Kompletní průvodce penetrací a lazurami na dřevo: Jak správně chránit dřevo

Dřevo je zajímavý, z ekologického hlediska přírodní obnovitelný materiál, který má řadu předností, ale při jeho užití a ochraně nátěry musíme být velmi opatrní. Aby si dřevo dlouhodobě zachovalo svůj vzhled i funkčnost, je potřeba mu věnovat pravidelnou péči. Působením vlhkosti, slunečního záření či mrazu může dřevo časem měnit objem i barvu. Kromě toho je vystaveno riziku napadení plísněmi, houbami, dřevokazným hmyzem nebo například mechy a lišejníky. K tomu, abyste co nejvíce prodloužili životnost vašich dřevěných staveb či nábytku je potřebné, abyste dřevo chránili před okolními vlivy, které narušují jeho strukturu.

Co je lazura na dřevo a jak funguje?

Lazura na dřevo je speciální ochranný nátěr, který proniká do struktury dřeva a zároveň zvýrazňuje jeho přirozenou kresbu. Na rozdíl od laků a krycích barev, lazura nevytváří silnou vrstvu na povrchu, ale nechává dřevo „dýchat“ a chrání ho zevnitř i zvenčí. Lazury se nejčastěji používají na zahradní nábytek, ploty, pergoly nebo dřevěné obklady.

Rozdíl mezi lazurou, lakem a krycí barvou

Dlouhodobě patří lazury k nejoblíbenějším způsobům, jak ošetřit dřevo. Vyrábí se v různých variantách, od bezbarvých až po silně pigmentované. Čím více pigmentu, tím lepší ochrana proti UV záření. Lazura se vsákne do dřeva a vytvoří hydrofobní film. Zároveň nechá dřevo dýchat, a tak se může aplikovat i na dřevo, které není perfektně vysušené. Hodí se zejména na ochranu dřeva v exteriéru. Lazury zachovávají přirozenou kresbu dřeva, stejně jako jeho strukturu na dotek.

Laky a krycí barvy vytvoří na dřevu velmi odolnou ochrannou vrstvu a uzavřou jeho povrch. To na jednu stranu znamená, že je dřevo hladké, snadno čistitelné a výborně odolává povětrnostním vlivům. Na druhou stranu to představuje problém, pokud dojde k poškození laku. Jakmile v něm vznikne malá trhlinka, voda proniká dovnitř, ale nemůže se odpařit. Dřevo tak napučí, barva začne praskat a odlupovat se ve vrstvách. Z těchto důvodů jsou laky a krycí barvy oblíbenější spíše pro ochranu dřeva v interiéru.

Lak je bezbarvý a vytvoří na povrchu lesklou vrstvu. Krycí barvy se pak vyrábí v mnoha barevných variantách, v lesklém i matném provedení. Počítejte s tím, že barva vytvoří na povrchu neprůhlednou vrstvu, která překryje kresbu dřeva. Krycí barvy na dřevo mají ještě jednu nevýhodu, a to je složitá aplikace. Nejdříve musíte nanést impregnaci na dřevo, poté základní nátěr a obvykle dvě vrstvy vrchního nátěru. Nátěr krycí barvou vyžaduje trochu grifu, aby za štětcem nezůstávaly viditelné tahy. Složitá je také obnova nátěru - nejdříve se musí stará vrstva barvy důkladně oškrábat.

Čtěte také: Vliv křemičitého písku na OSB desky

Typy lazur: tenkovrstvé, středněvrstvé a silnovrstvé

Lazury na dřevo se dělí podle tloušťky ochranné vrstvy na tenkovrstvé, střednovrstvé a silnovrstvé. Tenkovrstvá lazura proniká hluboko do dřeva a nevytváří výrazný film na povrchu. Silnovrstvá lazura naopak vytváří souvislý ochranný film na povrchu dřeva. Při výběru proto zohledněte především to, kde bude dřevo použito.

Pro ochranu dřeva s vlhkostí do cca 15 % jsou vhodné silnovrstvé lazury. Jsou poměrně husté a ve srovnání s tenkovrstvými lazurami se méně vsakují do materiálu. Na dřevu zůstane vrstva nátěru, která je však stále výrazně tenčí než v případě laků. Silnovrstvé lazury můžeme použít například na dveře, okenice nebo okna, což jsou rozměrově stálé prvky, které již své rozměry získaly. Další využití silnovrstvých lazur je u renovačních nátěrů staršího dřeva, kde ještě nechcete dřevo vyměnit, ale renovační nátěr je vyžadován.

Pro ochranu konstrukcí ze dřeva s vyšší vlhkostí použijte tenkovrstvou lazuru. Na rozdíl od silnovrstvé se dostane hlouběji do struktury. Díky tomu v průběhu vysychání a změny rozměrů nepopraská. Na povrchu však nevzniká téměř žádný film, a tak je ochrana proti mechanickému opotřebení minimální. Tenkovrstvé lazury lze použít na vlhčí a méně vyschlé dřevo. Možností využití je podstatně více: ploty, altány, přístřešky apod. Ideální je zvolit tenkovrstvou lazuru u čerstvého dřeva, které má zvýšenou vlhkost (např. nad 20%). Tenkovrstvá lazura je také doporučována na jakékoliv nové dřevo, kde má výsledek nátěru nechat dřevo co nejvíce vyniknout.

Zlatou střední cestu představují středněvrstvé lazury, které poskytují dostatečnou povrchovou ochranu, ale současně proniknou hlouběji do struktury dřeva. Podobně jako silnovrstvé jsou však vhodnější pro dřevěné konstrukce ze suššího dřeva. Univerzálním typem lazur, které poskytnou vysokou úroveň ochrany, jsou lazury hybridní. Patří mezi silnovrstvé, ale protože obsahují hybridní molekuly, proniknou hlouběji do dřeva. Hodí se jak na ochranu vyschlého, tak vlhčího dřeva, a to v interiéru i exteriéru.

Syntetické vs. vodou ředitelné lazury

Stejně jako laky a barvy na dřevo se také lazury rozdělují podle složení na syntetické a vodou ředitelné. Syntetické lazury dobře přilnou i na dřevu, které není dokonale očištěné a odmaštěné. Nevýhody syntetických lazur jsou ale očividné. Hmota při nanášení zapáchá, musí se aplikovat v odvětrávané místnosti, hůře se čistí ze štětců a není zrovna prospěšná zdraví nebo životnímu prostředí. Ekologickou variantou jsou vodou ředitelné lazury, které jsou díky zdravotní nezávadnosti často certifikované i na nátěry hraček.

Čtěte také: Detailní pohled na vltavín ve slepencích

Oleje na dřevo

Oleje zdůrazní přírodní charakter dřeva a zachovají jeho přirozenou strukturu. Vsakují se hluboko do dřeva a vytváří film vysoce odolný proti vodě. Zároveň nechávají dřevo dýchat. Dokážou také zvýšit jeho odolnost při zatížení. Ošetření dřeva olejem je velmi snadné - stačí dřevo přebrousit, napustit ho olejem a po stanoveném čase setřít přebytky suchým hadrem, aby se na povrchu nevytvořil lepkavý film. Oleje se obvykle používají na ošetření dřeva v interiéru, a to i tam, kde dochází ke styku s potravinami, protože se jedná o přírodní produkt bez nežádoucích zdravotních vlivů. V exteriéru může být problém s nedostatečnou ochranou dřeva proti UV záření, protože v oleji chybí barevné pigmenty. Kvůli tomu může dojít k šednutí dřeva nebo změně barevného odstínu. Nevýhodou některých olejů na dřevo je dlouhá doba schnutí (až v řádech týdnů). Moderní technologie dokážou odstranit nevýhody olejů při zachování jejich vynikajících vlastností.

Vosky na dřevo

Dalším přírodním materiálem pro ošetření dřeva jsou vosky - nejčastěji se používá včelí, karnaubský nebo kandelilový vosk. Na rozdíl od olejů se ale vosky nevsakují do dřeva, ochrannou vrstvu vytvoří pouze na povrchu. Odpuzují vodu, ale nejsou odolné proti vyšším teplotám ani nadměrnému otěru. Vosk zvýrazní přirozenou kresbu dřeva a dá se vyleštit do hladkého povrchu. Vosky se prodávají v tekuté nebo pastovité formě k okamžité aplikaci, případně ve formě tyčinek nebo peciček, které se musí zahřát. Nanáší se na perfektně obroušený povrch, nechá se zaschnout a poté se vyleští hadříkem do sucha.

Příprava dřeva a aplikace nátěrů

Kvalita nátěru a také jeho odolnost je přímo závislá na kvalitě podkladu, na který ho budete nanášet. Nikdy proto nezanedbejte pečlivou přípravu před samotným nátěrem - očištění a odmaštění dřeva, vytmelení nerovností a následné přebroušení. Důležitý je správně připravený povrch. Řezivo je třeba obrousit dohladka postupně brusným papírem zrnitosti 60 až 120. Je-li povrch ohoblovaný, je velmi hladký a měl by se lehce přebrousit brusným papírem zrnitosti 120, aby došlo k dostatečnému zakotvení nátěrových hmot. Zvláštní pozornost je třeba věnovat příčným řezům, kde dochází k vytrhání vláken a zvětšení pórovitosti. Příčný řez je třeba dokonale vybrousit a ošetřit vhodným prostředkem na řezné a čelní plochy, který chrání dřevo před pronikáním vlhkosti. Neupravené dřevo v příčném směru přijímá tolik vlhkosti, že na něm může růst mech.

Novou dřevěnou lavičku nejprve důkladně očistěte od prachu a nečistot a povrch jemně přebruste, aby byl hladký a připravený na další ošetření. Následně dřevo ošetřete fungicidním napouštědlem, které proniká do hloubky materiálu a poskytuje ochranu před škůdci, houbami, zamodráním či vznikem plísní a hniloby. Po aplikaci napouštědla nechte dřevo důkladně vyschnout - ideálně přibližně 24 hodin. Až následně pokračujte vrchním nátěrem. Pokud chcete, aby si dřevo zachovalo svůj přirozený vzhled a zároveň odolalo měnícím se povětrnostním podmínkám, sáhněte po silnovrstvé lazurě. Ta na povrchu vytváří pružnou, transparentní ochrannou vrstvu, která zvyšuje odolnost dřeva, chrání ho před vlhkostí, UV zářením i dalšími vlivy počasí a zároveň zvýrazňuje jeho kresbu. V závislosti na typu a nasákavosti dřeva naneste lazuru ve 2 - 3 vrstvách s dostatečným časovým odstupem mezi jednotlivými nátěry.

Postup nanášení lazur

Postup nanášení lazur je jednoduchý a zahrnuje jen pár kroků:

Čtěte také: Průvodce penetrací fasády

1. Příprava podkladu - dřevo očistěte a odmastěte.
2. Aplikace napouštědla (volitelné) - pokud chcete dřevo lépe ochránit před výskytem hub či zmodráním, nejdříve aplikujte fungicidní napouštědlo.
3. Promíchání a nanesení lazury - po otevření plechovky obsah důkladně promíchejte. Lazuru nanášejte na dřevo měkkým štětcem, a to vždy ve směru vláken.
4. Schnutí a nanesení druhé vrstvy - doba schnutí lazury závisí na okolní teplotě a vzdušné vlhkosti.
5. Nanesení třetí vrstvy - pokud očekáváte výraznější namáhání dřevěné konstrukce, doporučujeme nanést i třetí vrstvu lazury.

Lazuru na dřevo můžete nanášet kdykoliv v průběhu roku, teplota při aplikaci a schnutí však nesmí klesnout pod 7 až 10 °C. Současně by neměla překročit cca 30 °C.

Impregnace a penetrace dřeva

Impregnace, nebo jinak také napouštědla, jsou ochranné nátěry, bez kterých se venkovní stavby nebo nábytek (pergoly, terasy, zahradní nábytek a nářadí, okenní rámy a podobně) neobejdou. Bez nich by dřevo podlehlo okolním podmínkám velmi rychle. Impregnační nátěr má dvojí úkol. Chrání dřevo před vodou a vlhkem, čímž se stává prevencí plísní a hniloby dřeva. Dále pak ale chrání dřevo také před napadením dřevokazným hmyzem, houbami a dalšími škůdci.

Ať již zvolíme pro nátěry dřevěných výrobků systém vodou ředitelný nebo rozpouštědlový, pigmentovaný nátěr nebo lazuru, musí být první nátěr proveden vhodným napouštědlem s obsahem fungicidních i insekticidních látek, které proniká do hloubky, impregnuje vrchní vrstvu dřeva, zpevňuje ji a chrání dřevo před napadení houbami, plísněmi, škůdci z živočišné říše i před vlivy povětrnosti při lokálním poškození vrchního nátěru. Někdy se kombinuje nátěr vodným roztokem biocidních prostředků s následným nátěrem napouštědla, které má za úkol zpevnit vrchní vrstvu dřeva a zajistit dobrou přilnavost následného nátěru.

Rozpouštědlová napouštědla jsou výhodnější, protože pronikají do hloubky až několika milimetrů, zatímco částice vodou ředitelných disperzí s velikostí 40 až 150 nm zůstávají na povrchu, protože velikost pórů dřeva je v jednotkách nm. Po zaschnutí napouštědla je třeba povrch lehce přebrousit, aby se odstranila vztyčená dřevní vlákna.

Důležité aspekty ochrany dřeva

Ochrana před UV zářením a zvětráváním

UV záření, které na dřevo dopadá, způsobuje žloutnutí, degradaci ligninu, a tím ztrátu soudržnosti dřevní hmoty. Zabránit přístupu UV záření k povrchu dřeva u transparentního bezbarvého laku je možné jedině absorpcí této složky slunečního světla pojivem nátěru. Energie pohlcená v laku však zároveň zapříčiňuje degradaci pojiva a kompletní ztrátu jeho ochranných vlastností. Další možností je použití UV stabilizátorů a UV absorbérů u pojiv, která sama neabsorbují UV záření, jako např. akryláty. Tyto sloučeniny však v potřebném množství představují nárůst ceny laku o 150 až 250 Kč na 1 kg. Ani v tomto případě však nátěr nezabrání praskání dřeva vlivem vnitřního pnutí a objemových změn způsobených absorpcí vody, což představuje vstupní bránu pro devastující působení povětrnostních vlivů a dřevokazného hmyzu.

Obecně platí u všech výrobců nátěrových hmot, že čím tmavší odstín, tím vyšší ochrana a delší životnost. Spousta zákazníků si vybere bezbarvou variantu protože chce zachovat barvu dřeva v co nejpřirozenějším odstínu. Nevýhoda spočívá v tom, že i u nejkvalitnějších produktů na trhu docílíme životnosti nátěru maximálně na dobu 5. let. Dřevo pod bezbarvý nátěr šedne a černá - bezbarvé lazury zpravidla nemají UV filtr, jsou určené spíše do interiéru nebo pro zesvětlení pigmentovaných odstínů. Pozor na velmi tmavé odstíny, které oproti světlým kumulují velké množství tepla. Platí, že mnohem rychleji mění svůj objem, dřevo tím více pracuje a bude náchylné k praskání.

Ochrana proti houbám, plísním a škůdcům

Ochranu dřeva proti houbám, plísním a hnilobě byste měli využít všude, kde se dřevo dostane do kontaktu s vysokou vlhkostí. Tedy nejen v exteriéru, ale také v interiéru například v koupelnách a kuchyních, nebo u konstrukčních prvků, kde dochází ke kondenzaci. Na nátěru hledejte informaci, že je fungicidní. Čím natřít dřevo, aby se do něj nepustil hmyz, červotoči nebo dřevomorka? To vás bude zajímat zejména při ochraně konstrukčních prvků, jako jsou trámy nebo krokve. Hledejte ochranné nátěry na dřevo s insekticidními, případně biocidními účinky. Biocidy obvykle chrání proti široké škále mikroorganismů a škůdců, včetně hmyzu, plísní a hniloby.

Na zastíněných nebo sporadicky osluněných místech na severní straně na nás číhá jiná nepříjemnost, a to v podobě růstu řas a mechů, protože zde dochází zároveň k nejdelšímu ovlhčení ploch. Preventivní ochrana není možná, protože moderní barvy s fotoaktivními pigmenty ve stínu nefungují a organické biocidy přidané do barvy se časem vyplaví. Nezbývá než v drogérii zakoupit zelenou nebo modrou skalici, roztokem napadený nátěr postříkat a po zaschnutí okartáčovat.

Konstrukční ochrana dřeva

Pokud je dřevo užito jako konstrukční materiál, je třeba dodržovat určité zásady, jinak dochází k selhání i perfektně provedeného nátěru. Potřebná tloušťka suché vrstvy musí být i na hranách. Toho lze dosáhnout, mají-li hrany zaoblení o poloměru minimálně 3 mm. Na ostrých hranách je zvláště při nátěru štětcem tloušťka podstatně menší a dochází tam k průniku vody a selhaní nátěrů. Pro dosažení plynulého odtékání vody z ploch musí být všechny plochy zešikmené nejméně pod úhlem 15°. Tato zásada je často opomíjena u konstrukcí pergol s vodorovnými trámy, ale také u rovně zaříznutých plotových latí. Pokud jsou latě po natření upevňovány na rám vruty nebo šrouby, měly by být otvory vyvrtány předem a opatřeny nátěrem, jinak v jejich okolí dojde brzy vlivem průniku vody k odlupování nátěru.

Spojovací materiál by měl být alespoň pozinkovaný, nejlépe nerezový. Větší investice do nerezových šroubů se jistě vyplatí, protože ani pozinkované šrouby na povětrnosti nevydrží dlouho a stékající pramínek rezavé vody znehodnotí estetický dojem. Před montáží by měly být nátěry dostatečně zaschlé. Případné spoje, pokud jsou lepené, musí být slepeny vodovzdorným lepidlem zátěžové skupiny D3 a řádně utěsněny. Venkovní obklady a jiné předměty, kde se požaduje dlouhá životnost, by měly být zhotoveny z prken (palubek) z jádrového dřeva dostatečné tloušťky. Dekorativní dlouhé letokruhy se po krátké době zvedají, nátěrový film se poruší a dochází k odhalení dřeva.

Výběr dřeva pro exteriér

Pro dřevěné výrobky vystavené povětrnosti i mechanickému namáhání jako jsou schody, a hlavně terasy je nejlépe zvolit tropické dřeviny s vysokým obsahem pryskyřic jako je teak, meranti, cedr, merbau, dahoma, mahagon a další s vysokou hustotu 700 až 1150 kg/m3 (dub má 620-670 kg/m3) nebo české listnaté dřevo buk, dub nebo akát, který má hustotu 760 kg/m3 a patří mezi nejkvalitnější české dřeviny. Vysoká hustota zaručuje, že dřevo není nasákavé, dlouhodobě odolává povětrnostním vlivům, dešti, sněhu, silnému slunečnímu záření i mrazu. Všechny druhy tropických dřevin jsou pro použití v exteriéru tzv. „bezúdržbové“ (bez povrchové úpravy nebo hloubkové impregnace). Důsledkem UV záření je ztráta původní barvy povrchu způsobená světlem a klimatickými vlivy. Po několika týdnech a měsících se vytvoří stříbrošedá patina, která může být esteticky zajímavá. Použití tropického dřeva je však také kontroverzní otázkou. Při jeho získávání se ničí stávající tropické pralesy a zhoršuje se tak ekologická stabilita.

Také zahradní nábytek bývá obvykle vyroben z tvrdých tropických dřevin, snad jen pro lavice s kovovou konstrukcí mohou být použity měkké dřeviny, jako je smrk, borovice nebo modřín, který je naším nejkvalitnějším jehličnatým dřevem.

Údržba a renovace

Životnost bezbarvé čistě olejové lazury je několik měsíců, pigmentované je asi jeden rok, životnost pigmentované alkydové je 3 až 5 let a u lazur na bázi speciálních alkydů s UV absorbéry je to i více než 10 let. Výhodou syntetických lazur je snadná opravitelnost degradovaných nátěrů bez nutnosti broušení nebo jiného odstraňování starého nátěrového filmu, nevýhodou je, že se nátěry musí obnovovat asi jednou za 3 až 5 let, u pravé olejové lazury ještě častěji - obvykle každý rok. Nátěry provedené lazurou je třeba kontrolovat a s renovačními nátěry začít včas. Pokud je nátěr zcela degradovaný a na dřevě se začnou objevovat praskliny, je nejvyšší čas.

Opravné nátěry starého dřeva

Samostatnou kapitolou jsou opravné nátěry dřevěných výrobků vystavených povětrnosti, jako jsou chaty, štíty domů, terasy, balkony, zábradlí a samozřejmě okna všeho druhu. Jednou z nejčastějších chyb je nátěr dřevěného štítu nebo obkladů bezbarvým lakem nebo bezbarvou lazurou. Dřevo pak není dostatečně chráněno před UV zářením a dochází k jeho degradaci a odlupování nátěru. Odstranění zbytků laku je pak obtížné. Opravné nátěry oken, prováděné většinou pigmentovanými barvami, je náročný proces.

Nejdůležitější věc je začít s opravou včas, a to jakmile se projeví první odlupování nátěrů. Odhalené dřevo rychle degraduje, stává se pórovitější a méně soudržné, protože přírodní „pojivo dřeva“ (lignin) bylo zničeno. Při opravných nátěrech musí být tato vrchní šedá degradovaná vrstva kompletně odstraněna (obroušena nebo oškrabána až na žluté zdravé dřevo). Pokud je takto degradovaný povrch natřen, dochází zaručeně k selhání nátěrů a jejich odlupování. Degradovaná vrstva dřeva je navíc silně porézní a zadržuje velké množství vody. Zadržená voda se musí po obroušení nechat odpařit, tak aby obsah vody ve dřevě byl 8 až 14 %, jinak se nové nátěry při ozáření sluncem odloupnou vlivem vznikající vodní páry. Nejvíce bývají postiženy spodní části oken.

Pokud jsou staré nátěry popraskané, je nejvhodnější jejich kompletní odstranění, nejlépe opálením. U starého dřeva, které už může být napadeno škůdci, houbami nebo plísní, dbejte na důkladnou přípravu. Povrch zbavte starého nátěru, dřevo obruste a napusťte ho impregnací, která zahubí všechny nezvané hosty. Pokud se vám nedaří dřevo perfektně očistit a odmastit, použijte raději syntetické nátěry.

tags: #penetrace #a #lazura #na #drevo #informace

Oblíbené příspěvky:

• Řešení oplocení: Betonové dílce
• Proč se vracet k přírodním materiálům při stavbě domu
• Vše o monolitických betonových konstrukcích
• Správa oznámení Androidu a ikony macOS
• Topná rohož a dřevěná podlaha