Organizační struktura středních stavebních firem

Organizační struktura je základem pro efektivní fungování každé firmy, a to platí i pro střední stavební firmy. Existuje několik typů organizačních struktur, které se liší v přístupu k řízení, delegování pravomocí a interakci mezi jednotlivými útvary. V následujícím textu se podrobněji podíváme na některé z nich a na jejich uplatnění ve stavebnictví.

Typy organizačních struktur

Liniově štábní organizační struktury

Liniově štábní organizační struktury mohou být liniové nebo víceliniové. Víceliniové struktury jsou silně funkční struktury a jsou nejrozšířenější. Obvykle vznikají, když strukturní útvar s liniovou pravomocí (například vedoucí pracovník) deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na strukturní jednotky se štábním charakterem účasti na rozhodovacích procesech. Z původních štábních útvarů vznikají organizační jednotky s částečně liniovou a částečně štábní pravomocí. U podřízených jednotek pak vzniká případné nebezpečí existence více liniových vedoucích a tím i nekonzistence ve vedení.

Zmíněné liniově štábní struktury bývají někdy označovány jako funkční struktury. Úskalí tohoto označení spočívá však v tom, že se tyto struktury mohou zaměnit s dále charakterizovanými funkčními strukturami (podle kritéria sdružování). Proto se někdy liniově štábní struktury označují podle kritéria sdružování jako struktury funkční.

Hlavní slabinou celkové koncepce liniově štábních struktur je jejich administrativně úkolová orientace, namísto orientace cílové. Akcent je u nich především kladen na řešení otázek „kde“, „co“, „kdy“ a „jak“ musí pracovat. Má však v sobě i řadu pozitivních prvků. Vždyť je odvozena od utilitárního profilu organizace, zejména její funkčnosti. Vrcholové funkce jsou zpravidla dekomponovány v logických liniích až na úroveň činností. Pro jejich výkon se zřizují funkční místa. Tato místa jsou vymezena více charakteristikami, zejména náplní, činnostmi, pravomocemi a odpovědnostmi, mzdovým ohodnocením apod. Měla by tím být navozena situace dokonalé, funkčně-úkolové organizovanosti celé struktury, která pomáhá zejména odlehčit přetíženost liniových manažerů. Problémům velikosti se čelí přidáváním stále většího počtu specialistů na střední úrovni řízení. Vznikají tak velmi složité hybridní struktury se třemi a více stupni řízení. Vnitřní vztahy jsou komplikované a vztahy mezi jednotlivými částmi podniku zastřené.

Hospodářská střediska

Obecně se jedná o ekonomicky samostatnou jednotku v rámci určitého podniku s vlastní odpovědností za výsledek. Používá se pro vhodné formování podniku v období růstu nebo diversifikace. Ekonomický princip hospodářských středisek spočívá ve vytvoření vnitropodnikových celků, které si mezi sebou poskytují služby a výkony (například středisko oprav a údržby, středisko dopravní, středisko maloobchodní, středisko výpočetní atd.). Tato střediska se vzájemně k sobě chovají stejně jako k externím subjektům. Ve vztahu k ostatním střediskům vystupuje jako subjekt tržních vztahů.

Čtěte také: Nerovné povrchy? Zkuste Remal Struktura!

Pro organizaci typu hospodářského střediska není však potřebné zavádět samostatnou právní normu. Při určité velikosti celkového podniku je možné, že jednotlivá hospodářská střediska budou právně samostatná například formou společností s r. o. Hospodářská střediska se všude ve světě vyskytují v mnoha obměnách. Jejich hrubou typologii lze uvést podle druhů ekonomické odpovědnosti (responsibility center).

• Nákladové středisko: Za tento útvar se zjišťují a kontrolují náklady skutečné s rozpočty nákladů. Hmotná motivace (zainteresovanost) formou pohyblivé složky mzdy nebo prémií je obvykle odvozena od úspor skutečných nákladů ve srovnání s předem stanovenými náklady. Čím jsou předem přesněji naplánované náklady (například pomocí norem), tím obtížněji se dosahuje úspor. Naopak překročení bývá normální. Proto se často stanovuje určitá částka na případné zdůvodnitelné překročení.
• Výnosové středisko: Výnosové středisko může být například samostatné odbytové (prodejní) středisko, které je v přímém kontaktu se zákazníky. Je určitou analogií střediska nákladového, s tím rozdílem, že výnosové středisko může ovlivnit hlavně odbyt produkce, ale i náklady spojené s odbytem. Potom takové středisko může fungovat i jako výnosové, ale zčásti i jako nákladové středisko.
• Ziskové středisko: Je nutné, aby vedoucí střediska měl takovou pravomoc, aby mohl tyto činitele, které působí na náklady a výnosy, ovládat. V případě investic má buď právo pouze obnovovat hmotný investiční majetek, nebo si toto právo ponechává podnikové vedení, popřípadě vlastník. Hmotná motivace (zainteresovanost) se obvykle váže k dodržení předem stanoveného zisku (popř. jeho překročení).
• Investiční středisko: Investiční středisko by mělo samostatně rozhodovat o investičních záměrech z hlediska jejich výhodnosti do budoucna. Hmotná motivace střediska by měla být vázána jednak na výši investovaných prostředků a jednak na návratnost a výnosnost vložených prostředků. Většina těchto ukazatelů ekonomické efektivnosti je ovšem měřitelná pouze za delší dobu.
• Výdajové středisko: Výdajové středisko je odpovědné za výdaje a nikoli za náklady. Ve výdajových střediscích neexistuje vztah mezi vstupy a výstupy v daném krátkodobém období. Například se jedná o střediska v technické přípravě výroby, tedy vývoje a výzkumu, střediska reklamního charakteru, a střediska v personálních útvarech.

Cílové organizační struktury

Cílové organizační struktury jsou netradiční struktury s konkrétními formami organizačního uplatnění principů cílového programového řízení. Jsou nazývány též pružné, dynamické, programové atd. Jejich výhodou je přizpůsobivost měnícím se úkolům uvnitř podniku, ale i vnějším podmínkám. Využívají samoorganizačních a samořídících schopností jedinců i skupin. Cílovost je jejich nejvýznamnější strukturotvornou veličinou. Připouští se při tom skutečnost, že k cílům lze dospět zpravidla více cestami. Koaliční seskupení v celkové struktuře mají zpravidla omezenou životnost (po dobu dosažení cílů). Namísto nadřízenosti a podřízenosti mezi nimi převládají vztahy „souřadnosti“.

Tendence vzniku stále větších a složitějších úkolů, které vyžadují systémový přístup a vysoce kvalifikované, a tedy i nutně úzce specializované odborníky, vyvolává stále větší potřebu netradičních kolektivů. Týmové formace vznikají jako přechodné nebo relativně trvalé části organizačních struktur. Týmy mají psychosociální efekty. Součinnost lidí je spontánní, s vysokou produktivitou práce, řídící vztahy jsou založeny na demokratických a koordinačních principech. V praxi se dnes objevují v mnoha obměnách, jako například řešitelské a tvůrčí týmy, vědecké rady, kolegia apod. Kolegia se skládají z pracovníků, kteří mohou přijmout rozhodnutí. Projektové organizační týmy je třeba posuzovat jako strukturní alternativu pro zvládnutí úkolů vázaných lhůtou realizace. Projektové organizační týmy vytvářejí tzv. matricové organizační struktury.

Maticová organizační struktura

Maticová organizační struktura je pokusem o kombinaci funkčního a předmětného principu dělby a koncentrace práce v organizaci. Efekty se očekávají z průniku kladů liniově štábní struktury a cílově programových principů řízení. Při maticovém uspořádání vznikají dvě skupiny útvarů. Druhou skupinu tvoří cílově (úkolově) orientované útvary, kterých může být teoreticky tolik, kolik je cílových programů v organizaci, například výzkumných a vývojových úkolů, výrobních programů apod. Jejich trvání je podmíněno dobou vyřízení daného úkolu. I funkce vedoucích projektů je přechodná. Členové týmu jsou v maticovém uspořádání podřízeni jak vedoucímu projektu, tak i svému funkčnímu vedoucímu. Není mezi nimi žádný vztah nadřízenosti či podřízenosti.

Řízení pomocí „štábní projektové organizační struktury“ nevyžaduje žádnou velkou organizační přestavbu. Někdy omezené možnosti působení vedoucího projektu mohou vést ke zpožděnému rozhodování. Řízení pomocí „úplné projektové útvarové struktury“ (někdy nazývané jako autonomní řízení projektu) je naproti tomu vhodné u velkých, nákladných a případně dlouho trvajících projektů. Řízení pomocí maticové organizační struktury se nabízí u podniků, v kterých probíhá současně velké množství projektů. Přitom je spíše výhodné, aby byla zajištěna odpovědnost za vedení projektu a také přístup k funkčním zdrojům. Maticová organizace usnadňuje využití vysoce specializovaného personálu a technického vybavení.

Čtěte také: Kamenivo s otevřenou strukturou

Každý projekt nebo výrobek se může podílet na specializaci jiných oddělení, a to tak, že může mít význam pro každého zaměstnance podniku. Včasné odezvy změn vyžadují informační a komunikační kanály, kterými se dostávají informace od správných lidí a ve správném čase. Maticové struktury povzbuzují kontakty mezi projekčními a funkčními odděleními. Informace jsou děleny vertikálně a horizontálně. Techničtí specialisté spolupracují s jinými specialisty a určují tak budoucí projekty. Tyto vztahy povzbuzují využívání takových idejí, kdy počítačoví odborníci musí probírat elektronická data s účetními experty. Každý specialista musí umět poslouchat a porozumět a reagovat na zprávy ostatních. Kolegia (výbory, komitéty) se skládají z několika spolupracovníků, kteří mohou patřit k různým organizačním úrovním. Kolegia mají výslovně koordinační úkol. Ostatně také představenstvo akciové společnosti je kolegiem. Kolegia jsou značně rozšířena. I když jsou často užitečná (snad pro sladění rozdílných zájmů v organizaci činností nebo oddělení), nelze přesto zastírat nebezpečí jejich samoúčelnosti.

Organizační struktura ve střední stavební firmě - příklad

Příkladem střední stavební firmy s specifickou organizační strukturou je firma pana K. Tato firma vznikla oddělením části podniku zahraničního obchodu do soukromého vlastnictví. Firma Gereaus se zabývá výrobou a prodejem výrobků ze zdravotnické a testovací oblasti. Je to firma střední velikosti s velkou tradicí. Zboží má velmi dobrou kvalitu a technické moderní parametry.

Právní vztah německé firmy Gereaus s českou firmou pana K. je vázán smlouvou o výhradním zastoupení v České republice. Tato smlouva váže tedy německou stranu realizovat všechny své obchody prostřednictvím firmy pana K. Pan Kalvoda dostává výrobky firmy Gereaus se slevou, takže na prodeji strojů a přístrojů má rabat odpovídající smlouvě. Tento rabat by měl krýt provozní činnost firmy a obsahovat zisk podle míry uskutečněných zakázek. Kromě této činnosti firma pana K. provádí poradenskou a servisní činnost u svých zákazníků.

Jak již bylo řečeno, jde o firmu s jedním vlastníkem. Počet zaměstnanců ve firmě je osm osob. Vedoucí je současně majitel firmy. Styl řízení ve firmě je možné charakterizovat jako převážně autokratický. Vedoucí má předpoklady brát na sebe přílišnou míru pravomocí a odpovědnosti a směřuje k přesvědčení o své nezastupitelnosti a důležitosti. Z toho mu však vzniká problém přetěžování sebe samého, s množstvím stresů a následkem je mnoho konfliktů s pracovníky.

Servisní technici jsou pracovníci, kteří se starají o servisní a poradenskou činnost přímo u zákazníka. Tito pracovníci jsou speciálně školeni pro svoji práci v německé mateřské firmě. Svou činností přímo u zákazníků musí působit profesionálně a musí být připraveni řešit jakékoliv problémy technické povahy, které mohou nastat. Nutno podotknout, že původní organizační zařazení těchto pracovníků bylo formou běžných pracovních smluv zaměstnanců s vlastníkem podniku. Tento způsob se však ukázal být neefektivní díky špatné pracovní morálce pracovníků, a tak po vzájemné dohodě zúčastněných stran došlo k odpojení těchto pracovníků a každý má vlastní živnostenský list a spolupracuje s firmou pana K. Tento způsob organizačního řešení přinesl velkou efektivnost a motivaci práce servisních techniků.

Čtěte také: Průvodce světem fasád

Sekretářka je podřízená vedoucímu firmy a částečně i pracovnici pro zahraniční obchod. Kromě prací delegovaných těmito osobami je v obsahu její práce účetnictví, styk s bankou a ostatní administrativní činnosti firmy. Pracovnice pro zahraniční obchod z organizačního hlediska spadá pod vedoucího firmy a spolupracuje s ním na specifikaci kontraktů, jejich uzavírání a realizaci. Dále zabezpečuje transfer strojů od výrobce až zákazníkovi a je za to přímo odpovědná. Tato pracovnice má velmi dobrý vztah s vedoucím podniku a vyrovnává stinné stránky jeho stylu řízení, a to tím způsobem, že některé nepopulární skutečnosti či konfliktní situace řeší sama s maximální spokojeností všech zúčastněných stran.

Strategií vedoucího manažera firmy je zvětšit podíl své činnosti na trhu. Kvalitu a jakost má zaručenou německým mateřským podnikem, což je z hlediska našich firem velmi významný faktor. Firma by chtěla zabezpečit flexibilní a okamžitou poradenskou a servisní činnost na území celého státu prostřednictvím oblastních servisních stanic.

Vzdělávání a uplatnění absolventů ve stavebnictví

Obor management ve stavebnictví připravuje žáky v oblasti ekonomické i stavební pro činnost pracovníků zabezpečujících ekonomické, obchodní, správní a administrativní agendy stavebních podniků všech právních forem, ale zejména v malém a středním podnikání. Žáci jsou seznamováni se společenskou a řečovou etiketou a jsou připravováni na vhodnou komunikaci i ve dvou cizích jazycích. Vzdělávání v tomto oboru zahrnuje kromě části odborné také část všeobecně vzdělávací v rozsahu nutném k úspěšnému složení státní maturitní zkoušky.

Absolventi se uplatní zejména ve skupině povolání zaměřených na výkon ekonomických a obchodně podnikatelských činností v podnicích různých právních forem a různého zařazení. Přednostně jsou připraveni pro výkon povolání administrativního charakteru ve stavebních podnicích všech typů a velikostí. Mohou pracovat jako ekonomové na všech úrovních, jsou schopni zastávat funkce ve středním managementu. Budou schopni také pracovat jako asistenti nebo organizační pracovníci.

Příprava a realizace investičních akcí zahrnuje zvládnutí základních dovedností souvisejících s investorskou přípravou staveb, tj. územní plánování, územní rozhodnutí, územní řízení o umístění stavby, projekt stavby, stavební řízení a povolování staveb, kolaudace staveb, státní stavební dohled, technický dozor investora a autorský dozor projektanta. Absolventi jsou kvalifikovaní pracovníci, kteří se uplatní v povolání stavební technik ve stavební výrobě, přípravě a provádění staveb, při provádění projektových prací, ve výrobě stavebních dílců a betonářského zboží a na úseku správním.

Obory vzdělávání na středních stavebních školách

Obor vzdělání 36-47-M/01 STAVEBNICTVÍ je čtyřletý obor v denní formě vzdělávání, který sdružuje středoškolskou přípravu pro širokou oblast stavebnictví. Dosažený stupeň školního vzdělání je střední vzdělání s maturitní zkouškou. Připravuje žáky jak pro další studium na VŠ, tak pro činnosti technickohospodářských pracovníků, související s navrhováním, přípravou a realizací staveb, podnikáním podle podmínek stanovených živnostenským zákonem, a to v odvětví stavebnictví obecně i podle specifických zaměření oboru.

Na středních stavebních školách se vyučují následující obory a zaměření:

Přihláška ke studiu se podává do oboru vzdělání (Stavebnictví, Geodézie a katastr nemovitostí nebo Technické lyceum), nikoli do zaměření oboru vzdělání (obor Stavebnictví má více zaměření). Pokud má však uchazeč o svém zaměření v oboru Stavebnictví již určitou představu, je vhodné v přihlášce současně s oborem vzdělání uvést i zaměření oboru, nejlépe více zaměření v pořadí podle zájmu budoucího žáka (např.: obor Stavebnictví - zaměření 1. Pozemní stavby, 2. Dopravní stavby apod.). Přestože mají všechna zaměření oboru Stavebnictví v prvních dvou ročnících společný učební plán (žáci se specializují od 3. ročníku), je z pedagogického i z organizačního hlediska vhodné, aby byli žáci rozděleni do tříd podle jednotlivých zaměření již od prvního ročníku (proto je vhodné uvést zaměření už v přihlášce).

I když je rozhodnutí ředitele o přijetí vázáno na obor vzdělání, nikoli na jeho zaměření, škola se pokusí podle svých možností (zájmu žáků, počtu žáků ve třídách, složení pedagogického sboru, technického a prostorového vybavení školy atd.) zájmu uchazeče o budoucí zaměření vyhovět. Volba zaměření oboru Stavebnictví bude řešena po přijetí uchazeče.

Uplatnění absolventů

O absolventy SPŠ stavební v Brně je na trhu práce značný zájem, který vysoce převyšuje nabídku. Škola pravidelně vyřizuje požadavky řady projekčních i dodavatelských firem na absolventy pro obsazení kvalifikovaných funkcí. Za všechny jmenujme např. Dopravní a inženýrské stavitelství, spol. s r.o. Brno, Správa a údržba silnic JmK, Průmyslové stavby Brno a řadu dalších menších firem. S žádostí o mladé projektanty se každoročně obrací akciová společnost Kovoprojekta Brno.

Po úspěšném vykonání maturitní zkoušky může absolvent školy pokračovat v bakalářském a magisterském studiu na vysoké škole, popřípadě ve studiu na vyšší odborné škole. Absolventi školy se nejčastěji rozhodují pro Stavební fakultu VUT či ČVUT stejného nebo příbuzného studijního oboru. Velmi často také volí studium na fakultách architektury.

Absolvent se uplatní především jako stavební technik pro pozemní stavby, dopravní stavby a pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, jako projektant staveb menšího rozsahu a bytový designer. Stavební technici pracují v oblasti přípravy staveb a realizace staveb, v oblasti engineeringu a developingu, při provádění staveb v pozici mistr a stavbyvedoucí, dále jako kontroloři kvality či dispečeři staveb. Absolvent je připraven pro práci ve správních institucích jako referent státní správy a samosprávy, zejména v oblastech územního plánování a stavebního řádu. V pracovní pozici technologa je absolvent schopen se uplatnit v oblasti výroby, zkoušení a ověřování stavebních materiálů a zabezpečovat jejich marketing. Absolvent je schopen po splnění náležitostí vyplývajících z podmínek zákona o výkonu povolání autorizovaných techniků činných ve výstavbě získat oprávnění na výkon činnosti autorizovaného technika v příslušném oboru autorizace. Může se uplatnit v živnostech volných a po získání autorizace i živnostech vázaných v oboru stavebnictví. Absolvent je připraven k terciárnímu studiu na vysokých školách, především technického typu.

Aktuality a významné události v oboru

Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) hraje klíčovou roli v podpoře a rozvoji stavebního sektoru v České republice. Organizační struktura SPS zahrnuje členskou schůzi, představenstvo, kontrolní komisi a výbory krajských a regionálních stavebních společností. SPS se aktivně zapojuje do různých iniciativ, které podporují stavebnictví a jeho budoucnost.

• Prestižní podnikatelské soutěže Firma roku a Živnostník roku odstartovaly již svůj 21. ročník, což dává malým a středním podnikatelům i živnostníkům z celé země opět zajímavou příležitost ukázat své úspěchy.
• Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně v Havlíčkově Brodě se může pochlubit nově upravenou učebnou, která studentům nabízí příjemnější prostředí, lepší akustiku i prostor pro vlastní kreativitu. Škola si také připsala významné prvenství, když představila svůj nový simulátor.
• Do letošního 24. ročníku soutěže Stavba roku Zlínského kraje se přihlásilo celkem 58 staveb. Soutěž potvrzuje, že stavební firmy ze Zlínského kraje úspěšně působí i za hranicemi.
• Požární bezpečnost staveb už dávno není jen o jednotlivých materiálech, ale o promyšlených systémech, které musí fungovat jako celek.
• Talentovaní studenti stavebních škol v rámci 24. ročníku soutěže Stavba Vysočiny - Studentský projekt hledali odpověď na otázku, jak propojit světy nejmladší a nejstarší generace.
• Stavební společnost SYNER získala titul Stavba roku za realizaci nové administrativní budovy ČSOB HHQ v Hradci Králové.
• Královéhradecký kraj zažívá období intenzivního rozvoje. Od modernizace nemocnic přes ambiciózní dopravní stavby až po transformaci sociální péče - investiční agenda regionu je rozsáhlá.
• Okresní hospodářská komora Olomouc a Svaz podnikatelů ve stavebnictví pro Olomoucký kraj podepsaly memorandum o spolupráci. Cílem je prohloubit propojení podnikatelského sektoru.
• Investiční stavební fórum v Olomouci představilo budoucí miliardové investice, kde klíčoví investoři poprvé představili své plány na jednom místě.
• KONSIT rekonstruuje střechu katedrály sv. Bartoloměje v Plzni pod taktovkou společnosti KONSIT, kde prochází stavební úpravou stávající krov a střešní plášť nad hlavní lodí kostela.

Tyto události podtrhují dynamiku a neustálý rozvoj v českém stavebnictví, stejně jako důraz na vzdělávání, inovace a spolupráci mezi různými subjekty.

tags: #organizacni #struktura #stredni #stavebniny

Oblíbené příspěvky:

• Bílá borovicová skříň: Inspirace
• Vinylové schody: Kompletní návod a postup
• Moderní inovace dlažby
• Stěrky a vzory na podlahy
• Odolnost a design Fatra Thermofix a Imperio