Pálená střešní krytina: Tradiční krása a moderní funkčnost

Pálená střešní krytina je v současnosti stále jednou z nejoblíbenějších. A není se čemu divit. Pálené střešní tašky totiž nabízí mnoho výhod pro vaši střechu. Tradice pálených střešních tašek sahá přes 5 000 let do minulosti a půvab, funkčnost a trvanlivost staveb, které tento prvek nesou, předpovídá i jeho budoucnost.

Historie pálené střešní krytiny

Pálené tašky byly podle některých pramenů vynalezeny spolu s pálenou cihlou už ve starém Sumeru. Ačkoliv se pálené tašky prokazatelně vyrábějí už někdy od roku 3000 př. n. l., v Evropě je začali používat až staří Řekové a Římané. Antický vojevůdce a spisovatel Plinius (23 - 79 n.l., Naturalis historia) konstatuje, že i přes nejrůznější pokusy nebylo nalezeno nic příhodnějšího než je pálená taška. Popisuje dva druhy tašek: ploché, široké stopu, dlouhé loket; a ohnuté, podobné části brnění určené k ochraně holení.

Pálené tašky v antickém Římě

Popisovaný druh krytiny se dochoval v Pompejích na úpatí sopky Vesuv nedaleko Neapole. Jedná se o unikátní archeologické naleziště, které je postupně po téměř dvou tisících letech odkrýváno. Na dochovaných střechách se nachází výhradně pálená dvoudílná krytina se spodním lícem rovným, s obrubami na bočních stranách a s maltovaným obloukovým horním dílem. Jedná se tedy o stejný typ krytiny, který zmiňoval Plinius. V Pompejích se dochovaly i některé doplňkové tašky, například první řada na čele uzavřených kůrek se symbolickými vyobrazeními.

Znalosti Římanů o pálené krytině přenesly do střední Evropy římské legie. Ty zde používaly pálenou krytinu pro své stavby. Důkazem je krytina nalezená v Komárně a nyní vystavená v muzeu tamtéž. Na našem území se začaly významněji rozšiřovat až ve středověku. Byly to nejčastěji profilované střešní tašky pro prejzové střechy.

Střechy v Číně

Střechy čínských domů jsou stejně jako Čína sama plné symboliky. Krytiny mají přesně určenou barevnost. Střechy tradičních čínských staveb jsou pokryty dvoudílnou pálenou krytinou - prejzou. Barva tašek je žlutá, zelená, modrá a šedočerná. Výběr barvy odpovídá společenskému postavení majitele domu. Žlutozlatá je výhradně barva střech císařských paláců, hrobek a chrámů. Šedočerné tašky bez glazury se nacházejí na běžných čínských lidových stavbách. Střechy čínských staveb vynikají zdobností. Mohutný hřeben bývá prodloužen o tělo a hlavu zvířete - syna dračího krále, vládce moří. Velice starý je zvyk umísťovat plastiky zvířat i na nárožích střech. Počet zvířat odpovídal sociálnímu postavení majitele domu. Nejvíce jich tedy nalézáme na císařských stavbách. Vždy jich je ale lichý počet.

Čtěte také: Výběr střešní krytiny: Pálená taška nebo šindel?

Výroba pálených střešních tašek

Jak název napovídá, pálené tašky se vypalují. Před samotným vložením do pece je ale nutné tašky vyrobit z cihlářské hlíny. Tato cihlářská hlína se většinou těží v okolí výrobního závodu. Proto mají jednotlivé závody své typické odstíny (podle množství oxidů kovů v hlíně). Po vytlačení pásu hlíny za pomocí šnekového lisu a rozdělení dle délky tašek se tašky vysuší a až poté putují do pece. Výroba pálených tašek je energeticky a finančně náročná. Hliněné střešní tašky jsou k dispozici v různých provedeních. Důležitou roli hraje také povrchová úprava.

Formování je historický způsob výroby pálené krytiny. Surovina se ručně vkládala do připravených forem. Jednalo se obvykle o ploché obyčejné tašky. Tažené tašky se vyznačují tím, že po celé své délce mají shodný tvar průřezu. Tvarují se rozdělováním nekonečného pásu suroviny z pásmového lisu. Výroba tašek ražením umožňuje lisování libovolného tvaru a reliéfu tašky.

Typy a tvary pálených tašek

Na trhu nalezneme širokou škálu tvarů i barev pálených tašek. Patří mezi ně:

• prejzy
• bobrovky
• esovky
• tašky s různou velikostí vln
• tašky úplně rovné

Prejzy a bobrovky se v současnosti používají zejména při rekonstrukci historických či církevních budov. Historické krytiny (bobrovka a prejz) nemají drážky žádné. Bobrovka je vhodná na zaoblené plochy.

Pálené střešní tašky se většinou vyrábí s bočními a hlavovými (horními) drážkami. Tašky s vícenásobným drážkováním mají větší předpoklad odolat průniku srážkové vody např. hnané větrem. Nejčastěji používanými typy tašek v současné době jsou dvoudrážkové tašky pro jednoduché krytí, kde těsnost krytiny je zajištěna sklonem a tvarováním tašky v překrytí. Výhoda takového krytí je řídké laťování a menší hmotnost krytiny.

Čtěte také: Proč zvolit pálenou střešní tašku?

Povrchové úpravy pálených tašek

Pálené tašky se často vyrábí bez povrchové úpravy. Tyto tašky pak nazýváme tašky režné. Jejich barva je dána barvou použité cihelné hlíny. Barva tašek se může různit - od oranžové, přes červenou až po hnědou. Výhodou režných tašek je jejich cena.

Engoba

Engoba je barevná povrchová úprava. Jedná se vlastně o naředěnou keramickou hmotu s oxidy kovů a minerály, která se nastříká po vylisování tašek na jejich horní povrch. Vypaluje se zároveň s taškou. Tím je zaručeno, že se povrchová úprava od tašky nijak neoloupe a neoddělí. Engobované tašky mají hladký matný až pololesklý povrch. Tato povrchová úprava je na tašce zachována po celou dobu životnosti tašky.

Glazura

Glazura je na tašku nanášena stejným způsobem. Jediným, čím se liší od engoby, je její složení. Obsahuje totiž vyšší podíl oxidů křemíku, což zaručí hladký sklovitý povrch tašky. I tato povrchová úprava je na tašce zachována po celou dobu životnosti tašky. Povrchová úprava brání znečištění tašek a růstu mechu. Z tašek více barev (s glazurou nebo s engobou) lze pak vytvářet nádherné střešní barevné mozaiky, jak vidíme třeba na církevních stavbách. Příkladem je katedrála svaté Alžběty v Košicích, Matyášův chrám v Budapešti nebo chrám sv. Vavřince (Laurenzen) ve St. Galenu (Švýcarsko).

Doplňky ke střešním taškám

Mezi doplňky ke střešním taškám můžeme u výrobců najít:

• hřebenáče
• tašky okrajové
• tašky větrací
• tašky poloviční
• tašky prostupové
• tašky lomené
• tašky pultové

Tyto doplňky jsou též vyráběny z hlíny i ve stejných povrchových úpravách jako základní tašky. Další doplňky mohou být kovové či plastové. Jedná se zejména o prvky zajišťující napojení ventilace a antén, odvětrání střešního pláště, prvky umožňující chůzi po střeše či prvky chránící před sesouváním sněhu.

Čtěte také: Srovnání střešních krytin: Pálená vs. betonová

Výhody pálených střešních tašek

Následuje výčet výhod pálených střešních tašek:

• Vysoká pevnost.
• Odolnost vůči UV záření, povětrnostním vlivům i chemické zátěži.
• Ekologičnost a prodyšnost.
• Velká nabídka nejrůznějších tvarů, velikostí a barev.
• Dlouhá životnost (běžně 60-90 let, u TONDACHU až 100 let).
• Jednoduchost pokládky (u některých typů).
• Výborné pro rekonstrukce historických střech.

Nevýhody pálených střešních tašek

I u pálených střešních tašek najdeme i nějaké nevýhody:

• Pokládka tašek neposuvných je složitější a vyžaduje vysokou zručnost.
• Pokládka pálených tašek vyžaduje větší pečlivost v porovnání s např. pokládkou betonových tašek.
• Při povrchové úpravě musíme počítat s vyšší cenou.

Záruka a normy

Záruka na pálené střešní tašky je nejčastěji 30 let. Někteří výrobci poskytují i vyšší. Záruka se obvykle vztahuje na všechny produkty z pálené hlíny (tedy i hřebenáče, tašky okrajové apod.). Záruka na pálené střešní tašky je poskytována na mrazuvzdornost. Nevztahuje se na destrukci tašek vlivem posunu namrzlého sněhu ani na rozbití tašek kvůli silnému větru či extrémnímu krupobití. Záruka se nevztahuje ani na možné barevné odchylky střešních krytin z jiných výrobních šarží.

Fyzikální a mechanické charakteristiky pálených střešních tašek jsou definovány v ČSN EN 1304 (2003) a nověji v ČSN EN 1304 (72 2684) Pálené střešní tašky a tvarovky - Definice a specifikace výrobku. Norma stanovuje požadavky na geometrické charakteristiky, fyzikální a mechanické charakteristiky (prosákavost, únosnost, mrazuvzdornost) a klasifikuje pálenou krytinu z hlediska požární bezpečnosti.

Výběr a pokládka pálených tašek

Při pokládce je důležité se vždy řídit předpisy daného výrobce pálené střešní tašky. Pro správný návrh je nutné zvážit následující základní parametry:

• Sklon střešní plochy
• Členitost střechy
• Náročnost konstrukce střechy
• Využití prostor pod střechou
• Místní klimatické podmínky

Všechny výše uvedené parametry významně ovlivňují nejen výběr správného typu pálené střešní tašky, ale také volbu doplňkových hydroizolačních vrstev (DHV). Je třeba si uvědomit, že každá střecha je v tomto pohledu „unikátní“ a tak je nutné k ní přistupovat.

Sklon střechy

Sklon střešní plochy patří k základním údajům, které pomohou blíže specifikovat možný návrh typu tašky. Z hlediska sklonů jsou pálené střešní tašky rozděleny do několika skupin dle konstrukce drážek. Jejich základní rozdělení je na bezdrážkovou a drážkovou krytinu. Bezdrážková se pak dělí na plochou a klenutou, drážková dle umístění drážek a jejich spojitosti. Ke každé této skupině je určen dlouhodobými zkušenostmi a v některých případech i zkouškami tzv. bezpečný sklon, který se dá specifikovat jako sklon, při kterém je daný typ tašky těsný, ve výseku plochy bez prostupů, vůči tekoucí srážkové vodě bez působení větru. Bezpečný sklon pálených tašek je pak dle typu od 22°.

Pokud je sklon střešní plochy nižší než bezpečný, neznamená to, že se na danou střechu nedá taška použít. Je však nutné zvýšení těsnosti celé konstrukce pomocí vhodných doplňkových hydroizolačních vrstev. Pro stanovení třídy doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV) jsou v současné době dány dvě rozhraní reálného sklonu - bezpečný sklon -6°a bezpečný sklon -10°.

Členitost střechy

Členitost střechy je dalším důležitým prvkem ovlivňující výběr. Jde především o střechy s různými úrovněmi hřebenů, či okapů, plochy z měnícím se sklonem, popřípadě s několika vikýři a prostupy. Tašky s přesnou krycí délkou mají stanovenou krycí délku (laťování) přesně. Je proto velmi těžké, někdy i nemožné na složitých střechách rozlaťovat tak, aby tašky vycházely na modulovou délku a je nutné tašky v oblasti hřebene krátit řezem. Proto na členité střechy je daleko vhodnější používat tašky s proměnnou krycí délkou - posuvné tašky. Jejich možnost posunutí v krycích délkách až o 6 cm se s výhodou používá právě v těchto případech.

Řemeslné provedení

Pokud je střecha správně navržena není ještě zaručeno, že bude sloužit svému účelu. Neméně podstatnou částí je samotné řemeslné provedení. Pracovníci prováděcí firmy by měli být znalí všech norem, pravidel a technických podmínek výrobce. Problémem při provádění je však především řešení jednotlivých detailů. Všechny detaily a jejich možná řešení popisuje u jednotlivých typů tašek výrobce ve svých technických materiálech.

• Okapová hrana: Musí se provést tak, aby byl dodržen požadavek na minimální odvětrání pálené střešní krytiny. U okapu je to ve většině případů 200 cm² na 1 bm okapu. Proto se montují kontralatě s minimální výškou 40 mm. Zároveň však musí být zamezeno vlétávání ptáků pod tašky.
• Hřebenová hrana a nároží: Je nutné provést stejně s odvětráním. K tomuto účelu jsou vyráběny ke každému typu doplňkové větrací tašky, které se umísťují ve druhé řadě od hřebene nebo podél nároží.
• Štítové hrany: Řeší se pomocí keramických okrajových tašek, kde již není nutné oplechování štítu. V tomto detailu je obzvláště nutné dodržení přichycení každé jednotlivé tašky.

Výrobci pálených střešních krytin

V České republice působí dva hlavní výrobci pálených střešních krytin:

• Tondach Wienerberger (výrobní závody napříč zemí, od ledna 2021 už jen dva závody - Hranice a Stod). Nejznámější pálenou taškou v ČR, na Slovensku či Rakousku je TONDACH. Historie této střešní krytiny sahá až do roku 1881.
• Bramac (tašky jsou vyráběné v Německu).

U našich sousedů z Německa poté mezi osvědčenými dodavateli najdeme např. Walther-Jacobi a Nelskamp. Pokud se rozhodnete pro pálené střešní tašky Tondach, Bramac Walther-Jacobi či Nelskamp, rozhodně tím chybu neuděláte. Tato stále populární krytina má mnoho výhod, jako je pevnost, odolnost a prodyšnost. V neposlední řadě se jedná o ryze přírodní materiál, což je jedním z faktorů její oblíbenosti.

Pálená versus betonová střešní krytina

Svými vlastnostmi se pálené střešní krytině nejvíce podobá betonová taška. Ta má, stejně jako pálená střešní krytina vysokou odolnost a dlouhou životnost. Instalace obou druhů tašek je vesměs stejná.

Dnes, kdy cihláři integrují silnou tepelnou izolaci do těžkého cihlového bloku, je to aktuální téma. Potíž je však v tom, že lehká střecha do velké míry nebo zcela anuluje snahy o docílení tepelněakumulačních výhod těžkého domu z cihel. Přitom je nutné pozorně řešit detaily napojení tepelné izolace těžké střechy.

Vliv střechy na tepelnou pohodu domu

Možná vás překvapí, že množství sluneční energie, které běžný dům pohltí, ať už je jakkoli natočen ke světovým stranám, je až často ohromující. Dům absorbuje v první letní den až 2 350 kWh energie, jsou-li jeho průčelí orientována přesně na sever a na jih. Míří-li průčelí na východ a na západ, je absorpce „jen” 1 735 kWh. Absorbovaná sluneční energie ohřívá povrch střechy a stěn; běžným bezdotykovým teploměrem lze naměřit i přes 70 °C. Rozehřátá střecha sálá teplo do okolního prostředí. Podstatnou roli v tom hraje relativně chladná sálavá teplota cca -30 °C modré oblohy, která je v letních parnech významným chladivým faktorem. Střecha se zbavuje tepla i při kontaktu s chladnějším venkovním vzduchem, který v létě dosahuje až k 35 °C.

Střecha, doslova klíčová součást domu, se u nás dosud provádí hlavně jako lehká z nosných dřevěných trámů, lehké tepelné izolace a fólií. Celoplošná pálená střešní krytina často tvoří její jediný významný těžký, avšak venkovní prvek, zatímco tepelná izolace je umístěna zevnitř. U dobře akumulujících domů (včetně jejich střech) lze pak dobře pracovat s tzv. denostupni, známých z energetického počítání budov.

tags: #palena #stresni #krytina #romanska #informace

Oblíbené příspěvky:

• Izolace a krytí s asfaltovou lepenkou A 330 H
• Podrobný článek o Nilfisk SC500
• Inspirace pro vaši terasu
• Vše o provětrávaných fasádách
• tipy pro balkony a lodžie