Spádování plochých střech polystyrenem: Klíč k dlouhé životnosti a efektivní izolaci

Ploché střechy pro dlouhodobě spolehlivé fungování hydroizolace potřebují dostatečný spád. Dříve používané ploché střechy bez spádu, nebo s minimálním spádem do 1 %, se neosvědčily. Vlivem geometrie stavby a dotvarování konstrukce vždy docházelo ke vzniku tzv. stojaté vody se všemi negativními důsledky, jako jsou poruchy hydroizolace, vznik mikroorganismů a napětí mezi mokrými a suchými částmi střechy.

Spádování slouží k vytvoření spádu, který zaručí co nejrychlejší odvedení dešťové vody a vody z tajícího sněhu ze střechy. Podle ČSN 73 1901 „Navrhování střech - Základní ustanovení“ se kaluže tvoří při sklonu povrchu střechy do 3 %. Z normových požadavků je zřejmé, že minimální spád plochých střech s povlakovými krytinami mimo žlaby a úžlabí je 3 %. Ideální je vytvoření spádu nosnou konstrukcí, což ale není vždy vhodné nebo možné.

Materiály a technologie pro tvorbu spádových vrstev

Spádové vrstvy se u plochých střech ještě v nedávné minulosti vytvářely z betonové mazaniny, nebo také z násypu škváry či štěrku. Variantou byl i granulát z pálené hlíny. Dnes se spádování plochých střech mokrým procesem (betonovou mazaninou, lehčeným betonem, perlitbetonem nebo polystyrenbetonem) provádí jen zřídka.

Díky vývoji stavební a výrobní techniky a technologie už není nutné šplhat do výšky po žebřících s pytli cementu a vědry plniva na střechu. V současnosti je možné nechat jeřábem dopravit na střechu směs lehčeného betonu, kterou doveze přímo jeho výrobce, případně nechat na míru „nařezat“ prvky polystyrenových spádových klínů, nebo třeba pohodlně dopravit pomocí mobilní čerpací techniky cementové lité pěny, určené pro uložení do spádu.

Spádové desky z EPS (Expandovaný polystyren)

Spádování plochých střech pomocí spádových desek EPS je v současnosti nejpoužívanějším způsobem spádování plochých střech. Spádové desky pro střechy z EPS se převážně vyrábějí v rozměru 1 x 1 m se spádem na jednu stranu a v praxi se někdy mylně označují jako klíny.

Čtěte také: VELUX okna pro moderní bydlení

Výhody spádování pomocí EPS:

  • Suchý montážní proces, který je z hlediska výstavby méně náročný.
  • Rychlý postup prací.
  • Minimální přitížení konstrukce.
  • Žádné dilatační spáry.
  • Možnost dodávky libovolných spádů.
  • Zpravidla významným způsobem řeší otázku zateplení střechy.
  • Správně navržené a provedené vyspádování pomocí polystyrenových spádových desek prodlouží životnost a hydroizolační bezpečnost vaší střechy.

Technické parametry a výroba EPS desek:

  • Řezání polystyrenových bloků na jednotlivé desky se ve výrobních závodech provádí pomocí odporových drátů.
  • Na deskách EPS lze zpravidla vyrábět spád s krokem po 0,5 %, což v praxi znamená výrobu desek se spády 1 %, 1,5 %, 2 %, 2,5 %, 3 % atd.
  • Spádové desky se vyrábějí od minimální tloušťky 10 mm. Pro montáž střešního pláště, kdy se po tepelné izolaci chodí a přemísťují se po ní stavební materiály, je vhodné používat spádové desky EPS od tloušťky 20 mm, nebo optimálně od tloušťky 40 mm, protože jsou odolnější.
  • Maximální tloušťka spádových desek je omezena.
  • Sestavovat spádování z desek EPS na střechách s různými spády v různých směrech, znamená upravovat rozměry a tvary desek na stavbě (přiřezávat je pod různými úhly).
  • Upravování rozměrů desek EPS je optimální provádět řezáním pilou nebo odpovídajícím zařízením s odporovým drátem, a to kolmo nebo rovnoběžně s okrajem desek, případně pod úhlem 45 stupňů. Pod jinými úhly se upravují tzv. rozháněcí klíny.
  • Desky EPS je potřeba pokládat s vystřídáním spár (tzv. na vazbu).
  • EPS se nesmí skladovat ve vodě, tzn. nesmí se skladovat na plochách a v oblastech, kde se dlouhodobě vyskytuje voda.

Specifika použití EPS:

  • Klasická plochá střecha spádovaná od svého obvodu směrem ke vpustem, umístěným uvnitř plochy, má zpravidla v okolí vpustí takovou tloušťku tepelné izolace, která zajistí splnění požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla podle normy ČSN 73 0540-2.
  • Pro spád a zateplení střechy ve žlabu je potřeba určitá výška tepelné izolace.
  • U starších plochých střech beze spádu často docházelo vlivem nerovností plochy ke vzniku louží a následkem toho k růstu mechů, plísní a jiných mikroorganismů nebo vegetace, což často vedlo k poruchám hydroizolace. Spádový polystyren kromě vyspádování a zajištění plynulého odtoku dešťové vody nebo vody z odtávajícího sněhu, zlepší i tepelné izolační schopnosti vaší ploché střechy.
  • Během budování spádování střechy z pěnového polystyrenu je nutné tepelnou izolaci průběžně zakrývat hydroizolacemi. Montáž střešního pláště se proto obvykle provádí po etapách.
  • Klíny z pěnového polystyrenu se používají v detailech například u atik anebo se umísťují do některých úžlabí, před světlíky a různé nástavby na střeše, aby zabránily vzniku oblastí, kde by se po deštích na povrchu střech vytvářely kaluže vody.
  • Jako spádové klíny je možno použít, jak běžný bílý EPS, tak šedý EPS se zvýšeným izolačním účinkem. Šedý EPS je třeba díky své nižší teplotní odolnosti pod hydroizolací chránit z horní strany min. 50 mm bílého EPS, pokud není teplotní ochrana řešena jiným způsobem.

Cementové pěny PORIMENT

V případech, kdy není možné vytvořit spád nosnou konstrukcí, nacházejí své uplatnění moderní cementové pěny, které umožňují realizovat sklon až 8 %. Cementové pěny PORIMENT představují lehký silikátový materiál vhodný pro novostavby i pro rekonstrukce, který se vyrábí pomocí moderní, počítačem řízené technologie.

Výhody cementových pěn PORIMENT:

  • Jsou pevnější a zpravidla méně finančně náročné než polystyrenové klíny.
  • V porovnání s lehčenými betony představují lepší volbu z hlediska tepelně izolačních vlastností a méně zatíží konstrukci.
  • Při zatížení konstrukce asi 500 kg/m³ nabízejí minimální zaručenou krychelnou pevnost v tlaku 0,5 Mpa (u varianty PORIMENT PS 500).
  • Díky nízkému součiniteli tepelné vodivosti (např. 0,114 W/m-1.K-1 v suchém stavu u cementové pěny PORIMENT PS 500) přispívají cementové pěny ke splnění požadovaného tepelného odporu celého souvrství.
  • Snadná manipulace a vysoká rychlost ukládky.
  • Jsou schopné řešit rozličné podkladní materiály a spády do 4 % či 8 %.
  • Tvarovatelnost a schopnost případně překrýt nerovnosti nosné konstrukce a dostat se i do úzkých a hůře přístupných míst.
  • Do vrstvy lité pěny není nutné instalovat výztužné sítě a ani u nich počítat se smršťovacími poli.

Technické parametry a aplikace PORIMENTU:

  • Společnost Českomoravský beton, a. s. produkuje cementové lité pěny a pěny do spádu pod obchodní značkou PORIMENT. Jejich objemová hmotnost je od 500-700 kg/m³ a pevnost v tlaku 0,5-2 MPa.
  • Příprava podkladu pro tyto pěny je snadná, podklad by měl být čistý, může být mírně nasákavý a může jej tvořit i plech nebo dřevo.
  • Výroba pěny se provádí přímo na stavbě, pomocí mobilního míchacího a čerpacího zařízení. Z jednoho autodomíchávače, který přiveze speciální cementovou suspenzi, je možné vyrobit kupř. až 18 m³ koncového výrobku.
  • Ukládka pěny probíhá pomocí systému gumových hadic o průměru 50 mm, je tedy pohodlná a fyzicky není náročná.
  • Povrch se po nalití do požadované výšky částečně sám slévá a částečně je potřeba použít k jeho urovnání. Pěna je pak do dvou dnů pochozí a do týdne zatížitelná.
  • Cementové pěny PORIMENT vyrábíme v několika variantách. Některé typy jsou pro spádové vrstvy vhodnější, jiné jsou využívány spíše jako výplně hluchých míst v konstrukcích, vyrovnávací vrstvy v podlahách nebo tepelně izolační vrstvy.
  • Základní typ cementové pěny s polystyrenem drží zpravidla maximálně do spádu 8 % při tloušťce vrstvy 30 cm.
  • Pro inverzní střechy se cementové pěny obecně nehodí, jelikož jsou i přes svou hutnost mírně nasákavé. Spádová pěna PORIMENT není vhodná pro inverzní skladby střechy, je potřeba umístit hydroizolaci vždy na či nad její povrch.

Spádování pomocí desek MW (Minerální vlna)

U střech skladů, hal a průmyslových objektů se používají především minerální izolace, které zaručují vyšší požární odolnost a akustické vlastnosti. V případě požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm - zabraňují šíření plamene a nezvyšují požární zatížení konstrukce.

  • Spádování pomocí desek MW se provádí většinou ve spádu 2 %, ale na zakázku jde provést jakýkoliv spád do 15 %.
  • V nabídce jsou spádové desky se spádem v jednom směru, ale i klíny se spády ve 2 směrech, které se s výhodou používají při vyspádování úžlabí, nebo pro tzv. rozháněcí klíny.

Návrh spádování a kladečský plán

Nedílnou součástí každé pokládky je zpracování kladečského plánu, podle kterého je nutné postupovat. Pro návrh spádování je třeba zaslat:

  • Půdorys a řez střechy a okótovanou polohu vtoků.
  • Výšky atik.
  • Minimální a maximální tloušťku tepelné izolace.
  • Minimální požadovaný spád střechy.
  • Stávající spád střechy.
  • Typ uchycení spádové vrstvy a hydroizolace.
  • Typ hydroizolace.
  • Typ projektovaného EPS či MW.
  • Popis podkladních vrstev.
  • Ostatní (požadované termíny, kontaktní osoby...).

Návrh spádování probíhá ve dvou krocích:

  1. Návrh spádování + výkaz materiálu (na základě poptávky).
  2. Kompletní kladečský plán (na základě objednávky).

Tento návrh a výkaz materiálu je poskytován bezplatně a to zpravidla do 3 pracovních dnů od dodání kompletních podkladů. Po jeho zpracování z něho jasně vyplývá konečná spotřeba desek včetně směru spádu nebo rozvodí. Tento postup tak pomáhá předejít případným dalším výdajům.

Čtěte také: Jak správně vybrat střechu pro chatu

Polohu vtoků a výšky atik doporučujeme fyzicky překontrolovat, neboť co je na výkrese, nebývá často na střeše.

Shrnutí a srovnání spádových materiálů

Materiál Výhody Nevýhody Typické použití
EPS (Expandovaný polystyren) Suchý proces, rychlá montáž, nízká hmotnost, dobrá tepelná izolace, možnost dodání libovolných spádů. Nižší pevnost v tlaku, nutnost přesné manipulace s deskami, omezená maximální tloušťka desek, nutnost průběžného zakrývání hydroizolací během montáže. Jednoplášťové ploché střechy, dodatečná tepelná izolace ("PLUS střecha").
Cementové pěny PORIMENT Vysoká pevnost, nižší náklady než EPS klíny, dobré tepelně izolační vlastnosti oproti lehčeným betonům, nízké zatížení konstrukce, snadná manipulace, tvarovatelnost, překrytí nerovností. Mírně nasákavé (nevhodné pro inverzní střechy), nutnost bednění u okrajů. Novostavby a rekonstrukce s požadavkem na pevnost a spád do 8 %, vyplnění hluchých míst.
MW (Minerální vlna) Vysoká požární odolnost, dobré akustické vlastnosti, zabraňuje šíření plamene. Vyšší hmotnost (ve srovnání s EPS), specifičtější použití. Střechy skladů, hal a průmyslových objektů.
Lehčený beton Vysoká pevnost. Vyšší objemová hmotnost (těžší), horší tepelné charakteristiky, nákladné řešení, složitá manipulace a ukládání, problematické dosáhnout přesného spádování. Zřídka, spíše v minulosti.

Spádování pomocí tepelné izolace v podobě polystyrenu je energeticky výhodnější, avšak za cenu nízké pevnosti. Oproti polystyrenu vynikají lehčené betony použité jako spádová vrstva svou pevností, které je ale dosaženo na úkor vyšší objemové hmotnosti (jsou těžší) a tepelných charakteristik. Cementové pěny použité pro spádové vrstvy jsou tak určitým kompromisem mezi oběma variantami.

Čtěte také: Ploché střechy: Konstrukční detaily, které musíte znát

tags: #plocha #strecha #spadovana #polystyrenem #informace

Oblíbené příspěvky: