aplikace sádrové omítky 25 kg

Vápenocementová omítka

Vápenocementová omítka patří spolu se sádrovou omítkou k nejoblíbenějším řešením pro úpravu stěn. Její velkou předností je odolnost vůči vlhkosti, díky čemuž ji můžete bez obav použít v kuchyních, koupelnách, prádelnách nebo garážích. Vápenocementová malta je směsí hašeného vápna, cementu a říčního či kopaného písku. Jednotlivé druhy vápenocementových omítek se liší zrnitostí kameniva v omítce, což bývá písek nebo perlit. Vápenocementová omítka se používá v interiéru se zvýšenou vlhkostí, ale i tam, kde je omítka vystavena většímu mechanickému poškození a opotřebení. Vápenocementové omítky jsou obvykle hotové omítkové směsi. Jsou vhodné pro ruční i strojní aplikaci s použitím omítacího stroje. Na rozdíl od sádrových omítek vyžadují vápenocementové omítky větší přesnost při nanášení a dokončovací úpravě, zvláště když se očekává efekt hladké stěny.

Cementová omítka

Cementová omítka nabízí větší odolnost vůči opotřebení a vlhkosti než sádrová.

Tloušťka omítky

Optimální tloušťka omítky závisí především na druhu omítky. Tloušťka klasické omítky by měla být 15 mm, maximálně do 20 mm. Rozdíly vyplývají jak z vlastností omítek, tak ze způsobu pokládky omítek na stěny. Omítka na stropy je o něco tenčí a její tloušťka bývá 15 mm. Na dokonale hladké podklady lze nanášet tenkovrstvé omítky o tloušťce 3 mm. Maximální a minimální tloušťka omítky pro konkrétní typ omítky se může lišit. Před zahájením omítacích prací si vždy prostudujte informace na obalu výrobku, abyste správně zvolili tloušťku omítky podle konkrétního typu materiálu.

Příprava podkladu a aplikace omítky

Omítku zajišťuje odolnost stěny proti opotřebení, poškození a vlhkosti a zároveň jí dodává estetický vzhled. Aby omítka nepraskala a neopadávala, dodržujte doporučenou tloušťku vrstev a zajistěte, aby byl podklad před omítáním správně připraven. Při dokončovacích pracích sledujte i vhodnou vlhkost a teplotu prostředí.

Příprava podkladu

1. Podklad musí být suchý, pevný, čistý, nezmrzlý, rovnoměrně nasákavý, nezaprášený, nebo jinak znečištěný (např. oleje, mastnota, případně zbytky izolačních nátěrů, odbedňovacích olejů, starých omítek, solných výkvětů, sádry), nesmí být vodoodpudivý.
2. Vždy si ověřte savost podkladu. Podklad ošetřete dle instrukcí. Zamezíte tím následnému rychlému vyschnutí vrstvy jádrové omítky, které může způsobit zprahnutí pojiv, vznik trhlin nebo separaci omítky od podkladu.
3. Vyplnění případných nerovností zdiva, ložných spár, drážek po elektroinstalaci apod. Zkropit vodou, na povrchu se přitom nesmí vytvořit vodní film.
4. Vždy celoplošně použít cementový nástřik Knauf ve vrstvě cca 5 mm.

Míchání a nanášení omítky

1. Omítku je možno rozmíchat s čistou vodou v samospádové bubnové míchačce, v kontinuální míchačce (např. PFT HM 2, HM 200, HM 24), nebo ručním elektrickým pomaluběžným mísidlem (max. 300 ot/min.). Směs vždy rozmíchejte do rovnoměrné konzistence bez hrudek.
2. Omítku nahazujte zednickou lžící do předem připravených úseků, s vymezenou tloušťkou (platle, omítníky, rohové profily). Aplikovaná tloušťka omítky v jedné vrstvě musí být celoplošně v rozmezí 10 - 25 mm.
3. Přechody různých materiálů (sloupy, průvlaky, překlady, nerovnoměrné vrstvy omítek apod.) doporučujeme vyztužit armovací tkaninou Vertex R85, vloženou nejlépe do horní třetiny vrstvy omítky.
4. Nahozenou omítku srovnejte latí do roviny, nechte zavadnout (omítka musí být tuhá), případné nerovnosti seškrábněte škrabákem.

Vícevrstvé omítání a vytvrzování

Doporučená tloušťka omítky v jedné vrstvě je 10 - 25 mm. Při tloušťce omítky nad 25 mm je nutné její nanášení ve dvou vrstvách. První vrstvu je nutné pročesat ozubeným hladítkem, velikost zubu cca 8 × 8 mm. Druhá vrstva se nanáší na již zavadlou první vrstvu omítky. Omítku nechejte před dalšími navazujícími pracemi vytvrdnout a vyzrát (min. 14 dní). Během tuhnutí a tvrdnutí musí být plocha chráněna před nepřízní počasí (mráz, vítr, slunce, déšť). Pokud je nutné nanést druhou vrstvu omítky, používá se princip „mokré na mokré“.

Čtěte také: správná aplikace sádrové omítky

Důležité podmínky pro omítání

Omítky lze aplikovat na stěny, když teplota není nižší než 5 stupňů a vlhkost nepřesahuje 3 %. Práce neprovádějte za mrazu. Suchou maltovou směs smíchejte pouze s čistou vodou bez dalších přísad. Dodatečné přidávání kameniva či jiných přísad, nebo prosévání směsi je nepřípustné! Omítku nikdy neprovádějte na přímém slunci. V případě vysokých teplot je vhodné omítku pravidelně vlhčit, kropit vodou. Při omítání dodržujte platné normy pro navrhování a provádění omítek (ČSN EN 13914 - 1; ČSN EN 13914 - 2) a technologická doporučení výrobců zdicích prvků.

Příklady produktů (ceny a dostupnost se mohou lišit)

Níže jsou uvedeny příklady omítkových směsí a souvisejících materiálů dostupných v obchodě Baumax, s orientačními cenami:

*Všechny uvedené ceny jsou v českých korunách vč. DPH a při objednávkách online popř. plus náklady na dopravu. V případě služby Rezervace a vyzvednutí se cena a dostupnost zboží může lišit podle Vámi zvolené OBI prodejny.

Čtěte také: Srovnání maltových a sádrových omítek

tags: #sadrova #omitka #baumax #informace

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana staveb proti tlakové vodě
• Dřevěné montované garáže: Co zvážit před koupí?
• Vše, co potřebujete vědět o omítkové krabici IP44
• Cementové vs. litinové závaží: Rozdíly ve vnímání váhy
• Historie a inovace keramických dlaždic