Ploché střechy: Typy a konstrukční varianty

Ploché střechy jsou definovány sklonem do 5° a použití povlakové hydroizolace namísto skládané krytiny, známé ze šikmých střech. Ploché střechy jsou tak čím dál více oblíbené jak u bytových, tak moderních rodinných domů.

Problém střešních plášťů je značně široká, protože tyto konstrukce jsou díky své poloze v objektu vystaveny působení řady vnějších i vnitřních vlivů.

Základní rozdělení plochých střech

Ploché střechy se dělí dle počtu plášťů na:

  • Jednoplášťové
  • Dvouplášťové

Méně často se setkáte i s plochými střechami víceplášťovými.

Jednoplášťové ploché střechy

Jednoplášťová plochá střecha je taková, která ve své skladbě neobsahuje větranou vzduchovou mezeru. Je to střecha, která odděluje vnitřní prostředí od vnějšího jedním pláštěm - kontaktním souvrstvím jednotlivých funkčních vrstev. Proto musí být konstrukčně a zejména materiálově navržena tak, aby byla funkční nejen z hlediska hydroizolačního, ale zejména z hlediska tepelně-technického. Jinými slovy, aby nezavlhala vlivem kondenzace a nesnižovala se tak účinnost tepelné izolace nebo se neprojevovaly defekty jako například plísně a tepelné mosty ze strany interiéru.

Čtěte také: Povolovací proces pro novou střechu

Jednoplášťová plochá střecha tedy musí obsahovat velmi účinnou parozábranu, která zabrání pronikání vodních par do tepelné izolace. Síla tepelné izolace by měla být určena výpočtem, ale jako minimum počítejte alespoň 160 mm tepelné izolace z pěnového polystyrenu (typu EPS 100S stabil - polystyren určený právě pro tento typ střechy) nebo tepelné izolace z minerální vlny (například Isover S - opět tepelná izolace určená pro jednoplášťové střechy). Velmi vhodným typem parozábrany pro tento typ střechy je asfaltový SBS modifikovaný pás s hliníkovou vložkou. Celkový princip tohoto typu konstrukce je možné shrnou následovně: propustí-li parozábrana do skladby méně vodních par, než je schopno se ze skladby dostat přes hydroizolaci ven, bude střecha v běžných podmínkách funkční.

Jednoplášťové ploché střechy jsou populární zejména díky relativně snadné realizaci a spolehlivosti. V dnešní době jsou na trhu dostupné kvalitní materiály, díky kterým jsou jednoplášťové ploché střechy vysoce funkčním řešením.

Typy jednoplášťových střech:

  • Jednoplášťová střecha nevětraná: Je střecha bez systému větracích kanálků napojených na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelně izolační vrstvou.
  • Jednoplášťová střecha větraná: Je jednoplášťová střecha, v jejíž skladbě je systém větracích kanálků napojený na vnější prostředí a se zpravidla klasickým pořadím vrstev, tj. hydroizolační vrstva je umístěna nad tepelně izolační vrstvou. Tento typ se navrhoval hlavně v 70. a 80. letech 20. století. Je specifický způsobem větrání, které zajišťuje systém větracích kanálků umístěných v tepelně izolační vrstvě, které jsou napojeny na vnější prostředí. Střecha je zpravidla vyhovující nad prostory s relativní vlhkostí nepřesahující 75 %.
  • Jednoplášťová střecha s obráceným pořadím vrstev (inverzní střecha): Je střecha, u které je klasické pořadí vrstev jaksi přehozeno. Jedná se o skladbu, kde na nosné konstrukci je umístěna hydroizolace, na ní je drenážní vrstva, tepelná izolace a stabilizační vrstva. Znamená to tedy, že voda protéká kolem tepelné izolace a stéká k hydroizolaci. Jako tepelné izolace je totiž užíváno zásadně extrudovaného polystyrenu (XPS), který je nasákavý jen minimálně a voda proto nijak dramaticky nesnižuje jeho izolační schopnosti. Nepříjemnou vlastností této skladby je, že pokud je protékající voda velmi chladná (zejména v období tání sněhu), dochází k prochlazování nosné konstrukce s možnou tvorbou defektů jako kondenzace apod. Proto i ČSN při použití obrácené střechy předepisuje dostatečnou hmotnost nosné konstrukce tak, aby bylo riziko tvorby nepříjemných problémů minimalizováno. Hmotnost konstrukce by neměla být nižší než 240 kg/m².
  • Jednoplášťová střecha s kombinovaným pořadím vrstev (též střecha "duo"): Je střecha, ve které je část tepelné izolace umístěna pod hydroizolační vrstvou a část tepelné izolace umístěna nad hydroizolační vrstvou. Při realizaci je 40 % tepelné izolace umístěno pod hydroizolační vrstvu a 60 % nad hydroizolací, zde musí být použit nenasákavý materiál (XPS). Tento typ se v praxi používá především u rekonstrukcí plochých střech.
  • Jednoplášťová střecha "plus": Funguje na principu, že tepelně izolační vrstva z původního střešního souvrství bude fungovat už jen jako doplňková. Původní krytina bude vyspravena a bude v nově realizovaném souvrství fungovat jako parotěsnící vrstva, na kterou bude aplikována nově navržená vrstva tepelné izolace.
  • Plochá střecha lehká: Je speciální jednoplášťová střecha, jejíž plošná hmotnost je nižší než 100 kg/m². Nosnou konstrukci tvoří zpravidla trapézový plech nebo dřevěné bednění a výjimečně např. betonové skořepiny. Lehké střechy mají výrazně nižší schopnost akumulace tepla a proto je třeba při návrhu navýšit jejich tepelně izolační vlastnosti o cca 15 %.

Dvouplášťové ploché střechy

Dvouplášťová plochá střecha je střecha, která někde ve své skladbě (tradičně pod horním pláštěm) obsahuje větranou vzduchovou mezeru. Mezera má primární účel odvádět ze skladby vlhkost a proto u těchto skladeb nemusí být kladen takový důraz na použití špičkových parozábran, ale mohou být užity parozábrany s nižší účinností. Aby tedy mohla tato konstrukce fungovat, musí mít střecha nasávací a odváděcí otvory proudicího vzduchu. Častou chybou je, že otvory navržené podle požadavku normy jsou kryty mřížkami omezujícími nasávání vzduchu z 50 i více procent. Výška větrané mezery je rovněž velmi důležitá. Čím nižší sklon, tím vyšší mezera je potřebná, aby vzduch proudil. Není bez zajímavosti, že větraná mezera snižuje účinnost tepelné izolace (dochází k jakémusi "vytahování tepla" z izolace). Jako tepelné izolace se pro dvouplášťové střechy užívá minerální vlny, která je schopna dobře předávat vlhkost do mezery.

Oproti jednoplášťovým střechám jsou dvouplášťové střechy náročnější na provádění. Dvouplášťové nebo víceplášťové střechy mají ve skladbě vzduchovou vrstvu, obvykle větranou, která odvádí vodní páru pronikající difuzí z interiéru do vnějšího prostředí. Při splnění důležitých podmínek v ní nedochází ke kondenzaci vodní páry.

Podmínkou pro bezvadné fungování střechy je mimo jiné dokonale vzduchotěsný spodní plášť, nenulový tepelný odpor horního pláště a dostatečná míra větrání střechy. Tyto skladby střech se hodí nad vlhké prostory, do horských oblastí a také samozřejmě na bytovou výstavbu a občanskou vybavenost. Plocha přiváděcích větracích otvorů má být min. 1/100 plochy střechy, plocha odváděcích otvorů ještě o 10 % větší. Plocha otvorů má být ještě větší při nadměrných délkách vzduchových vrstev. Pro bezvadné fungování střechy by horní plášť měl mít alespoň minimální tepelný odpor, který odpovídá např. dřevěnému bednění nebo silikátové konstrukci. Neodpovídá např. pouhému trapézovému plechu. Požadavek na dokonale těsný spodní plášť má zabránit nekontrolovanému proudění vzduchu a vodní páry do vzduchové vrstvy vlivem netěsností. Množství vodní páry v mezeře je pak násobně větší a dimenze větrání střechy nemusí stačit na její odvedení.

Čtěte také: Vše o obrácených plochých střechách

Typy dvouplášťových střech:

  • Dvouplášťová střecha nevětraná: Je střecha, která má ve svém souvrství nevětranou vzduchovou vrstvu. Dnes je navrhována pouze v případech rekonstrukcí, kde je požadováno vylepšení tepelně technických vlastností původního střešního souvrství.
  • Dvouplášťová střecha větraná: Má vzduchovou vrstvu napojenou na vnější prostředí vhodně umístěnými přiváděcími a odváděcími větracími otvory. Dochází tak k pohybu vzduchu ve vzduchové vrstvě a jeho výměně s vnějším prostředím. Tím je zároveň zajištěn únik vlhkosti, která se dostává do vzduchové vrstvy z interiéru, proto se doporučují použít při použití nad prostory s relativní vlhkostí více jak 80%.

Provozní střechy

Provozní střechy jsou střešní konstrukce, které umožňují využití střech jako pochůzných nebo pojížděných teras nebo střešních zahrad, sportovních hřišť, bazénů, odpočinkových ploch atd.

  • Pochůzná střecha: Je určena pro trvalé využívání osobami. Jedná se o terasy, balkony, či lodžie na střechách nadzemních i podzemních objektů.
  • Pojížděná střecha: Je určena pro trvalé využívání, např. pro pojíždění vozidel a jejich parkování. Provoz na pojížděné střeše působí na skladbu souvrství koncentrovaným svislým zatížením prostřednictvím kol vozidel (tlakové síly) a dále účinky akceleračních a brzdných sil (vodorovné smykové síly).

Zelené střechy (vegetační střechy)

Zelená střecha je ve většině případů řešena jako jednoplášťová střecha. Zelené střechy esteticky dotváří objekty a slouží jejich aktivnějšímu využívání. Zahrady lze různě kombinovat s pochůznými nebo pojížděnými střechami a i jinak využívanými plochami.

Zelené střechy můžeme dělit na:

  • Intenzivní střešní zeleň: Jsou střechy se zelení intenzivní (květiny, keře, tráva...), které potřebují pravidelnou péči a závlahu (a v drtivé většině případů potřebují násyp zeminy minimálně 200 mm a více). Může zahrnovat i náročnější rostliny na péči jako jsou růže, keře a určité druhy stromů.
  • Extenzivní střešní zeleň: Jde o rostliny, které příliš nerostou do výšky a do hloubky a nepotřebují žádnou nebo malou péči. Nepotřebuje takovou péči ani výšku zeminy (netřesky a jiné sukulentní rostliny, další rostliny nevyžadující pravidelnou závlahu). Pro tyto střechy je povětšinou typická ve skladbě přítomnost vrstvy hydroakumulační (většinou v kombinaci s vrstvou drenážní), která má za úkol zadržet alespoň minimální množství vody na období sucha.

Konstrukce ploché střechy

Ploché střechy mají specifickou konstrukci, která se liší od tradičních šikmých střech. Stejně jako u jiných typů střech však i u plochých střešních plášťů platí, že pro zajištění dostatečné podpory celého tělesa budovy je stejně důležitá pevná spodní konstrukce.

Důležitým prvkem ploché střechy, který ovlivňuje její funkčnost, je její dostatečná tepelná izolace, která zabrání tepelným ztrátám z budovy a ochrání ji před nadměrnými přehříváním v letním období. V roli tepelné izolace ploché střechy se výborně osvědčuje pěnový polystyren. Jedná se o oblíbený materiál, který díky své nízké hmotnosti a pevnostním vlastnostem umožňuje vytvořit extrémně lehkou plochou střechu. Při stavbě konstrukce ploché střechy je třeba dbát také na řádnou hydroizolaci, která je dnes díky použití moderních materiálů velmi účinná.

Čtěte také: Trvanlivost a bezpečnost střechy

Střešní fólie, ochranné fólie a hydroizolační materiály pro ploché střechy poskytují stavebníkům vynikající ochranu proti vodě a vlhkosti po mnoho let. Při stavbě domu s plochou střechou lze snadno použít vnitřní odvodňovací systém. Je stejně účinný jako tradiční okapy. Díky absenci viditelných svodů nebo žlabů však plochá střecha vypadá moderněji a upraveněji.

Skladby představují spolehlivé a ověřené řešení konstrukcí střech. Skladby jsou tříděny podle konstrukčního provedení střechy na střechy s povlakovou hydroizolací, vegetační střechy, provozní střechy a střechy se skládanou krytinou. Zohledňují obvyklé použití na nejrozšířenější typy staveb (např. rodinný dům, bytový dům, výrobní hala). Skladby mají doloženy všechny běžně požadované parametry, jako jsou tepelnětechnické, požární nebo akustické, potřebné pro jejich návrh. Některé jsou stanoveny výpočetně, mnohé ale experimentálně.

Výhody plochých střech

Ploché střechy mají řadu výhod, které přispívají k rostoucí oblibě tohoto typu střech. Co mohou nabídnout investorům?

  • Využití prostoru: Plochá střecha umožňuje efektivně využít celý dostupný prostor na střeše. Můžete tak vytvořit další prostor, který bude sloužit jako terasa, zahrada nebo prostor pro odpočinek a relaxaci. To je ideální pro ty, kteří si chtějí užívat venku, aniž by měli samostatnou zahradu. Plochá střecha znamená také větší komfort uvnitř budovy. Jednoduchá konstrukce střechy umožňuje lepší využití prostoru.
  • Využití solární energie: Ploché střechy jsou ideální pro instalaci fotovoltaických nebo solárních panelů. To umožňuje využívat sluneční energii k výrobě elektřiny nebo ohřevu vody. Taková instalace ploché střechy je pro vás finančně výhodná, protože snižuje vaše účty za energie.
  • Estetika: Plochá střecha na budově je pro stavebníka zárukou moderního vzhledu. Může být ozdobou domu, zejména pokud je správně navržena a dokončena. Plochá střecha může celkové stavbě dodat eleganci a vizuální přitažlivost.
  • Přístupnost a snadná montáž: Ploché střechy se používaly již před lety, a proto jsou ve stavebnictví dobře známým řešením. Díky tomu je snadné najít odborníky na montáž a materiály potřebné pro stavbu.
  • Náklady: Plochá střecha je nákladově efektivní způsob zastřešení domu. Lehká plochá střecha nevyžaduje složitou konstrukci a speciálně vyztužené vazníky, což se projevuje v nižších nákladech na projekt a stavbu.

Krytina pro plochou střechu

Střešní krytina je základním konstrukčním prvkem každé budovy. Správná volba materiálu pro plochou střechu má zásadní význam pro zajištění trvanlivosti, ochrany před povětrnostními vlivy a estetický vzhled budovy. Nejběžnější krytinou používanou pro ploché střechy jsou různé druhy fólií. Stále častěji se však objevují alternativy v podobě plochých nebo trapézových plechů, které jsou oblíbenou alternativou k těmto typickým materiálům. Jak ploché střešní krytiny, tak instalace trapézových plechů na plochou střechu nabízí oproti tradiční fólii mnoho výhod. Především jsou trvanlivější a odolnější vůči povětrnostním vlivům, jako je déšť, sníh a UV záření. Poskytují také lepší ochranu proti vlhkosti, což je důležité zejména u plochých střech, které jsou náchylnější k zadržování vody. Fólie se vyznačují rovným povrchem, což dodává střeše estetický a moderní vzhled. Je k dispozici v různých barvách, což umožňuje přizpůsobit krytinu individuálním preferencím a stylu budovy. Trapézový plech naproti tomu dodává střešní krytině tuhost a pevnost díky své charakteristické vlnité struktuře.

Ošetření plochých střech

Žádná střecha nezakryje chyby, které se staly při její instalaci. Ty budou mít v budoucnu za následek zatékání. To povede k navlhnutí střešní konstrukce a následnému snížení životnosti celé střechy. Předpokladem vzduchotěsnosti střechy je proto správné ošetření ploché střechy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat ochraně takových prvků, jako jsou střešní úžlabí, komínové průduchy nebo místa, kde se sklon střechy setkává se zdí. Pro tzv. oplechování střechy se nejčastěji používají plechové tabule. Vyplatí se vsadit na vysokou kvalitu prvků pro oplechování plochých střech, které zajistí nejen estetickou úpravu, ale také dokonalou těsnost a ochranu před povětrnostními vlivy po mnoho let.

Je třeba mít na paměti, že pro funkčnost a dlouhou životnost ploché střechy je nezbytná pravidelná údržba a kontrola. Důrazně doporučujeme seznámit se s potřebnými informacemi a vyvarovat se obvyklých chyb. Oprava ploché střechy je komplikovanější než oprava střechy šikmé. I proto je důležité ji správně udělat na první pokus.

tags: #ploche #strechy #druhy

Oblíbené příspěvky: