Hromosvod na plechové střeše: Povinnosti a nejlepší praxe s ohledem na FVE

Bouřky u nás nejsou nic výjimečného, a proto bychom se měli zamyslet nad ochranou svého majetku proti úderu blesku. Hromosvod vynalezl v polovině 18. století Prokop Diviš. První hromosvod umístil v Příměticích blízko Znojma ve své farní zahradě. Jakožto první hromosvod oficiálně umístěný na stavbu byl nainstalován na zámku v Měšicích.

Plechové střechy a bouřky: Proč je hromosvod nezbytný

Léto je obdobím četných bouřek, často doprovázených vydatnými dešti, větrem i krupobitím. Majitelé domů se často ptají, jak se chová plechová střešní krytina při těchto rozmarech počasí. Podle odborníků z Lindabu, předního světového výrobce střešních a okapových systémů z prvotřídní švédské oceli, ani silná bouřka s kvalitní plechovou střechou nehne. Jen je potřeba mít na ní odborně namontovaný hromosvod stejně jako u střechy z jiných, nevodivých materiálů.

Štěpán Lášek, produktový manažer společnosti Lindab s. r. o., radí: „Materiál, kterým může bez úhony protékat bleskový výboj, musí mít určité parametry, zejména potřebnou tloušťku. Tu však běžné plechové krytiny nemají. Vyrábí se z plechu o tloušťce 0,5-1 mm. To je málo na to, aby je zásah blesku nemohl propálit. Ochranu před blesky proto musí zajišťovat standardní jímací soustava jako na kterékoliv jiné, nevodivé střeše. Nerezové, pravidelně revidované jímací zařízení by mělo tvořit součást každé střechy domu.“

Při bouřce dochází k rozdílu elektrických potenciálů mezi zemí a bouřkovým mrakem. Bleskový výboj pak nastane, když rozdíl těchto potenciálů překročí elektrickou pevnost vzduchové vrstvy. Blesk pak může zasáhnout zejména vyvýšená místa. Rodinné domy s plechovou střechou jsou při úderu blesku ohrožené kapacitními proudy mezi střechou a vnitřními kovovými konstrukcemi. Tyto proudy mohou způsobit přeskok, vznik ionizované dráhy a následný požár. V běžné praxi se často nedodrží potřebné vzdálenosti mezi vnějšími a vnitřními kovovými částmi. Řešením je použití izolovaného hromosvodu. Zásah blesku do plechové střechy může způsobit průpal, což vede k zatečení vody do střechy. Polyesterová úprava povrchu plechu není chápána jako izolant. Norma EN 62305 nepovažuje organické nátěry a povlaky do tl. 1mm za nevodivé izolanty. Plechy mají obvykle polakování v rozsahu 25-50 µm.

Pokud se však přistoupí k řešení, kdy krytina působí jako náhodný jímač výbojů, je třeba počítat s tím, že při úderu dojde k propálení krytiny. Na tento jev myslí norma ČSN EN 62305, která uvádí, že minimální tloušťka materiálu odolná proti propálení úderem je v případě pozinkované oceli 4mm. Vzhledem k tomu, že některé plechové krytiny se vyrábí v tloušťkách 0,5-0,7mm, pohybují se na samé hranici použitelnosti pouze jako náhodný jímač.

Čtěte také: Trapézový plech na dřevěné trámy

Typy hromosvodů a jejich komponenty

Nejvíce používané materiály pro výrobu hromosvodu jsou zinkovaná ocel, měď a slitiny hliníku. Jímací soustava zajišťuje zachycení blesku a bývá umístěn na vrcholu chráněného objektu. Dělí se na strojený jímač, což je například jímací tyč, jímací vedení nebo mřížový jímač. Dále může být jímač tzv. aktivní jímač hromosvodu vytváří elektrický potenciál, který stáhne výboj bouřkového mraku a vytváří tím tak jakousi preferenční cestu pro blesk. Tento systém nevyžaduje velký rozvod drátů a je proto vhodný na velké a případně památkově chráněné objekty.

• Jímací tyč: Je asi nejčastější způsob konstrukce hromosvodu. Jedná se o ocelovou tyč, která převyšuje vrchol objektu a vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Ochranné kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části objektu.
• Jímací vedení: Je tvořeno pozinkovaným drátem, který vede po střeše objektu. Drát taktéž vytváří ochranné pásmo, a to ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°.

Jako svod je využit elektrický vodič, který spojuje jímač s uzemněním. Nejčastěji se vyskytuje ve formě ocelového lana, které se táhne svisle na vnější stěně objektu. Hromosvody se podle normy ČSN EN 62305 platné od roku 2006 rozdělují do různých zón ochrany před bleskem LPZ (lightning protection zone). Norma stanovuje 4 hladiny ochrany před bleskem (I až IV).

Nové normy a požadavky na hromosvody u FVE

Od 1. 1. 2025 platí nová norma ČSN 33 2130 ed. 4 pro nízké napětí a vnitřní elektrické rozvody. Česká agentura pro standardizaci z resortu Ministerstva průmyslu a obchodu přepracovala českou technickou normu ČSN 33 2130 pro navrhování, provádění a rekonstrukce vnitřních elektrických rozvodů ve všech druzích staveb. S ohledem na zaměření portálu na střechu nás zajímají zejména nové požadavky, které souvisí s přípravou a montáží obnovitelných zdrojů energie (zejména fotovoltaických systémů) ve stavbách pro bydlení a v občanské výstavbě.

Před instalací fotovoltaiky je nově nutné nechat zpracovat statické posouzení stavby. Musí prověřit, že střecha i budova vydrží zatížení od přidaných panelů. Tato povinnost platí i pro starší budovy a památkově chráněné objekty. Statické posouzení může provést jen oprávněná osoba, s prokazatelnými odbornými znalostmi, buď v oboru stavebním nebo v oboru statiky. S ohledem na prokazatelnost těchto znalostí a záruky by to vždy měla být autorizovaná osoba. Cena zpracování takového statického posudku se pak pohybuje okolo 15 až 20 tisíc Kč.

Dalším novým elaborátem, který musíte mít pro vybudování jakékoliv nové FVE na střeše, je posouzení rizika úderu blesku po přidání FVE panelů. Dosud při instalaci fotovoltaiky ochranu před bleskem řešil málokdo. Podle nového nařízení musí být také instalace FVE od hromosvodové soustavy vzdálená natolik, aby nehrozilo riziko přeskoku bleskového proudu. To v praxi znamená, že využitelná plocha pro instalaci panelů se zmenší. Podle nových pravidel vždy počítejte s nutností instalovat hromosvod, v případě plechové střechy dokonce izolovaný. Pokud už jste hromosvod na střeše měli předtím, pak vás posouzení rizik stejně nemine. Musíte prokázat, že po přidání panelů nové podmínky zvládne.

Čtěte také: Jak montovat gumové pásy mezi trámy a trapéz

Každá fotovoltaická elektrárna (včetně těch do 10 kWp) musí nově obsahovat centrální tlačítko STOP, které odpojí celý fotovoltaický systém od napětí, včetně domácích ohřevů vody. Nařízení nové normy ČSN 33 2130 ed. 4 budování FVE na střechách domů dost prodražuje. Hůře na tom budou peněženky investorů, protože při snížené dotaci narostou související náklady.

Legislativa a revize hromosvodů

Každý, kdo staví, musí respektovat stavební zákon 183/2006 Sb. a prováděcí vyhlášku 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Vyhláška 268/2009 Sb. byla aktualizovaná a její definice, zda je hromosvod povinnou výbavou domu, je formulována tak nešťastně, že bývá předmětem diskuzí. Vyhláška říká, že ochrana před bleskem se musí zřizovat tam, kde by mohl způsobit ohrožení života a zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení. Stavba pro bydlení však není dále specifikována, a tudíž je možné si vyhlášku vykládat různým významem.

U pojišťoven platilo, platí a platit bude, že pokud máte uzavřenou pojistku a nemáte platnou revizi, nemusí vám v případě škody vyplatit peníze. V případě hromosvodu toto pravidlo platí dvojnásob. U novostaveb a rekonstrukcí se vyplatí instalaci hromosvodu nepodcenit, protože pojišťovny jsou ochotny uzavřít s majitelem nemovitosti smlouvu, i když hromosvod není instalován. Pokud si stále zvažujete, zda hromosvod na svůj dům pořídit, tak se zamyslete i nad tím, že za investici kolem 20 tisíc ochráníte svůj dům v hodnotě i několika milionů. Na druhou stranu, když už se pro hromosvod rozhodnete, tak dbejte na jeho správnou funkci a revizi, protože špatně nainstalovaný nebo poškozený hromosvod je snad tou nejhorší variantou, dokonce někdy horší, než kdybyste hromosvod neměli vůbec.

Hromosvod je pouze základní ochranou, ale neochrání nás před úderem blesku do vzdálenějšího objektu nebo elektrického vedení. Z blesku, který neuhodí do našeho domu se totiž i přesto může přenést přepěťový impuls na elektrické vedení. Elektrický výboj se pak může dostat až do Vašeho domu a poškodit vnitřní instalaci. Řešením, jak toto nebezpečí eliminovat, je použití přepěťové ochrany, která chrání stavbu i elektrospotřebiče.

Tabulka: Minimální tloušťky kovových částí použitelných jako jímače (dle ČSN EN 62305-3 ed.2, čl. 5.2.5.2)

Čtěte také: Materiál kluzného plechu pro dřevo

tags: #plechová #střecha #hromosvod #povinnost

Oblíbené příspěvky:

• Betonové střešní tašky a krupobití
• Průvodce aplikací fasádních omítek
• Vše o atice u jednoplášťových střech
• vše o kari sítích pro betonové podlahy
• údržba a oživení staré omítky