Oprava omítek pod obklady: Komplexní průvodce a praktické tipy

Oprava omítek je doménou zednického řemesla, jehož základní principy se pokusíme v následujících kapitolách popsat. Renovace omítky je klíčovým krokem při obnově interiéru a zajištění estetického i funkčního vzhledu stěn. Vnitřní omítka tvoří základ pro jakoukoli další povrchovou úpravu - ať už jde o malbu, tapety nebo obklady. Stará omítka v bytě či domě může být nejen estetickým problémem, ale i zdrojem tepelných ztrát a vlhkostních problémů. Její oprava se může zdát složitá, ale s trochou plánování a správným postupem se ji zvládnete bez větších potíží.

Typy omítek a jejich použití

Na stavbách stavěných tradičními zdicími postupy lze najít několik základních druhů omítek. V minulosti si každý zedník připravoval omítku ze základních surovin sám, dnes většina upřednostňuje použití předpřipravených směsí v pytlích. Důvodem je nejen úspora času, ale i přesnost poměrů, díky kterému jsou výsledné vlastnosti hmot konstantní. Suché směsi dodávané v pytlích splňují přísné stavební normy.

Hrubá vápenná omítka

Mezi nejjednodušší omítky patří hrubá vápenná omítka. Tato omítka se používala především v podřadných prostorách, jako jsou sklady, sklepy nebo půdy. Nanese se základní jádrová omítka v jedné vrstvě tlusté do 2 cm. Povrch se pak pouze zatře hladítkem a po uzrání se natře jednoduchým vápenným nátěrem. Kvalita povrchu takovéto jednoduché omítky je odvislá od zrnitosti písku a od intenzity finálního vyhlazení buď dřevěným, nebo kovovým hladítkem. Pokud je jemná omítka kvalitně vyhlazena kovovým hladítkem, říká se jí omítka kletovaná.

Štuková vápenná omítka

Nejtradičnější omítkou užívanou pro obytné místnosti je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou základních vrstev. První vrstvou je jádro z vápenné malty a druhou vrstvou je tzv. štuk. Jádro je naneseno do tloušťky 2 cm, na které se po zavadnutí nanáší vrstva štuku, která je již podstatně tenčí - okolo 2 až 3 milimetrů. Tradiční štuk je směs jemného prosetého písku a vápna. Štuk se vyhlazuje pomocí různě drsných hladítek až do finální hladké podoby. Chce-li zedník docílit opravdu hladkého povrchu, přidá do štuku sádru a jeho povrch vyhladí ocelovým hladítkem.

Cementová omítka

Dalším jevem v našich podmínkách jsou omítky cementové, které začaly být populární až ve 20. století. Vzhledem k hydrofobním vlastnostem cementu se však v dnešní době od omítek na cementové bázi ustupuje. Prodyšná zeď převážně z cihel, kamene a vápna se vrstvou cementu uzavře a má tendenci zadržovat vlhkost, což má neblahé účinky na vnitřní konstrukce.

Čtěte také: oprava omítky svépomocí: praktické tipy

Vápenocementová omítka

Pod obklady se nejčastěji používá vápenocementová omítka. Je pevná, dobře přilnavá a odolná proti vlhkosti, což je důležité zejména v koupelnách a kuchyních. Její pojivo obsahuje cement a vápenný hydrát. Díky cementu je omítka dobře zpracovatelná a odolná. Má charakteristickou šedou barvu. I kvůli tomu se obvykle nepoužívá jako finální vrstva ani pro nenáročné aplikace.

Sádrová omítka

Sádrová omítka je rychlejší na zpracování a má lepší pevnost. Má sametově hladký povrch a přirozenou regulaci vlhkosti, která zajistí lepší mikroklima v interiéru. Poslední zmíněné ale může být právě u koupelen na škodu, protože pokud do sebe sádrová omítka příliš často nasává velkou vzdušnou vlhkost a nestihne jí tzv. vydýchat, může dojít k její degradaci. Přesto není nutné se jí v této místnosti vyhýbat. Jako finální nátěr na sádrovou omítku se doporučují difuzně otevřené barvy, které nebrání sádře pracovat takovým způsobem, který je pro ni vlastní. U koupelny ale toto pravidlo neplatí. Tam kde bude sádrová omítka v koupelně jako finální vrstva, např. stěny u stropu, či strop, je dobré opatřit povrch disperzním nátěrem bránícím vnikání vlhkosti do sádrové omítky.

Sanační omítky

Sanační omítky se používají pro omítání vlhkého nebo poškozeného zdiva. Proto se s nimi setkáte zejména při rekonstrukcích starých budov. Tyto omítky jsou extrémně pórovité a paropropustné. V pórech omítky pak soli krystalizují a až se teprve póry zaplní - což bývá obvykle po 10-20 létech (závisí ale na zasolení zdiva), začnou se soli objevovat také opět na povrchu a pak je potřeba udělat nové omítky. Tento způsob je vcelku dosti spolehlivý a výsledky bývají velmi dobré. Systém je třívrstvý, po odstranění starých omítek a vyškrabání spár začínáme jako první omítkou JUBOSAN W110, poté JUBOSAN W120, závěrečná omítka je JUBOSAN W130. Vyniká silnou paropropustností, díky čemuž dokáže přirozeně regulovat vnitřní mikroklima.

Příprava podkladu pro omítání a obkládání

Předtím, než se pustíme do oprav omítek, si rozmyslíme, které všechny oblasti je nezbytně nutné opravit. Čím staršího interiéru se opravy týkají, s tím větší opatrností bychom měli k omítkám přistupovat. U objektů postavených před rokem 1900 se vyskytují různé estetické povrchové úpravy, které mohou být historicky cenné. Než se pustíte do samotné opravy, je důležité omítku důkladně prozkoumat. Zkontrolujte, zda se neodlupuje, zda nejsou přítomny trhliny nebo jiné poškození.

Posouzení stavu stěn

Než začnete s opravou, je nutné důkladně zhodnotit stav stávající omítky:

Čtěte také: oprava poškozené omítky krok za krokem

• Odhalení prasklin, odlupujících se částí a dutin
• Kontrola vlhkosti - omítka nesmí být mokrá
• Test přilnavosti - poklepem zjistíte, zda omítka dobře drží

Pokud je omítka silně poškozená, je lepší ji odstranit až na zdivo a nanést novou vrstvu. V případě menších defektů postačí lokální oprava.

Odstranění staré omítky a čištění

Správná příprava podkladu je klíčová pro úspěšnou renovaci. Postupujte následovně: Odstraňte uvolněné části omítky pomocí špachtle nebo kladiva a sekáče. Očistěte povrch od prachu, mastnoty a nečistot. Celou plochu následně důkladně očistíme koštětem a navlhčíme včetně krajů původní omítky, aby dobře přilnula k omítce nové.

Pokud se omítka odlupuje na větších plochách, bude nutné ji odstranit celou. V případě menších poškození stačí odstranit jen poškozené části a zbývající omítku důkladně očistit od prachu a nečistot. Spáru mezi jednotlivými cihlami zhruba 1 cm proškrábneme, abychom získali kvalitní podklad pro nahození nové omítky. Při rozsáhlém poškození zdiva, například zatékáním, je možné, že jsou nevratně poškozené také lícové strany cihel. Tyto zvlhlé a měkké cihly otlučeme také a vzniklé prohlubně zaplentujeme drobnými úlomky například pálených tašek nebo cihel zpět do požadované roviny.

Navlhčení zdiva a penetrační nátěr

Před jakoukoliv aplikací je nutné zdivo navlhčit, to je to typické ostříkávání zdiva malířskou štětkou. Navlhčete stěnu vodou - pomůže to lepší přilnavosti nové vrstvy. Pokud je podklad velmi savý nebo prašný, je nutné použít penetrační nátěr.

Penetrační nátěr slouží ke zpevnění podkladu, sjednocení savosti a zlepšení přilnavosti nové omítky. Penetraci nanášejte štětcem nebo válečkem a nechte důkladně zaschnout (obvykle 4-12 hodin, dle typu výrobku).

Čtěte také: Průvodce adhezními nátěry pro sádrové omítky

Techniky nanášení omítek

Samotné omítání je odborná činnost, kterou si však do jisté míry lze na některé menší stavební zásahy docela dobře osvojit. Pro dobrou přilnavost je nutný základní nátěr. Naneste ho před novou vnitřní omítkou. Pokud je podklad obzvlášť savý, použijte na příslušná místa penetraci. Doporučujeme zakrýt pracovní okolí fólií, která ochrání podlahu a nábytek před znečištěním.

Nahazování jádrové omítky

Nejdříve místo nahodíme řídkou vápenocementovou nebo kvalitní vápennou maltou, takzvaným „špricem“. Po zavadnutí této vrstvy již vyplníme maltou spravovaná místa klasickým způsobem pomocí latě a srovnáme s okolní omítkou. Abychom měli omítanou plochu v rovině, je třeba nejdříve nanést maltové nebo dřevěné omítníky. Na stěnu se nahodí svislé pruhy ve vzdálenosti cca 1 až 1,5 m a ty se srovnají ideálně do jedné roviny. Samozřejmě to neplatí tam, kde je zeď stará a zakřivená. To se pak omítka stírá pomocí krátké latě a pouze tak, abychom dodržovali její jednotnou tloušťku. Následně se malta mezi omítníky nahází lžící či fankou a poté se strhává pomocí horizontálních pohybů latí směrem nahoru. Při tomto postupu odpadává přebytečná malta, která se již mezi omítníky nevejde, na zem. Různé nerovnosti na stěně se pak uhladí pomocí hladítka a tím máme první vrstvu omítky - tzv. jádrovou.

Pokud chcete cenu za stavební hmoty stáhnout dolů, nabízí se alternativa v podobě maltovinových pojiv. Jedná se o předpřipravené směsi, které však neobsahují písek. Ten přidáte společně s vodou až při míchání omítky. Pro srovnání - 25kg pytel se směsí jádrové omítky vám vystačí na omítání přibližně 0,8 m2 plochy. Stejně velký pytel pojiva bez písku pak vystačí asi na 6 m2. Cena obou pytlů bude přitom podobná. Pro spodní vrstvu omítky doporučujeme hrubou zrnitost 2-4 mm. Poslední vrstva omítky by měla mít zrnitost 1-2 mm. Vyrovnejte omítnutou plochu rovnou latí. Po omítnutí celé plochy omítníky vyjměte a přidejte maltu do míst, kde se vytvořily rýhy. Než se pustíte do štukování, nebo nanášení fasádní omítky, budete si muset po omítání pár týdnů počkat. Jádrové omítky musí pořádně vyschnout a vyzrát. Doba zrání závisí na okolní teplotě i vzdušné vlhkosti. Obecně platí, že 1mm vrstva omítky potřebuje zrát den. Při běžné tloušťce 20 mm proto počítejte s dobou zrání minimálně 20 dnů.

Aplikace štukové omítky

Pokud chceme mít omítku hladší, jak je v obytných prostorách obvyklé, následuje vrstva štuková. Štuková malta je řidší a jemnější a na stěnu se aplikuje tzv. natahováním. Na kovové, plastové nebo jiné hladítko naneseme štuk a přiložíme hranou těsně ke stěně. V mírném sklonu pak na stěnu tlakem natáhneme tenkou vrstvu štuku. Pakliže máme takto nataženou větší plochu, přijde na řadu hlazení plstěným hladítkem.

Vytvoření rohu

Chcete-li při opravě vnitřní omítky vytvořit roh, přibijte nejprve svisle ke stěně hoblovanou desku. Přední hrana desky přitom musí lícovat se starou omítkovou plochou. Poté opravované plochy předem navlhčete a naneste hotovou omítku. Doporučujeme chránit choulostivé rohy omítky pomocí lišt z oceli nebo plastu. Lišty namontujte rovněž hotovou maltou. V tomto kroku byste měli maltu rozmíchat trochu hustší. Zeď opět navlhčete. Optimální je plocha matná/vlhká, ne lesklá. Nanášejte maltu hladítkem. Dobrou orientační hodnotou je malé množství malty na každých 30 cm. Nyní zatlačte profil do maltového lože a pomocí vodováhy ho ve svislé poloze vyrovnejte. Pomocí rovné latě zkontrolujte, zda profil lícuje se starou omítkou.

Opravy obkladů a dlažby

Opravy obkladů jsou obdobné jako opravy podlahových dlaždic. Rekonstrukce starých koupelen a kuchyní jsou pracné a finančně náročné, hlavně pokud plánujeme výměnu keramických obkladů. Přestože obklady dlouho vydrží a zajistí, že se nebudeme muset zabývat rekonstrukcí koupelny během mnoha let, někdy se poškodí. Mohou se na nich objevit škrábance, nebo dokonce díry, které kazí vizuální efekt koupelny.

Oprava poškozených obkladů

Pokud je v obkladu díra nebo je obklad poškozený, je nutné daný kus vyměnit. Nejprve opatrně odstraňte starý obklad pomocí dláta. Poté očistěte povrch a naneste nové lepidlo. Poškozenou dlaždici opatrně vysekáme i s maltou pod ní. Obnažené zdivo pořádně vyčistíme, pokropíme vodou a tenkou vrstvou cementu, který necháme zavadnout. Poté naneseme na mokrou obkladačku trochu více malty, než je potřeba, a přitlačíme ji na místo. Obkladačku srovnáme pomocí dřevěných kolíčků nebo plastových křížků, které vložíme do spáry. Po zaschnutí kolíčky nebo křížky vyjmeme a spáry vyplníme spárovací směsí nebo řídkou cementovou směsí. Po zaschnutí obkladačku omyjeme houbičkou.

Oprava dlažby

Na podlaze koupelny a kuchyně obvykle vládne dlažba. Stejně jako stěnové obklady, také u dlažby může dojít poškození různého druhu. Nejčastěji se jedná o praskliny, škrábance, odřeniny a odlepování dlažby. Na začátku je potřeba také důkladně očistit a odmastit povrch dlažby. Pak se nanese potřebný počet vrstev vyplňovací hmoty na kamenné povrchy, obklady a dlažbu nebo keramiku. Pokud je po uschnutí barva vyplňovací hmoty stejná jako u dlažby, můžeme nakonzervovat její povrch. Pokud se dlažba pohybuje nebo se odlepí od podkladu, je nejjednodušší opatrně odstranit celou starou dlaždici. Nejprve musíme odstranit starou spárovací hmotu. Tu je možné odstranit větším ostrým nožem. Opatrně vyndáme dlaždici a ze její spodní strany důkladně odstraníme zbytky lepidla.

Řešení problémů s vlhkostí a plísní

Staré a poškozené omítky mohou vést k dalším problémům, jako je vlhkost, plísně nebo ztráta tepelné izolace. Fasádní omítky jsou prvním nárazníkem domu ve vztahu k povětrnostním podmínkám, tedy srážkám, slunečnímu záření a větru. Jejich stav se však nejvíce zhoršuje zanedbanou údržbou nebo špatně provedeným detailem. Největší zdroj vlhkosti pramení z oblasti soklu, dále nejvíce trpí oblast úžlabí a oblast kolem okapů obecně. Velký rozdíl je také v kvalitě použité malty.

Prevence plísní u rákosových podhledů

Vnitřní omítky nahozené na rákosový podhled mohou vydržet celá staletí, avšak při poměrně krátké době zatékání začne rákos hnít a celý podhled se začne bortit. Pak je nutné degradovanou část podhledu včetně rákosových roštů shodit a zhotovit novou. Nosné trámy se očistí a ošetří biocidem. Nové rákosové rohože se k nim připevní pomocí vrutů s velkými podložkami. Snažíme se rohože nepřitloukat, aby nepadala další malta a omítka. U zcela nových rákosových podhledů lze použít tradiční rákosníky - speciálně tvarované hřeby. Přes jednotlivé vrstvy rákosových rohoží se mohou natáhnout ocelové dráty, které celou podhledovou konstrukci zpevní. Takto připravený rákosový podhled očistíme od přečnívajících částí a můžeme nahazovat jádrovou omítku, na kterou přijde vrstva štuková a nakonec výmalba.

Řešení plísní ve vlhkých místnostech

Pokud nehodláte provádět náročná opatření vzhledem ke krátké době pobytu v domě, nabízí se jednoduché řešení pro odstranění plísní. Dřevěný obklad způsobil, že povrch zdiva se neohříval od vnitřního vzduchu a projevilo se snížením vnitřní povrchové teploty zdiva pod rosný bod, na zdivu kondenzovala vlhkost a podpořila růst plísní. Další obklady způsobí tedy podobné problémy, jako v minulosti. Návrh jednoduchého řešení je následující: odstranit vnitřní obklady, nebrousit ani nijak neodstraňovat napadené omítky plísněmi, zničit stávající plísně biocidním prostředkem ALGICID, aby se spóry plísní a hub nerozšířily do prostoru při odstraňování omítek. Po zničení plísní je možno odstranit nepevné omítky, znovu provést opravy omítek podle potřeby běžnými vnitřními vápennými (VP) nebo vápenocementovými (VPC) omítkami a dokončit povrchovou úpravu vápennou štukovou omítkou. Pokud je zdivo zatížené solemi, které přinesla zemní vlhkost kapilární vzlínavostí ve zdivu, NELZE očekávat, že nové omítky budou mít dlouhou dobu trvanlivosti a je možné, že se po několika měsících až rocích začnou opět rozpadat. Po dokonalé karbonataci omítek (1 mm tloušťky = 1 den stárnutí) se provede na štukovou omítku základní nátěr JUPOL PRIMER. Po zaschnutí zákl. nátěru-penetrace se provede nátěr prodyšnou malířskou barvou JUPOL CITRO, která odolává následnému růstu plísní dlouhodobě a zajistí tak větší odolnost proti obnovenému růstu plísní. Pokud nebudete opět povrch zdiva zakrývat nábytkem, obklady, atd., bude se povrch ohřívat od teplého vnitřního vzduchu a plísně se nebudou po určitý čas objevovat. Je důležité v domě provozovat systém „BTV“, tzn. BYDLET, TOPIT a VĚTRAT!

Hydroizolace v koupelnách

Všude, kde hrozí riziko odstřikující vody, je nezbytně nutné aplikovat hydroizolační stěrku. Zejména u sádrových omítek je ale vhodné ji aplikovat v celé ploše stěn (i podlahy), protože by se kvůli vysoké vlhkosti vzduchu a kondenzaci par mohly plísně a vlhnutí zdiva objevit i tam, kde k přímému styku s vodou nedochází. Právě u sádrových omítek je vhodné toto pravidlo respektovat, aby hydroizolace stěnu opravdu dokonale uzavřela, ochránila stavební konstrukce před působením vody a prodloužila tak jejich životnost. Na zaschlou hydroizolaci je pak možné lepit obklady.

tags: #opravne #omitky #pod #obklad #informace

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně brousit fasádní polystyren?
• Měření vlhkosti dřeva: Vlhkoměry a teploměry
• Jak správně použít dvousložkový tmel
• průvodce výběrem zahradních obrubníků
• Vše o tmelech na trhliny