Osazení krokví a zesílení krovu tesařskými vruty: Kompletní průvodce

Půdy starších domů se v drtivé většině rekonstrukcí mění na obytné prostory. Tato změna využívání prostor pod krovem vyvolává zásadní změny požadavků na krov. Konstrukce krovu nad nevyužívanými půdními prostorami bývají zatíženy především vlastní tíhou krytiny, vlastní tíhou samotného krovu a zatížením od sněhu a větru.

Změna ve využívání prostor si ale vyžádá změnu skladby střešních plášťů, čímž dojde k zásadnímu přitížení nosné konstrukce krovu, ke snížení možnosti odtávání sněhové vrstvy, ale především vede k potřebě ztužení celé konstrukce. Dříve tolerované deformace prvků krovu by se u skladeb nad obytným prostorem, kde se uplatní estetické požadavky na kvalitu vnitřních povrchů, projevily prasklinami a trhlinami, mimo jiné v kontaktu střechy s navazujícími konstrukcemi.

Zesílení krokví a využití nadkrokevních systémů

U většiny zesilovaných krovů jde především o vaznice a krokve. Vzhledem k její poloze a množství v konstrukci, není obtížné vaznici zesílit. Horší je to se zesilováním krokví, kterých je na konstrukci krovu řádově více.

Atelier DEK ověřil výpočtově i experimentálně, že skladba konstrukčního systému TOPDEK je při respektování určitých zásad velmi vhodná pro ztužení starého krovu.

Příklad využití systému TOPDEK

Pro příklad využití se podíváme na rekonstrukci střechy rodinného domu se sedlovou střechou se sklonem 45°, kde mělo dojít ke změně půdy na obytné podkroví. Objekt je umístěn ve 2. sněhové oblasti a krokve byly změřeny 100 / 120 mm. Krokve jsou podepřeny pozednicí a vrcholovou vaznicí.

Čtěte také: postup instalace okapů pod omítku

Krokve nejsou dostatečně tuhé pro běžnou realizaci nové skladby a bylo nutné je zesílit. Zesílení bylo provedeno systémem TOPDEK.

Experimentální ověření účinnosti zesílení

Účinnost spřažení krokve s kontralatí byla ověřována zatěžovacími zkouškami na modelech. Postaveny byly dva modely, každý byl osazen pěti krokvemi, které se průběžně přitěžovaly a odtěžovaly. Zkoušeli jsme vliv těchto parametrů: tuhost (dimenze) kontralatě, spojitost kontralatě, směr (sklon) osazení vrutů a typ vrutu - vrut s talířovou hlavou × vrut s dvojitým závitem. Testovací zatížení činilo cca 90 kg / bm krokve.

Z výsledků měření vychází, že spřažením krokve s kontralatí lze snížit průhyb o 30 %, ale i 50 %. Tuhost kontralatě má zásadní vliv, naopak typ vrutu, pokud se zachová směr kotvení, má vliv zanedbatelný. Nejdůležitější pro zesilování krovu nadkrokevním systémem ale je, aby kontralať byla vcelku, bez délkového spoje.

Aby bylo možné využít ztužující funkci systému TOPDEK, musí se systém s tímto záměrem navrhnout a provést. Běžně montovaný systém s dělenými kontralatěmi po 1,5 m a vruty po 1 m má malý vliv na tuhost konstrukce.

Kromě rekonstrukcí lze ztužení krovu nadkrokevní skladbou samozřejmě navrhnout také u novostaveb, znamenalo by to úsporu na krokvích u běžného krovu cca 1,5 m3 řeziva. Je na zvážení, jestli taková úspora u novostavby stojí za zvýšené nároky na dozor nad dodržením všech zásad montáže systému. Pro každou konstrukci je nutné vypracovat podrobný statický návrh.

Čtěte také: Průvodce osazováním rohů sádrokartonových konstrukcí

Tabulka: Vliv tuhosti kontralatě na průhyb krokve (příklad)

Postup montáže systému TOPDEK

Krokve musí být rozmístěny přesně dle projektové dokumentace. Z tohoto důvodu je potřeba krov před montáží pečlivě přeměřit.

• Založení systému začíná osazením tzv. zakládacího hranolu. V případě zatepleného přesahu se hranol kotví v úrovni spodní hrany krokví. V této poloze zároveň slouží jako opěrná plocha pro finální podbití.
• V případě nezatepleného přesahu střechy je pro doplnění výšky konstrukce v přesahu střechy (od zakládacího hranolu ke konci krokve) třeba vložit tzv. námětek.
• Námětek je prvek pro dorovnání střešní roviny izolace pro fólii.
• V případě, že je krov proveden s krokvemi ukončenými na pozednici, se místo zakládacího hranolu zpravidla montuje pouze prkno, které je kotveno ke krokvím pomocí ocelových „L" spon.
• Spoje desek nevychází na krokve, a proto se kladou šachovnicovým způsobem.
• Spoje desek (prken) musí vždy proběhnout na krokvi. Prkna nebo palubky se kladou směrem od zakládacího hranolu (prkna) k hřebeni nebo nároží a kotví se obdobně jako OSB záklop, hřebíky nebo vruty zapuštěné min.
• Na kontralatě se ze spodní strany nanese PE těsnící páska, která se lepí přímo na fólii. Pro snadné dodržení kotevního úhlu slouží tzv. Kotevní vruty prošroubujeme skrz izolaci až do krokve.
• V případě, že při montáži dojde k poškození fólie, přelepí se případný prostup parotěsnou páskou PE, která je součástí systému. Tato páska se zároveň použije k napojení parotěsné fólie v kombinaci s parotěsným tmelem na obvodové či štítové zdivo. Při montáži se parotěsná fólie upevňuje nad a pod samolepícím okrajem, tak aby toto upevnění překrylo další pás.

Tesařské vruty: Moderní spojovací prvky pro dřevěné konstrukce

Tesařské vruty jsou název široké sortimentní skupiny, která zahrnuje všechny spojovací prvky určené pro dřevěné konstrukce. Průběžně prováděné testy a technologické inovace umožnily rozšiřovat nabídku, přičemž se individuální řešení pečlivě věnovala specifickým otázkám práce pokrývačů a tesařů.

Vruty do dřeva mají mnohem větší nosnost ve srovnání s hřebíky používanými v minulosti. Kromě toho je třeba zdůraznit, že i způsob instalace je mnohem pohodlnější. Díky závitování se zlepšuje také dotažení spojených prvků. Stabilní spojení výrazně ovlivňuje tuhost konstrukce.

Výhody tesařských vrutů

• Bez předvrtání: Zatímco běžné vruty je vhodné vždycky předvrtat, tesařské vruty předvrtávat nemusíte. Použít se totiž dají i bez předvrtání. Vruty mají speciální tvar a frézu na špičce, která se do dřeva „zakousne“ a funguje jako primitivní vrták. I s relativně slabší akuvrtačkou tak dokážete šroubovat poměrně tlusté a dlouhé vruty.
• Snížené tření: Tesařské vruty mají speciální povrchovou úpravu voskem, což sílu na jejich šroubování dál snižuje.
• Zapustitelná hlava: Speciální tvar hlavy vrutu obsahuje malé drážky, které hlavu vrtu zapustí do dřeva, aniž by ho naštíply, což je častý nešvar obyčejných vrutů.
• Pevnost a ohebnost: Protože se vruty často používají pro montování silně namáhaných konstrukcí, mají zvýšenou odolnost proti ohybu, krutu i tahu. Oproti obyčejným vrutům se jen tak nezlomí. To je velká výhoda, protože dřevo je porézní materiál - neustále pracuje a vruty musí být opravdu kvalitní, aby tlak a ohyby dřeva vydržely.
• Extrémní tloušťky a délky: Na rozdíl od obyčejných vrutů si můžete tesařské vruty pořídit v opravdu extrémních rozměrech. Tloušťky vrutů jsou běžně v rozmezí od 8 do 16 mm. Délky vrutů pak začínají na pár centimetrech a končí klidně až na 450 mm. Takto silné vruty se používají hlavně při spojování trámových konstrukcí, kde nahrazují klasické hřebíkové spoje. Na rozdíl od hřebíků se s vruty pracuje rychleji a práce zároveň není tak fyzicky namáhavá.
• Odolnost proti korozi: Kvalitní tesařské vruty se skvěle hodí i pro montáž desek nebo palubek ve venkovním prostředí. Běžným pozinkovaným vrutům stačí ke zreznutí několik let, zvlášť, jsou-li vystaveny přímo dešti. Tesařské vruty se navíc vyrábějí i v nerez provedení.

Typy tesařských vrutů a jejich použití

Tesařské vruty jsou určeny ke spojování dřeva a materiálů na bázi dřeva. V současnosti se čím dál více nových investic realizuje s využitím dřeva CLT, LVL, KVH a BSH. Tesařské vruty jsou určeny také ke spojování dřeva s materiály jako překližka, dřevotříska, dřevovláknitá deska, OSB a cementotřísková deska.

Konstrukční spoje dřeva musí být vyhotoveny spolehlivě a stabilně, správné provedení dřevěné konstrukce určuje bezpečnost uživatelů investice. Během projektových prací a výběru se zohledňuje jejich umístění, druh zatížení a síly působící na vruty.

Čtěte také: Jak správně osadit betonovou stříšku

• Vruty s plným závitem WKFC a WKFS: Používají se při spojích nových konstrukcí, stejně jako těch, které jsou předmětem renovace a zpevnění. Díky svému plnému závitu drží vruty do dřeva materiály, které mají být spojeny. Vruty se používají v místech oslabení konstrukčních prvků, jako jsou otvory nebo podřezání nosníků. Zvláště citlivým místem, kde dochází k delaminaci dřeva, je hřebenová zóna. Všechna popsaná místa by měla být zpevněna stavebními vruty. Lze je montovat pod úhlem 90, 60 a 45 stupňů. Liší se použitou hlavou, v případě WKFC se jedná o válcovou hlavu, která se skryje ve struktuře dřeva, zatímco WKFS jsou vybaveny kuželovou hlavou, která lícuje s jejím povrchem.
• Vruty WKCP: Jsou určeny pro tesařské spoje, jako je spojování krokví se stěnovou deskou, spojování trámů pod různými úhly, montáž dřevěného sloupu se základovou kotvou nebo montáž střešního krovu. Hlava s podložkovým hrotem zaručuje silné dotažení upevňovaného prvku. Ekvivalentem těchto vrutů se zápustnou hlavou, která dokonale lícuje se dřevem, jsou vruty do dřeva WKCS.
• Tesařské vruty KMWHT: Jsou příklady vrutů pro konstrukční spojení dřevěných prvků, jako jsou latě a kontralatě, montáž OSB desek na konstrukci a montáž zahradního nábytku. Mají širokou škálu velikostí, průměry od 3 do 6 mm a délky od 30 do 300 mm.
• Vruty WKSS (vyrovnávací vruty): Používají se k vyrovnání latí pod střešní krytinu. Díky dvojitému závitu eliminují potřebu neúčinných klínů. Vyrovnávací vruty pro latě téměř zlikvidovaly používání hřebíků, a to díky dvojitému závitu, který umožňuje získat mezeru mezi latí a kontralatí a vyrovnání povrchu střechy. Vrut umístěný v konstrukci by měl být zcela dotažen a poté uvolněn, aby se získal příslušný vyrovnávací prostor. Správně provedené zarovnání povrchu střechy vyžaduje, aby toto ošetření bylo provedeno mezi sousedními produkty.
• Farmářské vruty: Používají se k provedení krytiny, zejména tašek. Klimas Wkręt-met nabízí farmářské vruty s šestihrannou hlavou a menší s hnízdem TORX. Farmářské vruty se závitem TORX jsou ideální pro montáž kovových střešních tašek, kde je důležitá neviditelnost upevňovacích prvků. Každý farmářský vrut je vybaven podložkou EPDM, která chrání před pronikáním vody v místě montáže.

Jak s vruty pracovat

Pro běžné průměry šroubů - do 6 mm tloušťky, stačí obyčejná aku vrtačka. Silné tesařské vruty už potřebují akuvrtačky s krouticím momentem alespoň 90 Nm. Většina tesařských vrutů má drážku pro torx, takže na to myslete a opatřete si před prací kvalitní šroubovací bit. Jinak se s vruty pracuje stejně jako s klasickými šrouby do dřeva.

O tom, že je není třeba předvrtávat, už byla řeč. Pokud se vám silný šroub nepodaří zašroubovat poprvé celý, postup opakujte. Při šroubování se vyhněte místu ve dřevě, kde jsou velké suky - takto srostlé dřevo vrut neprošroubuje.

Rekonstrukce krovu: Když je nutný odborník

Rekonstrukce krovu vyžaduje velkou míru zásahů do nosné konstrukce, a proto je nezbytně nutné se poradit s odborníkem. Jedině profesionální statik lze s jistotou říci, zda je určitá část konstrukce vhodná pro zachování, či zda je její nosná funkce již naplno vyčerpána.

Před tím, než budu popisovat různé praktické postupy při rekonstrukci střech, je nutné si říct pár vět o krovových soustavách a dalších střešních konstrukcích. Je jich několik druhů, z nichž některé jsou například pro půdní vestavbu vhodné a jiné méně. Krov je definován jako nosná konstrukce, jejímž hlavním úkolem je vynášet střešní krytinu, včetně systému laťování a eventuálních konstrukcí souvisejících se zateplením.

Nejdůležitější součásti krovu jsou: pozednice, systém vaznic, sloupků, krokví, kleštin, pásků a různých způsobů zavětrování. V podélném i příčném směru musí být krov stabilní, což zajišťují právě zavětrovací konstrukce a štítové stěny. V našem popisu se budeme věnovat pouze hambalkové a vaznicové soustavě, jelikož jsou na našem území prakticky výhradně zastoupené. Existují různé konstrukční variace těchto krovových soustav, které byly konstruovány s ohledem na provozní charakter krovu, nebo například s ohledem na typ krytiny.

Příčiny poruch střechy a krovu

1. Nedostatečná dimenze nosných konstrukcí: Jednou z příčin poruch střechy je nedostatečná dimenze nosných konstrukcí, které krytinu vynášejí. Jedná se především o poddimenzované laťování a příliš velkou vzdálenost mezi podpůrnými trámy - krokvemi.
2. Napadení biologickými škůdci: Touto poruchou máme na mysli napadení dřevěných konstrukcí dřevokazným hmyzem a dřevokaznými houbami. Příčinou těchto napadení bývá zanedbaná údržba, která má za následek vytvoření vhodných podmínek pro množení těchto organismů - vlhkost, biologický odpad.

Opravy a zesílení poškozených částí krovu

• Sterilizace: Nejrozšířenější způsob sterilizace je zahřátí půdního prostoru horkým vzduchem. Tím docílíme teploty v průřezu dřevěných prvků více než 50 °C, což způsobí stoprocentní úhyn hmyzu. U dřevokazných hub úhyn není stoprocentní, protože jejich výtrusy jsou odolnější.
• Protézování: Nápravy lze docílit tzv. protézováním. Protézování je nahrazení degradované části konstrukčního prvku částí novou - ze stejného materiálu a stejných průřezů, jako byl původní, ještě nedegradovaný prvek. Konstrukce bývají spojeny některým z tesařských spojů (např. plátováním) a zajištěny svorníky, šrouby nebo tradičními dřevěnými kolíky. Jedná se o velice šetrnou metodu kopie, která je hojně užívaná v historicky cenných konstrukcích.
• Příložkování: Příložkováním lze docílit původní únosnosti opravovaného konstrukčního prvku. Jedná se o zesílení prvku po stranách přídavnými dřevěnými nebo ocelovými konstrukcemi. Dřevěné a kovové nastavovací prvky lze připevnit hřebíky, vruty nebo svorníky.
• Plombování: Dalším typem metody je plombování.
• Konstrukční ochrana dřeva: Touto ochranou máme na mysli zajištění přístupu vzduchu k dřevěným částem konstrukce. Nejvíce trpícími konstrukcemi jsou pozednice, zhlaví vazných trámů, obezděné krokve a námětky. Bezprostřední styk dřeva s vlhkým zdivem vede dříve nebo později vždy k závažnému napadení dřeva biotickými škůdci.
• Oprava pozednice: U starších objektů je zkrátka nutné často celou pozednici nahradit novou dřevěnou, nebo betonovým věncem. Při výměně pozednice se celý krov mírně nadzvedne (3 cm). Místo pro novou pozednici důkladně vyčistíme a vyluxujeme od biologického odpadu a prachu a na styk pozednice s korunou zdiva nesmíme zapomenout dát asfaltovou hydroizolaci.
• Oprava krokve: Při velkém zatížení, které překročilo únosnou mez, nebo při lokálním hnilobném napadení může dojít k závažnému poškození krokve. V rámci úspory lze danou krokev v mnoha případech zachovat a spravit. Prasklou krokev pomocí zvedáku vyrovnáme a zafixujeme. Následně pomocí příložek krokev v poškozeném místě vyztužíme. Poté pomocí kovových svorníků, prostrčených vyvrtanými otvory, krokev důkladně stáhneme. V případě zatékání nahnilou část krokve odstraníme a nahradíme dřevěnou protézou nebo celou krokev vyměníme. Před výměnou krokve je potřeba v místě napadené krokve odstranit krytinu a odříznout latě nad středem sousedních krokví.
• Výměna vaznice nebo sloupku: Při výměně vaznice nebo sloupku je potřeba před odstraněním poškozeného prvku nahradit jeho funkci prozatímní konstrukcí, která zajistí stabilitu celé konstrukce. Například u výměny sloupku vložíme do jeho blízkosti sloupek náhradní, který zespodu vyklínujeme tak, aby veškeré zatížení bylo přeneseno z vyměňovaného sloupku na sloupek náhradní.
• Přidání konstrukčních prvků do krovu: Někdy dochází k tomu, že byl krov dimenzován na krytinu lehčí, než je ta, kterou nese nebo kterou plánujeme na střechu umístit. Velká část starších venkovských staveb byla například dimenzována na dřevěné šindele, které jsou mnohem lehčí než pálená krytina. V případě, že na pálené krytině stavebník trvá, je potřeba počítat s přidáním krokví někdy až mezi každé dvě sousedící krokve. Zároveň s krokvemi je vhodné přidat i kleštiny, které jsou v podstatě novějším typem hambalku.

Montáž krovu: Podrobný postup

Montáž krovu je zásadní fází stavby střechy, která musí být provedena pečlivě, aby byla střecha stabilní a bezpečná.

1. Příprava před montáží

   • Zajištění projektu - správně navržený krov podle statických výpočtů a schválené dokumentace.
   • Příprava materiálu - veškeré dřevěné prvky (krokve, pozednice, vazné trámy, sloupky) musí být naimpregnované proti škůdcům a houbám. Pokud zvolíme krov ze sušených KVH hranolů, ušetříme za impregnaci. Škůdci totiž napadají jen mokré či vlhké dřevo. Během procesu technického sušení se navíc veškeré biologické zárodky škůdců zničí. Dřevo již tedy není nutné dále chemicky ošetřovat.
   • Kontrola podkladu - zkontrolovat, zda jsou nosné stěny vyrovnané a připravené pro osazení krovu.
   • Příprava potřebného nářadí - motorová pila, hřebíky, vruty, spojovací prvky, vodováha, kladivo, jeřáb (u větších konstrukcí).

2. Montáž pozednic

   • Nejprve tesaři usadili všechny části pozednic a podle výkresu dorovnali přesahy i vzdálenosti pozednic na obou stranách domu. Potom podle výkresu osadíme na půdní nadezdívku pozednice. Je nutné přitom dbát, aby v celé délce dobře ležely na půdní podezdívce.
   • Nerovnosti zdiva lze vyrovnat prkennými podložkami. Je vhodné podložit pozednice po celé délce pruhem lepenky.
   • Upevnění - kotvení do zdiva pomocí závitových tyčí, chemických kotev nebo ocelových úhelníků. Jelikož nehrozí žádná tahová síla směrem nahoru, není nutné vyvrtané otvoru zcela zbavovat prachu.
   • Kontrola rovinnosti - pozednice musí být vodorovně srovnány, jinak dojde k nesprávnému osazení krovu.

3. Montáž vazných trámů (u valbových a složitějších krovů)

   • Položení vazných trámů - propojují opačné strany střechy a přenášejí zatížení do nosných zdí.
   • Uchycení k pozednicím - spoje se provádějí tesařskými spoji nebo pomocí ocelových spojovacích prvků.

4. Montáž hlavní nosné konstrukce

   • Vztyčení sloupků a vzpěr - pokud jde o hambálkovou nebo vaznicovou soustavu, instalují se středové sloupky a vzpěry.
   • Osazení vaznic (středových trámů) - vodorovné trámy, které podpírají krokve. Vaznice na rozdíl od pozednic zatím nekotvíme. To proto, aby je bylo možné podle krokví případně posunout, a aby všechny spoje správně zapadly.
   • Pak se nahoru vytahují pozednice, sloupky a vzpěry, pásky a kleštiny. Současně se připraví spojovací materiál, jako kotevní železa, skoby, svorníky, skoby, třmeny a hřebíky.
   • Potom pozednici řádně zakotvíme, buď do zdiva, nebo do vazních trámů.
   • Jsou-li pozednice zakotveny a vazní trámy uloženy, připravíme si vaznice tak, že je položíme v podélném směru, tj. napříč na vazní trámy. V této poloze zasuneme do dlabů vaznice čepů sloupků a osadíme pásky. Spojení vaznice se sloupkem zajistíme tesařskými skobami a čepy pásků dřevěnými kolíky.
   • Tři až čtyři muži vztyčí tuto stolici z vodorovné polohy do svislé, přičemž další dva zasouvají dolní čepy sloupků do dlabu ve vazních trámech. Pak se ihned osadí vzpěry, které jsou začepovány do sloupků a do vazních trámů, a svislá poloha stolice se provizorně zajistí zavětrovacími prkny nebo latěmi, které se přibijí ke sloupkům a na druhé straně k pozednici.
   • Pásky osazujeme do dlabů vaznice tak, že je podvlékáme. Vaznici u konce zvedneme a pásek podsuneme.

5. Montáž krokví

   • Příprava krokví - jednotlivé krokve musí být seříznuty podle úhlu střechy.
   • Uchycení ke konstrukci - krokve se připevňují ke pozednicím a vaznicím pomocí tesařských spojů (např. přeplátování) nebo kovových spojovacích prvků.
   • Vyrovnání - je nutné průběžně kontrolovat rovinnost a souměrnost krovu.
   • Po postavení a provizorním zajištění obou stolic můžeme osazovat krokve, a to nejprve jen v plných vazbách. Abychom si usnadnili práci, položíme příčně přes vaznice fošny jako lešení. Na každou pozednici a vaznici se postaví jeden pracovník a současně proti sobě vytáhnou příslušný pár krokví (musí být označeny!). Krokve zasuneme do ostřihu proti sobě, osedláme je vaznice a na pozednice a pak ostřih zabezpečíme dřevěným kolíkem. Krokve u osedlání přibijeme hřebíky (nárožníky) do vaznic a pozednic.
   • Plnou vazbu definitivně zavětrujeme kleštinami (horními i spodními) a řádně je ke krokvím, popř. ke sloupkům, přitáhneme svorníky.
   • U střech valbových osadíme po vazních trámech, pozednicích a po postavení nosných stolic nejdříve nárožní krokve, k nimž připojíme námětky (nejčastěji hladkým lípnutím) a přibijeme je hřeby.
   • U krovu s ležatými stolicemi osadíme celou plnou vazbu dole (bez krokví) a celou ji zdvihneme nahoru. Postavíme ji do svislé polohy a provizorně zavětrujeme.

6. Zavětrování krovu

   • Montáž diagonálních výztuh - pomáhají zpevnit konstrukci proti bočním silám.
   • Použití dočasného zavětrování - během montáže je vhodné dočasně krov vyztužit latěmi, aby nedošlo k jeho posunutí.

7. Dokončení konstrukce

   • Osazení hřebenové vaznice - nejvyšší část krovu, na kterou se napojují všechny krokve.
   • Kontrola spojů a stability - před pokračováním ve stavbě se provede detailní kontrola spoje a celkové rovinnosti.

8. Příprava na pokládku střešní krytiny

   • Montáž kontralatí - slouží k zajištění odvětrání střechy.
   • Pokládka hydroizolační fólie - ochrana proti vodě a kondenzaci.
   • Latění střechy - uchycení latí podle typu střešní krytiny. Latě mívají průřez 50x30 mm a mají být z rovného a zdravého dříví bez velkých suků. Na krokve se přibíjejí ve vzdálenostech odpovídajících druhu krytiny.
   • Po dokončení montáže krovu, ještě před kladením krytiny, celou konstrukci znovu prohlédneme, dotáhneme svorníky a odstraníme provizorní zavětrování. Zkontrolujeme, zda výměny krokví u omítnutého komínového zdiva jsou nejméně ve vzdálenosti 150 mm a latě 50 mm. Konce krokví nesmějí nikdy doléhat na římsu, mezi koncem krokve (tzv. okapová hrana) a římsou musí být dilatační mezera.

tags: #osazeni #krokve #vrut #postup

Oblíbené příspěvky:

• Vinylové podlahy do interiéru
• Vše o epoxidové základní barvě S2305 s vysokým obsahem zinku
• Ochrana proti hluku s Ytong a Silka
• Šedá elegance a praktičnost s PVC lištou
• Jímky a septiky v Táboře