Komplexní průvodce plochými vruty, drážkami, typy a jejich použitím

Při jakékoliv rekonstrukci, či pouhém připevnění poličky se jistě neobejdete bez použití vrutu. Vrut je druh samořezného šroubu, který se nejčastěji využívá do měkkých materiálů jako je dřevo, sádrokarton, nebo plast. S použitím hmoždinky ho můžeme použít i do pevných materiálů jako je cihla nebo beton. Vruty a šrouby mají mnoho společného, zásadní rozdíl mezi nimi je v uchycení do materiálu. Ke spojení prostřednictvím šroubu je nutný protikus (tzv. matice), narozdíl od vrutů, které se přímo šroubují do materiálu. Pro spojování stavebních dřevěných konstrukcí nebo kotvení do zdiva se vruty uplatňují častěji.

Jak se vyznat ve vrutech?

Každý vrut se skládá ze tří částí - hlavy s drážkou, dříku a závitu. Hlavním viditelným rozdílem mezi jednotlivými typy vrutů je provedení hlavy. Může mít různý tvar a rozličnou drážku, která umožňuje snadné našroubování pomocí vhodného šroubováku. Na celé ploše dříku, nebo jen jeho části, je vytvořený závit. Má výrazné stoupání a ve srovnání s dříkem je mnohem širší. Tato konstrukce zajistí lepší „zakousnutí“ do materiálu.

Typy hlav vrutů a jejich použití

Při výběru vhodného typu vrutu je důležité zvážit, zda má být hlava vrutu po zašroubování v rovině se spojovaným materiálem, nebo má přesahovat.

• Zápustné hlavy: Používají se všude tam, kde chceme mít hladký přechod. Nejčastěji se s nimi setkáme při sestavování nábytku. Pomocí krytky vrutu v dekóru dřeva pak docílíme téměř neviditelného spoje. Zápustná hlava, která díky kónickému tvaru spodní části „zapluje“ do materiálu a vytvoří hladký přechod, je nejběžnějším typem.
• Čočkovité hlavy: Díky kónické spodní části hlavy také zapadne do materiálu a zůstane viditelná pouze vyboulená část.
• Půlkulaté hlavy: Používají se u spojů, u kterých je potřeba maximální kontakt hlavy s materiálem (např. panty, kování). Spodní část mají plochou, a tak je celá hlava viditelná. Půlkulatá hlava s límcem zvětšuje dosedací plochu.
• Talířové hlavy: Nazývané také s vlisovanou podložkou, používají se především u konstrukčních vrutů pro lepší rozložení tlaku na materiál. Talířová hlava zůstává viditelná na povrchu spoje, ale díky hladkému talířku působí esteticky.
• Šestihranné hlavy: U vrutů není příliš obvyklá, najdete ji např. u podstavcových vrutů. Šestihranné hlavy bez drážky jsou typické pro šrouby, ale používají se také u speciálních vrutů. Umožňuje utáhnout spoj opravdu vysokým točivým momentem.
• Nezápustné hlavy: Pouze dosednou na materiál a zůstanou tedy zcela viditelné.

Typy drážek vrutů a výběr nástroje

Drážka na hlavě vrutu slouží pro jeho zašroubování. Podle typu drážky vrutu je potřeba vybrat správný šroubovací nástavec (bit). Pokud totiž budete mít drážku typu PH a použijete bit PZ (nebo naopak), nebudete spokojeni s přenosem krouticího momentu a vrut se bude „žvýkat“. Pro namáhanější spoje se místo jednoduchého křížku Phillips začala od roku 1955 používat vylepšená varianta Pozidriv s větší plochou dosedacích křidélek. Velmi dobrý přenos krouticího momentu rovněž zajišťuje hlava typu TORX zavedená roku 1965 firmou Camcar. Torx má profil šesticípé hvězdy s oblými cípy, odpovídající tvar je vylisován v hlavě šroubu či vrutu, takže přenos energie je rovněž dokonalý.

• Plochá drážka (PL): Jedná se o nejstarší typ drážky. Průběžná drážka se už téměř nepoužívá. Nezajišťuje dostatečný přenos síly a často způsobuje vyklouznutí šroubováku či nástavce.
• Křížová drážka Philips (PH): Předchůdce současného typu křížové drážky. Bývá označována jako PH (Philips).
• Křížová drážka Pozidriv (PZ): Novější typ křížové drážky, který je doplněný o další křížové zářezy. Nejběžnější jsou vruty s hlavou zápustnou, půlkulatou nebo půlkulatou s límcem, jsou opatřeny křížovou drážkou (POZIDRIVE).
• Torx drážka (TX): Drážka ve tvaru hvězdice. V současné době nejoblíbenější drážka, která zajišťuje dokonalý kontakt bitu s drážkou, a tak nemá tendenci vyskakovat. V poslední době je křížová drážka nahrazována drážkou TORX, která výrazně redukuje přeskakování bitu v drážce vrutu a umožňuje efektivnější přenášení síly na utahovaný vrut.
• Uniquadrex: Speciální čtvercová kónická drážka, která samosvorně drží v nástavci.
• Šestihranná hlava: Můžete se setkat také s vruty, které mají namísto drážky šestihrannou hlavu. Podstavcové vruty jsou jedny z mála vrutů, které nemají klasickou drážku. Zašroubování probíhá za pomoci šestihranné nástrčné hlavice.

Typy závitů vrutů

Vruty se dle závitu dělí na částečný a plný závit. Dvouchodý závit nejdete zejména u speciálních vrutů do sádrokartonu. Závit je zpravidla ukončený ostrou špičkou, která slouží pro lepší zapíchnutí do dřeva. Například u konstrukčních vrutů se ale můžete setkat s tzv. vrtáčkem.

Čtěte také: Jak opravit vzhled různých povrchů

• Plný závit: Je od špičky závitu až k hlavě vrutu. Má univerzálnější použití. Používá se zejména pro pevné spoje, u kterých není žádoucí ani malý pohyb vůči sobě.
• Částečný závit: Délka částečného závitu se liší a je vždy udávána výrobcem. Vruty s částečným závitem se více hodí pro stahování materiálů k sobě.
• Dvouchodý závit: Naleznete především u speciálních vrutů do sádrokartonu. Dvojí šroubovice je navržena pro lepší dotažení materiálů k sobě a pro snížení tření při šroubování.

Materiály a povrchová úprava vrutů

Nejběžnějším materiálem, ze kterého se vyrábí vruty, je nelegovaná uhlíková ocel, která je díky svým vlastnostem dostačující pro většinu použití. Není ale odolná vůči korozi, a proto se dále povrchově upravuje. Pokud je požadavek na vyšší ochranu vůči korozi, používá se pro výrobu vrutů nerezová ocel.

• Ocelové vruty: Nejčastěji se setkáme s ocelovými vruty, které jsou galvanicky zinkovány (žlutý nebo bílý zinkochromát). Ocelové vruty je potřeba proti korozi chránit pomocí povrchové úpravy.
• Nerezové vruty: Jsou vhodné zejména na venkovní použití. Mají výrazně větší životnost a odolnost vůči korozi. Nerez je odstupňovaná podle odolnosti vůči vnějšímu prostředí od A1 do A5. Nejčastěji se setkáte s nerez ocelí A2, která je určená pro běžné venkovní použití, a s nerez ocelí A4, která je odolná také vůči solím a kyselinám. Nerezové vruty třídy A2 se hodí kamkoliv s výjimkou míst, kde je agresivní prostředí - například mořská voda nebo bazénové chemikálie.
• Mosazné vruty: Sice se také hodí do všech prostředí, ale oproti nerezu jsou dražší.
• Fosfátování: Speciální kategorií jsou vruty k upevnění sádrokartonových desek, které jsou vyrobeny z oceli a opatřeny povrchovou úpravou fosfát.

Povrchová úprava těchto vrutů je provedena zinkováním: žlutý nebo bílý zinkochromát s vysokou odolností proti oděru je nanesen galvanicky. Toto pokovení zároveň výrazně zvyšuje korozní odolnost vrutů a umožňuje je používat i ve vlhkém a mokrém prostředí. Odolnější povrchová úprava - žárový zinek - se používá pro venkovní konstrukce, které mohou být vystavené povětrnostním vlivům. Oproti galvanickému zinku nejsou žárově pozinkované vruty tak pěkné na pohled, protože mají matný a nerovnoměrný vzhled. V exteriéru vydrží mnohem déle. Můžeme se také setkat s fosfátováním, které se používá především vruty do sádrokartonu.

Typy vrutů a jejich specifické použití

Kromě běžných univerzálních vrutů existuje mnoho specializovaných typů, které jsou navrženy pro konkrétní aplikace a materiály.

• Univerzální vrut do dřeva: Jedná se o univerzální vrut do dřeva, který má neomezené možnosti použití. Je vhodný např. pro spojování materiálů nebo kotvení pomocí hmoždinek.
• Konstrukční vrut (tesařský, stavební vrut): Jedná se o vylepšenou verzi klasických vrutů do dřeva. Nemusí se předvrtávat, protože mají vrtáček a frézku pro lepší odvod materiálu. Používají se především pro spoje na bázi dřeva (dřevěný masiv, OSB desky, dřevotřískové desky,…), jsou vhodné pro všechny druhy dřevěných konstrukcí (střešní konstrukce, zahradní domky, pergoly, altány, stání pro automobily, ploty…). Vyrábí se ve variantách se zápustnou hlavou, s plochou talířovou hlavou nebo šestihrannou hlavou.
• Terasový vrut (fasádní vrut): Jedná se o speciální vruty pro terasová prkna a dřevěné fasádní obklady. Tyto vruty jsou vybaveny malou hlavou, která je ideální pro pohledové spoje. Terasové vruty jsou vyrobeny z nerezové oceli a velmi často bývají kalené, aby vydržely síly, které vznikají při pohybu dřeva.
• Vrut do tesařského kování: Jedná se o vruty, které jsou speciálně určené pro tesařská kování - tedy pro úhelníky, kotevní patky a botky, spojovací desky a další kování.
• Okenní TURBO vrut: TURBO okenní vruty se používají zejména pro kotvení okenních a dveřních rámů ke konstrukci stěny. Používají se bez hmoždinek přímo do podkladního materiálu, a tím pádem šetří také čas - proto se jim říká TURBO.
• Konfirmát (nábytkový vrut): Nábytkové spoje z nejrůznějších deskových materiálů si žádají speciální závit, který zajistí, že se vrut z desky nevytrhne. Konfirmáty mají obzvláště hrubý závit a tupou špičku.
• Vrut do lamina: Speciální vruty s ostrou špičkou jsou určené pro deskové materiály.
• Vrut do sádrokartonu (sádrokartonářský vrut): Sádrokartonářské vruty jsou specifickou kategorií. Existuje více druhů závitů podle použití a také různé typy hlav. Jsou opatřeny speciální povrchovou úpravou (fosfátování).
• Podstavcový vrut: Podstavcové vruty jsou jedny z mála vrutů, které nemají klasickou drážku. Zašroubování probíhá za pomoci šestihranné nástrčné hlavice. Vrut se šestihrannou hlavou je standardizován dle normy DIN 571. Lidově jsou tyto vruty nazývány „podstavcové“ neboli „podstaváky“.
• Kombivrut (kombišroub): Jedná se o kombinovaný vrut se šroubem. Jedna část kombivrutu má metrický závit (určený např. pro matici), zatímco druhá část má klasický závit do dřeva.
• Vruty do dřevotřísky: Mají zvlášť hrubé závity, aby dobře držely i v měkkých dřevotřískových deskách. Pro tyto vruty je potřeba vždy předvrtat otvor.
• Vruty do zdiva (turbošrouby): Takzvané turbošrouby, které se do materiálu zakousnou podobně jako klasické vruty do dřeva. Díky nim v některých případech nemusíte používat hmoždinky.
• Speciální vruty: Mají specifické využití, které odpovídá jejich parametrům. Například vruty do podlah jsou tenké a mají extra malou hlavu a vruty pro terasy jsou silnější s malou hlavou.

Doporučení pro výběr vrutů

Pokud máme již nakoupené hmoždinky je potřeba do nich pořídit správný vrut. Při výběru nás bude zajímat jeho délka a průměr. Vrut by měl být o pár mm delší než je hmoždinka. Průměr vrutu do hmoždinky by měl odpovídat minimálně polovině průměru hmoždinky.

Konkrétní velikost sice záleží na rozměrech spojovaného materiálu, vždy ale platí, že vrut musí být dost dlouhý na to, aby všechny části pevně spojil, a zároveň nesmí pronikat skrz. Kromě toho nesmí být ani moc silný. Vždy proto pečlivě zvažte, jakou velikost vrutů zvolit. Pokud si nejste jistí, obraťte se na odborníka.

Čtěte také: Jak vybrat správný elektrický kabel: Praktický přehled

Čtěte také: Správná realizace tepelné izolace střechy

tags: #plochý #vrut #drážka #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Přečtěte si o podlaze BOEN Dub Boulevard
• Epoxidová pryskyřice na nábytek: návod pro kutily
• spolehlivý dodavatel stavebnin ve Varnsdorfu
• Skládací grily na dřevěné uhlí
• izolační navařovací fólie pro ochranu staveb