Palubkové obložení v chatě: Vše, co potřebujete vědět o estetice a funkčnosti dřevěných obkladů

Mnoho majitelů chat, kteří plánují stavbu nebo rekonstrukci své chaty, se kromě konstrukčních řešení zaměřuje také na její estetický vzhled. Obklad stavby je tradiční a oblíbenou volbou, která se dokonale hodí do prostředí, kde se chaty obvykle nacházejí. Obklad dodává chatě nezaměnitelný charakter.

Dřevěný obklad na fasády se stává stále populárnější volbou pro rodinné domy, chaty nebo zahradní domky a to nejen díky svému přirozenému vzhledu, ale i díky svým vlastnostem. Jednou z hlavních výhod použití fasádního obkladu ze dřeva je jeho estetický přínos. Dřevo je materiál, který ladí s přírodním prostředím a dodává chatě autentický vzhled.

Dřevěné obložení je přesně to, co si většina lidí představí, když se zmíní obklady v interiéru. Platí to zvláště u chat a chalup, kam palubky či desky vnáší řád, rovnost stěn a hřejivou atmosféru. Opláštění interiérů chaty či chalupy dřeva palubkami je praktické a estetické řešení, které se těší rostoucí oblibě. Tento materiál je nejen snadno dostupný, ale nabízí i širokou škálu dekorativních možností. Obkladové palubky umožňují vytvořit moderní, tradiční i rustikální styl interiéry, a to vše v rámci rozumného rozpočtu.

Výběr dřevěných palubek a jejich vlastnosti

Na trhu je k dispozici široká škála dřevěných obkladů, které umožňují přizpůsobit vzhled a funkčnost chaty přesně podle potřeb a představ majitele. Dřevo nabízí výborný poměr estetiky a funkčnosti - chrání stěny před povětrností a zároveň umožňuje objektu přirozeně dýchat.

Palubky pro interiér a exteriér

Nejznámější a historicky hojně používané jsou klasické palubky. Ty se často využívají k zakrytí spodní konstrukce střechy, ale mohou být umístěny i na obvodové stěny či příčky. Palubky v interiéru vypadají skvěle v obývacích prostorech, ložnicích, kuchyních, ale i v podkroví, kde dokážou sjednotit nerovné stěny a dodat prostoru útulnou atmosféru. V exteriéru se dřevěné palubky používají na fasády, podbití střechy, opláštění teras či zahradních prvků. Dřevěné palubky dokážou výrazně zlepšit akustiku a regulaci vlhkosti uvnitř chaty. V zimních měsících přirozeně izolují, v létě zabraňují přehřívání interiéru.

Čtěte také: Palubkové dveře: klasické řešení

Palubky jsou pro obklad stěn dobrou volbou z mnoha důvodů. Řežou se tenké, proto jsou levné a lehké. Spojují se na pero a drážku a z toho důvodu se s nimi snadno pracuje a jejich montáž zvládne i nezkušený laik. Vyrábí se i z obyčejného smrkového dřeva, představují tedy cenově výhodnou variantu ve srovnání s deskami nebo dražšími dřevinami. Můžete však upřednostnit i zajímavější kresbu či probarvení palubkového obložení z borovice či z modřínu. V nabídce palubek je navíc poměrně rozmanitý výběr z hlediska délky, šířky, jakosti (A, B, C) i profilu, který může výslednou podobu obložené stěny ovlivnit díky šířce pera. Nejoblíbenějším použitím je obložení stěn a stropů, zakrytí starších konstrukcí nebo sjednocení prostoru.

Dělí se na obkladové a podlahové. Běžný rozměr tenké desky s perem a drážkou pro použití v interiéru je 12,5 × 96 mm, přičemž délka je obvykle od 1,5 do 4 metrů. Na skladě mohou mít prodejci i jiné rozměry včetně šířky, tloušťky i délky a připlácí se zejména za tloušťku desky.

Není vyloučeno ani použití obkladových palubek v exteriéru, tam ale vyžadují odpovídající ochranu v podobě impregnace i vrstev svrchních nátěrů.

Podlahové palubky jsou určeny k pokládce na trámkový rošt. Jejich výhoda oproti prknům či fošnám spočívá v možnosti spojovat je na pero a drážku a docílit tak jednolité plochy bez škvír. Jsou silnější a kvalitnější, ale pokud jste ochotni zaplatit za obložení vyšší cenu, lze je použít i pro obklady.

V obou případech mívají palubky z rubové (vnitřní, nepohledové) strany vyfrézované drážky, což usnadňuje práci (hned vidíte, jak deska patří), ale zároveň znemožňuje jejich oboustranné použití.

Čtěte také: Vchodové dveře z masivu – palubkové provedení

Jakostní rozlišení palubek vychází z jednotné normy a znamená, že nejlevnější desky nejnižší jakosti mohou mít v určitém procentu díry od suků a praskliny. Nákup se vyplatí v případě, že počítáte s větším ořezem, díry lze zapravit dřevěnými zátkami.

U vnitřních obkladů můžeme volit poměrně tenké palubky. Není na ně totiž vyvíjen takový tlak, jakému musí čelit podlahovky. Užívá se zpravidla palubek o síle 15-19 mm. Manipulace s nimi je díky nízké hmotnosti snadná a jejich montáž hravě zvládnete. Venkovní palubky naopak čelí rozmarům počasí. Chrání fasádu vašeho domu jako štít, a proto musí být masivnější než dřevo určené do interiéru. Jejich sílu určuje i druh dřeva, ale zpravidla se pohybuje v rozmezí 20-30 mm.

Výběr dřeva pro rekreační objekty

Při výběru vnitřního obložení je důležité zohlednit podmínky, kterým bude dřevo vystaveno. Interiér chaty je obvykle vystaven větším teplotním výkyvům než běžné domy, což vyžaduje správné určení rovnovážné vlhkosti dřeva a volbu vhodného profilu. Správný výběr obkladu pomůže předejít deformacím, jako je vyboulení nebo sesychání prken, které by mohly vést k vytvoření nežádoucích spár.

Základní volbou je smrk nebo borovice - dřeva typická svou pevností a odolností. Pro interiér doporučujeme světlejší povrchy, které odlehčí menší prostory. Na venkovní fasády se hodí tvrdá dřeva, jako sibiřský modřín. Všestranné smrkové dřevo je ale rovněž dobrou volbou. O svou fasádu se nemusíte bát.

Specifickým typem jsou terasové palubky, které jsou určené pro realizaci venkovních podlah. Za tím účelem jsou opatřeny rýhovaným protiskluzovým profilem. Ideálním materiálem jsou tvrdá dřeva.

Čtěte také: Rozměry palubkových dveří

Montáž palubkového obložení

Postup obkládání je víceméně shodný pro všechny deskové dřevěné obklady. Základem je vždy rám (rošt) na stěně, na který se palubky přibíjejí nebo šroubují. Palubkami lze obkládat i stěny či záklop podkrovních interiérů z OSB desek či jiných dřevitých materiálů, ať už s provětrávací mezerou (na rošt), nebo rovnou na desky.

Dřevěné palubky mohou být montovány vodorovně, svisle nebo šikmo. Vodorovná instalace je nejběžnější a je doporučována pro lepší odvod vody.

Příprava před montáží

Dřevo na obložení si domů přivezte už dva týdny předem a nechte ho přímo v místnosti, kde jej pak budete montovat. Díky tomu se aklimatizuje, dosáhne stejné vlhkosti, jakou máte doma, a nebude se kroutit. Pro práci používáme palubky kvalitní a suché, bez vypadávajících suků a bez pryskyřice. Pokud je to možné, necháme je ležet několik dní před použitím v místnosti, kde budeme obklad montovat, aby se ztemperovaly a vlhkostně aklimatizovaly.

Materiál a nářadí

  • latě 4×2 cm
  • hmoždinky
  • vruty do hmoždinek
  • palubky
  • sponky na upevnění palubek
  • kolářské hřebíčky
  • rohové zakončovací lišty
  • zakončovací lať nebo zakončovací prkno
  • lak, lazura, protiplísňový nátěr

Nářadí:

  • tužka
  • vodováha
  • svinovací nebo skládací metr
  • úhelník
  • elektrický šroubovák
  • elektrická příklepová vrtačka
  • vrták do zdiva
  • vrták do dřeva
  • kladívko
  • přímočará pilka
  • vykružovací pilka
  • pokosnice nebo pokosová pilka
  • smirkový papír
  • štětec

Postup montáže

  1. Nejprve si pomocí vodováhy vyznačíme na stěnu výšku obkladu, horní hranu palubek, a místa, kde budou připevněny podkladní latě. Podkladní latě na stěnu upevníme vruty do hmoždinek.
  2. Dřevo na podkladový rošt zpravidla není potřeba ničím natírat. Jestli ale obložení montujete na vlhkou stěnu, ochraňte ho alespoň impregnací. Mezi stěnu a podkladové latě ideálně vložte taky pryžovou podložku. Dřevo tak nebude vlhnout a bobtnat.
  3. Rošt montujte kolmo k plánovanému směru obkladových palubek. Pokud tedy obložení bude vertikální, podkladové latě namontujte horizontálně a naopak. Latě začněte připevňovat od středu a postupujte ke krajům. Vždy v pravidelných rozestupech. Vyhnete se tak pnutí dřeva a prohnutí podkladových latí. Maximální mezera mezi latěmi by měla být jeden metr. Čím hustší rošt, tím pevnější bude obložení a palubky se nebudou časem deformovat. Latě připevňujte pomocí natloukacích hmoždinek ve vzdálenosti asi 40 cm.
  4. Používejte nerezové nebo pozinkované šrouby a hřebíky, aby se zabránilo korozi. Šrouby by měly být zapuštěny pod povrch dřeva a díry by měly být vyplněny tmelem.
  5. Délku obkladu na stěně přeneseme na podkladní latě pomocí metru a úhelníku. Po orýsování latě pilkou zkrátíme. Volíme latě o profilu 4x2cm. Při montáži vodorovného roštu nesmíme zapomenout ponechat v podkladních latích mezery, které umožní průchod vzduchu a tím větrání prostoru za palubkovým obkladem.
  6. V pravidelných vzdálenostech asi 50 až 70 centimetrů do podkladních latí předvrtáme otvory pro připevnění na stěnu. Zahloubíme je větším vrtákem neb zapouštěcí hvězdičkou ve vrtačce. Rozteče otvorů pro hmoždinky si přes předvrtané otvory v latích přeneseme na stěnu. Tak nejpřesněji určíme, kde budou hmoždinky.
  7. Potřebné otvory pro hmoždinky vyvrtáme příklepovou vrtačkou. Kladívkem zaklepneme hmoždinku do vyvrtaného otvoru. Typ a vhodnou velikost hmoždinky vybíráme podle druhu a materiálu stěny. Délka vrutů ve hmoždinkách musí být taková, aby pevně držely ve hmoždince a zároveň přichytily podkladní lať cca 2 cm silnou. Ještě před montáží musíme podkladní latě opatřit impregnačním nátěrem.
  8. Nyní přišroubujeme podkladní latě pomocí vrutů do hmoždinek ve stěně. Práci nám urychlí a zpřesní použití akumulátorového šroubováku s momentovým klíčem s nastavitelným momentem dotažení. Latě jsou připevněny tak, že horní lať lícuje s budoucí horní hranou obkladu. Spodní je cca 10cm nad zemí. Je-li obklad vyšší než cca 70cm, je nutné použít ještě středovou lať. Nesmíme zapomenout srovnat i svislost obkladu. V případě potřeby podkladní lať podložíme vhodnou podložkou, například odřezkem laťky nebo sololitu.
  9. Ještě jednou si pomocí metru změříme na několika místech vzdálenost od podlahy k horní lati. Latě jsou sice v rovině podle vodováhy, podlaha se však může mírně propadat a délky palubek by se tak mohly lišit. Naměřenou výšku obkladu přeneseme na palubky. Je-li výška obkladu všude shodná, můžeme označovat vždy několik palubek najednou. Úhelníkem pak vyznačíme kolmici a místo řezu.
  10. Palubky můžeme zaříznout ostrou ruční pilkou s jemným ozubením nebo použít pilku přímočarou. Konce palubek na řezu zbavíme vzniklého otřepu pomocí brusné houbičky nebo smirkového papíru na špalíčku.
  11. Jednotlivé palubky připevníme k podkladnímu roštu pomocí kotvících kovových sponek. Ty jsou vloženy do drážky. Další palubka je pak skryje a spoj se stává neviditelný. Velikost sponek se musí shodovat se sílou drážky palubky.
  12. První palubku založíme v rohu perem ke stěně, nebo pero rovnou odřízneme. Zajistíme ji sponkou, kterou přichytíme pomocí malých hřebíčků. Sponka i hřebíčky jsou v nerezavějícím provedení.
  13. Takto postupně připevňujeme palubku za palubkou. Každá palubka je přichycena ke každé podkladní lati. Palubku zaklepneme do drážky gumovou paličkou nebo kladívkem přes prkénko, kterým chráníme okraj před poškozením. Pravidelně kontrolujeme vodováhou svislost připevňovaných palubek.
  14. Z rohu, kde se palubky potkávají, musíme opět začít zakládat řadu tak, aby bylo možné vkládat kotvící sponky. Tedy perem ke stěně a drážkou ven. Pro stávající vypínače a zásuvky můžeme v palubkovém obkladu vynechat příslušný otvor, který nakonec začistíme rohovými lištami.
  15. Potřebujeme-li mít přístup za obklad nebo chceme připojit do obkladu zásuvku, musíme v obložení vyříznout požadovaný otvor. Obdélníkové tvary i přes několik palubek nejlépe vyřízneme přímočarou pilkou, kruhové, například na zásuvku, vykružovací pilkou vhodného průměru. Montáž zásuvky přenecháme odborníkovi.
  16. U okna je zapotřebí obklad snížit tak, aby probíhal těsně pod parapetem. Palubku na styku s okenním otvorem budeme muset upravit vyříznutím. Přechodovou palubku přesně změříme a označíme. Pilkou potřebné vybrání vyřízneme tak, aby odpovídalo oběma navazujícím výškám. Ostatními zkrácenými palubkami pak pokračujeme shodně jako v předešlé části obkladu.
  17. Obklad je vhodné zakončit celou palubkou. Není-li to možné, protože stěna končí nebo potřebujeme obklad zakončit v určitém místě, změříme zbývající část a přeneseme rozměr na palubku. Tu pak podélně rozřízneme pomocí ruční nebo elektrické přímočaré pilky. Zúženou koncovou palubkou dokončíme obklad přesně tam, kde potřebujeme.
  18. Horní okraj obkladu zakončíme rohovými lištami. Jejich rozměr musí být takový, aby přesně doléhaly ke stěně přes palubku i podkladní lať. Zakončení obkladu u podlahy začistíme rovněž krycí lištou nebo prknem. Začišťovací lišty na horním okraji obkladu upevňujeme vždy k obkladu (nikoli například na stěnu nebo strop), dolní pak vždy k podlaze.
  19. V kovové nebo dřevěné pokosnici nebo pokosovou pilou si dokončovací lišty přesně upravíme. A to jak na kolmo, tak pod přesným požadovaným úhlem.
  20. Všechny lišty zkrátíme a vyzkoušíme, ale zatím je nepřipevňujeme. Nejprve je zapotřebí podklad i lišty povrchově upravit a to se nám bude lépe provádět zvlášť bez jejich připevnění.
  21. Provedeme konečný nátěr. Opravíme jím i případná poškození vzniklá montáží. Na palubky a jejich povrchovou úpravu použijeme vhodnou lazurovací barvu. Její odstín si můžeme nejprve vyzkoušet na odřezku. Měl by být takový, aby ladil s ostatními částmi nebo odstíny barev v interiéru nebo domu. Natřeme i lišty. Stěnu a podlahu můžeme chránit při natírání krycí krepovou páskou a mikrotenovou folií. Po dostatečném zaschnutí barvy a dokončení povrchové úpravy lišty připevníme kolářskými hřebíčky s malou hlavou.

Postup práce neklade nějaké zásadní nástrahy ani v případě, že to děláte poprvé. Je nutné dobře ukotvit rošt, do nekvalitního zdiva třeba i na chemickou kotvu. Pomocí vodováhy upevněte krajní palubku tak, aby byla dokonale svislá či vodorovná podle toho, zda desky montujete vertikálně, nebo horizontálně. Nasazení drážky na pero či naopak nasazení pera do drážky jde většinou snadno, ale může se stát, že jsou spoje nekvalitně vyřezány, deska je mírně prohnutá nebo jste už namontovanou předchozí palubku přitloukli příliš na těsno. Nejde-li to, nedorážejte další palubku přílišnou silou ani nešetrným poklepem, tenké pero pak často praskne. Je-li palubka prohnutá nebo jinak zdeformovaná a „vyskakuje-li“ na jedné straně z drážky, zatímco ji na druhé straně doklepáváte, vyměňte ji za jinou. Nahraďte ji i v případě, že pero praskne, ve spoji by to mohlo být vidět.

Způsoby připevnění palubek

Palubky můžete namontovat čtyřmi různými způsoby:

  1. Sponkami: Jsou neviditelné, jednoduché k použití a obklad s nimi můžete kdykoliv demontovat bez poškození palubek. Při výběru sponek dejte pozor na jejich velikost. Například k palubkám o rozměru 12,5 x 96 mm budete potřebovat sponky č. 3. i hřebíčky na připevnění.
  2. Kolářskými hřebíčky (bez hlavy): Můžete je přitlouct přímo do plochy palubky, kde budou viditelné, nebo přes pero pod úhlem 45°, aby spoje nebyly vidět. Nepřibíjejte je přes drážku, palubka je v tomto místě slabá a dřevo by mohlo prasknout.
  3. Vruty do lišt: Rychlý a neviditelný způsob, jak palubky připevnit. Vrut navrtáte do pera pod úhlem 45°, se vruty schovají v drážce.
  4. PZ vruty: Spoje jsou s nimi viditelné, proto se v interiéru tolik nepoužívají. Dejte si pozor, abyste vruty namontovali vodorovně v jedné řadě a výsledek tak nevypadal ledabyle. Použít můžete i okrasná zakončení vrutů.

Ochrana a úprava dřevěného obložení

Kvalitní povrchovou úpravou životnost obkladu pouze prodloužíme, vhodné jsou vodou ředitelné lazurovací barvy, které zvýrazní kresbu dřeva. Vybírat můžeme z přírodních i pastelových odstínů. Nesmíme zapomenout ani na ochranu podkladních latí a zadní strany palubek před vlhkostí a plísní.

Pokud plánujete palubky natřít bezbarvým voskem, můžete to udělat až po montáži. Jinak je ale potřeba palubky natírat ještě před montáží, abyste se dostali do všech záhybů. Na každé palubce natřete vrchní pohledovou stranu, všechny hrany a pero. Nezapomeňte taky na lišty. Dřevěný obklad by měl být pravidelně kontrolován a podle potřeby ošetřován.

Povrchová úprava obkladových palubek na chatě hraje klíčovou roli nejen v ochraně dřeva, ale i ve vytvoření útulného venkovského interiéru. Výběr vhodných materiálů a technik zajišťuje dlouhou životnost dřeva a přispívá k estetickému vzhledu, který dokonale ladí s přírodními prvky okolí. Správně zvolená povrchová úprava tak nejen zvyšuje odolnost a funkčnost obkladů, ale také dotváří celkovou atmosféru chaty, čímž přispívá k příjemnému pobytu a relaxaci v souladu s přírodou.

Typy povrchových úprav

Různé způsoby úpravy povrchu zdůrazňují zvolený styl interiéru. Nejvěrohodnější a nejobligátnějšími metody povrchové úpravy jsou olejování, lakování, moření a voskování.

  • Olejování: Tato metoda zdůrazňuje přirozenou krásu dřeva a poskytuje mu hluboký, teplý vzhled. Oleje pronikají hluboko do dřeva, což zajišťuje dlouhotrvající ochranu a zvýrazňuje texturu a barvu dřeva.
  • Lakování: Lakování nabízí vysokou úroveň ochrany proti poškrábání, vlhkosti a nečistotám. Lesklý nebo matný povrch laku dodává dřevěným palubkám elegantní vzhled a je snadno čistitelný.
  • Moření: Moření palubek se používá k tomu, aby dřevo získalo požadovaný barevný odstín, aniž by zakrylo jeho přirozenou texturu. Mořidla pronikají do povrchu dřeva a mohou být použita k dosažení široké škály barev, od světlých tónů po tmavé.
  • Voskování: Voskování poskytuje dřevu jemný lesk a přírodní vzhled. Vosky vytvářejí ochrannou vrstvu na povrchu dřeva, která odpuzuje vodu a nečistoty.

Předběžná úprava a nátěry

Nezávisle na zvoleném způsobu musí materiál projít předběžnou úpravou: každá deska se obrousí, z povrchu se odstraní prach, dal na desky se nanáší antiseptikum, pokud je dřevo náchylné k hnilobě. Pokud panujete natírat nové desky, povrch nejprve obruste do hladká, barvu naneste po vrstvách, sledujte zachování kresby. Jakmile dohasnete požadovaného efektu, desky opět obruste - tím se odstraní zvednutá vlákna. Kompletně hotové palubky namontujte na stěnu.

Po prvním nátěru se mírně zvednou dřevěná vlákna. Zbruste lehce povrch palubek smirkovým papírem o hrubosti 120 - 180 a pak teprve naneste druhý nátěr. Dřevěný obklad tak vydrží delší dobu jako nový, jeho povrch bude hladší a barva intenzivnější.

Speciální techniky a barevné řešení

Přirozený vzor dřeva přitahuje pozornost a může způsobit vizuální nevyváženost v malých nebo nepravidelných místnostech. Pro zmírnění tohoto efektu se používá husté nebo poloprůhledné nátěry. Obkladové palubky mohou být skvělým nástrojem pro vytvoření akcentní stěny, čim dodají prostoru charakter a zajímavost. Tady pak záleží na hře s barvy, tvary a doplňky. Můžete experimentovat s různými vzory. Monochromatická úprava zahrnuje použití jediné barvy v různých odstínech, tónech a sytostech v celém prostoru. Tento přístup s využitím obkladových palubek vytváří elegantní, harmonický a klidný vzhled. Palubky v různých odstínech jedné barvy dodají interieru hloubky a zajímavosti. Tmavší odstíny na dolní části stěn a světlejší na horní části mohou vytvořit příjemný gradient. Přidání různých textur (matné/lesklé/hrubé) pomůže dodat prostoru hloubku.

Kartáčování dřeva je technika, která se používá k vytvoření reliefního povrchu na dřevěných materiálech. Tento postup zvýrazňuje přirozenou strukturu dřeva. Tato textura je nejen vizuálně atraktivní, ale také příjemná na dotek. Zvýraznění letokruhů a přirozených vzorů dřeva přidává přírodní a organický prvek do interiéru. To je ideální pro ty, kteří chtějí přinést kousek přírody do svého domova. Kartáčované dřevo může být ošetřeno různými barvami a nátěry, které mohou dodat další vrstvy barevných tónů. Drásove palubky mohou být klíčovým prvkem v moderním venkovském stylu, kde se kombinují tradiční prvky s moderními akcenty. Například kartáčované dřevěné stěny mohou být kombinovány s moderním nábytkem a minimalistickými doplňky. Na stěnách a stropech také palubky vytvářejí výrazný a zajímavý prvek, který může být hlavním fokusem místnosti. Kartáčované podlahy jsou odolné a praktické, a zároveň přidávají texturu a teplo pod nohama.

Použití bílé barvy na palubkách nejen rozšiřuje prostor, ale také umožňuje bezproblémové začlenění dřeva do interiéru. Bílé palubky jsou ideální pro podkrovní prostory, kde snižují vizuální přeplněnost. Světlé dřevěné obklady vyhlazují rohy a zvyšují stropní prostor, čímž přidávají interiéru vzdušnost. V místnostech s vysokými stropy lze použít opačný efekt s tmavým vrškem a světlým spodkem.

Důležité tipy a doporučení

Ochrana v exteriéru

Vnější obložení plní nejen ochrannou funkci, ale je také významným designovým prvkem. Při jeho volbě je vhodné brát ohled na lokalitu, kde se chata nachází (například jiné požadavky jsou v podhůří Krkonoš a jiné v zahrádkářské kolonii), a také na velikost a členění stavby. Dřevo na fasádě je nejvíce ohrožováno sluncem a vodou. Ochránit ho lze například dostatečně vysokým soklem, který odděluje dřevo od země a zabraňuje stříkání vody na obklad. Přesahy střechy pak chrání dřevo nejen před deštěm, ale i před silným slunečním zářením. Zajistěte, aby spodní hrana obkladu byla dostatečně vzdálena od země (minimálně 30 cm), což zabrání nasávání vlhkosti z půdy.

Dilatační mezery

Dřevo neustále pracuje a rozpíná se, proto je potřeba myslet na dilatační mezery. Mezi palubkami a stěnou nebo stropem (v rozích) nechte asi 8 mm širokou mezeru, kterou nakonec zakryjete lištou.

Využití palubek v interiéru

Palubky a obklady z nich se hodí nejenom do chat a chalup. Jsou vhodné i pro přírodně zařízené interiéry domů, bytů i jako záklop izolace v podkroví. Užitečné jsou také pro zakrytí nevzhledných nebo studených stěn. Umožní snadno přidat dodatečnou tepelnou izolaci. Ochrání stěny namáhané otěrem například v úzkých chodbách, za židlemi v jídelním koutu nebo na schodištích. Snadno za nimi povedeme kabely a elektroinstalaci. Stejně jako zabezpečovací systémy. Nezastupitelné místo mají i při podbíjení střech nebo při stavbě dřevěných štítů domů.

Příklad rekonstrukce vnitřních stěn chatky

„Pořídili jsme si zahradu se starší chatkou, která měla vnitřní stěny obloženy nějakou starou překližkou. Rozhodli jsme se pro palubky jakožto nejlevnější a pro nás dostačující řešení. Stavba stěny byla zevnitř: překližka, papírový karton, skelná vata, surové dřevěné desky (bez kůry), hliníkovo térová vrstva a venkovní palubky.

Z této vrstvy jsme zrušili překližku, papírové kartony a skelnou vatu. Nahradili to minerální vatou a teď ta otázka. Jelikož bude chata využívána převážně březen - listopad a výjimečně se zatopí v zimě, byla by vhodná namísto parotěsné folie, položit na minerální vatu např. jen difuzní folii a na ni palubky?

Jen abych to upřesnil, tato chatka 5x4m má i střešní obytnou místnost. Strop mezi spodem a horní místností jsem nechal stejně jako to bylo původně bez jakékoliv izolace a folie a tak by se nabyly jen palubky. Původní dřevěné okno bylo vyměněno za plastové. Popravdě se kvůli náročnosti montáže vyhýbám parotěsné folii, a tak hledám řešení bez ní."

V tomto případě je důležité zvážit, že rekreační objekty, kde se nezdržujete trvale, jsou vystaveny prudším výkyvům teploty a vlhkosti. Difuzní fólie by v tomto případě mohla být vhodnou alternativou k parotěsné fólii, jelikož umožňuje dřevu "dýchat" a zároveň chrání izolaci před vlhkostí. Je však vždy dobré konzultovat konkrétní řešení s odborníkem, aby se předešlo potenciálním problémům s vlhkostí a plísněmi.

tags: #palubkove #oblozeni #v #chate #na #bilo

Oblíbené příspěvky: