Parotěsné zábrany ve střechách: Vše, co potřebujete vědět

Parozábrany ve střechách mají nezastupitelnou úlohu z hlediska funkčnosti zateplených střech. Primárním účelem parozábrany je zabránit nebo zbrzdit pronikání vodních par do tepelné izolace tak, aby v ní nekondenzovaly vodní páry vůbec, nebo jen v minimální míře. Zavlhnutí tepelných izolací totiž dramaticky snižuje jejich funkčnost. Voda je velmi dobrý vodič tepla a každé 1% zavlhnutí znamená snížení účinku některých tepelných izolací až o 30%. U většiny střech se dnes klade velký důraz na funkčnost parotěsné zábrany. To platí jak pro šikmé, tak pro ploché střechy. Má za úkol zamezit průniku vodních par do souvrství umístěného nad ní. Může plnit i úlohu pojistné izolace stavby před dokončením celé střešní konstrukce.

Typy parozábran a jejich funkce

Z pohledu minimalizace proniknutí vodních par do konstrukcí rozdělujeme materiály na parobrzdy a parozábrany. Účinek těchto materiálů se dá měřit v ekvivalentní difuzní tloušťce (označení např. sd, které je ekvivalentem k odporu, který by kladl sloupec vzduchu, aby měl stejný účinek jako materiál. Parozábrana (parobrzda) pod sebou (v interiéru) zadržuje vodní páry tak, aby nepronikaly (nebo pronikaly jen ve velmi omezeném množství) do dalších materiálů konstrukce, převážně do tepelné izolace.

Parozábrany z plastové fólie

Parotěsnicí vrstva z plastové fólie v ploše obvykle velice dobře brání difuzi vodní páry. Často se navíc používají materiály s tenkou hliníkovou vrstvou. V takovém případě je difuzní odpor velice dobrý. Pokud se v parozábraně vyskytuje z jakéhokoliv důvodu netěsnost, snižuje se difuzní odpor vrstvy jako celku. Ve skladbách střech však tyto parozábrany obvykle plní i vzduchotěsnicí funkci. Porušení vzduchotěsnicí vrstvy znamená proudění vzduchu skrz skladbu střechy. Vzduch, který proudí z interiéru skrz skladbu ven, s sebou nese značné množství vlhkosti, která na chladných površích uvnitř skladby kondenzuje, případně namrzá. Ve větrném počasí může vzduch naopak proudit z exteriéru do interiéru, a tím způsobit pronikání chladného vzduchu, aniž je otevřené okno, dále ochlazování povrchu konstrukcí a s tím spojenou případnou kondenzaci vlhkosti. Z uvedených důvodů by parotěsnicí vrstva z tenké plastové fólie neměla být jedinou vzduchotěsnicí vrstvou ve skladbě střechy.

U šikmých střech jsou nejvíce využívány parozábrany (parobrzdy) na bázi například polyolefínové fólie vyztužené mřížkou. Tyto mají pouze funkci parobrzdy/parozábrany. Dále se u šikmých střech používají parobrzdy (parozábrany) opatřené z jedné strany (interiérové) tenkou kovovou fólií. Tento typ parozábrany funguje částečně i jako „zrcadlo" odrážející část tepla zpět do interiéru.

Asfaltové parozábrany

Pro ploché střechy jsou užívány parozábrany například polyetylenové, o dostatečné tloušťce materiálu, nebo asfaltové pásy a asfaltové pásy s kovovou vložkou (vysoce účinné). Nejúčinnější parotěsné zabrány (s nejvyšším difuzním odporem) pro ploché střechy obsahují ve své konstrukci vrstvu, která neumožní průnik vodních par. Většinou se k tomuto účelu používá hliníková folie kombinovaná s nosnou vložkou, popřípadě hliníková folie se speciálním povrchem (např. poplastovaná) a opět v kombinaci s nosnou vložkou. Asfaltové parotěsné zábrany nejsou po dokončení střešního systému vystaveny působení UV záření a nepotřebují tedy žádnou speciální ochranu. Často se proto pro krycí vrstvy používá oxidovaný asfalt.

Čtěte také: Zajistěte dlouhou životnost podlahy s parotěsnou fólií

Parozábrana ve skladbách s tepelnou izolací nad krokvemi se nejčastěji vytváří z asfaltových pásů. Používat by se měly pásy tzv. natavitelné, které se označují písmenem S. Pro parozábranu lze použít jak starší typ pásů z tzv. oxidovaného asfaltu i novější modifikované pásy. Z důvodu pevnosti pásu a jeho kotvení se doporučuje používat pásy se skleněnou tkanou nosnou vložkou. Asfaltové pásy jsou oproti fóliím odolnější proti mechanickému namáhání.

Problémy s oxidovanými asfaltovými pásy za nízkých teplot

Jenže při aplikaci za nízkých teplot může snaha o použití cenově méně nákladných materiálů z oxidovaných asfaltů přinést řadu problémů. K riziku poškození pásů za nízkých eventuálně mínusových teplot nedochází pouze při deformaci pásů, např. skladováním „na ležato", ale také neopatrnou manipulací přemrzlých rolí, např. házení rolí nebo pouštění z výšky. Vlastní pokládka pásů z oxidovaných asfaltů s hliníkovou vložkou při denních teplotách i kolem 5 °C (v noci je však pás vystaven i mínusovým teplotám) přináší řadu problémů: pás je těžko zpracovatelný, při natavování má minimálně na konci (ze středu role) podélné praskliny v asfaltu až na hliníkovou vložku. Problémy s křehkostí oxidované asfaltové hmoty a její přilnavostí k hliníkové folii za nízkých teplot vedly k výrobě pásů s částečnou modifikací (např. -6 °C, +70 °C). Mnohdy ani tato úprava nestačí, a proto je nutné použít pás plně modifikovaný (-25 °C, +100 °C). I modifikované pásy mají vlivem hliníkové folie vyšší tuhost a obtížněji se zpracovávají, zvláště pokud se jimi musí opracovávat složitější detaily. Proto byla vyvinuta technologie výroby parotěsných zábran se speciálně upravenými vložkami bez hliníkových folií.

Příklad asfaltové parotěsné zábrany: SOPRAVAP STICK ALU FR 108

Parotěsná zábrana se sníženou požární zátěží dle DIN 18234-1 s výhřevností < 10500 KJ/m2, Jedná se o zastudena samolepicí elastomerický asfaltový pás s nosnou vložkou z hliníkové fólie dle DIN EN 13 970, jako prakticky parotěsná vrstva dle DIN 4108-3, odst. 3.1.6. (Sd > 1500 m). SOPRAVAP STICK ALU FR 108 se pokládá jako parotěsná zábrana dle platných technických pravidel pro projektování a provádění izolací polymerovými a asfaltovými pásy (abc Bitumenbahnen vdd e.V.), směrnic pro ploché střechy (ZvdH e.V.) a předpisů výrobců pro mechanicky kotvených a lepených střešních konstrukcí. Podle potřeby je nutno pracovat za podpory tepla. Podélné a příčné přesahy musí být před spojením čisté a uzavírají se stlačením. SOPRAVAP STICK ALU FR 108 se rozbaluje a souběžně celoplošně lepí na horní vlnu ocelového trapézového profilu odstraněním silikonové fólie umístěné na dolní straně. Pásy se musí podélně a příčně překrývat v šířce minimálně 0,08 m. K docílení rovnoměrného přítlaku při zpracování doporučujeme použití středových roliček, na nichž jsou pásy navinuté. U spojů ve tvaru písmene T je nutné v rozích řezat pásy našikmo. Vyniká ohebností za velmi nízkých teplot až do -25°C. Hmotnost role 22 kg, 30 rolí na paletě.

Montáž parozábran

Parozábranu je nutné realizovat s velkým důrazem na detail. Při zkoumání vlivu perforace parozábrany na její funkci bylo zjištěno, že při otvoru 0,1% plochy parozábrana funguje už jen na 10% a při 1% poškození (otvoru) už nefunguje vůbec. Zvýšený důraz na detail také znamená, že bude užito k provedení spojení jednotlivých pruhů parozábrany a k napojení parozábrany na konstrukce vhodných doplňků. Většina výrobců parozábran také dodává nebo sama vyrábí originální příslušenství jako jsou těsnicí a napojovací pásky nebo tmely. U funkční parozábrany se vodní páry zdržují v interiéru, proniká minimum.

Montáž parozábrany u šikmých střech s izolací mezi krokvemi

Parozábranu ve skladbě střechy s tepelnou izolací mezi krokvemi je třeba umístit tak, aby nebyla poškozena budoucím užíváním prostor, to znamená ne bezprostředně nad podhledovou deskou - nejčastěji sádrokartonem. Fólii je vhodné montovat po spádnici, ne vodorovně. Spoje se musí slepovat oboustranně lepicími páskami doporučenými výrobcem fólie. I za cenu větší spotřeby fólie je nezbytné umísťovat spoje fólie pod pevné podpory. Bez podpory nelze spoje dostatečně stlačit a spojit. Případně je třeba pevnou podporu vytvořit. Parozábranu je třeba stejně pečlivě napojit ne jen mezi sebou a na prostupující konstrukce, ale také na navazující konstrukce po obvodě, a to páskou, kterou systémově doporučuje dodavatel fólie.

Čtěte také: Šikmá střecha: spoje

Montáž asfaltových pásů

Pásy se nejlépe pokládají po spádnici. V přesazích se kotví do podkladu, nejčastěji k dřevěnému bednění, a to hřebíky po 10 cm nebo kotvami do dřeva. V přesazích se následně svařují. Šířka přesahu je nejméně 8 cm. Oxidované asfaltové pásy se zpracovávají při teplotách od 10 do 25 °C. Pokud podklad tvoří trapézový plech, pokládají se pásy rovnoběžně s hranami vln plechu. Plech musí být odmaštěný. Pokud podklad tvoří silikátová vrstva, je třeba, aby byla zbavena ostrých výstupků a nerovností.

Parozábrana a PIR izolace

Aplikace nadkrokevních tepelných izolačních desek PIR (tvrdá polyuretanová pěna na bázi izokianurátu) se stále rozšiřuje a s tímto trendem se zvyšuje i konkurence výrobců či dovozců PUR a PIR izolantů. Skladby šikmých zateplených střech jsou prováděny z minerální izolace vložené mezi krokve a nad či pod krokvemi. Na straně interiéru se aplikují parozábrany lehkého typu, které vykazují vysoký stupeň difuzního odporu a na straně exteriéru pojistné difúzně otevřené membrány o malém difuzním odporu. Nadkrokevní zateplení z PIR izolantu se klade na veloplošné bednění nebo přímo na krokve. PIR izolace jsou vyráběny ve dvou modifikacích. S vysokým stupněm difuzního odporu s oboustranným čistým hliníkem nebo difúzně otevřené izolace s oboustranným papírovým nosičem či sklotextilií. Izolační desky vykazují spárovou netěsnost, a proto je nutné pod nimi aplikovat celoplošně parozábrany nebo mít vyřešený vzduchotěsný spoj desek. Kotvení střešního pláště je prováděno kotevními vruty přes kontralať, pojistnou hydroizolaci, tepelnou izolaci, parozábranu a bednění do krokví. Parozábrana musí být těsná jako celá vrstva. Při montáži parozábrany lehkého typu pod krokvemi s minerální izolací mezi krokvemi vznikají netěsnosti ve spojích parozábran, v napojeních na okolní konstrukce a perforacích od vrutů, elektroinstalace apod. Při aplikaci parozábrany pod krokvemi se dosáhne cca 10% hodnoty deklarovaného faktoru difuzního odporu. Potom výpočet a realita jsou zcela odlišné. Uvedené argumentace jsou implementovány do myšlení projektantům a pokrývačským firmám, které se obtížně orientují v tom, co je pravda a co ne.

Perforace parozábrany kotevním vrutem a kondenzace

Kotevní vrut nepoškozuje parozábranu, prochází přes plné bednění do krokve. Těsnost ve dřevě je prokazatelná. Vnitřní vzduch nemá možnost infiltrovat přes krokev, bednění a kolem vrutu v místě parozábrany do vrstvy PIR izolace. Průchod vrutu tepelnou izolací je utěsněn tzv. PIR pilinami. Kolem vrutu nevzniká otevřený otvor umožňující volný pohyb vzduchu. Při průchodu vrutu přes krokev, bednění, parozábranu, PIR izolaci, pojistnou hydroizolaci a kontralať nedochází k infiltraci vnitřního vzduchu přes uvedené vrstvy do exteriéru.

Dochází ke kondenzaci na kotevním vrutu. Výpočtový odhad rizika hromadění vnitřní vlhkosti v oblasti šroubového připojení nadkrokevní tepelné izolace PIR byl proveden. Detail spojovacího kovového vrutu je ve schématu vyznačen. Při montáži střechy se kovový vrut upevňuje přes kontralať a prochází pojistnou hydroizolační vrstvou, vrstvou tepelné izolace, parotěsnou vrstvou, dřevěným bedněním a je ukotven do nosné dřevěné krokve do hloubky alespoň 80 mm. Pro tento výpočet byla výpočtově zjištěna hustota difuzního toku, který proudí vzduchovou dutinou mezi rovinami parotěsné fólie a pojistné hydroizolační vrstvy. Ve vzduchové dutině okolo dříku kovového vrutu nastane hodnota difuzního toku vodní páry nejvyšší hodnotu. Výpočty byly provedeny v prostředí výpočtového systému ANSYS za předpokladu stacionárního difuzního toku vodní páry tak, jak je stanovena metodika výpočtu roční bilance zkondenzované a vypařitelné vlhkosti ve stěně ve smyslu normy ČSN 73 0540-4 s okrajovými podmínkami uvedenými v ČSN 73 0540-3. Pro tento účel na objemovém fragmentu bylo nejprve vypočteno rozložení teplot ve výpočtovém fragmentu za okrajových podmínek teploty φi ai=+21°C a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu φi=50%, respektive se započtením předepsané výpočtové přirážky φi=50%.

Z výsledků výpočtu vyplývá, že největšího množství kondenzátu ve vzduchové dutině bude dosaženo při teplotě θe=-10°C v množství 0,018g vody. Pro další teploty v řadě již nastane výpočtový přebytek výparu nad kondenzátem. Kladná hodnota kondenzátu indikuje přítomnost kapalného kondenzátu, zde v nejvyšším množství ne celé půl kapky vody. Veličina mH2O vyjadřuje množství vodní páry nereálného předpokladu, kdy se vodní pára dostává parotěsnou vrstvou do vzduchové dutiny, kde beze zbytku zkondenzuje ve vrstvě tepelné izolace a toto množství vodní páry zkondenzuje (jde o případ zcela utěsněné desky tepelné izolace hliníkovou kašírovací fólií, která neumožní vodní páře projít do vzduchové vrstvy v nadstřešním prostoru). V tom případě by se vytvořilo 0,206g kapalného kondenzátu za období, kdy nastává vnitřní kondenzace vodní páry ve střeše (to odpovídá asi 3. až 4. kapkám vody zatížení tepelné izolace v ploše asi 0,6 a 0,7m). Shrnutím poznatků vyplývá, že konstrukce detailu v oblasti spojovacího kovového vrutu je bezpečná z hlediska rizika hromadění vnitřní vlhkosti ve střeše výše uvedeného konstrukčního uspořádání, neboť malé množství kondenzátu se spolehlivě vypaří ze střechy. V oblasti spojovacího kovového vrutu je konstrukce detailu bezpečná z hlediska rizika hromadění vnitřní vlhkosti ve střeše. Malé množství kondenzátu se spolehlivě vypaří ze střechy.

Čtěte také: Trámová střecha

tags: #parotes #do #strechy #asfaltovy #informace

Oblíbené příspěvky:

• Opravy zdiva s tmely Uniflex
• Jak vybrat a udržovat rohové lišty?
• inspirace pro velikonoční tvoření
• Likvidace stavebního odpadu
• Spojení estetiky a odolnosti laminátové podlahy