Právní odpovědnost za pád sněhu ze střechy souseda

Padající sníh a led ze střech každou zimu ohrožují kolemjdoucí i majetek. Zima každoročně přináší stejný problém: tání a opětovné mrznutí tvoří na střechách led, převisy a těžké vrstvy sněhu. Když spadnou na auto nebo člověka, škody mohou být vysoké. Odpovědnost přitom neleží na počasí, ale na majiteli nemovitosti. Právě ten musí zajistit, aby sesuv sněhu nepředstavoval nebezpečí.

Povinnosti majitelů domů a SVJ

Každý vlastník nemovitosti odpovídá za škodu způsobenou pádem sněhu nebo ledu. Oporou je § 420 občanského zákoníku, který ukládá povinnost vzniku škody předcházet. Způsob si volí každý sám - od instalace zábran až po pravidelné shazování.

U bytových domů však odpovídá SVJ, nikoli jednotliví majitelé. „U bytových domů se třemi a více bytovými jednotkami musí být SVJ ze zákona založeno, a právě ono pak nese odpovědnost za případné škody či zranění způsobené pádem sněhu a ledu ze střechy objektu,“ upřesňuje Ivan Dvořák z Cechu KPT ČR.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „OZ“), pro tyto případy přinesl oproti SOZ novou zvláštní právní úpravu. Obecně na újmu způsobenou pádem sněhu ze střechy bude dopadat ustanovení § 2937 OZ, podle kterého: „(1) Způsobí-li škodu věc sama od sebe, nahradí škodu ten, kdo nad věcí měl mít dohled; nelze-li takovou osobu jinak určit, platí, že jí je vlastník věci. Kdo prokáže, že náležitý dohled nezanedbal, zprostí se povinnosti k náhradě.“

Prevence a protisněhová opatření

Aby se majitelé a správci nemovitostí vyhnuli eventuálním škodám či zraněním způsobeným sněhem či ledem, měli by pravidelně kontrolovat stav střechy a v případě větších srážek zajistit odstranění sněhu nebo ledu. Důležitým preventivním prvkem jsou pak například také sněholamy, tedy zábrany sloužící proti sesuvu sněhu.

Čtěte také: Efektivní ochrana okapů před nečistotami

Sněhové zábrany jsou jedním z nejúčinnějších opatření. V blízkosti chodníků a komunikací jsou dokonce povinné. Jejich smysl vystihuje Ing. Petr Tureček ze SATJAMu: „Úlohou sněhových zábran je udržet sníh a led na střeše, dokud postupně bezpečně neodtaje.“

Zábrany se volí podle sklonu, typu krytiny i sněhové oblasti. „Mapa sněhových oblastí vychází z dlouhodobých meteorologických měření…,“doplňuje Ivan Dvořák z Cechu KPT ČR. Správně navržený systém chrání nejen kolemjdoucí, ale také samotnou střechu.

Existují různé typy protisněhových opatření:

• Sněhová úprava krytiny (háčky, zachytávací nosíky implementované přímo do tašek - toto se týká zejména střešních maloformátových tašek).
• Sněhové zachytávače - liniové prvky (držáky s tyčemi, tzv. žebříky apod., plechové až 2m dlouhé profily a další).
• Krytina opatřená posypem, jako jsou asfaltové pásy s posypem drcenou břidlicí, asfaltové šindele s posypem drcenou břidlicí a plechové krytiny sypané granulátem, které samy o sobě ztěžují pohyb sněhu.

Zásadní chybou je to, že si investoři (a bohužel i mnoho pokrývačů) myslí, že stačí osadit liniové zachytávače k okapu a vše je vyřešeno. Není. Pokud střešní krytina má protisněhovou úpravu, musí být liniové prvky u okapu kombinovány s protisněhovou úpravou v ploše. Pokud to tak nebude, je velmi pravděpodobné, že se sníh po střeše rozjede a pokud jej bude dost, dynamickým zatížením vyvrátí nebo narovná liniové prvky. Pokud krytina, kterou jste pro střechu použili, protisněhovou úpravu nemá, používají se sice jen liniové prvky, ale zato v několika řadách nad sebou. To by jste měli nechat na odbornících.

Tři proměnné, které je nutné vzít v úvahu při návrhu protisněhových opatření, jsou: sklon střechy, sněhová oblast, ve které se střecha nachází, a předpis výrobce krytiny/protisněhových opatření. Sněhová oblast určuje, kolik vlastně v dané oblasti může napadnout sněhu na 1m2 vodorovné plochy. Proto nelze obecně napsat, že maximální rozteč liniových prvků na střeše se sklonem 45° je třeba 4 m. U střešních tašek a maloformátových krytin skládaných je vesměs návod pro pokládku protisněhových opatření zpracován velmi dobře.

Čtěte také: Příčiny a prevence lavin ze střech

Pokud napadne vrstva 20 cm sněhu na střechu, zaprší nebo zasvítí sluníčko, silně přimrzne, tak se povrchu sněhu následně vytvoří vrstva ledu, po které nově připadnutý sníh prostě sjede a nezabráníte tomu. 100% vyloučit pohyb sněhu po šikmé střeše nelze. Pokud to vaše střecha unese, nechte si při pokládce krytiny vždy aplikovat na střechu adekvátní protisněhová opatření.

Například výstražné cedule upozorňující na nebezpečí pádu sněhu ale samy o sobě odpovědnosti nezbavují. Mohou však podle Syrového platit jako polehčující okolnost, zejména pokud majitelé a správci budov současně činili i další preventivní opatření.

Pojištění a náhrada škody

Pojištění odpovědnosti z vlastnictví nemovitosti může výrazně usnadnit řešení škod. „Toto pojištění kryje nejen majetkové škody, ale i újmu na zdraví či na životě…,“ vysvětluje Marek Anderle ze společnosti 4fin. Dodává, že součástí bývají i regresní nároky zdravotních pojišťoven. Pokud však majitel dům nepojistil, může poškozený žádat náhradu přímo po něm.

Při poškození majetku musí správce či majitel uhradit poškozenému způsobenou škodu. Pokud v důsledku pádu sněhu či ledu nastane poškození například zaparkovaného vozidla, musí zodpovědná osoba nahradit poškozenému škodu rovnající se nákladům na opravu vozidla do původního stavu, náklady na odtah a případně také náklady na zapůjčení náhradního vozidla či ušlý zisk.

„Pokud padající sníh zraní osobu, může poškozený požadovat náhradu bolestného, ztížení společenského uplatnění, náhradu nákladů spojených s léčením či ztrátu na výdělku. Ve výjimečných případech by dokonce mohla nastoupit odpovědnost trestněprávní, a to za ublížení na zdraví z nedbalosti či za usmrcení z nedbalosti,“ dodal Syrový.

Čtěte také: odpovědnost za nehody při práci ve výškách

Nejčastěji se řeší poškození zaparkovaných vozidel v centrech měst, kdy dojde k pádu zledovatělého sněhu na vozidlo zaparkované před domem. V takových případech musí odpovědná osobnost hradit opravu v řádech desítek tisíc korun.

Právní aspekty pádu sněhu na sousední pozemek

Stékání vody či padání sněhu ze střechy přímo na sousední pozemek je přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. Z textu § 1019 odst. 1 o. z. je patrné, že zákon neaprobuje stékání vody ani padání sněhu ze střechy na sousední pozemek, bez ohledu na jejich míru. Důvodem pro takový postup je zjevně to, že tyto děje považuje za přímý zásah do vlastnického práva toho, na jehož pozemek stéká voda nebo padá sníh ze střechy.

Stékání vody či padání sněhu ze střechy na sousední pozemek není projevem přirozených vlastností pozemku, za které soused neodpovídá. Stavba a střecha představují umělou úpravu pozemku, která mění přirozené odtokové poměry; voda, která by jinak alespoň zčásti, ne-li úplně, vsákla do pozemku (půdy) v přirozeném stavu, zůstává na střeše, a odtam je přímo vedena na sousední pozemek, a to v míře podstatně větší, než by tomu bylo, pokud by pozemek nebyl nijak upravený. Nejde tedy o přirozený děj, neovlivněný umělými úpravami pozemku. Pronikání takto kumulované srážkové vody i spad sněhu ze střechy bezprostředně na sousední pozemek je tak přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z. věty druhé.

Dovolatel namítá, že sesuv sněhu ze střechy na pozemek sousedního vlastníka je přímou imisí, kterou ustanovení § 1013 odst. 1 věta druhá o. z. zakazuje bez ohledu na míru obtěžování souseda. Jde totiž o aktivní konání vlastníka stavby, který sám určuje parametry stavby, tedy i skutečnost, kam se bude sníh sesouvat. Svůj právní názor opírá rovněž o § 1019 o. z., který umožňuje požadovat, aby se soused zdržel spadu sněhu na pozemek bez ohledu na to, je-li spad sněhu v místě přiměřený poměrům či nikoli.

Přípustnost dovolání v jednom z případů zakládá fakt, že v části, týkající se padání sněhu ze střechy stodoly přímo na pozemek žalobce napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to, zda jde o imisi nepřímou (§ 1013 odst. 1 o. z., věta první), či o imisi přímou (§ 1013 odst. 1 o. z., věta druhá).

Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod (§ 1013 odst. 1 o. z.).

Způsobení přímého přivádění imise na pozemek jiného vlastníka může spočívat v činnost trvající, ale i jen jednou proběhlé (např. postavení domu, z jehož střechy stéká voda). Tedy jestliže ze sousedního domu (jeho střechy) odtéká voda přímo na sousední pozemek, bez toho, aby ji majitel domu jímal do kanalizace či jinak zabezpečoval.

Pokud nebydlíte někde na samotě nebo nemáte dům uprostřed svého pozemku a kolem něj pouze zeleň, a pokud to vaše střecha unese, nechte si při pokládce krytiny vždy aplikovat na střechu adekvátní protisněhová opatření. Bude to vaše odpovědnost, pokud někomu pád sněhu z vaší střechy poškodí zdraví nebo majetek. Sníh nesmí padat na komunikace (silnice, chodníky), parkoviště. Samozřejmě, nesmí padat před vchody a nesmí ohrožovat zdraví lidí a majetek. Nesmí padat na cizí pozemky. Dokonce sníh nesmí (bez předchozí dohody s majitelem pozemku - doporučuji písemně) padat ani na zahradu souseda daleko od chodníků, parkujících aut. Hlavní norma týkající se návrhu střech - ČSN 731901 - výslovně zmiňuje, že sníh by tam všude neměl padat. Norma ČSN 731901 - Navrhování střech - základní ustanovení jsou velmi užitečná.

Pohyb sněhu ze střechy a jeho zabránění

Ano, existuje varianta, při které můžeme nechat sníh ze střechy sjíždět. Okapy musí být osazeny tak, aby je sníh při skluzu neponičil. Další variantou, jak okapy zachovat, je aplikovat je jako demontovatelné a na zimu je ze střechy snést. Výše zmíněná norma vtipně navrhuje, že zabránit pohybu sněhu po střeše se dá návrhem ploché střechy (plochá střecha je střecha se sklonem do 5°).

Z uvedených parametrů vychází dům s bytelnou pultovou, sedlovou střechou (nebo s jiným tvarem nebránícím skluzu) bez vystupujících konstrukcí se vchodem ze štítové strany (kde nehrozí pád sněhu) hluboko na vlastním pozemku umístěný bez chodníků a garáží kolem domu.

Právní precedenty a soudní praxe

Případy, kdy na chodce spadne kus ledu, nejsou podle Syrového příliš časté. Tyto spory často končí mimosoudní dohodou, výjimkou ale není ani soudní řízení. Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost muže potrestaného za smrt chodkyně, na kterou před pěti lety v Karlových Varech spadl ze střechy bytového domu sníh s kusy ledu. Člen výboru společenství jednotek se dopustil usmrcení z nedbalosti, za které dostal pět měsíců vězení s podmínečným odkladem na rok.

Neštěstí se stalo v únoru 2021. Ze střechy domu se uvolnil sníh s kusy ledu a spadl na chodník. Žena utrpěla fatální poranění hlavy. Vinu potvrdil i Krajský soud v Plzni, ovšem s jiným odůvodněním. Podle krajského soudu nešlo o porušení prevenční, ale zakročovací povinnosti. Rozhodnutí potvrdil i Nejvyšší soud.

V ústavní stížnosti muž poukazoval na to, že výbor společenství vlastníků byl kvůli úmrtí dvou členek nefunkční. Ústavní soudci připomněli, že muž z dřívějška věděl o riziku pádu sněhu a ledu ze střechy v zimním období. Zároveň zůstal jediným členem výboru společenství vlastníků a měl povinnosti spojené s údržbou domu. „ÚS uzavírá, že právní konstrukce, na jejímž základě obecné soudy dovodily nedbalostní zavinění stěžovatele a odpovědnost za neučinění potřebných opatření, v jejímž důsledku došlo ke smrti poškozené, netrpí ústavněprávním deficitem.“

Nejvyšší soud ve svém nedávném rozhodnutí již dovodil, že v případě ustanovení § 2937 odst. 1 OZ se jedná o objektivní odpovědnost. Aplikace citovaného ustanovení je však stále spojena s množstvím výkladových nejasností a aktuálně tak dochází k nejednotnému posuzování soudy prvního stupně.

V případech, kdy bude poškozený např. upozorněn na riziko hrozící újmy pomocí cedule varující před hrozícím nebezpečím, lze uvažovat nad spoluúčastí na způsobené škodě na základě ustanovení § 2903 odst. 1: podle kterého „nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého“ nebo § 2918 OZ, podle kterého: „vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží.“

Řešení sousedských sporů

Zimní období je spojeno se zvýšeným rizikem vzniku majetkové i nemajetkové újmy v důsledku nepříznivého počasí.

Pokud nastane situace, kdy se střecha sousedova dřevníku prohýbá směrem na váš pozemek a hrozí pád sněhu nebo dokonce zřícení konstrukce, je nutné jednat. Stékání vody či padání sněhu ze střechy přímo na sousední pozemek je přímou imisí ve smyslu § 1013 odst. 1 o. z., kterou zákon zakazuje bez ohledu na míru obtěžování.

Městský úřad s tím nemůže nic dělat, pouze pokud by to ohrožovalo veřejné prostranství. Ani na přestupkovém oddělení nepomohou. Doporučují řešit situaci právní cestou.

Jako majitelé pozemku nemusíte snášet ani padání sněhu a stékání vody z jejich střechy na svůj pozemek. Navíc v zákoně přímo stojí, že majitel je povinen provádět udržovací práce na stavbách na svém pozemku. Pokud sousedé nereagují na žádosti o nápravu, je soudní řešení legitimní cestou.

Bezpečný pohyb na střeše

Ani kvalitní zábrany nezabrání situaci, kdy je nutné sníh shodit ručně. „V úvahu je nutné vzít nejen riziko pádu, ale i statiku objektu…,“uvádí Ing. Mojmír Klas, soudní znalec v oboru posuzování bezpečnosti práce. Majitel však musí poskytnout informace o objektu a zajistit bezpečné podmínky. Opatrnost je nezbytná i pro ty, kteří odklízejí sníh sami - úraz se v takovém případě neřeší z odpovědnostní pojistky.

Zasněžené střechy jsou extrémně kluzké a nebezpečné. „Zasněžený nebo namrzlý povrch střechy je extrémně kluzký…,“upozorňuje Aleš Kořínek z ROOFIXu. Zákon navíc vyžaduje použití záchytného systému na střechách vyšších než 1,5 metru nebo se sklonem nad 10 stupňů. Záchytný systém se skládá z kotvicích bodů a postroje, který umožňuje bezpečný pohyb po ploše střechy.

tags: #padání #sněhu #ze #střechy #souseda #právní

Oblíbené příspěvky:

• Výhody lepení sádrokartonu na kov
• Klíč k trvanlivým dřevěným spojům
• Schodiště snů: Jak vybrat ten správný obklad?
• Účinné zateplení překladu
• Přehled domíchávačů betonu s pumpou pro Prostějov