Pochozí dlaždice na zelené střeše: Kompletní průvodce

Zelené střechy nejsou výdobytkem poslední doby, nebo výmyslem moderních architektů. Jejich počátek se datuje hluboko do starověku. Jeden ze sedmi divů světa, Visuté zahrady princezny Semiramis, byly svým způsobem střešními zahradami. V našich končinách můžeme považovat za velmi cennou stavbu s konceptem zelené střechy střechu konírny zámku v Lipníku nad Bečvou. V moderním pojetí stavitelství se hovoří o zelených střechách od 1. poloviny 20. století.

Zelená střecha je nejen estetickou záležitostí, ale i funkční konstrukcí, která má oproti běžné ploché střeše nesporné výhody. Dalším plusem takovéto střechy je, že v létě odpařující se voda ochlazuje konstrukci střechy a v kombinaci se zpomalením prostupu tepla je v interiéru chladněji. To je například umocněno použitím hydrofilní minerální vlny. Zelené střechy prodlužují životnost hydroizolace, zlepšují tepelnou a zvukovou izolaci a mikroklima, snižují prašnost, slouží k akumulaci srážkové vody (až 30-99% za rok) a snížení odtokových špiček, vytváří ekologickou vyrovnávací plochu a estetický architektonický prvek. Extenzivní zelené střechy mají řadu předností: zachytávají nečistoty z ovzduší a snižují výdaje za topení, klimatizaci nebo stočné. Zároveň zvyšují efektivitu solárních panelů a hodnotu domu.

Typy zelených střech a jejich specifika

Zelené střechy můžeme rozdělit podle typu rostlin, které na ní porostou, na intenzivní a extenzivní. V odborných publikacích nebo na internetu můžete nalézt rozdílné složení vegetačních střech. Stěžejní je konkrétní typ zelené střechy.

Extenzivní zelené střechy

• Zjednodušeně, extenzivní střechy nevyžadují téměř žádnou péči, jako střechy intenzivní.
• Na extenzivní zelené střechy patří především suchomilné rostliny. Nejčastěji používanými druhy jsou rozchodníky a netřesky. Rostliny, které často nacházíme na skalkách okolo našich obydlí.
• Extenzivní zeleň je přírodní forma nenáročné vegetace, suchomilné rostliny, tj. rozchodníky, mechy, byliny a trávy.
• Není pravdou, že by extenzivní střechy byly v čase naprosto stejné, avšak intenzivní střechy jsou mnohem rozmanitější a druhově pestřejší. I sukulentní rostliny kvetou, různými barvami a květy, navíc s chladnými obdobími roku se i barevně proměňují.
• Výška souvrství cca. 8 - 15 cm. Lze použít pro ploché i šikmé střechy.
• Oproti intenzivním zeleným střechám, jejichž náklady se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun, jsou finančně i časově mnohem méně náročné. Navíc potřebují jen minimální údržbu, proto je můžete realizovat na střechách různých velikostí.
• Naše společnost nabízí extenzivní zelené střechy, které mají minimální údržbu. Nejsou nutné zvýšené náklady na střešní zavlažování. Naše zelené střechy se zapojí do koloběhu vody v přírodě. Jedinou údržbou je pak hnojení na jaře a na podzim.
• Extenzívní zeleň potřebuje závlahu jen v počáteční fázi po založení. I zde je proto třeba počítat s vodovodní přípojkou na střeše nebo v její blízkosti.
• Extenzivní zelené střechy jsou pochozí, takže pravidelná údržba střechy není nejmenší problém. Není to však na frekventované chození.

Intenzivní zelené střechy

• Intenzivní zelená střecha s kvetoucími rostlinami je barevně a druhově pestřejší, ale je nezbytné při realizaci této zelené střechy potřeba zvážit možnosti post realizační údržby, jako je například zalévání střechy, případně sekání trávy atd.
• Intenzívní zeleň zahrnuje trvalky, keře, trávníky, stromy. Využití a ztvárnění je srovnatelné s okrasnými zahradami na terénu.
• Výška souvrství cca. 300 kg/m2 a více. Hodnoty zahrnují nasycení vodou i vegetaci.
• Pro střešní zahrady lze akumulovat vodu v drenážní vrstvě a případně spojit s automatickým zavlažováním. Tím se výrazně sníží náklady na zavlažování, neboť nejprve se spotřebovává zadržená dešťová voda.

Kombinace zelené střechy a fotovoltaiky

Specialitou poslední doby je kombinace zelené střechy a fotovoltaiky. Propojení, které se na první pohled může zdát protichůdné, je naopak velmi synergické.

• Zelená střecha vytváří přitížení pro konstrukci panelů.
• Výparem vody dochází k ochlazování okolí a panelů, tím se snižuje jejich tepelné zatížení. To přináší zvýšení výkonu o cca 10-15 % a zároveň prodlužuje životnost panelů.
• Zelená střecha zároveň pohlcuje prachy a polétavé částice, které pak neulpívají na povrchu panelů a neklesá tím jejich výkon.
• Pro zelenou střechu též přináší tato synergie benefity. Ty jsou v tvorbě odlišných stanovišť pro růst rostlin. Tím se vytváří rozmanité prostředí, které umožňuje existenci více druhů než na běžné extenzivní zelené střeše.

Skladba pochozí zelené střechy a použité materiály

Při výstavbě je nejdůležitější výběr vhodných materiálů, který se položí ve správné skladbě. Důležitá je i dobře provedená izolace, která zabrání prosakování dešťové vody do nižších pater střešní konstrukce. Vegetační souvrství slouží především k hydroakumulaci srážkové vody a přispívá k tepelné ochraně objektu.

Čtěte také: Pochozí prkna do vlhkého prostředí

Základní vrstvy zelené střechy

1. Nosná konstrukce a spádová vrstva: Únosnost nosné konstrukce střešního pláště a vrstev, které jsou umístěny pod provozním souvrstvím, musí být dostatečná. Pro zvýšení plochy se někdy používá vyrovnávací vrstva z polystyrenových desek, které střechu zároveň tepelně izolují.
2. Parozábrana: Je vhodné užít účinnější parozábranu, protože střecha nebude tak intenzivně prohřívána sluncem a zároveň se může v prostoru hydroakumulační a drenážní vrstvy držet voda, takže odpar par z konstrukce je nižší.
3. Tepelná izolace: Výběr tepelného izolantu je velmi odvislý od zamýšlené zelené střechy. Pro extenzivní zelené střechy lze uvažovat i s minerální vlnou. Ta by měla dosahovat v hodnotě pevnosti v tlaku min. 70 kPa (např. Isover S). V případě kombinace zelené střechy a fotovoltaiky či jiných technologických zařízení je vhodné finální vrstvu navrhnout s pevností v tlaku min. 100 kPa (např.: Isover XH tl. 60 mm). Pěnovým polystyrenem či PIR izolací též nelze udělat chybu ve výběru. Základ je znát zatížení, které bude generovat zelená střecha v plně nasyceném stavu a podle tohoto vybrat tepelný izolant. Obzvláště je nutné si dávat pozor na bodové zatížení od dosedacích plošek nopů, které redukují roznášecí plochu tohoto zatížení a mohlo by dojít k perforaci hydroizolace.
4. Separační vrstva: Mezi hydroizolací a akumulační a drenážní vrstvou musí být separační vrstva. Ta je nejčastěji tvořena geotextilií o min. plošné hmotnosti 300 g/m2. Pro dotační titul Nová zelená úsporám je nezbytné použít textilii s vyšší gramáží a to min. 500 g/m2. Účelem separační geotextilie je v době realizace ochránit hydroizolaci proti případnému mechanickému poškození. V rámci skladby vytváří kluznou vrstvu právě mezi hydroizolací a vrstvami nad touto vrstvou. Použití separačních vrstev se navíc datuje i do doby, kdy byly nopové fólie prováděny také z neměkčeného PVC, které samozřejmě degradovaly hydroizolace z měkčeného PVC. Dnes, při užití HDPE nopových fólií není tento požadavek aktuální.
5. Hydroizolace a kořenovzdorná vrstva: Pro použití v zelených střechách se dnes v drtivé většině případů používají hydroizolační fólie (PVC-P, TPO, EPDM, atd.). Všechny hydroizolace pro zelené střechy musí mít tzv. FLL atest odolnosti proti prorůstání kořenů. I v dnešní době se používají pro hydroizolace zelených střech i asfaltové pásy, ovšem v menší míře než dříve. Pro zelené střechy nelze užít pro hydroizolace jakýkoliv pás, ale pouze ty s atestem FLL (horní vrstvy, podkladní mohou být běžné). V rámci předání díla je vhodné provést kontrolu těsnosti hydroizolace nebo mít pod hydroizolací kontrolní systém detekující případné místo zatékání. Hydroizolace, resp. kořenovzdorná fólie musí být vyvedena cca. 15 cm nad povrch substrátu, zafixována k atice a chráněna proti mechanickému poškození a UV záření. Kořenovzdorná vrstva musí být položena celoplošně, tj. i v oblasti bez přímé vegetace (např. pod štěrkovým okrajovým pásem, dlažbou apod.).
6. Ochranná a vodoakumulační textilie: Na netkanou geotextilii s plošnou hmotností 300 g/m2 se umístí speciální nopová fólie určená pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva. Střešní nopová fólie se dodává v menších rolích, což usnadňuje jejich převážení a následnou manipulaci. Při instalaci fólie musí nopy směřovat směrem dolů. Nopová fólie funguje jako zásobárna vody pro vegetaci. V "kalíšcích" zadržuje závlahu, kterou rostliny potřebují pro růst, zatímco přebytečnou dešťovku odvádí perforacemi ke vpusti a následně pryč ze střechy. Sledovanými parametry je nejenom pevnost v tlaku a množství zadržené a odtrénované vody, ale i velikost dosedací plochy, která se navíc materiálově snáší s hydroizolací.
7. Filtrační vrstva: Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést. Pro extenzivní zelené střechy se běžně používá geotextilie o gramáži cca 200 g/m2 a více u intenzivních střech. Úkolem této vrstvy je zachytit jemné částice, aby nebyla odplavována ke vpusti a nezanášela se drenážní vrstva. Části substrátu mohou také ucpat otvory v hydroakumulační rohoži, proto je filtrační vrstva rovněž nutná.
8. Drenážní vrstva: V současné době tuto vrstvu reprezentuje jak tradiční skupina nopových fólií, tak i progresivnější skupina materiálů na vláknové bázi. Nopové fólie různých profilací a výšek a různými typy perforace primárně zachycují v "kalíšcích“ srážkovou nebo závlahovou vodu, ale také díky prostoru mezi nopy umožňují odtékání přebytečné vody, která protekla perforacemi na horní straně vrstvy, ke vpustem.
9. Substrát: Na filtrační geotextilii umístíte substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Pro extenzivní zelené střechy je rozumné uvažovat alespoň 80 mm, ale v praxi se setkáváme i s návrhy 60 mm a méně. Extenzivní střešní substrát Florcom SSE má neutrální pH a obsahuje vyvážený poměr živin pro pěstování rozchodníků. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek. Pro intenzivní střechy se používá substrát vyšších objemových hmotností, pro extenzivní postačují substráty lehčí, i když nalezneme výjimky. Čím se ubírá na množství substrátu, tím se snižuje kvalita životního prostředí pro rostliny, z důvodu omezení prokořenitelného prostoru a redukce živin. Více substrátu může znamenat lepší podmínky pro nepůvodní druhy, které vytlačí námi zamýšlené.
10. Vegetace: Extenzivní vegetaci lze založit výsevem a rozhozem řízků rozchodníků, případně hydroosevem, výsadbou předpěstovaných rostlin v balech nebo položením předpěstovaných vegetačních rohoží. Pro šikmé střechy jsou nutné vegetační rohože na nevytlívající vložce. V případě rozchodníkových koberců máte jistotu, že zelená střecha bude skutečně zelená a to ihned po instalaci. Sukulenty z 95% již pokrývají celou plochu "koberce". Důležité je, že jsou plně zakořeněné - tedy živé. V případě instalace "hnědé" střechy se řízky rozhodí volně do substrátu. Zde je riziko odfouknutí substrátu nebo přívalového deště, který by mohl část výsadby odplavit či poškodit. Čekáte více než půl roku než se sukulenty začnou pomalu rozrůstat. Takto provedená zelená střecha vyžaduje pravidelnou zálivku alespoň několik měsíců od instalace.

Ukončovací prvky a stabilizace

• Kamenivo: Ke stabilizaci přispívá i nezbytně nutné kamenivo, kterým se po obvodě v šíři cca 300-500 mm musí opatřit každá zelená střecha stejně jako u odvodňovacích prvků. Oblasti kolem atik, pronikajících svislých konstrukcí a vtoku je vhodné oddělit od vegetačního substrátu oblázkovým násypem, případně terasovou úpravou. Kačírek neslouží v plochých střechách jen jako pohledová vrstva. Zároveň prodlužuje životnost hydroizolace a funguje jako protipožární prevence. Kamenivo nesmí obsahovat velké procento jemných částic, které by mohly zanést odtoky nebo hydroizolační fólii.
• Ukončovací kačírkové lišty: Ukončovací kačírkové lišty slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě.
• Zatížení větrem: Musíme mít však na paměti, že hektarová zelená střecha opatřená obsypem kačírku po jejím obvodě a pak 99% plochy, která je pokrytá pouze 80 mm suchého a lehkého substrátu, není dobrý nápad, pokud střecha není lokalizována na místě, kde je absolutní bezvětří. Při velké výšce budovy a v exponovaných polohách na rozích a okrajích střechy je třeba zajistit i vegetační souvrství proti odvátí a erozi, nejlépe okrajovým pásem z plné nebo zatravňovací dlažby.

Realizace pochozí zelené střechy

Realizace zelené střechy není tak náročná, jak by se mohlo zdát. Zvláště, pokud máte v plánu vytvořit extenzivní zelenou střechu, která má oproti intenzivním střechám mnohem menší nároky.

Příprava a plánování

• Před začátkem činnosti zkontrolujte, zda máte všechen potřebný materiál a navezte jej co nejblíže k místu realizace.
• Je dobré si zařídit posudek statika, který na základě výkresů jednoduše posoudí s jakým zatížením střechy se při stavbě počítalo. Mokrý substrát váží mnohem více, než suchý a že to je rozdíl dramatický.
• Dobu instalace ovlivňuje zvolený typ zelené střechy a také přístup na střechu.

Postup realizace (příklad extenzivní zelené střechy)

1. Příprava podkladu: Je dobré ze střechy odstranit nečistoty nebo zbytky kačírku/dlažby a podobně. V případě vysoké atiky je možné použít vyrovnávací vrstvu z polystyrenových desek, které střechu zároveň tepelně izolují.
2. Odvodnění: Jestliže nechcete, aby vám do domu zatékalo a docházelo ke zbytečnému omezování životnosti střešního pláště, je potřeba zajistit správné odvodnění zelené střechy. To můžete řešit zpravidla dvěma způsoby: vnějším a vnitřním odvodněním. Aby nedošlo k zanešení střešní vpusti kačírkem nebo jinými nežádoucími předměty, můžete nad vpusť nainstalovat speciální ochranný kryt. S případnou střešní vpustí počítejte i při pokládce materiálu.
3. Ukončovací lišty a kačírek: Ukončovací kačírkové lišty slouží nejen k ohraničení plochy zelené střechy, ale zároveň udržují materiál na místě. Kačírek frakce 16/32 o tloušťce 50 mm zatíží střechu v průměru o cca 90 kg/m2.
4. Ochranná geotextilie: Jakmile máte počáteční přípravy za sebou, můžete položit první vrstvu zelených střech. Tou je netkaná geotextilie s plošnou hmotností 300 g/m2, která slouží jako ochranná vrstva hydroizolace před mechanickým poškozením.
5. Hydroakumulační vrstva (nopová fólie): Na netkanou geotextilii umístěte speciální nopovou fólii určenou pro zelené střechy (má větší nopy a perforaci pro odtok přebytečné vody), která v souvrství zelené střechy poslouží jako hydroakumulační vrstva.
6. Filtrační geotextilie: Hydroakumulační vrstvu je potřeba chránit před poškozením a hlavně proti vyplavování jemných částí půdního substrátu, které by ji mohly zanést.
7. Substrát: Na filtrační geotextilii umístíte substrát, který by svým složením měl odpovídat nárokům střešní vegetace. Střešní substrát rozprostřete rovnoměrně po celé ploše, aby měla vegetace zajištěný vyvážený příjem důležitých látek.
8. Výsadba vegetace: Klienti se často rozhodují pro rozchodníkový koberec, který pochází z českých pěstíren a zaručuje okamžitý zelený efekt. Pokládka dovážených rolí je navíc poměrně rychlá a snadná. Je dobré si práce naplánovat tak, abyste měli při dodávce koberců střechu již připravenou: aby rozchodníky nevysychaly, musí se položit ideálně nejpozději do jednoho dne po dodávce.

Údržba pochozí zelené střechy

Četnost údržby závisí na druhu vegetace a zahrnuje především:

• kontrolu okrajů a prostupů z hlediska případného vnikání kořenů
• kontrolu zavlažovacích a odvodňovacích zařízení
• prořez a sečení
• odstraňování nežádoucí vegetace
• v případě potřeby dosetí a dosázení některých míst nebo zálivku a hnojení.

Prostředky na zajištění osob proti pádu jsou nutné jak při provádění, tak při údržbě. U pochozích střech doporučujeme zábradlí, u nepochozích jsou nutné alespoň jisticí body pro připnutí jistícího lana pracovníka údržby.

Náklady a dotace

Náklady na základní materiál pro extenzivní zelenou střechu (například 20 m2) činí orientačně 21 456,- Kč vč. DPH, což je po přepočtu 1 073,- Kč/m2. Náklady nejsou konečné, je zapotřebí připočítat cenu dopravy (její výše je přímo úměrná hmotnosti a objemu materiálů a přepravní vzdálenosti) dále cenu příslušenství (lišty, nářadí…) a případnou cenu práce. Rychlým propočtem si ale můžete udělat předběžnou představu o tom, kolik stojí materiál, bez kterého se neobejdete.

Závěrem vás bude možná také zajímat, že na výstavbu je možné získat dotační příspěvek. Specifika dotací a další podmínky se pak dozvíte přímo na stránkách www.novazelenausporam.cz.

Čtěte také: Výběr OSB desky pro záklop půdy: Na co si dát pozor?

Tabulka: Porovnání extenzivní a intenzivní zelené střechy

Čtěte také: Jaké trámy na pochozí pergolu?

tags: #pochozi #dlazdice #na #zelene #strese #informace

Oblíbené příspěvky:

• Vše o betonových podlahách
• Instalace kotevních prvků na střechy Onduline
• Přečtěte si návod, jak na omítání stěn krok za krokem
• jak zvýšit energetickou účinnost budov pomocí foukané izolace
• Sběratelské skvosty Queen