Parotěsná tepelná izolace: Klíč k energeticky úsporným stavbám

Pokud střechu necháte rekonstruovat efektivně a budete klást důraz na optimální tepelnou izolaci a kvalitní řemeslné zpracování, výrazně snížíte náklady za vytápění. Existují signály, které vám napoví, že by bylo dobré střechu opravit a nebo provést rekonstrukci. Stále častější poškození krytiny, její lámání, chybějící části, vadné oplechování a detaily jsou jasným znamením, že je třeba něco provést, aby se zabránilo poškození níže položených částí střešního pláště. Rekonstrukce střechy má nesporně smysl i tehdy, kdy není primárně poškozena krytina, ale střecha už nestačí moderním nárokům na tepelně technické požadavky. Ty jsou v současné době stále přísnější, ale vedou k výrazně lepší tepelné pohodě a hlavně k velké úspoře nákladů za vytápění. Za poslední roky se zpřísnily požadavky tepelně technické normy, což vedlo k zateplování vyššími tloušťkami tepelných izolantů. Můžete využít i dotační program Nová zelená úsporám.

Význam a funkce parotěsné zábrany

O potřebnosti parotěsné zábrany v šikmé střeše se sice dlouhodobě ví, ale nedává se již takový důraz na její správný výběr, vlastnosti a hlavně na její vzduchotěsné provedení. To vyžaduje nejen kvalitní slepení v přesazích, ale dále také vzduchotěsná napojení na všechny prostupující prvky a konstrukce. Zábrana je neopomenutelnou vrstvou každé střechy, která zabezpečuje těsnost vnitřního pláště proti prostupu vodní páry do střešní nebo obvodové konstrukce, respektive do tepelné izolace, kde vlivem změny teplot kondenzuje a tím pádem škodí. Vrstva parotěsné zábrany musí vzduchotěsně oddělit vnitřní prostory od ostatních konstrukčních vrstev a zabránit prostupu a následnému hromadění vlhkosti hlavně v tepelné izolaci. Při její absenci nebo špatném napojení parozábrany vlhkost výrazně zkracuje životnost krovu, izolace a dalších vrstev podkroví.

Při realizaci střechy se můžete setkat se dvěma pojmy - parozábrana a parobrzda. Rozdíl je ve veličině, která se označuje Sd a jmenuje se ekvivalentní difuzní tloušťka. Sd je u parozábrany např. 1000 m a u parobrzdy např. 200 m. Tedy parozábrana klade vlhkosti stejný odpor jako 1000 metrů vzduchu. Jinak řečeno, projít vlhkosti přes parozábranu trvá tak dlouho, jako když překonává 1000 m vzduchu. Parobrzda, jak už název napovídá, nezamezuje, ale brzdí. Některé parobrzdy mají schopnost odvádět přebytečnou vlhkost ve střeše zpět do interiéru, potom mají tzv. proměnlivou ekvivalentní difuzní tloušťku. Vzduchotěsnost v podkroví souvisí s parozábranou a tepelnou izolací. Vzniká utěsněním parozábrany. Čím vyšší tloušťka izolace, tím více se špatná vzduchotěsnost ve střeše projevuje. Čím více tedy dáte izolace, tím více tepla se v interiéru zadržuje. Vzduchotěsnost se zajistí zapravením parozábrany u prostupů. Důležité je se při utěsňování interiéru nedostávat do opačného extrému. Neboli nezačít bydlet v sáčku. Je potřeba následně zajistit správné větrání několikrát denně a zaručit dostatečnou výměnu vzduchu v místnosti.

Pro dodatečné zateplení poskytuje DELTA® mnohá systémová řešení, ať už jako čistě nadkrokevní, nebo v kombinaci nadkrokevní s mezikrokevní izolací - a to vždy energeticky optimálně přizpůsobené individuálním požadavkům a potřebám investora. U rekonstrukce střechy se zateplením mezi krokvemi (případně i pod krokvemi), je třeba posouzení stavu zabudované parozábrany a tepelné izolace. U systémového řešení DELTA® je možné provedení prací ze strany exteriéru i bez zásahu do obytného podkroví. V tomto případě je nezbytné použití parobrzdy se zabudovaným „vlhkostním senzorem“ DELTA®-NOVAFLEXX. Krokve se touto parobrzdou obalí shora. Před tím se izolace pod krokvemi vyjme a nahradí novou deskou (pokud skladba obsahuje zateplení pod krokvemi). V tomto případě se střecha demontuje až na vnitřní obklad. Po odstranění původní tepelné izolace a původní parozábrany se vloží mezi krokve nová vrstva tepelné izolace, na ni se položí parobrzda DELTA®-PVG PLUS. Na fólii DELTA®-PVG PLUS se pak přímo pokládají tepelně izolační desky DELTA®-MAXX POLAR. Systém DELTA®-MAXX POLAR je řešení šité na míru pro rekonstrukci střechy zaměřené na detail. Detaily jsou alfou a omegou správné funkce celého střešního pláště a není radno je podcenit. Díky našim komponentům nejen splníte normové požadavky i požadavky na možnost čerpání dotací, ale hlavně získáte dlouhodobě funkční a energeticky úspornou střechu.

Parotěsné tepelné izolace DAPE

Společnost DAPE spol. s r.o. se pevně zapsala jako první český výrobce a dodavatel tepelně reflexních a parotěsných tepelných izolací, které se vyrábějí z polyethylenových bublinových či pěnových vrstev a velmi tenkých fólií z hliníku. Tepelně reflexní izolace a parotěsné jsou ve výrobním závodě v Tišnově vyráběny již od roku 1991. K tomu se přičítá ještě vysoká paronepropustnost, která je dána vysokou paronepropustností hliníkové fólie a také paronepropustností polyetylénu, který tvoří hranice bublin nebo buněk ve struktuře pěny. A konečně zajišťují reflexní fólie DAPE i vysokou ochranu proti elektrosmogu, což je dáno vysokou elektrickou vodivostí hliníku. Je samozřejmě nutné celou nadzemní plochu obálku stavby osadit reflexní fólií.

Čtěte také: Správná instalace parotěsné zábrany s OSB

Dnes již dlouholetým výzkumem a vývojem se firmě DAPE podařilo přinést na trh několik typů výrobků, které jsou vhodné a vysoce účinné v řadě aplikací v oblasti tepelné ochrany budov. Parotěsná reflexní tepelná izolace DAPE slouží jako podpůrná tepelná izolace a současně plní funkci parozábrany. Použití parotěsné tepelné izolace DAPE s reflexními účinky typů AB a ABA přináší snížení přímých nákladů za materiál a jeho montáž, dále také snižuje náklady na svislé přesuny materiálu na stavbě. Použití parotěsných tepelných izolací DAPE s reflexními účinky typ AP3 a AP5 je vhodné také pro zateplování střešních konstrukcí, stěn dřevostaveb, pod rozvody podlahového vytápění, za otopná tělesa apod. Pro tyto izolace platí stejné výhody, které již byly popsány u typu AB a ABA. Obě tyto kategorie izolací slouží jako přídavná tepelná izolace, při dodržení stejných zásad provedení jako u parozábrany slouží současně jako parozábrana. Jejich výhodou je tedy snížení nákladů na hlavní izolaci a snížení pracnosti při provádění. Díky spojení dvou materiálů v jeden, tzn. tepelné izolace a parozábrany, vzniká menší pracnost při provádění = nižší cena.

Typy parotěsných izolací DAPE

1. Bublinková fólie s natavenou hliníkovou fólií:
   • Typ AB: Hliníková fólie je na bublinkovou fólii natavena pouze z jedné strany.
   • Typ ABA: Hliníková fólie je natavena na bublinkovou fólii z obou stran.
   Tepelný odpor je podle měření CSI Praha 0,525 m²K/W u typu AB a 0,562 m²K/W u typu ABA. To představuje součinitel tepelné vodivosti 0,0057 W/(mK) resp. 0,0053 W/(mK).
2. PE pěna s natavenou hliníkovou fólií:
   • Typ AP3: Hliníková fólie je jednostranně natavena na polyetylenovou pěnu tloušťky 3 mm.
   • Typ AP5: Provedení shodné jako u typu AP3, pouze tloušťka polyetylénové pěny je 5 mm.
3. Násobné vícevrstvé reflexní fólie: Ve kterých jsou vrstvy s natavenými hliníkovými fóliemi a vrstvy bez natavené hliníkové fólie poskládány za sebou. Tepelný odpor základního souvrství AB nebo ABA je 0,525 resp. 0,562 m²K/W, což odpovídá součiniteli tepelné vodivosti těsně nad 0,005 W/(mK). Stejný součinitel tepelné vodivosti dá také výsledek skládání, takže jde o velmi pozoruhodné hodnoty, které mohou až osmkrát převýšit součinitel tepelné vodivosti běžných izolací.

Stavební tepelné izolace jsou až z 98 % vyplněny vzduchem a při pokojové teplotě se v nich šíří teplo cca z jedné třetiny sáláním, při vyšších teplotách - např. pod rozpálenou krytinou - je to až ze 40 %. Důsledkem je, že se v rozsahu praktických teplot od -30 °C do 60 °C mění účinnost tepelné izolace až o 30 procent. K tomu ještě musíme doplnit, že u běžných tepelných izolací roste součinitel lambda s teplotou. Pomocí reflexních fólií AB, ABA nebo AP3, které kontaktně z obou stran přiložíme k izolaci, nejlépe reflexní vrstvou do izolace, můžeme vliv sálavých mechanismů transportu tepla v izolaci znatelně snížit a docílit součinitele tepelné vodivosti izolace na úrovni blízké čisté (nesálavé) tepelné vodivosti nehybného vzduchu.

Rozvody elektroinstalací se ve střeše běžně vedou ve vrstvě minerální vaty, při jejich vytažení směrem do interiéru dochází k propíchání parozábrany. Přes prostupy kabelů parozábranou dochází při nesprávném provedení k proniku vodních par do střechy a také ke značným tepelným ztrátám. Tepelné ztráty vznikají vlivem sání v těchto místech. Další velkou výhodou vzduchové mezery je možnost správného provedení ukončení parozábrany na stěně - tj. pomocí lepicích pásků na spoj parozábrana - zdivo a přítlačné lišty. Při klasickém provedení podhledu přímo na parozábranu je obtížné tento detail správně provést a může zde dojít k proniku vodních par do tepelné izolace ve střeše. Vzduchová mezera mezi hlavní tepelnou izolací a parotěsnou tepelnou izolací DAPE typ ABA zvýší tepelný odpor střechy o 0,2 m²K/W.

Fyzikální principy tepelné izolace a vlhkosti

Pokud právě řešíte dřevostavbu, určitě jste se setkali s problémem parotěsnosti. Difúzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba se liší právě možností prostupu vodních par přes jejich konstrukci. Jednou z vlastností vzduchu je, že na sebe dokáže vázat vodu (resp. vodní páry), přičemž čím teplejší vzduch je, tím více vody dokáže absorbovat. Pro příklad nám poslouží vzduch o teplotě 0°C a 20°C. Při teplotě 0°C je maximální množství absorbovaných vodních par 4,8 g/m³, zatímco při 20°C je to již 17,3 g/m³ vzduchu. Jedná se o maximální množství, které vzduch dokáže pojmout, ale v reálu se v něm tolik vodních par nacházet nemusí. Poměr mezi skutečným a maximálním možným množstvím vodních par se nazývá relativní vlhkost vzduchu (RH).

Pokud začne klesat teplota, vzduch dokáže pojmout menší množství vodních par. Jejich skutečné množství však zůstává stejné a zvyšuje se tak RH. Pokud se tak stane a RH dosáhne hodnoty 100 % (rosný bod), vzduch již nedokáže vodní páry pojmout a musí se jich "zbavit". K tomu dochází kondenzací vzdušné vlhkosti (přechod skupenství pára -> voda). Vlivem běžného chodu domácnosti vzniká v interiéru vlhko, které se snaží dostat tam, kde je vlhkost nižší - ven. Na tom by nebylo nic špatného, jenže u izolovaných staveb by došlo k prostupu vodních par skrze izolaci, kde směrem ven dochází k poklesu teploty. Vzduch se tak ochlazuje, ztrácí schopnost pojmout původní množství vodních par a dochází k jejich kondenzaci v úrovni izolace. To samozřejmě nechceme, protože se tím podstatně sníží životnost i funkce izolace.

Čtěte také: Produkty Isover pro zateplení

Jak tomu zabránit? Použitím parotěsné fólie v konstrukci! K zabránění nechtěné kondenzace vodních par v izolaci domu, umisťujeme parotěsnou fólii na interiérovou stranu. Tak dokážeme vzduch udržet při teplotě, při které dokáže absorbovat potřebné množství vlhkosti, aby nedošlo k její kondenzaci. Kdyby byla parotěsná fólie umístěna až za izolací (ze strany exteriéru), došlo by k prostupu a ochlazení vzduchu uvnitř izolace a fólie by tak ztratila smysl. Pozor si dejte při utěsňování prostupu u komínu.

Vzduchotěsnost u nízkoenergetických domů

U nízkoenergetických domů se setkáváme s požadavkem na vzduchotěsnost objektu. Vzduchotěsnosti je možné docílit několika způsoby. Parotěsná fólie mimo výše uvedených vlastností zajišťuje také vzduchotěsnost. Je však velmi citlivá na utěsnění spojů a poškození při stavbě. Další možností, jak vzduchotěsnosti docílit, je parobrzda. Stejně jako parotěsné fólie zamezí průniku vzduchu, ale vlhkost přes ni však projde. Parobrzda bývá z důvodu dlouhé životnosti nejčastěji zhotovena z OSB nebo sádrovláknitých desek. S použitím parobrzdy je nutné počítat předem a dostatečně dimenzovat údržnost nosné konstrukce. V obou případech je nutné precizně přelepit veškeré spoje a prostupy takzvanou airstop páskou nebo lepidlem na parozábrany. Zda použít parobrzdu nebo parotěsnou fólii záleží na zamýšleném typu novostavby. To doporučujeme vždy pečlivě konzultovat s odborníky!

Při hledání parotěsných fólií nejčastěji narazíte na kategorii podstřešní (střešní) fólie. Standardně jsou parotěsné fólie vyrobeny z polyetylenu (LDPE) a vyztuženy armovací mřížkou. Dále existují fólie s hliníkovou vrstvou, která slouží k odrazu tepla zpět do místnosti a snižuje tak tepelné ztráty. Nejdůležitějším parametrem při výběru parotěsné fólie je její difúzní odpor.

Tabulka: Srovnání typů parotěsných izolací DAPE

Při outdoorových aktivitách je jednou z velmi důležitých složek komfortu ochrana před nepříznivými vlivy nízkých teplot na lidské tělo. Pokud nemáme k dispozici externí zdroje energie, připadá v úvahu pouze pasivní ochrana pomocí tepelné izolace. To, co vydává energii, je lidské tělo, a tepelná izolace má zajistit, aby se tato vydávaná energie pokud možno neztrácela. Teplo se vždy šíří od místa s vyšší teplotou k místu s nižší teplotou. Existují tři mechanismy - záření, vedení nebo proudění. Při tepelném záření dochází k vyzařování energie ze zdroje ve formě elektromagnetických vln a jeho následnému pohlcování ozařovaným tělesem. Zdrojem je jakékoli těleso s nenulovou absolutní teplotou a vyzařovaná energie je úměrná čtvrté mocnině této absolutní teploty. K přenosu tepla zářením není třeba žádné zprostředkující médium, teplo se tímto mechanismem šíří i ve vakuu.

Další dva mechanismy přenosu tepla, tedy proudění a vedení, probíhají pouze v prostředí, které je vyplněno nějakou látkou. Příčinou šíření je neustálý pohyb částic hmoty. Vzájemným působením mezi jednotlivými částicemi dochází k předávání kinetické energie a to tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání teplot. V případě proudění je zprostředkující látkou kapalina nebo plyn. Přenos tepla tímto mechanismem je možné omezit, pokud zabráníme pohybu zprostředkující látky. Při vedení se tepelná energie šíří v nepohyblivé hmotě. Teplo je předáváno jako mechanická energie při vzájemném působení sousedních molekul. Čím je tedy prostředí řidší (sousední molekuly jsou více vzdáleny), tím je přenos tepla tímto mechanismem menší. U pevných látek a kapalin je vzdálenost molekul řádově shodná. U plynů je však o několik řádů vyšší. Proto jakýkoli plyn, tedy i vzduch, je lepší izolant pro vedení tepla než jakákoli pevná látka. Z toho, co jsme si až doposud řekli, jednoznačně vyplývá, že nejvhodnější izolační materiál musí být vzduch, pokud se nám podaří zabránit jeho proudění. Izolační vrstva musí být proto rozdělena na velké množství malých „komůrek“ a dělící stěny musí mít co nejtenčí, aby příliš nesnižovaly tepelný odpor.

Čtěte také: Zvýšení tepelného komfortu v podkroví

tags: #parotesna #tepelna #izolace #polar #informace

Oblíbené příspěvky:

• komplexní průvodce údržbou marmolitu
• Recenze dřevěných výrobků
• Firmy v regionu Havlíčkův Brod
• Instalace MDF panelů (10 mm)
• Dvířka z masivu do kuchyně