Sklon střechy a podkroví: Komplexní průvodce

Při stavbě či rekonstrukci střechy se musíme zamyslet nad tím, zda ji chceme koncipovat jako sedlovou, valbovou nebo třeba pultovou. Její tvar a sklon však nejsou jen otázkou estetiky - hrají zásadní roli i ve výběru správné střešní krytiny. Volba typu střechy by se kromě našeho vkusu a celkového designu domu měla odvíjet především od toho, jak využíváme podkroví. Sklon střechy je důležitým parametrem, který ovlivňuje její funkční vlastnosti, náročnost provedení střešní konstrukce a také výběr krytiny.

Vliv sklonu střechy na funkčnost a využití podkroví

Sklon střechy je jedno jediné číslo, které toho hodně ovlivní - siluetu stavby, typ střešní krytiny, schopnost odvádět vodu i rozsah protisněhových opatření.

  • „Pro obytné podkroví je ideálním řešením klasická sedlová střecha se sklonem okolo 35°, která poskytuje dostatek prostoru pro místnosti s klasickou výškou stropu,“ říká Jakub Ponec, odborník na střechy ze společnosti Betonpres.
  • V případě neobytné půdy, která slouží spíše k uložení sezónních věcí, je vhodnou volbou střecha valbová. „Ta se vyznačuje nižším hřebenem, což bývá výhodné zejména z hlediska stavebních omezení nebo požadavků územního plánu,“ vysvětluje odborník z Betonpresu.
  • Nejběžnějším typem střechy u rodinných domů je střecha sedlová se sklonem okolo 28°, která poskytuje dostatek prostoru v podkroví a široké možnosti při výběru krytiny.
  • Omezenější je výběr u takzvaných pultových střech, oblíbených u moderních domů a pergol, jejichž sklon bývá nižší.
  • V horských oblastech jsou oblíbené strmější střechy, po nichž snadněji sklouzává sníh. Díky tomu se snižuje celkové zatížení konstrukce. „U plošších střech je nutné řešit odvodnění, hromadění sněhu i větší riziko zatékání,“ vysvětluje Jakub Ponec.

K rozhodnutí, jaký sklon střechy si vyberete, byste měli dospět po zralé úvaze a zvážení všech dostupných možností. Jeden ideální sklon střechy neexistuje, protože je vždy nutné zohlednit i další faktory. Problematické mohou být i příliš strmé střechy. Pokud je úhel sklonu střechy příliš velký, na závětrné straně může docházet ke zvýšenému působení tlaku a tím i poškození materiálu, nemluvě o tom, že nároky na zajištění krytiny jsou větší, čímž pochopitelně stoupají i náklady na provedení celé střechy.

Není žádným překvapením, že oblibě se v našich zeměpisných šířkách stále těší šikmé střechy, které často představují zlatou střední cestu. Můžete si na ně vybrat ze široké palety různých krytin, nezklamou vás svou odolností a rovněž nemusíte dělat žádné kompromisy, pokud toužíte po obytném nebo jinak využivatelném podkroví.

Klasifikace sklonu střech

Standardně se střechy nicméně dělí na:

Čtěte také: výběr krytiny pro 15° sklon

  • Ploché (se sklonem do 5°)
  • Šikmé (se sklonem 5-45°)
  • Strmé (se sklonem nad 45°)

Úhel, který střecha svírá s vodorovnou rovinou, je nejjednodušší definice sklonu. U střech se uvádí ve stupních. Pokud má pět a více stupňů, mluvíme o šikmé střeše. Kromě stupňů se můžete setkat s udáváním sklonu střechy v procentech. Jde o vyjádření, které známe například ze značek u silnic. U nás se ale ve stavebnictví nepoužívá, protože není tak intuitivní. Úhel 45 stupňů si umí představit každý, což odpovídá 100 procentům. Při vyšších sklonech už by se tak dostávali na hodnoty, které nejsou intuitivní. Například 50 stupňů odpovídá 119 procentům.

Ploché střechy jsou definovány sklonem do 5°, nicméně sklon u plochých střech je zvykem uvádět v %, kde tedy např. 5° = 8,75%. Pro minimální sklon doporučujeme navrhovat střechy od 3°. U střech se sklonem menším jak 3° je riziko vzniku kaluží. Pokud plánujete plochou střechu se sklonem menším jak 3°, ujistěte se, že sklon hydroizolační vrstvy dostatečně zajistí odtok vody. Tento sklon by nikdy neměl být menší než 1°. Asfaltové pásy a plastové fólie by měly mít min. sklon 3 %. Běžně se však pokládají i na 2 %, což může znamenat problém v budoucnosti. Na střeše pak vznikají kaluže a podobné nešvary.

Je zajímavé, že zcela ploché střechy se běžně nenavrhují. Důvodem je riziko vzniku kaluží. Proto je minimální možný sklon střechy 1° (1,7 %). Obecně se za ploché považují všechny střechy se sklonem do 5°. Maximální možný úhel je 45° (což se rovná 100 %).

Sklon střechy a výběr střešní krytiny

Sklon střechy ovlivňuje i to, jaký typ krytiny na střechu vůbec můžeme položit. Při výběru střešní krytiny je třeba vzít v úvahu pravidlo, že čím strmější je sklon střechy, tím méně přísné normy musí střešní krytina splňovat. I přes varování někteří ignorují doporučení a použijí nevhodnou krytinu pro daný sklon. O pár let později pak situaci pozdě řeší a kvůli nevhodnému použití krytiny nemají nárok na plnění záruky od výrobce. Řešením je pak většinou kompletní rekonstrukce střechy.

Bezpečný a minimální sklon

V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Z toho, co jsme již v souvislosti se sklonem střechy zmínili, je zřejmé, že ne každá krytina se hodí pro jakýkoliv sklon. Při výběru je vždy nutné brát v úvahu výrobcem udávaný minimální sklon střechy.

Čtěte také: Důležitost sklonu střechy při bednění

  • „Betonové tašky obvykle dovolují minimální sklon 10°, pro pálené pak 12°. Asfaltové šindele pak vyžadují minimální sklon 15° a přírodní břidlice či plastové tašky dokonce 20°,“ vysvětluje Jakub Ponec.
  • Pro strmé střechy je pak ideálním řešením skládaná krytina, tedy pálené či betonové střešní tašky. „Sníh jako takový představuje mnohem výraznější zatížení, než jaký je rozdíl mezi váhami jednotlivých střešních krytin. Váha betonové či keramické tašky tak při zatížení nehraje významnou roli,“ dodává odborník z Betonpresu.

Na střechy s běžným sklonem 30° a více se může většinou pokládat jakákoli střešní krytina. Většina pálených střešních krytin má bezpečný sklon od 30°. Ovšem vždy záleží na výrobci a modelu střešní tašky. Základní výši bezpečných sklonů určují Pravidla Cechu klempířů, pokrývaču a tesařů, ovšem výrobce je u konkrétního modelu může změnit i podkročit. Záruku v takovém případě nese výrobce. Např. u pálené tašky Bramac Rubín 9 či Smaragd výrobce uvádí pokládku na střechy už od 16° sklonu. Většina betonových střešních tašek má bezpečný sklon střechy od 22°.

Plechové krytiny mají všeobecně nižší bezpečné sklony než skládané taškové krytiny. Rozpětí bezpečných sklonů u plechových střešních krytin se pohybuje v rozmezí 6-14°. Ruukki Classic uvádí minimální sklon od 6°. Maloformáty mají zpravidla bezpečný sklon od 22°, podobně jako tašky. Příkladem maloformátové krytiny pokládáné od sklonu 22° je např. Výrobce vláknocementových šablon Cedral (dříve Eternit) dovoluje pokládku již od 22° bezpečného sklonu střechy. U výrobce Cembrit je to poté od 30°, kdy se hodnota bezpečného sklonu může zvyšovat v závislosti na klimatické oblasti.

Asfaltové šindele mají všeobecně bezpečný sklon střechy od 15°. Pro střešní krytinu se stojatou drážkou (falcovanou krytinu) lze použít jak pro ploché střechy s minimálním sklonem 3-5°, tak pro střechy s velkým sklonem. Maximální výhody však materiál vykazuje při doporučeném sklonu 7-15°. Pro klik panelové střechy je minimální sklon 10-15° a optimální rozsah 20-30°. Plechové tašky mají minimální sklon 12-14°, optimální úhel pro jednoplášťovou plechovou střechu je 20° až 30°, zatímco pro sedlovou střechu je rozsah širší - 20-45°.

Je zřejmé, že není možné generalizovat, jaký má daná krytina bezpečný/minimální sklon střechy. Vše závisí na výrobci i modelu dané krytiny, a proto je třeba nastudovat technické listy vámi vybraných modelů nebo kontaktovat odborníky.

Zajímavější je situace na opačném pólu, kde jsou vždy k dispozici dva údaje. Vyšší je ten označovaný jako bezpečný sklon. U Bety a Hodonky je to 22 stupňů, u Roty pak o tři více. Jde o hodnotu, při které střešní krytina stále spolehlivě plní svou funkci bez jakýchkoli dodatečných úprav. Pokud projekt vyžaduje střechu sklonit ještě více, možné to je. „V případě, že se bezpečný sklon nedá dodržet, což se někdy může stát, je potřeba realizovat doplňková opatření. S těmi by si měl bez problému poradit realizátor stavby. Doporučujeme slepit spoje střešní fólie a utěsnit perforaci v oblasti kontralatí. Obvykle je vhodné použít celoplošné bednění a k tomu odpovídající skladbu podstřeší pod krytinou,“ říká technolog Ing.

Čtěte také: Výběr krytiny Bramac

POZOR: Sklon střechy je zároveň jedním z určujících parametrů pro určení počtu protisněhových tašek. Na jeho základě - a s přihlédnutím k dané sněhové oblasti - získáme z technické dokumentace jejich potřebný počet na metr čtvereční. V stoprocentní funkčnost v takto náročných podmínkách, stejně jako při vyšších sklonech, stačí tašky kotvit. Od sklonu 60 stupňů se každá taška přichytí vrutem nebo stranovou příchytkou. Při extrémních sklonech nad 75 stupňů se kotvení zdvojuje.

Ve větrných oblastech je zase zásadní pevné kotvení krytiny. „Betonové tašky se například při sklonu do 45° standardně nepřipevňují, a kotvení každé tašky zvlášť se obvykle provádí až u velmi strmých střech se sklonem nad 60°.“

Někdy na střeše mohou nastat kombinace těchto sklonů, jako je například u plochých vikýřů. Tam je ideálním řešením falcovaná krytina. Například v případě, že plánujete mít taškovou střechu 35° a pultový vikýř se sklonem do 8°, taška na sklon těch 8° nemůže jít.

Přehled minimálních sklonů pro různé krytiny

Typ krytiny Minimální sklon (stupně) Poznámka
Betonové tašky 10° (22° bezpečný pro KM Beta) Kotvení nad 60°, zdvojené nad 75°
Pálené tašky 12° (30° bezpečný) Některé modely od 16° (např. Bramac Rubín 9)
Asfaltové šindele 15° (bezpečný) Doporučeno od 20°
Přírodní břidlice 20°
Plastové tašky 20°
Plechové krytiny (obecně) 6-14° (bezpečný) Ruukki Classic od 6°
Maloformátové krytiny 22° (bezpečný) Cedral od 22°, Cembrit od 30°
Trapézové plechy
Falcovaná krytina (stojatá drážka) 3-5° (minimální) Optimální 7-15°, univerzální pro velké sklony
Plechové Klik panely 10-15° (minimální) Optimální 20-30°, s doplňky i nad 45°

*Uvedené hodnoty jsou obecné a mohou se lišit dle konkrétního výrobce a modelu krytiny. Vždy je nutné se řídit technickou dokumentací výrobce.

Jak změřit a vypočítat sklon střechy

Pokud si nejsme jisti, jaký sklon naše střecha má, není těžké to zjistit. Údaje bychom měli najít v projektové dokumentaci, ale pokud ji nemáme po ruce, postačí nám chytrý telefon s aplikací na měření sklonu nebo obyčejná vodováha a metr. I u již dokončené stavby se občas najdou důvody, proč potřebujete znát sklon své střechy. Třeba kvůli instalaci střešních doplňků, jejímu zateplení nebo výměně střešní krytiny.

Metody měření a výpočtu

  1. Pomocí vodováhy a metru:
    • Vodováhu ve vodorovné poloze přiložíte k nadezdívce v místě, kde se z kolmé stěny stává plocha šikmá.
    • Poté změříte metrem svislou vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše střechy.
    • Čím delší vodováhu použijete, tím přesnější výpočet budete mít, ale přesnost výpočtu sklonu střechy je i s kratší vodováhou solidní.
  2. Pomocí vodováhy a úhloměru:
    • Úhloměr přiložíme ke krovu, případně k podhledu.
    • Vodováhu následně umístíme do středu stupnice a odečteme hodnotu.
  3. Matematický výpočet:
    • Budete potřebovat znát dva důležité údaje - výšku střechy (H) a půdorysnou vzdálenost mezi hřebenem a okapem (L).
    • Sklon střechy (k) v procentech se vypočítá jako: k = (H : L) * 100.
      Příklad: Výška střechy (H) - 2,75 m, délka svahu (L) - 10 m. k = (2,75 : 10) * 100 = 27,5 %.
    • Pro převod procent na stupně využijte goniometrickou funkci tangens (poměr délky protilehlé odvěsny a délky přilehlé odvěsny pravoúhlého trojúhelníku). Sklon [°] = arctg (sklon [%] / 100 ) * 180 / π.
  4. Online aplikace:
    • Existuje i elegantnější možnost, jako je služba KM Beta Zaměřeno. V online aplikaci stačí zadat adresu nebo souřadnice. Zobrazí se vám mapa, kde lokalitu potvrdíte nebo případně upravíte. Díky aktuálním leteckým snímkům pak vygenerujeme 3D model střechy, se kterým dál pracujeme při výpočtu potřebného materiálu i ceny.
    • Pro rychlý a přesný výpočet sklonu střechy můžete na internetu snadno najít tesařskou kalkulačku, která vám tento úkol značně usnadní.

Pro novostavby se vyplatí číst z půdorysu střechy nebo řezu střechy.

Odvodnění a zabezpečení střechy

Při navrhování a realizaci střechy je důležité nejen správně zvolit sklon, ale také zajistit účinný odvod vody, aby se zabránilo zatékání a poškození střešní konstrukce. Řešení odvodu vody se týká nejen spádování střechy, ale i použití kvalitních těsnicích prvků, které zajistí vodotěsnost spojů - zejména při nízkých sklonech nebo kritických místech, jako jsou spoje plechů či prostupy přes střešní plášť.

  • Expanzní páska pro falcovanou krytinu se používá pro trvalé utěsnění stojatého falce při nízkých sklonech střech, aby se dosáhlo vodotěsného spoje, a je vhodná i pro překlady trapézových plechů při nízkých spádech.
  • SIKA Multiseal, samolepicí těsnicí páska z hliníkové fólie zesílené polyesterovým filmem s vrstvou na bázi bitumenu, slouží k vytváření vodotěsných spojů při prostupech přes střešní krytinu, utěsňování trhlin a spár či přelepení netěsných spojů.

Změna úhlu střechy po postavení domu

Úhel střechy nemusí zůstat pevným prvkem. Při rekonstrukci domu je možné tento parametr změnit, ale je důležité zvážit rozsah takových úprav. Drobná změna střechy o několik stupňů nemusí být nesmírně komplikovaná, ale pro větší změny sklonu bude nutné postavit novou konstrukci krovu. Je třeba zvážit i případné změny zatížení štítových stěn, základů a stropu. Proto budou v tomto případě nezbytné přesné výpočty architekta. Změna sklonu střechy je příliš závažným zásahem do tělesa budovy, než aby bylo možné tyto aspekty ignorovat. Je třeba si uvědomit, že zásadní změny úhlu střechy vyžadují stavební povolení, což podtrhuje závažnost celého procesu a nutnost dodržet legislativu. Proto si ještě ve fázi návrhu důkladně promyslete, jaký úhel střechy bude mít váš vysněný dům.

tags: #sklon #strechy #podkrovi

Oblíbené příspěvky: