Přístup na střechu panelového domu: Vše, co potřebujete vědět

Přístup na střechu panelového domu je téma, které se dotýká jak technických norem a bezpečnosti, tak i možného budoucího využití těchto prostor. Ať už jde o údržbu, instalaci technologických zařízení, nebo ambiciózní projekty jako jsou zelené střechy, je důležité znát pravidla a postupy.

Technické a bezpečnostní požadavky pro přístup na střechu

Přístup na střechu se vymezí v provozním řádu budovy. Existují různé typy střech, například s provozem nebo bez provozu. Střechy bez provozu, na které je umožněn přístup jen poučeným osobám, mohou být přístupné i průlezným otvorem přes skladbu střechy nebo otvorem v přilehlé stěně. Průlezné otvory nesmějí mít žádné rozměr menší než 0,6 m, otvor v přilehlé stěně musí mít otvor alespoň 0,6 m x 1,2 m. Konstrukce, kterými se vstupuje na střechu, musí odolávat mechanickému namáhání od pohybujících se osob. Ke vstupu na střechu se doporučuje umístit informační tabulku s poučením o zásadách provozu na střeše.

Majitel nebo provozovatel zodpovídá za zabezpečení vstupu na střechu. Z požárního hlediska má být přístup na střechu volný, ovšem v praxi se často setkáváme se zámky na vstupech a žebřících. Zabezpečení závisí na požadavcích projektu (může to být i náhradní úniková cesta), ale minimálně by stačilo umístění cedule „nepovolaným vstup zakázán“. Pokud si někdo způsobí úraz tam, kam měl přístup, zodpovědnost nese provozovatel. Navíc, kdo zaplatí způsobené škody? V zimě krytina zkřehne a lehko se prošlápne. Stačí nevhodné boty, špatný způsob chůze a střecha začne protékat.

Všechny střechy domů ve správě Stavebního bytového družstva musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Každý střešní plášť vyžaduje náležitou péči a údržbu. Je nutné provádět kontrolu stavu střešního pláště, jeho čištění a tím zamezení ucpání odtokových vpustí a čištění okapových systémů. Dále je nutné provádět revize hromosvodné soustavy, servis na anténních systémech a kontrolu a údržbu technologických zařízení, které jsou na střechách umístěny. Pro tyto činnosti jsou na střechách dle potřeby realizována technická opatření, tzv. záchytné systémy, která zaručují bezpečnost při provádění výše uvedených činností. Všichni, kdo činnosti na střechách vykonávají, mají povinnost použít kotvící místa pro zajištění pádu a v případě jejich absence si musejí zajištění řešit sami nebo ve spolupráci se správcem. V současné době, kdy se na střechy domů začínají umísťovat technologická zařízení, např. fotovoltaické elektrárny, které jsou rozmístěny na velké ploše střešního systému, je obzvláště nebezpečné se pohybovat po střeše nepovolaným osobám.

Zelené střechy: Inovativní využití panelákových střech

Obyvatelé čtyř paneláků v Plzni se rozhodli ozelenit střechy svých domů. Vyjedeme výtahem do posledního sedmého patra panelového domu v Krejčířově ulici v Plzni. Pak nás čeká ještě pár schodů, po kterých se dostaneme až na střechu domu. Po dlážděném chodníku procházíme mezi trávníkem a záhony, na kterých si hoví suchomilné rozchodníky, které nejsou náročné na závlahu ani údržbu, proto se sem dobře hodí. Trávník se upravuje klasickou sekačkou. „Ještě sem přijdou šňůry na prádlo, lidi jsou zvyklí chodit ho sem věšet,“ říká předseda sdružení vlastníků Petr Linhart při prohlídce střešní zahrady. Právě v jeho hlavě se nápad na vybudování zelené střechy zrodil. Hlavní myšlenkou bylo vybudovat odpočinkovou plochu pro obyvatele domu se zelenými prvky, které přispějí k místnímu klimatu. Zeleň totiž funguje jako přirozená klimatizace a dokáže ochladit svoje okolí.

Čtěte také: Rekonstrukce paneláku s dřevěnými prvky

Střecha byla projektovaná jako pobytová už podle původního projektu z roku 1963, ale nikdy k tomuto zamýšlenému účelu nesloužila. Kvůli nevhodnému zateplení z roku 1999 na ni byl navíc omezen vstup. Střecha prošla velkou rekonstrukcí. Původní materiál se vybagroval a nahradil ho lehčí s hydroizolací a speciální úpravou pro použití substrátu k pěstování zeleně. „Ze střechy bylo vytěženo 400 tun materiálu, 200 tun se sem zase vrátilo,“ popisuje Linhart. Zeleň na střeše zabírá přes 600 metrů čtverečních. Více než polovinu plochy tvoří trávník, který se upravuje běžnou sekačkou, zbytek pak suchomilná vegetace. Část zbývající plochy střechy je pokryta kačírkem, kterým bude moci prorůstat další zeleň. Funkce zeleně na střeše ale není jen okrasná a rekreační, byť to byl hlavní motiv k jejímu vybudování. Má lépe zadržet a omezit odtok srážkové vody, zlepšit mikroklima v místě a snížit prašnost.

Myšlenka do budoucna je taková, že díky výměníkové stanici ve sklepě domu se dešťová voda, která ze střechy steče, vrátí zpět a bude sloužit k zavlažování. „Postupně se tak odřízeme od dešťové kanalizace. Stavební práce na střeše začaly loni. Celá rekonstrukce, včetně zelených ploch, vyjde na téměř sedm milionů korun. Společenství vlastníků si vzalo pětimilionový úvěr, 600 tisíc korun získalo od města Plzeň. Panelák v Krejčířově ulici je vůbec první v Plzni (a dost možná i v Česku), který má zelenou střechu. Sdružení věří, že se podobné projekty rozšíří a brzy bude v Plzni víc takových domů. Ozeleňování budov, respektive střech a fasád, je teď téma spojené s bojem proti suchu, a to především ve městech. Zeleň má klimatizační funkci, v horku ochlazuje okolí, kromě toho také tlumí hluk a snižuje prašnost.

Konstrukční soustava V-OS a její střešní řešení

Konstrukční soustava V-OS je ostravská soustava pro obytné věžové domy, která vznikla v šedesátých letech. Bezesporu dominantní charakteristický prvek věžových domů V-OS jsou pásová okna, dopřávající těmto věžákům elegantní vzhled a nápad. Bohužel při revitalizacích drtivá většina V-OS o tento vzhledový prvek přišla. Existují také varianty s celolodžiovými průčelími. Střešní terasa je originálním prvkem věžových domů V-OS. Terasa je vidět i z ulice, protože jí obklopuje částečně odhalená skeletová konstrukce. Štíty jsou vždy stejné a v jejich mírně zapuštěném středu se nachází sloupec malých sdružených balkónů, vedoucích do kuchyní dvou sousedících bytů.

Konstrukční soustava V-OS byla vyvinuta Krajským Projektovým Ústavem v Ostravě roku 1963 a o rok později byl v Ostravě Porubě na ulici Ježkova 2 postaven první prototyp. Vývoj soustavy V-OS byl inspirován obdobným švédským systémem (tažené jádro a skelet) a proto se těmto domům v rodné Porubě lidově říká „Švéďáky“. Soustava V-OS je samostatná soustava, i když stropní panely užité u V-OS jsou shodné s těmi v soustavě T08B. T08B je totiž celostěnový systém s příčným nosným systémem, kdežto V-OS je skeletové konstrukce s monolitickým jádrem.

Základem celého domu je monolitické jádro, budované posuvným bedněním. V tomto jádře se nacházejí společné prostory - výtahy, schodiště a podesty s přístupy do bytů. Kolem monolitického jádra se nachází montovaný skelet, který sestává z prefabrikovaných železobetonových sloupů, průvlaků a ztužidel. Na průvlacích skeletu jsou uloženy stropní panely s rozponem šest metrů, které jsou tak nejdelší v ostravské bytové výstavbě. Železobetonové stropní dílce jsou dutinové a jejich tloušťka je 200 mm. Po pokládce stropních panelů byly všechny mezery mezi jednotlivými dílci vyplněny betonovou zálivkou, čímž došlo k zmonolitnění celého zastropeného podlaží. Díky zmonolitnění stropů měly V-OS vysokou tuhost, která na poddolovaném Ostravském území přišla vhod.

Čtěte také: Článek o zásazích hasičů u požárů střech

Příčky v bytech jsou zděné nebo panelové, jejich tloušťka je 60 mm. Na průčelích je obvodový plášť vodorovně členěn na pásy oken s meziokenními izolačními vložkami (MIV) a pásy parapetních panelů. Střecha je plochá s vnitřními spády a je nepochozí. Na stropních panelech byl násyp ze škváry o síle 120 mm s minimálně jednoprocentním spádem. Střešní část s terasou měla původně střechu pochozí, zakončenou teracovou dlažbou. Toto řešení se však do dnešních dní nezachovalo a většina střech na terasách musela být už za minulého režimu opravena a teracová dlažba byla nahrazena klasickou střešní krytinou. Střešní terasa může být buď skrz celou střechu (dvě terasy rozdělené strojovnou výtahů), nebo se terasa nachází jen na jedné polovině střechy, druhá polovina je pak obydlená. Do bytů v této polovině se dá dostat pouze po schodišti.

Fáze výstavby V-OS panelových domů

  1. Na základové desce bylo posuvným bedněním vybetonováno tuhé monolitické jádro.
  2. Do jádra byla umístěna jednoramenná schodiště z oceli.
  3. Po dostavbě jádra započala výstavba skeletové části domu, včetně podzemního a nástupního podlaží.
  4. Před zastropením nástupního podlaží byly do prostor budoucích bytů sneseny umakartová bytová jádra a panelové příčky.
  5. Na obvodové příčné průvlaky byly zavěšeny štítové obvodové panely, poté následovala pokládka stropních panelů.
  6. Parapetní panely obvodového pláště byly ukládány na ztužidla skeletu.
  7. Po pokládce stropních panelů se provedla zálivka ve spárách a začala výstavba skeletu typického podlaží.
  8. Poslední podlaží se střešní terasou se stavělo mírně odlišně, s částečně obnaženým skeletem a omezeným zastropením.
  9. Po dokončení hrubé stavby byly vyzděny příčky a následovala finální úprava podlah.
  10. Byly vysekány drážky pro elektroinstalaci a začalo osazování oken, MIV a veškerého bytového vybavení, včetně instalace výtahů.

Společné prostory se nacházejí v tuhém monolitickém jádře a jsou osvětleny uměle. Starší typ jádra měl poměrně stísněné rozměry a výtahy byly v prosklené šachtě. V novějším typu jádra byly používány dva rozdílné výtahy - jeden nákladní a jeden osobní. Společné prostory posledních podlaží se vstupy na terasy případně do bytů vystupují za půdorys monolitického jádra a jsou jediná podlaží, ve kterých se ve společných prostorech nachází denní světlo, a to skrz luxfery ve stěně strojovny výtahů. Protipožární opatření ve společných prostorách jsou nedostatečná, celá chodba není vůbec odvětrávána a při požáru tak vzniká komínový efekt. V nejstarších V-OS byly používány dva stejné výtahy, každý s nosností 350 kg, s dřevěnou kabinou a klecovými dveřmi s okénky z čirého skla. Později byly nahrazeny novějšími výtahy s umakartovou kabinou.

Právní aspekty přístupu a instalace zařízení na střechách

Právo na přístup na střechu a instalaci vlastního zařízení je komplexní a závisí na několika faktorech, zejména u Společenství vlastníků jednotek (SVJ) nebo družstev. Pokud jste sdružení vlastníků, k vlastnímu zařízení máte vždy právo, ale i povinnost vstupu.

Ohledně instalace antén, správně bylo zamítnuto, pokud se odkazovalo na část týkající se umisťování zařízení patřícího ISP (poskytovateli internetových služeb), jestliže to celé včetně rádia bude majetek žadatele. V případě SVJ je postup, jak dostat anténu na barák, trošku jiný a je prvotně dán ZoVB (zákon o vlastnictví bytů). Obecně spoluvlastník si ve společné části domu může tuto část využívat ke svým potřebám tak, aby tím neobtěžoval/omezoval ostatní a ani ostatní jej nesmí "terorizovat". První k prozkoumání je, zda stanovy SVJ a přijaté usnesení antény nějak řeší, pokud ne, tak nastupuje obecná právní úprava. Pokud chce spoluvlastník anténu dát (nebo i něco jiného trvale umístit) na společnou část domu, měl by mít k tomu souhlas zástupce majitele (výboru SVJ).

Navíc, pokud spoluvlastník udělá zásah na domu, který mění jeho vzhled, tak musí mít souhlas všech spoluvlastníků (např. typická satelitní parabola na balkóně). Zde závisí na tom, kam to chcete dát a zda dojde tím ke změně vzhledu domu. Pokud je to na fasádu, tak většinou bude odpověď ano, pokud je to na střeše a není to odnikud vidět, tak ne a souhlas všech spoluvlastníků nepotřebuje (což se dá docílit stavebně snad jen u paneláku na ploché střeše). Pokud bude muset nějak zasáhnout do vnitřku baráku, třeba dát lišty po chodbě dolů nebo estetičtěji to zasekat do zdi, tak opět nastupuje ZoVB a na toto daný spoluvlastník si musí vyžádat souhlas 3/4 (stavební úpravy ve společné části domu bez změny velikosti podílů).

Čtěte také: Specifika paneláků se sedlovou střechou

Případně se lze odvolat na institut pokojného stavu: nikoho se neptáte, jednoho dne se to zkrátka objeví a bude to tak, pokud někdo nezačne do nějaké doby držkovat (některá rozhodnutí nejvyššího soudu uváděla rok, u něčeho je to zákonem stanoveno na déle, třeba držkování od památkářů na 3 roky), tak se daný stav má za pokojný, který nikomu nevadí a mlčky s ním souhlasí (i v případě, že jde o stav evidentně protiprávní). Když někdo začne držkovat nahlas až za dlouho, tak má relativně smůlu.

Pokud jde o rozhodování o přístupu na střechu, rozhoduje domovní schůze. Je důležité se na schůzi připravit, vysvětlit důvody a trvat na zápisu ze schůze. Pokud na střeše je stožár, nemělo by se to nedalo obhájit.

Inovativní mobilní bydlení na střechách

Vzhledem k poloze jader a půdorysnému rozměru střechy by se pozměnil nosný rošt a mohly by se tímto způsobem využít i jiné střechy než panelového domu typu T06B. Ke stávajícím jádrům protaženým nad střešní rovinu se kontejnery připojují z vnější části, nikoliv integrováním jader do interiéru. Flexibilitu klademe v našem návrhu na první místo. Z toho důvodu vymýšlíme konstrukci, která bude z hlediska výstavby rychlá, nenáročná, bez velkého zásahu do stávající konstrukce. Návrh se nikterak nesnaží o dostavbu panelového domu, která by vycházela ze současného stavu, či na něj nějakým způsobem navazovala. Naopak vytváříme na střeše domu odlišný svět singlů v protikladu k nižším patrům, kde se vyskytují rodinné prototypy. Singlové nenarušují život stávajících obyvatel a naopak. Výstavba proběhne pomocí jeřábu, který bude zdvihat jednotlivé jednotky kontejnerů, které budou předem vybavené a připravené k následné sestavě do bytových komplexů, která proběhne na střeše.

Na střechu jsou kontejnery kladeny do nosného příhradového roštu, který kopíruje modul. Díky tomuto systému není nutná přestavba stávající střechy. Ta by byla maximálně před osazením roštu patřičně zaizolována. Přístup na samotnou střechu je proveden v rámci kontejneru uloženého ve svislé poloze „plazícího se" po fasádě domu. Prostor určený kontejnerové zástavbě je na střeše vytyčen rámem, jež tvoří zároveň i nosnou konstrukci pro schodiště, ale především také pro jeřáb s kočkou, který umožňuje další přeměny seskupení v horizontálním i vertikálním směru v rámci jedné střechy. Například posuny za lepším výhledem, přátelštějším sousedem apod.

Ekologičnost tohoto návrhu vidíme nejen v samotném použití lodních kontejnerů, které pravidelně po 3 letech ztrácí své využití, ale také v tom, že se ztrátou atraktivity lokality se singles přestěhuje bez sebemenšího zanechání stopy ve formě neobyvatelných opuštěných objektů. Snadná přemístitelnost hotových buněk je obecně nespornou výhodou (mobilní domy jsou ve světě na vzestupu). Zdravotechnický systém řešíme co nejjednodušším způsobem. V souvislosti s návrhem, jehož výhoda spočívá především v rychlosti výstavby, v mobilitě a tedy v co nejšetrnějším zásahu do okolní konstrukce, využíváme stávající instalace paneláku. Vytahujeme pouze instalační šachty a stoupačky do takové úrovně, aby bylo možné se bez problémů pomocí prefabrikovaného systému kontejneru napojit na vodu a na kanalizaci. Každý kontejner se napojí k vytaženému jádru. Rozvody uvnitř kontejneru jsou vedeny buď ve stěnách, nebo v podlaze (kanalizace). Do kuchyní se případně, z hlediska větší vzdálenosti od stoupacího splaškového potrubí, dodá přečerpávací zařízení. Vytápění kontejnerů je zajištěno elektricky, což je v tomto případě nejefektivnější a nejjednodušší varianta.

tags: #panelak #pristup #na #strechu #informace

Oblíbené příspěvky: