Petra: Tajemné skalní město Nabatejců

Jednou z nejúchvatnějších a nejzajímavějších památek Blízkého východu je bezesporu Petra, starověké skalní město nacházející se na území dnešního Jordánska. Petra je považována za jeden z nejvýznamnějších archeologických a historických skvostů světa a právem patří na seznam Světového dědictví UNESCO. Petra v Jordánsku, kultovní pouštní město postavené před více než 2000 lety, stále fascinuje turisty i archeology.

Historie a původ Petry

Petra byla vybudována v 6. století př. n. l. Nabatejci, starověkým arabským kmenem, který v této oblasti vytvořil silné a bohaté království. Petru vybudovali Nabatejci jako své hlavní město, její přesné stáří je však nejasné. Rovněž tak původ Nabatejců je dodnes obestřen tajemstvím. První písemné zprávy o nich existují ze 7. století př. n. l. Byli to původně nejspíš nomádi, každopádně ale lidé velmi schopní vojensky, organizačně, obchodně a, jak je zřejmé, i stavitelsky. Petra sloužila jako hlavní město Nabatejců po stovky let, než království kolem roku 106 n. l. anektovali Římané. Ve starověkém obchodním centru kdysi žily desítky tisíc lidí.

Bohatství a obchod Nabatejců

Bohatství Petry pocházelo především z obchodu s kořením, kadidlem, látkami a dalšími luxusními výrobky. Zpočátku přepadávali karavany putující přes jejich území, později začali vybírat za jejich průjezd mýto a také sami obchodovali, zejména s kořením. Vybudovali a ovládali síť pouštních pevností i zastávek na kupeckých stezkách. Nabatejci zprostředkovávali obchod mezi výrobci zboží v jižní Arábii, Africe a Indii a řeckými a římskými spotřebiteli. Jejich velbloudí karavany přepravovaly zboží, jako je kadidlo, koření a hedvábí. Bohatství získávali prostřednictvím daní - v jedné historické zprávě se uvádí, že Nabatejci vybírali 25procentní daň z dovozu. „Toto bohatství se odráží v Petře,“ říká archeolog Zejád as-Salamín. Umožnilo výstavbu velkého města a jeho chrámů, lázní a kolonádových ulic.

Úpadek a znovuobjevení

Území Nabatejců si dlouho udrželo nezávislost i během římského rozpínání. Nakonec však byly Nabatejská říše i město Petra po roce 106 n. l. anektovány. O pár desetiletí později začalo město postupně upadat, hlavně na úkor rozvíjející se Palmyry v dnešní Sýrii. Po období slávy město postupně upadlo, zejména kvůli změnám v obchodních trasách a ničivým zemětřesením. Nakonec zmizelo ze všeobecného povědomí, ačkoliv se tu objevili křižáci i Byzantinci. Poté se stalo mýtickým místem někde v poušti, obývaným beduíny, potomky Nabatejců. Ti jeho polohu tajili a bránili před nevítanými vetřelci až do roku 1812, kdy jej objevil švýcarský cestovatel a orientalista J. L. Burckhardt. Od té doby sláva Petry stále roste. V roce 1985 byla Petra zařazena pod ochranu UNESCO jako součást světového kulturního dědictví.

Architektura a hlavní památky

Petra je jedním z největších a nejkrásnějších pokladů starověké civilizace. Když návštěvníci vstupují do Petry z klikaté soutěsky zvané Siq, spatří nejprve vysokou stavbu Al Khazna neboli Pokladnici, vytesanou z růžově zbarveného pískovce. Pro mnoho turistů zde návštěva starobylého města v jihozápadním Jordánsku končí. Petra toho však nabízí mnohem víc, včetně více než 600 kamenných fasád a zajímavého seznamu stop o svých dávných obyvatelích. Al Khazna neboli Treasury (Pokladnice) je jen jednou z mnoha fasád vytesaných do hor starověké Petry.

Čtěte také: Řemeslné dovednosti

Cesta soutěskou Siq

Cesta do Petry vede úzkou soutěskou zvanou Siq, která je dlouhá přibližně 1,2 kilometru a z obou stran ji lemují vysoké skalní stěny. Město je jako pevnost vytesané ve skalách a přístupné úzkou, jeden a půl kilometru dlouhou soutěskou Siq, obklopenou 100 metrů vysokými skalními stěnami. To obyvatelům zajišťovalo perfektní kontrolu a obranu. Po levé straně stezky jsou žlaby, kudy byla do města přiváděna voda.

Pokladnice (Al-Khazneh)

Nejslavnější stavbou Petry je bezesporu Pokladnice, známá také jako Al-Khazneh. Tento monumentální skalní chrám se stal symbolem celého města. Je vysoký přes 40 metrů a jeho fasáda je zdobena sloupy, sochami a dekorativními prvky. Věřilo se, že je zde ukryt poklad faraonů, ačkoliv oficiálně se jedná o hrobku nabatejského krále. Ve filmu Indiana Jones a poslední křížová výprava z roku 1989 byla Petra použita jako kulisa pro některé scény.

Další významné stavby

• Klášter (Ad Deir): Další významnou stavbou je tzv. Klášter, obrovská skalní stavba nacházející se vysoko v horách. Ed-Deir je stavba podobná „pokladnici“ Khazneh, ale ještě větší (a více zničená).
• Amfiteátr: O kousek dál leží amfiteátr, kam se kdysi vešlo až 7 000 diváků. Byl vybudován na úpatí posvátné hory en-Nejr, což pravděpodobně bylo místo původní svatyně a základu města.
• Královské hrobky: Na východní straně Petry najdeme do kamene vytesané královské hrobky z různých období, od původních nabatejských po novější řecko-římské. Některé vykazují dokonce egyptské charakteristiky.
• Chrám okřídlených Lvů: Výčet dalších památek je dlouhý, v okolí najdete třeba tzv. Chrám okřídlených Lvů.

Život v Petře a nabatejská civilizace

Petra je jedním z nejúžasnějších dokladů o umu starověkých stavitelů. Velká část města zůstává neprozkoumána a dokumentů popisujících Nabatejce je málo. „Nabatejci vlastně nezanechali žádné vlastní písemné záznamy,“ říká Megan Perryová, antropoložka z East Carolina University. O životě v Petře se však badatelé dozvěděli z řeckých a římských spisů, obchodních dokumentů zaznamenaných na papyru a ze samotných ruin.

Vodní hospodářství

Jedním z důkazů vyspělosti nabatejské civilizace je jejich umění práce s vodou. Nabatejci vypracovali velmi důmyslný systém zavlažování a zásobování vodou s řadou přehrad, kanálů a podzemních nádrží. Obyvatelstvu Petry se v nehostinném pouštním prostředí dařilo díky „důmyslnému systému sběru vody, který měl za úkol zachytit každou kapku vody,“ říká as-Salamín. Nabatejci přiváděli vodu z pramenů za městem a vytesávali do skály kanály pro sběr dešťové vody. Stavěli také přehrady a nádrže na uchovávání vody.

Náboženství a pohřební praktiky

Většinu archeologických pozůstatků v Petře tvoří hrobky, říká as-Salamín, a je tedy zřejmé, že Nabatejci kladli velký důraz na posmrtný život. „Na svůj život se dívali jako na krátkou cestu.“ Některé hrobky jsou umístěny ve složitých, do skály vytesaných fasádách, jako například Pokladnice, kde archeologové v roce 2024 našli hrobku obsahující 12 koster. Jiné hrobky jsou prosté, vytesané jako šachty v pískovci.

Čtěte také: Funkčnost a estetika příjezdových cest

Nápisy v Petře a na dalších místech poskytují některé informace o polyteistickém nabatejském náboženství. Mezi nabatejské bohy patřili Dushara, nejvyšší mužský bůh, a Allat, ženské božstvo, a jejich zastoupení se v průběhu času měnilo, říká Perry. Zpočátku se jednalo o kvádrovité, nelidské formy, které se pomalu stávaly antropomorfnějšími. Později se Dushara začal spojovat s Diem, zatímco Allat byla zobrazována jako Afrodita. Zatímco řecko-římský vliv je zřejmý, není jasné, co motivovalo změnu v tom, jak byli tito bohové zobrazováni.

Některé hrobky nesou pohřební nápisy psané v aramejštině, běžném jazyce té doby. Tyto nápisy uvádějí, kdo je oprávněn být v hrobce pohřben, činy považované za porušení hrobek a tresty nebo kletby vůči narušitelům, říká as-Salamín. Na jiných místech jsou pamětní nápisy, které slouží jako jakási návštěvní kniha pro pocestné a mohou obsahovat jméno a prosbu k bohu.

Strava a zemědělství

Archeologové také díky vykopávkám zjistili informace o tom, co Nabatejci jedli, včetně různých druhů ovoce, obilovin a masa. Prodejní smlouvy napsané na papyrech poskytují informace o zemědělství v nabatejském období, říká as-Salamín. Další stopy pocházejí z hrobek nebo přilehlých hodovních síní, které obsahují pozůstatky pohřebních hostin, například zvířecí kosti. „Máme spoustu důkazů o tom, že Nabatejci hodovali,“ říká Perry. V oblasti zvané Beidha severně od Petry se pěstovaly plodiny a stromy. A zbytky jídel také odhalily, že obyvatelé Petry jedli ryby dovezené z Mrtvého moře.

Důvod opuštění a co nevíme o Petře

Zemětřesení v roce 363 n. l. srovnalo se zemí mnoho městských budov. Po dalším zemětřesení o několik století později se počet obyvatel města snížil. Tato zemětřesení poškodila vodní infrastrukturu Petry. „To byl důvod, proč bylo město postupně opuštěno," říká as-Salamín. Obyvatelé se přestěhovali do osad poblíž pramenů. Než město poškodila zemětřesení, žilo v Petře pravděpodobně kolem 30 000 lidí, říká Perry.

Většina Petry, včetně obydlí, zůstává neprozkoumána. „Existují stovky otázek, které stále čekají na odpověď,“ říká as-Salamín. Vědce zajímají aspekty každodenního života Nabatejců, včetně vztahů mezi lidmi a rodinami, jak se lidé v Petře živili a jak komunikovali se svými bohy mimo zanechávání obětí. Archeologové se o městě, které kdysi pulzovalo životem, musí dozvědět ještě mnoho nového. Mnoho budov, v nichž bydleli lidé, se zřítilo spolu s dalšími světskými stavbami.

Čtěte také: Bezpečná zahradní cesta z pražců

Petra dnes

Dnes je Petra nejvýznamnější turistickou atrakcí Jordánska a každoročně ji navštíví stovky tisíc turistů z celého světa. Každý den sem zavítá okolo 3 000 návštěvníků, a to přesto, že vstupné je poměrně vysoké. Celá Petra je opravdovou pokladnicí kulturních pokladů i historických otázek, jež dosud nebyly zodpovězeny. „Pokud chcete Petru navštívit, nemůžete ji projít za jeden den,“ říká Zejád as-Salamín. Z vrcholu Umm al-Bijára, místa na nejvyšší hoře Petry, kde se nacházejí ruiny z doby železné, mohou návštěvníci sledovat hlavní ulici procházející městem, rozložení chrámů a ruch turistů pod nimi. „Uvidíte před sebou živé město,“ říká as-Salamín, rodák z této oblasti, který strávil své mládí objevováním mezi chrámy, památkami a domy v Petře.

tags: #petra #cesta #fasad #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o asfaltových pásech s polyesterovým rounem
• Zjistěte více o Isover Vario KM Duplex UV
• Průvodce výběrem italských kamen na dřevo
• Jak správně instalovat vodorovné palubky
• Opravy a úpravy s polyesterovými tmely