PergolyYtong a nejčastější chyby při jeho použití
Ytong, neboli pórobeton, je oblíbený stavební materiál, který má své specifické vlastnosti, výhody i nevýhody. Přestože je ve finále docela únosný, je důležité si uvědomit, že každý materiál má svá plusy, mínusy a svá optima použití. Často se na stavbách setkáváme s chybami, které pramení z nedostatečné znalosti materiálu nebo technologické nekázně, což může vést k vážným problémům.
Časté chyby a jejich důsledky
1. Nesprávná izolace a difúze
Jednou z nejčastějších chyb je rozhodnutí obložit pórobeton polystyrenem a difúzně jej uzavřít. Rosný bod vlivem chabé vnější izolace zůstane ve hmotě a problém je na světě. Sice to zpočátku projektanti neplánují, ale lidé si projekty často upravují pod dojmem obchodníků ve stavebninách. V budoucnosti se to bude dít také proto, že ani Lambda nebo Theta není definitivní spásou a jednou, až bude energie ještě nákladnější, se laičtí stavitelé nějakého lepení nějakého izolantu stejně dopustí, a pak to přijde.
2. Tepelné mosty a technologická nekázeň
Ytong je díky své poměrně velké tloušťce ve finále docela únosný, ale stejně v choulostivých místech, jako jsou například věnce, využíváme železobetonové prefabrikáty a traverzy a nikoli solidně izolující "betonovou pěnu". Systém to samozřejmě umí řešit, ale na stavbách se to patlá. Technologická nekázeň vám vytvoří takové tepelné mosty, že je to až k pláči.
3. Problémy s detaily u jednoplášťových konstrukcí
Nevýhoda všech jednoplášťových konstrukcí je zřejmá v detailu, v němž masivní izolační konstrukce přechází do úzké konstrukce, rámu okna, dveří atd. Dokonalé řešení to samo o sobě nemá, to poskytuje až vložená vrstva nějakého dobrého izolantu.
4. Alternativy k tlustým stěnám Ytongu
Nabízí se také možnost rovnou udělat vnější nebo vnitřní tepelně izolační vrstvu a omezit pórobeton natolik, aby v něm nebyla zóna kondenzace. Stále to ale bude zhruba 30 cm široká stěna, aby byla dostatečně nosná. Přitom podobně si se stejným zatížením poradí 12 cm betonu, 15 cm plné cihly, voštinová tvárnice 18 cm nebo dřevěná hrázděná konstrukce, která by sice mohla mít celkově tak 30 cm, ale uvnitř je dost místa pro spoustu izolace.
Čtěte také: Ytong montáž fasády
Za úvahu stojí, kolik prostoru by váš dům mohl uvnitř získat, pokud byste namísto 50 cm silné stěny pracovali právě s tou konstrukcí o 30 cm. Obvyklý obvod domu je okolo 45 m, takže rozdíl ploch je potom 9 m2. S těmi šikovný architekt zvládne ledasco.
5. Absorpce vlhkosti
Absorpce vnější vlhkosti tam prostě je, a když je chyba v hydroizolacích nebo omítkách, pórobeton "saje jako houba". Tehdy (a samozřejmě také v situaci, kdy se uvnitř vytváří kondenzát, který nemůže účinně odvětrat) se vzduchové dutinky zaplňují vodou. Jako je suchý vzduch perfektní tepelný izolant, je voda perfektní tepelný vodič. To vytváří v poruše tepelný most, podíl vlhkých pórů se zvyšuje a zvyšuje.
Shrnutí a doporučení
Všechny tyto problémy jsou samozřejmě zaviněné nikoli technology u výroby, ale nepoučenými stavebníky, nekompetentními řemeslníky, nedovzdělanými projektanty nebo obchoďáky, kterým jde jen o profit. Předejít se tomu dá, ale něco to stojí a ne každý to je ochoten zaplatit. Proto je spíše lepší jít cestou blbuvzdorných materiálů a jasného rozdělování úkolů různým vrstvám skladeb.
Následující tabulka porovnává tloušťky různých materiálů pro stejnou nosnost:
| Materiál | Orientační tloušťka pro dostatečnou nosnost |
|---|---|
| Pórobeton (Ytong) | ~30 cm |
| Beton | 12 cm |
| Plná cihla | 15 cm |
| Voštinová tvárnice | 18 cm |
| Dřevěná hrázděná konstrukce | ~30 cm (s velkým prostorem pro izolaci) |
Čtěte také: Řešení tepelných mostů u ostění
Čtěte také: Bungalovy Ytong: Váš průvodce
