PergolyPasivní dům: Izolace, okna a stínění žaluziemi pro maximální úspory
Pasivní dům je budova navržena takovým způsobem, aby měla minimální spotřebu energie na vytápění a chlazení místností. V praxi to znamená velmi nízkou energetickou náročnost, a z toho vyplývající - podstatně nižší náklady na provoz budovy. Pasivní dům funguje jako samostatná jednotka, která je velice úsporná, což je jeden ze základních požadavků na současné bydlení. Pasivní dům je dům, který má měrnou roční spotřebu energie na vytápění menší jak 15 kWh/m²/rok. Pro srovnání, v klasickém domě je průměrná spotřeba 150 - 180 kWh/m²/rok, u pasivního domu je to pouze 15 kWh/m²/rok.
Často se nesprávně domníváme, že hlavní roli hraje zateplení domu. Celková spotřeba energií v jakékoliv budově je ale souborem více faktorů, od tvaru a umístění stavby, přes izolaci, zdroj vytápění až po správně zvolená okna. Zaměřte se na kvalitní architektonický návrh. Ten je spolu s promyšlenými materiály prvním důležitým krokem k pasivnímu standardu vašeho domu.
Tepelné mosty jsou místa v konstrukci stavby, na kterých dochází ke zvýšeným tepelným tokům a ztrátám. Typicky se jedná o místa napojení stěn na okna nebo střechu, rohy budov, balkony a další. Tepelný most je místo se zvýšeným tepelným tokem, laicky řečeno místo, kde nejvíce uniká teplo. Pro eliminaci tepelných mostů se využívají systémové prvky a tepelné izolace s nízkým součinitelem tepelné vodivosti.
Izolace domu
Izolace domu je pro dosažení pasivního standardu klíčová. Pasivní standard klade vysoké nároky nejen na tloušťku izolace, ale také správně zvolený typ a samozřejmě způsob aplikace a provedení. Aby byly úniky tepla skrze konstrukce co nejvíce eliminovány, je nutné kvalitně navrhnout a zrealizovat obálku budovy. Obálkou budovy jsou myšleny všechny konstrukce - obvodové stěny, střecha, podlaha na zemině, strop do půdy, okna a dveře.
Tepelná izolace obvodových konstrukcí dosahuje několikanásobně vyšších tlouštěk než je tomu u nízkoenergetických staveb. Zpravidla jsou tloušťky vyšší o 50 - 100 %. Pro zateplení obvodových stěn se tak využívá izolace tloušťky 240 - 320 mm v závislosti na zvoleném nosném zdivu, do podlahy na zemině se aplikuje cca 250 mm tepelné izolace a na střechu se aplikuje 300 - 500 mm tepelné izolace.
Čtěte také: Lepené spoje v pasivních domech
Důležité je si uvědomit, že při stavbě pasivního domu je důležitý každý detail. Například spáry mezi izolačními deskami pláště domu by neměly přesáhnout šířku 3 milimetrů, větší mezery je nutno vyplnit vhodným izolantem. Rovněž hmoždinky musí být do izolantu zcela zapuštěné a překryty zátkou ze stejné izolace. Tepelně izolační vrstvy pak musí procházet kolem celého rámu bez přerušení.
Okna v pasivním domě
Pasivní dům pro dosažení tepelného komfortu v maximální míře využívá tepelné zisky ze slunce. Toho dosáhnete správně zvolenými a umístěnými okny. Pasivní okna se od standardních oken liší především úrovní tepelné izolace. Pasivní hliníková okna značky Aluprof splňují přísné požadavky pasivní výstavby. Okna pro pasivní domy mají velmi nízký součinitel Uw, což znamená menší tepelné ztráty a lepší tepelnou izolaci.
Kvalitu tepelně-izolačních vlastností konstrukce domu definuje součinitel prostupu tepla (U) jednotlivých prvků stavby. Čím je jeho hodnota nižší, tím lépe jednotlivé části stavby izolují. Tepelně-izolační vlastnosti celého okna vyjádřené součinitelem prostupu tepla (Uw), jehož maximální doporučovaná hodnota pro pasivní domy je 0,80 W/(m²K). Největší vliv na jeho hodnotu mají izolační vlastnosti rámu (vyjádřené hodnotou Uf) a izolační vlastnosti skla (vyjádřené hodnotou Ug).
Výběr zasklení
Při výběru oken do pasivního domu se zajímejte o vlastnosti rámu a izolačního skla. Zjednodušeně řečeno je potřeba, aby rám dobře izoloval a izolační sklo mělo co nejlepší energetickou bilanci, tedy optimální poměr tepelných zisků a ztrát. Na jednu stranu okna v pasivním domě zajišťují teplo ze slunce, na druhé straně musí výborně izolovat, aby nedocházelo k tepelným únikům a ztrátám.
Součinitel prostupu slunečního záření izolačním sklem (g), také označovaný jako solární faktor, rozhoduje o solárních ziscích. Čím vyšší hodnota, tím více slunečního záření projde přes zasklení a tím více tepla ze slunce získáte. Světelný činitel prostupu izolačním sklem (LT), který charakterizuje prostupnost světla oknem. Opět platí čím vyšší hodnota, tím více světla projde přes izolační sklo do domu. V praxi mezi solárním faktorem g a součinitelem prostupu tepla oknem Uw existuje jistá závislost. Čím vyšší solární faktor je, tím vyšší je i součinitel prostupu tepla. Jinak řečeno - okno, které propustí více slunečních paprsků do interiéru, propustí také více tepla z interiéru do exteriéru.
Čtěte také: Řešení pro integrované stínění s Porotherm KP Vario UNI
Jak již bylo uvedeno, součinitel prostupu tepla u zasklení pasivních domů nesmí převýšit 0,7 W/m2.K. Jako východisko a kompromis se v tomto případě jeví použití trojskla. Velmi kvalitní tepelně izolační zasklení jsou tak složena ze tří skleněných tabulí, které se vyplňují vzácnými plyny (argon, krypton, xenon), čímž se podstatně zlepšují tepelně izolační vlastnosti zasklení.
Maximální solární zisky uváděné jednotlivými výrobci skla pro trojskla (g v rozsahu 60 až 63%) je potřeba vnímat v kontextu každodenního provozu výplně s venkovními vlivy na čistotu skla, tedy jako teoretické hodnoty, které však nejsou v běžné praxi dosažitelné v důsledku zašpinění povrchu skla a snížení jeho propustnosti. Řešením uvedeného problému může být použití tzv. "samočistícího skla" s aktivní vrstvou Biocline na exteriérové straně výplně.
Výběr rámu
Rám okna nepřináší žádné solární zisky, jen ztráty. Pro pasivní domy jsou vhodné rámy nižší a širší, u kterých je poměr rámu na celkové ploše okna menší. Vybírejte rámy doplněné o 3 úrovně těsnění. Současná špičková zasklení vyžadují okenní rám se špičkovými parametry. Je nutné zvětšit tloušťku rámu na min. 100mm a zároveň integrovat do rámu a křídla různé vrstvy tepelného izolantu. Izolační skla tvořící zasklení se umísťují v rámu, se kterým pak tvoří nedílný celek. Rámy tak tepelně izolační vlastnosti okna jako celku zhoršují. U velkých oken zabírají rámy kolem 30% celkové plochy. Proto je výhodnější využívat větší okna, kde logicky vychází menší podíl plochy rámu. Solární zisky, získané vynikajícím prosklením se mohou v celkové bilanci okna zcela znehodnotit zvýšenými tepelnými ztrátami okenními rámy.
Orientace oken
Velkou roli při návrhu pasivního domu hraje také výběr a situování oken. Klíčové ale není pouze správně zvolit okno, ale správně jej orientovat. Převážná většina prosklených ploch musí být orientována na jih, jihozápad a západ. Na sever a východ se situuje minimum potřebných oken. Význam problematiky solárních zisků v tématu prosklených izolačních výplní začíná dominovat. U pasivních domů je převážná část tepelných zisků realizovaná jižním prosklením. To jsou tepelné zisky ze slunce, které ohřívají vnitřní prostory domu. U dobře orientovaných pasivních domů tyto solární zisky pokrývají více jak 1/3 tepelných ztrát domu. Maximální solární zisky by měly být co nejvyšší, protože představují úsporu energie na vytápění.
Je vhodné také řešení letního stínění oken přesahem doplněné dle potřeb o další vnější stínící prvky. Příliš mnoho slunečního záření (solárních zisků) povede k přehřívání domu, zvláště u lehkých staveb, které nemají schopnost akumulace tepla a rychle tak dochází ke zvyšování vnitřní teploty.
Čtěte také: Zelená střecha a pasivní dům: ideální kombinace?
Montáž oken
Podstatný vliv na funkci okna a tím i celého pasivního domu mají nejen parametry rámu a zasklení, ale také způsob zabudování okna do stěny. Okna v pasivním domě by měla být osazená do vnější tepelné izolace, což minimalizuje riziko vzniku tepelného mostu. Ideální je umístění okna v rozmezí 6-16cm od vnějšího líce fasády. Montáž vchodových a balkonových dveří musí splňovat stejné požadavky jako montáž okenních konstrukcí.
Při montáží je třeba důsledně dbát na pečlivé zatěsnění všech připojovacích spár. Tím je zajištěna její vzduchotěsnost a zároveň umožněno účinné odvětrávání spáry do vnějšího prostředí. Pro zatěsnění se používají vhodné těsnící pásky, silikonové tmely, parotěsné zábrany apod. Nevhodné osazení okna, kromě funkčních potíží, s sebou nese i výrazné zvýšení potřeby tepla na vytápění, v některých případech až o 50 %.
Střešní okna jsou v pasivních domech velice problematický prvek, kterému je lepší se pokud možno vyhnout. V místech napojení střešního okna na střechu naprosto chybí izolace. Je to dáno samotnou koncepcí střešního okna, které je osazeno nad rovinou střešní krytiny, tedy mimo izolační obálku. Dalším problémem bývá těsnost hlavně v místě otočného kloubu, která zhoršuje neprůvzdušnost. Problémem je i stínění v letních měsících, které může způsobit přehřívání podkrovních místností.
Stínění a venkovní žaluzie
S udržováním příjemných teplot celkovou izolací velmi pomáhá moderní stínicí technika. Venkovní žaluzie nebo předokenní rolety pomáhají v létě snižovat náklady na chlazení až o desítky procent, když zabrání přehřátému vzduchu v proniknutí do interiéru. Rolety navíc plní izolační funkci i v zimě, když naopak brání v úniku tepla ven. Náklady tak pomohou snížit až o 10 %.
Nejjednodušší je stínění pevnými částmi, což jsou nejčastěji přesahy střechy nebo zastřešené předsunuté pergoly. Tyto stavební konstrukce dobře odcloní vysoké jižní slunce, ale na nízké, hlavně zapadající slunce, už nestačí. Zde je nutno zaclonit prosklený prostor aktivním zastíněním. Aktivní stínění se provádí formou okenic, markýz nebo žaluzií a to jak vnitřních, tak i vnějších. Tyto žaluzie mohou být ovládány i automaticky, a to časově, případně čidlem stmívání.
Vytápění a větrání
Pasivní dům má velmi nízkou potřebu energie k vytápění, kterou lze pokrýt zdrojem s velmi malým výkonem. Malý úsporný zdroj tepla je ideální v kombinaci s využíváním obnovitelných zdrojů energie ze slunce, biomasy nebo země. Častým řešením je vytápění elektrickými přímotopy v kombinaci s fotovoltaikou nebo kombinace solárních systémů a fotovoltaiky či jiného obnovitelného zdroje s tepelným čerpadlem. Vhodným samostatným zdrojem mohou být také kotle na biomasu.
Pro vytápění pasivního domu se nejčastěji využívají tepelná čerpadla země-voda nebo voda-voda, méně často pak vzduch-voda. Tepelné čerpadlo, které je poháněno elektrickou energií může být napájeno právě ze zmiňované fotovoltaické elektrárny a z tohoto pohledu je přes slunečný den dům soběstačný. Pasivní dům hodně pracuje se slunečními paprsky a s vnitřními tepelnými zisky z vaření a tepelných ztrát všech spotřebičů.
Řízené větrání je systém, který v domě zajišťuje neustálou výměnu vzduchu bez nutnosti častého větrání okny. Rekuperace doplňuje systém řízeného větrání o využití tepla z odpadního odváděného vzduchu pro ohřev přiváděného čerstvého vzduchu dovnitř domu. Velkou výhodou pasivního domu je neustálý přísun čerstvého vzduchu, který je filtrován ve filtračním zařízení, které pracuje nepřetržitě a ze vzduchu odstraní nečistoty. Vzduchotechnická zařízení jsou také vybavena velmi důležitou součástí a tou je rekuperátor. Jedná se o zařízení, které zpětně získává teplo z odpadního odváděného vzduchu a předává jej čerstvému přiváděnému vzduchu. Takto je možné získat 80 - 90 % tepla zpět.
Pro obyvatele je důležitá také takzvaná vnitřní tepelná pohoda. Znamená to, že uvnitř je vždy příjemně, ať jsou venku tropické teploty, nebo mrazy hluboko pod nulou. Náklady na uvedení interiéru do takto příjemného stavu jsou navíc minimální.
Přínosy a certifikace pasivních domů
Jednou z hlavních výhod pasivních domů jsou právě extrémně nízké náklady na vytápění. Zatímco běžný rodinný dům se 120 metry čtverečnými ročně spotřebuje na topení zhruba 1800 kilowatthodin na metr čtverečný vytápěné plochy, pasivní dům jich spotřebuje maximálně 15. Teplo pro vytápění je získávané především okny ze slunce, ale také z obyvatel či běžících spotřebičů uvnitř. Další vytápění už pak téměř není potřeba.
Pokud je nějaký dům vydávaný za pasivní, musí k tomu existovat příslušná certifikace. Program definuje vlastní kritéria energetické náročnosti domu. Pokud váš dům splní parametry domu pasivního dle metodiky PHPP, dosáhne při splnění ostatních podmínek i na dotaci z tohoto programu.
Celkem osm procent z celosvětového počtu takzvaných pasivních domů je na území České republiky. A jejich počet neustále roste. Zatímco před dvěma lety jich bylo jen 1600, letos jich je již kolem pěti tisíc. Odborníci navíc nevylučují, že v dohledné době předstihneme v počtu těchto staveb Německo či Rakousko. Kromě neustále rostoucího stavebního sektoru má na stále větší oblibě domů s velmi nízkou energetickou náročností podíl také postupné odbourávání pověr, které kolem tohoto druhu staveb neustále existují.
Mýty o pasivních domech
Jedním z nejčastějších mýtů o pasivních stavbách je, že kvůli maximální tepelné izolaci mohou mít pouze pevná, neotevíratelná okna. To není v žádném případě pravda. Taková stavba by byla nejen nepohodlná, ale dokonce nebezpečná. Okna naopak v létě umožní noční větrání, kdy dovnitř může pronikat chladnější vzduch a místnosti takzvaně předchladit. Náklady na chlazení během dne jsou pak o poznání nižší.
V pasivních domech není místo pro netěsnosti. Pokud se rozhodnete pro hliníková pasivní okna, vyplatí se zvolit renomovaného výrobce, jenž nabízí výrobky ověřené kvality s inovativními technologickými řešeními. Příkladem jsou hliníková pasivní okna MB-104 Passive, která jsou ideálním řešením pro pasivní výstavbu. Poskytují dokonalé tepelněizolační vlastnosti a splňují přísné požadavky, jež se týkají energetické účinnosti. Okna MB-104 Passive jsou odolná vůči vnějším vlivům, což způsobuje, že si uchovávají své vlastnosti po dlouhá léta, dokonce v náročných povětrnostních podmínkách. Vyznačují se vysokou odolností proti zatížení větrem (třída C5/B5 podle normy EN 12210:2001).
tags: #pasivni #dum #izolace #zaluzii
