Bednění střechy a sklon: Vše, co potřebujete vědět

Bednění střechy je poměrně velká částka v rozpočtu a v některých případech se bez něj i obejdete. Určující je zejména sklon střechy a typ krytiny. Dále bednění může být v projektu kvůli těsnosti střešního pláště, a v tom případě typ a značka krytiny může mít vliv na to, zda bednění použít nebo ne. Montáž laťování a dřevěných záklopů ve střešních konstrukcích je důležitá součást pokrývačských prací. Laťování nebo záklop je v podstatě nosná konstrukce střešní krytiny a provádí se téměř výhradně ze dřeva. Lehká opracovatelnost, malá objemová váha, pevnost v tlaku a ohybu, tyto vynikající vlastnosti jsou důvodem, proč právě dřevo je výhradním materiálem při zpracování střešních konstrukcí. Při realizaci platí, že čím je stavba dřeva poctivější s menším množstvím vad, tím je pevnost vyšší. Životnost smrkového dřeva může být i více než 200 let (samozřejmě dle podmínek, kde je dřevo uloženo). Vlivem vysychání dřeva dochází ke kroucení dřeva, z tohoto důvodu se omezuje šířka prken. Obvyklá šířka prken je 80-150 mm. Výrobci krytin mohou z výše uvedeného důvodu předepisovat šířku prken menší než 150 mm. U hřebene a okapu vždy náleží prkno s plnou šířkou.

Typy bednění střechy

Celoplošné bednění

Celoplošné bednění střechy je vhodnější z hlediska statiky a zpevnění celé konstrukce krovu. Jeho použití se doporučuje zejména na nízké sklony střech, cca 15° a méně, a rovněž i na určité druhy krytiny, například šindele. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) >= 30°. Celoplošné bednění je tedy možné realizovat z prken, případně ze stavebních desek z aglomerovaného dřeva. Tloušťku prken či stavebních desek z aglomerovaného dřeva je nutné volit v závislosti na světlé vzdálenosti krokví. Bednění musí nejen přenést působící zatížení, ale u některých krytin, např. břidlice, musí být dostatečně tuhé.

Materiály pro celoplošné bednění

• Prkna: Prkno je takové stavební řezivo, které má svou šířku rovnou nebo větší, minimálně však dvojnásobku své tloušťky. Tloušťka prken je potom maximálně do 38 mm. Dřevěná prkna mají výhodu vysoké pevnosti tohoto bednění, rovnoměrného povrchu a nižší ceny oproti velkoplošným deskovým materiálům. Nejmenší tloušťka prken je 24-25 mm, při osové vzdálenosti podpor větší než 90 cm je nutné použít prkna minimálně 30 mm. Prkna se osazují na těsný sraz, přibíjí se k dřevěné konstrukci krovu - krokvím, vazníkům příp. kontralatím.
• OSB desky: Pro realizaci bednění střechy se nejčastěji používají OSB desky o tloušťce 18 až 22 mm. OSB desky - kladou se na vazbu, delší hranou na směr krokví, mezi deskami se zachovává dilatace min. 3 mm, je nutné je dostatečně kotvit za pomoci hřebíků nebo vrutů do konstrukce krovu. Desky z OSB/4 jsou zvlášť zatížitelné desky pro použití ve vlhkém prostředí. Spoje ležící rovnoběžně s podporami musí být umístěny pouze na těchto podporách (např. na krokvích). Šířka uložení na podporách činí nejméně 30 mm. Cyklická změna délky desek může činit až 2 mm na metr. Mezi deskami se proto ponechávají spáry min 2 mm/m x délka (šířka) desky.

Kritéria výběru tloušťky bednění

• Typ střešní krytiny: Lehčí krytiny, jako je plech, mohou vyžadovat tenčí desky, například 18 mm.
• Rozestup krokví: Pokud jsou krovy blízko u sebe (například 60 cm), lze použít tenčí desky.

Náklady na bednění střechy

• Materiál: Cena materiálu závisí na druhu dřeva a typu bednění, které si vyberete. Prkna stojí přibližně 200 až 300 Kč za m², zatímco OSB desky vyjdou na 250 až 350 Kč za m². Celkové náklady na materiál se odvíjí od velikosti střechy a požadované tloušťky bednění.
• Práce: Cena práce závisí na lokalitě a zkušenostech řemeslníka. Průměrně se pohybuje mezi 100 až 250 Kč za m².

Sklon střechy: Klíčový parametr

Minimální sklon plechové střechy je jedním z nejdůležitějších parametrů, které byste měli zohlednit při plánování nové střechy nebo při rekonstrukci stávající konstrukce. Právě sklon střechy totiž ovlivňuje nejen samotný výběr vhodné plechové krytiny, ale i její funkčnost, životnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Sklon střechy udává, jak prudká nebo plochá střecha je. Vyjadřuje se buď ve stupních (°), nebo v procentech (%). Například střecha se sklonem 10° je více plochá než ta, která má 30°. Pokud plánujete pokládat plechovou krytinu, je sklon zcela zásadní. Příliš malý sklon plechové střechy může způsobit hromadění vody nebo sněhu, což zkracuje životnost plechové střechy. Z výše uvedených informací vyplývá, že šetření v tomto případě nemusí být na místě a naše střechy mohou být pevnější, tužší a stabilnější.

Klasifikace střech podle sklonu

• Ploché střechy: Sklon ploché střechy je do 5°. Realita je taková, že minimální spád ploché střechy by měl být 3°, aby se netvořily kaluže. Na rodinných domech se ploché střechy moc často nevidí, protože nedávají žádnou možnost půdního prostoru. Další jejich nevýhodou je velmi omezená paleta střešních krytin.
• Šikmé střechy: Střecha se sklonem 5-45° se nazývá šikmá. Oblibě se v našich zeměpisných šířkách stále těší šikmé střechy, které často představují zlatou střední cestu. Můžete si na ně vybrat ze široké palety různých krytin, nezklamou vás svou odolností a rovněž nemusíte dělat žádné kompromisy, pokud toužíte po obytném nebo jinak využitelném podkroví.
• Strmé střechy: Strmé střechy jsou velmi odolné proti dešti a sněhu, protože ty se na nich neudrží. Nicméně i u těchto střech je nutné myslet na sněhové zábrany. Problematické mohou být i příliš strmé střechy. Pokud je úhel sklonu střechy příliš velký, na závětrné straně může docházet ke zvýšenému působení tlaku a tím i poškození materiálu, nemluvě o tom, že nároky na zajištění krytiny jsou větší, čímž pochopitelně stoupají i náklady na provedení celé střechy.

Typy šikmých střech

• Sedlová střecha: Sestává ze dvou střešních rovin ohraničených dvěma okapy a dvěma štíty. Průnik střešních rovin tvoří hřeben. Sedlové střechy jsou nejvíc rozšířené, zejména pak v řadové zástavbě. Přestože patří do kategorie se spádem od 5°, optimální minimální sklon sedlové střechy by měl být 35°. V případě průniku dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene vzniká střecha křížová nebo polokřížová.
• Pultová střecha: Sestává z jedné střešní roviny, která je ohraničena okapem a hřebenem. Po stranách pak bočními štíty a štítem hřebenovým. Nejčastěji se používají u objektů, které se stavějí při hranici pozemku, často též pro zastřešení přístavků a jednoduchých staveb. Její realizace je ještě jednodušší než u sedlové střechy, ale má tu nevýhodu, že nelze použít jakoukoliv krytinu. Opět musíte vycházet ze sklonu pultové střechy, který bývá spíše menší, a tím více limitující z hlediska krytiny. Nicméně u moderních rodinných domů, chat a pergol jsou celkem běžné.
• Mansardové střechy: Jsou variantou střech sedlových (případně pultových nebo stanových) a sestávají ze dvou dvojic střešních rovin nestejného sklonu. Mansardové střechy jsou vhodné pro budování podkrovních staveb.
• Stanové střechy: Se skládají ze střešních rovin, které se sbíhají ve vrcholu (mají jehlanovitý tvar), ze všech svých stran mají okap. Stanové střechy se nejčastěji používají u samostatně stojících objektů. Strmým a převýšeným stanovým střechám říkáme věže.
• Pilové střechy: Se skládají ze sdružených střech pultových nebo asymetrických střech sedlových. Kolmé nebo strmé části slouží jako horní osvětlení (světlík). Dříve se užívaly převážně na jednopodlažní průmyslové haly.
• Valbové střechy: Se rozumí nahrazení boční štítové stěny. Jsou vytvořeny úpravou střech sedlových, mansardových případně pultových nebo stanových. Častěji jsou k vidění tzv. polovalbové střechy s polovalbou u hřebene. Valbové střechy se zpravidla dělají u podlouhlých staveb, samostatně stojících objektů.
• Zakřivené a kombinované střechy: Např. báně, zakřivené valení střechy, cibulové věže se vzhledem ke své složité a pracné realizaci využívají pouze ojediněle. Dnes jsou díly především staveb s dominantní architekturou, dříve se hojně využívaly k zastřešení věží (kaple, kostely, zámky). U zvláštních tvarů střechy a střešních detailů, např. kuželovitá či cibulová střešní plocha nebo u vikýřů „volské oko“, je nutná stejná montáž bednění jako u střešních ploch. Je vhodné zmenšit vzdálenost krokví, anebo použít silnější bednění.

Výpočet sklonu střechy

Výpočet sklonu střechy je naštěstí velmi jednoduchý. Pokud již máte hotovou alespoň střešní konstrukci nebo chcete provést měření u stávající střechy, pomůže vám vodováha s úhloměrem nebo některá mobilní aplikace, která dokáže změřit úhel dané střechy. Mezi nejznámější patří aplikace LVL Nástroj: Měření úhlů, Clinometer + bubble level nebo například Úroveň bublin. Pokud nevlastníte chytrý telefon, připravte si vodováhu a metr. Vodováhu přiložte k nadezdívce v místě, kde kolmá stěna přechází v šikminu. Změřte vzdálenost od konce vodováhy k šikmé ploše (svislá délka).

Při návrhu nové plechové střechy můžete sklon vypočítat jako arkus tangens poměru výšky a délky střechy. K výpočtu budete na 100 % potřebovat chytřejší kalkulačku, popř. chytrý telefon s kalkulačkou. Další možností je použít k výpočtu sklonu kalkulačky na internetu. Čím delší vodováha, tím přesnější výsledek, ale rozhodně si kvůli tomu nemusíte běžet koupit dvoumetrovou vodováhu, zvládnete to i s kratší. Ať už si vyberete kteroukoliv metodu, jak změřit sklon střechy, vždy měřte alespoň na třech různých místech, abyste si výsledek ověřili, popř. spočítali průměr. Čím delší je střešní rovina, tím důležitější je dostatečný sklon pro efektivní odvod vody.

Čtěte také: Pohledový beton a bednění

Vliv sklonu na výběr střešní krytiny

Z toho, co jsme dosud uvedli, jasně vyplývá, že ne každou krytinu lze použít na jakýkoliv sklon střechy. Nejmenší spád umožňuje střecha plechová, na druhém konci pomyslné stupnice pak leží pálené střešní tašky, se kterými můžete jít až na 90°. Každopádně minimální spád střechy je hlavní faktor, který musíte řešit. Při výběru vhodné plechové krytiny nestačí znát pouze minimální sklon střechy. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) >= 30°.

V souvislosti s výběrem krytiny a sklonem střechy se můžete setkat s výrazy jako „bezpečný sklon střechy“ a „minimální sklon střechy“. Z toho, co jsme již v souvislosti se sklonem střechy zmínili, je zřejmé, že ne každá krytina se hodí pro jakýkoliv sklon. Při výběru je vždy nutné brát v úvahu výrobcem udávaný minimální sklon střechy. Někteří výrobci navíc zkracují záruku, pokud krytinu použijete na střechu s jiným sklonem, než je doporučeno. Doporučené minimální sklony skládaných krytin, tzv. bezpečné sklony, které zajišťují funkčnost krytiny bez dalších doplňkových hydroizolačních opatření jsou uvedeny v ČSN 73 1901.

Minimální sklony pro různé typy krytin

• Trapézové plechy: Minimální doporučený sklon je obvykle mezi 5° až 10°, podle výšky profilu a délky střešní roviny. Trapézové plechy lépe fungují při vyšším sklonu, protože se kotví skrz profil a potřebují dostatečný přesah, aby voda bezpečně odtékala. U trapézových plechů je doporučený sklon od 8°.
• Falcovaná krytina: Je ideální pro nízké sklony. Naopak falcovaná krytina zvládne i nižší sklony, ale vyžaduje přesné provedení spojů. Na moderních domech s nízkým sklonem nejlépe funguje falcovaná krytina, která odolá i minimálnímu spádu, pokud řemeslníci správně provedou oplechování a použijí kvalitní podklad.
• Modulové plechové tašky: Minimální doporučený sklon je obvykle vyšší, a to od 14° výše.
• Pálené a betonové tašky: Minimální sklon střechy pro tašky, konkrétně pálené tašky, záleží na bočních a hlavových drážkách. Obecně se doporučuje alespoň 22°-25°, aby se eliminovalo riziko zatékání. Přesné hodnoty minimálních a doporučených sklonů vždy doporučujeme zjistit od konkrétního výrobce krytiny. Projektant zpravidla postupuje podle „Pravidel pro navrhování a provádění střech“ vydaných Cechem klempířů a pokrývačů a bezpečného sklonu krytiny. Ten je například pro krytiny Tondach (kromě Samba 11 a Románská 12) >= 30°.
• Šindele: Vyžadují celoplošné bednění a doporučují se na nízké sklony střech, cca 15° a méně.

Čím nižší je sklon střechy, tím větší jsou nároky na přesnost montáže, použití kvalitních podkladních vrstev a důsledné těsnění spojů. Při výběru střešní krytiny proto nestačí řídit se pouze vzhledem nebo cenou. Každý typ plechu má svá technická omezení a doporučený sklon, který se vyplatí dodržet. Při výběru vhodné krytiny záleží mimo jiné i na způsobu její pokládky a kotvení. Plné bednění zajišťuje rovný a pevný podklad, což je ideální hlavně pro střechy s nízkým sklonem nebo při použití falcovaných plechů. Na klasických sedlových střechách s vyšším sklonem bývá ideální volbou trapézový plech. Je pevný, snadno se montuje a při dostatečném sklonu dobře odvádí vodu i sníh.

Faktory ovlivňující sklon a výběr krytiny

• Klimatické podmínky: V oblastech s častými přívalovými dešti, silným větrem nebo sněhovou nadílkou má zásadní význam správně přizpůsobit sklon plechové střechy tak, aby voda i sníh bez problémů odtékaly. V horském nebo chladném podnebí zvolte vyšší sklon, který ulehčí střešní konstrukci a zabrání hromadění sněhu.
• Využití podkroví: Ať už řešíte sklon střechy u zděného domu, nebo dřevostavby, tak ho volíme dle dvou hlavních aspektů. Jedním z nich je fakt, zda a jak se bude využívat prostor pod střechou (půda k ukládání věcí, obytné podkroví atd.), druhým je střešní krytina, kterou chcete použít. Většinou se to řeší opačně, tedy podle sklonu se vybírá krytina, ale každopádně jdou tyto dva faktory ruku v ruce.
• Vzhled stavby: Vzhled stavby často předurčuje, jaká krytina a sklon budou nejvhodnější. Moderní domy s minimalistickým designem často využívají nižší sklony a hladké plechy, které podtrhnou celkový vzhled.
• Oplechování a těsnění: Sklon střechy je důležitý kvůli zamezení zatékání. Není to však jediný faktor, roli hraje také oplechování střechy. Řešení odvodu vody se týká nejen spádování střechy, ale i použití kvalitních těsnicích prvků, které zajistí vodotěsnost spojů - zejména při nízkých sklonech nebo kritických místech, jako jsou spoje plechů či prostupy přes střešní plášť.

Tabulka doporučených minimálních sklonů skládaných krytin

Poznámka: Uvedené sklony jsou informativní a vždy je nutné ověřit doporučené hodnoty u konkrétního výrobce krytiny. Při délce střešní plochy ve směru sklonu větší než 10 m, v horských a podhorských oblastech a nechráněných polohách s intenzivními větry se doporučuje Bezpečný sklon krytiny (BSK) zvýšit o 5°.

Čtěte také: Výhody ztraceného bednění

Čtěte také: Inspirace pro dřevěný obklad

tags: #bedneni #strechy #sklon #informace

Oblíbené příspěvky:

• vhodná střecha pro dřevostavby
• jak vybrat lišty k 3D PVC panelům
• Průvodce čištěním spár dlažby
• Průvodce PVC podlahovými krytinami s kostkovaným vzorem
• Prodej dřevěných prahů Havlíčkův Brod