Ploché střechy: Komplexní průvodce konstrukcemi a řešeními

Střecha je nedílnou součástí každé stavby a plní mnoho nezastupitelných funkcí. Kromě ochrany před povětrnostními vlivy může být i velmi zajímavým architektonickým prvkem. Již od 20. let 20. století si designéři budov dobře uvědomují vizuální a celostně-konstrukční výhody zastřešení s malým sklonem, tzv. ploché střechy. Moderní doba pomáhá k tomu, aby plochá střecha byla nejen krásná, ale i správně izolující a nepromokavá.

Historie a současnost plochých střech

Konstrukce plochých střech získaly svoji vysokou popularitu již na počátku 20. století v období secese a následně i v období funkcionalismu. První projekty v alpských zemích změnily v některých regionech tradiční ráz domů se šikmými střechami na domy se střechami plochými. Dobrým příkladem je kanton Graubünden ve Švýcarsku, kde ve městě Davos vznikly první projekty domů, které až do dnešní doby změnily ráz tohoto světově známého města.

Projekty jako Sanatorium Schatzalp (stavba 1898 až 1900), kde se snoubí krása na svou dobu revoluční železobetonové konstrukce s dvouplášťovou plochou střechou s dřevěnou konstrukcí navrženou architekty O. Pfleghard a M. Haefeli, nebo projekty arch. R. Gaberela, jako např. přestavba radnice města Davos z roku 1926, dokazují dlouhou životnost a funkčnost těchto konstrukcí. Tyto konstrukce vydržely díky kvalitnímu plánování a provedení do dnešních let a potvrdily tak za skoro století své existence i svou funkčnost a možnost energetické sanace na moderní standardy.

V tuzemsku jsme nebyli pozadu, už mezi lety 1914 až 1918 vznikl projekt Baureovy vily od A. Loose. Jedná se o první objekt na území bývalého Československa s plochou střechou. I v zahraničí v alpských zemích došlo v tehdejší moderní výstavbě k revoluci v podobě plochých střech a nahrazení těch šikmých, např. radnice ve městě Davos v CH od arch. R. Gaberela.

Plochá střecha je speciální typ střešní konstrukce se sklonem do 5º (obecně se uvažuje do sklonu 5°, tj. 8,75%). Přestože byla v minulosti často označována jako nespolehlivá, v dnešní době opět získává na popularitu a obzvláště ve městech nachází mnoho dalšího využití. Ploché střechy jsou ovšem velice náročné na celkovou kvalitu provedení, od které se potom odvíjí i jejich životnost. Čím kvalitněji jsou realizovány, tím lépe vám budou sloužit.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Typy plochých střech a jejich specifika

Ploché střechy jsou moderním, estetickým a funkčním řešením, které se velmi dobře hodí pro budovy, u nichž chcete dosáhnout moderního vzhledu. Díky současným "dokonalým hydroizolačním materiálům" lze totiž provádět na střeše nejrůznější kreace. Lze na nich vybudovat například terasu, zelenou zahradu i parkovací stání.

Základní rozdělení plochých střech

• Jednoplášťové střechy: Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století. Je specifický způsobem větrání, které zajišťuje systém větracích kanálků umístěných v tepelně izolační vrstvě, které jsou napojeny na vnější prostředí. Střecha je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %. Jednoplášťová střecha je střecha s klasickým pořadím vrstev, tepelnou izolací a nevětranou vzduchovou vrstvou, navrhuje se s parotěsnící vrstvou.
• Dvouplášťové střechy:
  • Nevětraná: Dvouplášťová střecha nevětraná je střecha, která má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu, dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství.
  • Větraná: Dvouplášťová střecha větraná má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80%.
• Inverzní střechy: Moderním a stále častěji využívaným řešením je takzvaná obrácená plochá střecha. Oproti klasické konstrukci má obrácené pořadí vrstev, kdy je tepelná izolace umístěna nad hydroizolací. To přináší zásadní výhodu - hydroizolace je chráněná před sluncem, mechanickým poškozením i výraznými teplotními výkyvy. Pro tuto skladbu se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé.
• Kompaktní střechy: Tato střecha je střecha, kde je hydroizolační vrstva umístěna pod vrstvou nenasákavé tepelné izolace přímo na vhodně upraveném horním povrchu nosné nebo spádové vrstvy.
• Kombinované střechy (duo nebo plus): Vznikne rozdělením tepelně izolační vrstvy tak, aby jedna část byla pod hydroizolační vrstvou. Při realizaci je 40 % tepelné izolace umístěno pod hydroizolační vrstvu a 60 % nad hydroizolací, zde musí být použit nenasákavý materiál (XPS). Tento typ se v praxi používá především u rekonstrukcí plochých střech.
• Rekonstrukční střecha: Funguje na tom principu, že tepelně izolační vrstva z původního střešního souvrství bude fungovat už jen jako doplňková. Původní krytina bude vyspravena a bude v nově realizovaném souvrství fungovat jako parotěsnící vrstva, na kterou bude aplikována nově navržená vrstva tepelné izolace.
• Lehká střecha: Je jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m2 (např. dřevěné bednění a trapézový plech). Protože mají významně nižší akumulaci tepla proti střechám s vyšší plošnou hmotností, reagují více na teplotní výkyvy vnějšího vzduchu.

Speciální využití plochých střech

• Terasy či lodžie: Plochá střecha prakticky vytváří další obytný prostor.
• Pojížděné střechy: Pojížděná střecha je určena k trvalému využití vozidly, které zde pojíždějí nebo parkují, ty svým pohybem působí na střešní konstrukci tlakovou a smykovou silou. Pro pojížděné střechy jsou velmi vhodné lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi.
• Zelené střechy:
  • Extenzivní střešní zeleň: Jde o rostliny, které příliš nerostou do výšky a do hloubky a nepotřebují žádnou nebo malou péči.
  • Intenzivní střešní zeleň: Může zahrnovat i náročnější rostliny na péči jako jsou růže, keře a určité druhy stromů.

Materiály a technologie pro ploché střechy

Pro ploché střechy se používá široká škála materiálů, z nichž každý má své specifické vlastnosti a využití. Již v úvodu jsme si řekli, že hydroizolace je naprosto zásadním prvkem každé ploché střechy. Její úlohou je, aby voda nepronikla do konstrukce střechy a nepoškodila tepelnou izolaci či nosné prvky budovy.

Hydroizolační materiály

• Asfaltové pásy: Tyto pásy se vyrábějí z různých druhů asfaltu (modifikovaný, oxidovaný) a mají různé typy nosných vložek (polyesterová rohož, skelná tkanina). Mají výbornou odolnost proti vodě a mechanickému poškození.
• Hydroizolační fólie: Fólie z materiálů, jako je PVC nebo FPO (flexibilní polyolefín), se na plochých střechách používají pro jejich flexibilitu a odolnost vůči UV záření.

Tepelné izolace a spádové vrstvy

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

• Lehčené cementové směsi (betony, potěry): Lehčené (keramzitové, polystyrenové apod.) cementové směsi mají relativně vysoké pevnosti, ale i relativně vysokou objemovou hmotnost. Je do nich obvykle potřeba použít výztuž a je nutné je dilatovat. Jejich doprava se provádí většinou pomocí jeřábu a bádií a jejich výroba není vždy pomocí betonáren možná realizovat. Zpracovávat se musí obvykle ručně. Pro pojížděné střechy jsou velmi vhodné.
• Polystyrenové klíny (EPS): Polystyrenové klíny s přípravou pro natavování izolace jsou naopak velmi lehké, dají se předem připravit podle tvaru střechy a jsou tedy i ve finále tvarovatelné. Jejich transport a pokládka je náročnější na organizaci a bez významné roznášecí desky je nelze použít na pojížděné konstrukce, dále jsou relativně deformabilní a mají nižší pevnost. Co se týká jejich izolační funkce, tak je velmi dobrá. Mírný problém je při řešení detailů, průchodů a styků, kdy je nutné spáry a nedolehy vyplňovat.
• Cementové lité pěny (např. PORIMENT): Řešením mohou být právě cementové lité pěny, které mohou obsahovat i polystyrenové perly ze samozhášivého polystyrenu. Tyto pěny mají relativně vysoké pevnosti a nízkou objemovou hmotnost. Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4% či 8%. Skupina Českomoravský beton produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa.

Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo. Místo použití je samozřejmě vhodné konzultovat s výrobcem. Jelikož jsou pěny i mírně zatékavé, je dobré případné otvory či spáry vyplnit v dostatečném předstihu. Použitelné vrstvy jsou dle zvoleného typu od 2 cm do cca 25 cm v jednom aplikačním kroku. U okrajů střechy je samozřejmě nutné použít bednění pro zabránění úniku pěny. Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Stejně tak polystyrenová drť je přimíchávána přímo do stroje na stavbě. To znamená, že z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m3 koncového výrobku. Tento fakt ulehčuje od zatížení staveb vícenásobnými nájezdy. Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná. Samozřejmě musíme předem připravit směry a spády budoucí vrstvy, což je možné provést kupř. svařenci z betonářské výztuže, nebo vodícími cemento-pískovými násypy, nebo jednoduše napnutím provázku - to vše v závislosti na složitosti půdorysu střechy a použitém typu pěny. Povrch se pak po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná.

Pro střechy se složitými spády (psaníčka, hřebeny, zalomení) a změnami spádů s hodnotami do 8% je vhodné použít cementovou litou pěnu s polystyrénem PORIMENT PS 500. Tato pěna má po vytvrdnutí objemovou hmotnost 500 kg/m3 a pevnost v tlaku 0,5 MPa. V jednom kroku při spádu okolo 5 % lze aplikovat vrstvu až 20 cm, při větších vrstvách se doporučuje technologická přestávka a navrstvení. Na tuto pěnu lze aplikovat bez problémů natavované pásy, za použití přípravného, asfaltového, penetračního prostředku. Slouží i jako vhodná tepelná izolace, její součinitel tepelné vodivosti je l = 0,11 W. m-1 . Na střechách, které mají naplánované nízké spády a malé stavební výšky (rekonstrukce) a kde není přílišná složitost půdorysu, je vhodné použita pěna PORIMENT WS 700. Tato pěna je bez polystyrenových perel, a při své objemové hmotnosti 700 kg/m3 má pevnost v tlaku 2 MPa. Součinitel tepelné vodivosti má tato pěna l = 0,13 W. m-1 . K-1. Do tohoto materiálu je možné i použít určité typy kotev vrchní hydroizolace.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Tabulka: Přehled cementových litých pěn PORIMENT

Odvodnění a spády

Odvodnění je další důležitou součástí plochých střech. Bez správného odvodnění by se na střeše hromadila voda, což by mohlo vést k zatékání a poškození střechy. I když se střecha označuje jako plochá, ve skutečnosti musí mít minimální spád, ideálně alespoň tři procenta. Ze stavebního hlediska se optimální sklon u plochých střech pohybuje mezi 3-4%, jelikož v tomto spádu snadno odtéká dešťová voda a zároveň se lze snadno na střeše pohybovat, je-li plánována jako užívaná, pochozí. Díky tomu může voda přirozeně odtékat do odvodňovacích prvků. U obrácené střechy je důležité také takzvané dvouúrovňové odvodnění. To znamená, že voda může odtékat nejen po povrchu střechy, ale také pod vrstvou tepelné izolace.

Mechanické kotvení

Mechanické kotvení je nejčastější využívanou technologií stabilizace plochých střech. Je využitelné pro většinu staveb malého a velkého rozsahu. Tato technika spočívá v připevnění požadovaného střešního souvrství pomocí mechanických kotev k podkladu. Hydroizolační vrstva je tak kotvena pomocí vrutů, šroubů, či teleskopických kotev, k nosné konstrukci střechy. Kotví se vždy do nosného podkladu, který je nutné v některých případech prověřit výtažnou zkouškou. Velice důležitá pro úspěšnou realizaci kotvené střechy je také volba upevňovacích kotvících prvků, které musí zajistit potřebnou odolnost. Při působení větru totiž vzniká permanentní dynamická zátěž, která rozkmitává střešní skladbu a ve svých silnějších projevech může soudržnost jednotlivých vrstev narušit, nebo i utrhnout.

Problémy a jejich prevence u plochých střech

Plochá střecha je čím dál oblíbenější součástí moderních domů. Zároveň ale patří mezi konstrukce s nejčastějším výskytem problémů, jako je zatékání, přehřívání nebo vznik kaluží.

Historické problémy a jejich příčiny

V naší republice se, zvláště u rodinných domů, ploché střechy mírně „zprofanovaly“, pravděpodobně díky 70. a 80. létům 20. století, kdy bylo moderní bydlet v „kostce“ s plochou střechou. Ale materiálová kvalita v daných konstrukcích nebývala dobrá a ploché střechy způsobovaly více problémů, než užitku. Používaly se tepelné izolace z novin, spádové vrstvy ze škvárobetonu, které se, kromě přirozeného rozpadu radionuklidů, rozpadaly i mechanicky, případně velmi na pojivo „hubené“ a tenké potěrové vrstvy, které se míchaly přímo na střeše. Tato řešení jsou již naštěstí minulostí.

V architektuře 20. století, ale i v současné moderní architektuře sledujeme vysokou popularitu konstrukcí plochých střech u masivních zděných a monolitických konstrukcí. Je tedy logické, že existuje mnoho praktických pravidel pro tento typ konstrukcí plochých střech. U konstrukcí plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách se v českých a slovenských zemích nevyskytuje tolik technických pravidel a doporučení z důvodu ztráty tradic pro tento materiál a detaily v období socialismu. Poptávka po nízké ceně tedy v nedávné minulosti umožnila realizaci projektů plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách, které jak z důvodu nesprávného návrhu, tak i kvůli chybám v realizaci vedly ke vzniku škod na konstrukcích.

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

V rámci dynamicky rozvíjejícího se realitního trhu došlo v posledních letech k rozvoji výstavby rodinných a bytových domů v okolí velkých měst na Slovensku, převážně pak v Bratislavě. V rámci tlaku požadavku nízké ceny a rychlosti realizace došlo k výběru jednoplášťové neprovětrávané ploché střechy s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné izolace nad nosnou konstrukcí. Právě u této konstrukce došlo k chybám jak při jejím výběru v době plánování projektu, tak i při realizaci samotné. Především v podobě chyb ve vytvoření dokonalé vzduchotěsné obálky budovy, tak i k opomenutí několika detailů, které způsobily konvekci vodní páry do konstrukce. Dalším z významných faktorů pro škody u těchto konstrukcí bylo zanesení vlhkosti do konstrukce během fáze stavby v podobě srážkové vody. Znamením tedy byly průhyby svrchního pláště a tvorba kaluží, a i kolapsy svrchního dřevěného záklopu v rámci dřevěné konstrukce ploché střechy.

Vývoj norem a doporučení

V rámci každoroční konference Strechy konané slovenským Cechem strechárov SK (dále jako CSS) dochází k prezentacím trendů, novinek i projektů realizovaných na Slovensku. Na konferenci Strechy v roce 2022 byly pak prezentovány i množící se problémy ohledně projektů s typem jednoplášťové neprovětrávané ploché střechy s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné izolace nad nosnou konstrukcí. Tato prezentace vyvolala velkou diskusi, která byla podnětem pro vznik technické komise. Ta by se zaobírala vznikem dodatečné kapitoly pro pravidla návrhu a realizace plochých střech ze dřeva v dřevostavbách.

Slovenský Cech strechárov Slovensko (dále jako CSS) sestavil odborně technickou komisi s cílem sestavit doplňující pravidla CSS pro konstrukce plochých střech ze dřeva a v dřevostavbách. Inspirací jsou aktuálně platné STN normy, doplněné příklady skladeb konstrukcí a detailů ze zemí D-A-CH, které mají dlouholetou tradici s dřevem jako materiálem ve stavbách.

Pro základní přehled o aktuálních konstrukcích plochých střech tedy i technické komisi CSS (dále jako TK CSS) pro téma plochých střech ze dřeva slouží směrnice Informationsdienst Holz Flachdächer in Holzbauweise z roku 2019. Před posuzováním jednotlivých typů konstrukcí musela komise jako jeden ze „startovních“ úkolů varovat před rizikovou konstrukcí jednoplášťová neprovětrávaná plochá střecha s tepelnou izolací v oblasti nosné konstrukce bez tepelné spádové izolace nad nosnou konstrukcí (typ III), která u našich západních sousedů není přímo zakázána, ale je brána jako konstrukce vysoce náchylná k poškození v důsledku degradace svrchního dřevěného záklopu, jež bylo prokázáno i v průběhu posledních dekád. Tato konstrukce se nejčastěji vyskytuje jak na stavbách na Slovensku a v Česku, tak hlavně celosvětově a její řešení je i prezentováno v rámci výrobců CLT panelů.

Pro tuto normu je zavazující stanovisko a posouzení vlhkostně teplotní bilance dle Glaserovy metody a normy STN 73 0540 - část 2 a i u členů TK CSS je zde asi shoda na schválení této konstrukce pro chystaná pravidla CSS pro konstrukce plochých střech. Německá norma DIN 4108-3 považuje tuto konstrukci jako bezproblémovou, je-li dodržena skladba, tj. s parozábranou s hodnotou sd,i ≥ 100 m na dřevěné konstrukci a dostatečnou dimenzí min. tloušťky spádové izolace nad parozábranou pro splnění podmínky součiniteli prostupu tepla střechy podle požadované hodnoty součinitele prostupu tepla dle STN či např. dle ČSN 73 0540-2. U této konstrukce bude schvalovací proces TK CSS asi vyžadovat nejvíce času, z důvodu její podobnosti s typem III viz níže a nedůvěře k této konstrukci z výše zmíněných negativních zkušeností z projektů na Slovensku.

U této konstrukce je hlavní předpoklad správný návrh difuzního spádu konstrukce od parobrzdy/parozábrany (sd,i ≥ 2,0 m dle DIN 4108-3: 2018) k pojistné hydroizolační vrstvě s sd,e ≤ 0,3 m a v provedení spojů jako u vodotěsného podstřeší a také funkční provětrávaná mezera. Samozřejmostí je správný návrh svrchní hydroizolace nad dřevěným záklopem, popř. zvážení použití tepelné izolace i na svrchním dřevěném záklopu pro snížení výskytu kondenzátu na spodní straně dřevěného záklopu u provětrávané mezery. Min. výška pro odvod difundujíce páry je 100 mm, při délce VW do 10 m; na každý další 1 m délky se výška VW zvětšuje o 10 %. Velikost přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - přiváděcí otvory min. 1/100 celkové plochy střechy; odváděcí otvory zvětšené ještě o 10 %, tvar přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - ideálně průběžná štěrbina, poloha přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - přiváděcí otvory v nejnižším místě VW, odváděcí v nejvyšším (využití komínového efektu), vzdálenost přiváděcích a odváděcích otvorů - max. 18 m; čím méně, tím lépe. Nutno dobře definovat řešení krytí přiváděcích a odváděcích větracích otvorů - plochu krycích mřížek, sítěk či žaluzií nutno přičíst k ploše větracích otvorů. U této konstrukce není jisté, zda bude zahrnuta do pravidel, z důvodu jejího minimálního výskytu.

V minulosti byla u nás přerušena tradice vztahu ke dřevu. V posledních letech dochází k větší popularizaci oboru dřevostaveb a dřeva jako trvale obnovitelného zdroje stavebního materiálu a uvědomění si, jakou je dřevo strategickou surovinou. V našich sousedních západních zemích jako Rakousko a Německo došlo k zachování a rozvinutí dřevozpracujícího průmyslu. S tím spojeným věděním ohledně správného plánování a provádění konstrukce ze dřeva nejen rodinných, bytových a průmyslových objektů, ale i částí těchto konstrukcí, jako jsou ploché střechy.

Jisté je to, že technickou komisi CSS pro tuto problematiku čeká dlouhá práce, resp. cesta, pokud chce popsat v chystaných pravidlech všechna správná pravidla a doporučení pro správnou realizaci návrhu a provedení plochých střech s dřevěnou nosnou konstrukcí. Je nutné učinit tyto kroky, aby se povedlo co nejvíce minimalizovat vznikání škod díky existenci pravidel.

Profesionální realizace a servis

Střecha je nejdůležitější a nejsložitější část domu. Její dobře provedená střecha se pozná na první pohled, ta špatně udělaná o sobě dá vědět hned při prvním větším dešti. Proto je při jejím provedení klíčová nejen kvalitní technologie, ale především zkušený řemeslník, který ví, co dělá.

Na základě prohlídky, zaměření objektu a Vašich požadavků zpracujeme cenovou nabídku ve formě položkového rozpočtu, který zahrnuje všechny položky nutné k provedení rekonstrukce střechy systémem RpSt na „klíč“ (tzn. včetně zpracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení a kolaudace). Ke zpracování cenové nabídky přistupujeme pečlivě a starostlivě. Na základě zaslaných podkladů provedeme nacenění.

Spotřeba materiálu vždy závisí na tvaru a rozměrech střechy, rozpětí a zatížení vazníků (na skladbě a hmotnosti střešního pláště a podhledu), na sněhové a větrové oblasti, vytvoření a zatížení půdního prostoru, atd. Podle spotřeby materiálu je kalkulována cena vazníků. Protože cena vazníků je závislá na mnoha faktorech, není ji možné jednoduše stanovit bez tohoto výpočtu.

Na základě zaslaných podkladů provedeme na specializovaném software návrh nosné vazníkové konstrukce, stanovíme dimenze dřevěných prvků vazníků a styčníkových desek. Takto vyčíslíme spotřebu materiálu pro Vámi zadaný vazníkový krov.

Rozhodující vliv má nejen množství objednaného materiálu, ale také jeho rozměry a tím vyskládání do základního formátu 1,25 x 12m. Díky dobrým zásobám na skladě vyřizujeme objednávky běžně do jednoho týdne.

Kromě samotné pokládky plochých střech firma zajišťuje i lehké klempířské práce, jako je oplechování komínů a další doplňkové prvky, které k dobře fungující střeše neodmyslitelně patří. Provádějí také vysprávky, menší opravy a kompletní revitalizace střech - ideální řešení pro majitele starších objektů, kteří chtějí prodloužit životnost své střechy bez nutnosti celkové výměny. Důležitou součástí nabízených služeb je i zajištění odvozu suti a odpadu, který při realizaci střech často vzniká. Působnost jejich činnosti se navíc neomezuje jen na okolí Kroměříže, kde primárně působí, ale v případě větších zakázek jsou ochotni vyrazit i do okolí Prahy nebo kamkoli zhruba do 100 km.

Správně navržená a kvalitně provedená plochá střecha může výrazně snížit tepelné ztráty domu a zároveň nabídnout prostor navíc pro relaxaci nebo zeleň. Každá střecha je jedinečná a návrh konstrukce by měl být proveden odborníkem - ať už projektantem, nebo renomovanou prováděcí firmou. Rádi vám pomůžeme s výběrem materiálu na vaši plochou střechu a doporučíme ověřené řemeslníky.

tags: #plocha #strecha #na #cenkove #informace

Oblíbené příspěvky:

• Lakování OSB desek vodním lakem
• Vyberte si ideální dům: Porotherm, Ytong nebo dřevostavba?
• Vše o odvodňovacích žlabech Master
• Jak vybrat obrubníky pro vaši terasu
• Vše o sádrové stěrce Soudal