Podkroví: Komplexní průvodce výpočtem ploch, světlou výškou a normovými požadavky

Při návrhu a realizaci podkrovních prostor dochází často k řadě nejasností a mylných představ, zejména co se týče výpočtu podlahové plochy a splnění požadavků pro obytné využití. Tento článek se snaží poskytnout ucelený přehled o klíčových aspektech, které je nutné zohlednit při plánování a realizaci obytného podkroví v souladu s českými právními předpisy a technickými normami.

Definice obytného prostoru a podkroví

Již docela dlouho dochází k řadě omylů a mystifikací při výpočtech podlahové plochy podkroví a obytné plochy podkroví. Samozřejmě, že ne vždy se jedná o úmysl a často k tomu dochází z důvodu špatného porozumění jednotlivým pojmům. Navíc stále neexistuje jednotná norma, která by určovala, jak přesně se obytná plocha podkroví počítá.

Na základě vyhlášky č. 268/2009 Sb. či normy ČSN 73 4301 je nejprve nutné rozhodnout, zda se jedná o obytný prostor, přičemž požadavky na prostor nejsou shodné. Dalším problémem, na který v této oblasti můžeme narazit, je definice pojmu podkroví, která není ve vyhlášce č. 268/2009 Sb. pevně stanovena.

Pro výklad tohoto pojmu je tedy třeba se opírat o jiné prameny, především přiklonit se ke zvyklostem ve stavebním prostředí. Určitý pohled na tento pojem je navíc možno dohledat v článku „Zastavěná plocha stavby dle stavebního zákona a komplikovanost jejího stanovení“ na portále TZB-info. Stejně tak je možné dohledat na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj metodickou pomůcku, která se pojem podkroví snaží objasnit, a to opíráním se o definice v technických normách.

V architektuře a stavebnictví se u obytných budov, konkrétně prostor, které jsou omezeny shora sklonitými konstrukcemi (stropní konstrukce nebo střecha), často polemizuje nad tím, co vše se započítává do podlahové plochy obytné místnosti a kdy je tento prostor obytnou místností. Takovými místnostmi jsou dle definice technických norem přístupné vnitřní prostory nad posledním nadzemním podlažím vymezené konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určené k účelovému využití a nazývají se podkroví. Nutno podotknout, že konstrukce shora omezující místnost provedené ve sklonu se mohou nacházet v kterémkoli podlaží budovy, tzn. nikoli pouze v podkroví.

Čtěte také: Podrobný průvodce konstrukcí roštu v podkroví

Výpočet podlahové plochy podkroví

Při výpočtu podlahové plochy obytného podkroví se nepočítá velikost půdorysu místnosti, jak se řada lidí mylně domnívá. Při výpočtu podlahové plochy podkroví se nezapočítávají plochy se světlou výškou méně než 1,2 m podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., resp. 1,3 m podle normy ČSN 73 4301. Důležité je sledovat, kde začíná využitelný prostor, protože i rozdíl několika centimetrů může výrazně ovlivnit výslednou započítanou plochu.

Proč se do podlahové plochy podkroví započítává pouze prostor se světlou výškou nad 1,7 m? Obecně platí, že u místností se šikmými stropy se do plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než 1,2 m. Výška 1,2 m je uváděna ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., zatímco výška 1,7 m je uváděna v dokumentu 3/2008 Sb.

Podlahová plocha podkroví se odvíjí od výšky nadezdívky a sklonu střechy. Jiný způsob výpočtu je ale pro potřeby stanovení podlahové plochy v bytové jednotce z pohledu bytového spoluvlastnictví dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník. Tuto problematiku upravuje Nařízení vlády č. (1) Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav. (3) V případě bytu s galerií, kdy je horní prostor bytu propojen s dolním prostorem schodištěm, se podlahová plocha galerie započítává jako podlahová plocha místnosti, pokud podchodná výška tohoto prostoru dosahuje alespoň 230 cm, i když není zcela stavebně uzavřena všemi stěnami; započítává se současně plocha dolní místnosti, má-li alespoň stejnou podchodnou výšku, a plocha dolního průmětu schodiště.

Rozdíly mezi podlahovou, užitnou a obytnou plochou

Často se zaměňuje podlahová plocha, užitná plocha a skutečně obytná část místnosti, přestože rozdíl mezi nimi může být zásadní nejen pro komfort bydlení, ale i pro projekt, kolaudaci, odhad ceny nemovitosti nebo jednání se stavebním úřadem. Při návrhu nepočítejte jen celkovou plochu po podlaze, ale hlavně část prostoru s dostatečnou výškou pro pohodlné a normové využití.

V předpisech o nájemném, o vlastnictví bytů, o DPH, o oceňování staveb je podlahová plocha definována shodně ve významu jako užitková plocha podle stavebních předpisů. V předpisech energetických se pojmem podlahová plocha však rozumí celý vnitřní prostor mezi obvodovými stěnami domu. Při návrhu a přípravě stavby je nutné rozlišovat dvě výměry podlahové plochy. Jedna z nich bude sloužit pro posouzení, zda se jedná o obytnou místnost či nikoliv. Druhá výměra podlahové plochy slouží pro účely výkazu výměr, tzn. pro stanovení skutečné potřeby podlahové krytiny pro danou místnost.

Čtěte také: Podkroví s palubkami: Krásné a praktické řešení

• Podlahová plocha je součet ploch celého bytu včetně příček, je ohraničena obvodovými zdmi bytu. Celkovou plochu prostoru po podlaze podle pravidel výpočtu. Ne každá část je stejně využitelná kvůli šikminám.
• Užitná plocha je součet vnitřních výměr všech místností tvořících byt, tj. bez příček. Prakticky využitelnou část prostoru pro běžné fungování. Může být menší než plocha, kterou vidíte na půdorysu.
• Obytná plocha je součet vnitřních výměr obytných místností, tj. bez příček.

Minimální světlá výška a obytnost podkroví

Výška stropu (světlá výška) v obytné podkrovní místnosti musí činit podle obou předpisů shodně minimálně 2,3 m nad polovinou obytné plochy, kromě výjimek, které jsou uvedené v části těchto vyhlášek. Pro obytné a pobytové místnosti v podkroví je obecně nutné dosáhnout min. světlé výšky 2,3 m, a to nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti.

Vyhláška však v ustanovení o světlé výšce 2,3 m uvádí, že: „místnosti se zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou podlahové plochy místnosti“. Zde si lze povšimnout, že tato část ustanovení se již neomezuje pouze na obytné a pobytové místnosti, tj. lze si vyložit, že jakákoli místnost (tedy i jiná než obytná či pobytová), ať se nachází v kterémkoli podlaží stavby (tj. nikoli jen v podkroví), za předpokladu, že má zkosený strop, musí mít vždy min. světlou výšku 2,3 m, a to nejméně nad polovinou podlahové plochy takové místnosti.

Nestačí tedy, aby se člověk postavil jen doprostřed místnosti - důležité je, aby se v podkroví dalo pohodlně chodit, zařizovat ho nábytkem a využívat ho bez pocitu stísněnosti. Rozhoduje využitelná část místnosti - důležité je, jak velká plocha má dostatečnou výšku pro běžný pohyb a skutečné používání. Nízké pásy pod šikminou mohou prostor opticky zvětšovat, ale pro každodenní bydlení mají omezené využití. Výška ovlivňuje zařízení interiéru - má přímý dopad na to, zda se do místnosti pohodlně vejde postel, skříň, pracovní kout nebo koupelna. Komfort je stejně důležitý jako norma - dobře navržené podkroví musí splnit pravidla, ale zároveň působit prakticky, vzdušně a příjemně pro život.

Norma ČSN 73 4301 Obytné budovy říká, že místnosti se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2 300 mm nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1 300 mm nad podlahou. (Toto je ale jen odbočka a nesouvisí to s výpočtem plochy, jedná se pouze o požadavek normy).

Požadavky na obytnou místnost v prostorách se šikmými stropy

Aby byl podkrovní prostor, resp. prostor s šikmým stropem (v předpisech není stanoveno, o jaké se jedná patro) musí mít nejméně 8 m2 a 16 m2 v případě, že se jedná o byt, který tvoří jeden pokoj. V tomto bodě se výše uvedená norma i vyhláška shodují.

Čtěte také: Dřevěné konstrukce a požár

Pokud tedy má být prostor označen jako obytný podkrovní prostor, musí splňovat několik základních parametrů, které jsou uvedeny níže v tabulce.

Nesoulad mezi vyhláškou a technickou normou lze odvodit z předchozích textů, případně z tabulky. Na první pohled to vypadá, že rozdíl je pouze ve výšce roviny, která vymezuje, jak velká bude podlahová plocha, která se započítává do podlahové plochy obytné místnosti.

Význam nadezdívky v podkroví

Výška nadezdívky v podkroví patří k detailům, které na první pohled nepůsobí zásadně, ve výsledku ale výrazně mění celý prostor. Čím je nadezdívka vyšší, tím později začíná šikmina a tím větší část podlahy zůstává pohodlně využitelná pro chůzi, nábytek i každodenní fungování. Nízká nadezdívka sice může působit útulně a romanticky, v praxi ale často ubírá cenné místo tam, kde je nejvíc potřeba. Právě výška nadezdívky tak výrazně ovlivňuje, jak komfortně bude podkroví působit a jak dobře vyjde jeho užitná plocha po skutečném zařízení.

Právní předpisy a normy

Vyhláška č. 268/2009 Sb. pro účely zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), rozumí obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou plochu 8 m2. Světlá výška místností musí být, podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., nejméně 2,3 m v podkroví. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je obytnou místností.

Technická norma ČSN 73 4301 ve stavebně technických a funkčních požadavcích na stavby má pro obytnou místnost mnohem konkrétnější požadavky. Místnost se zkosenými stropy musí mít výšku min. 2,3 m nejméně nad polovinou podlahové plochy, která je vymezena pomyslnou rovinou kolmou k rovině podlahy, protínající rovinu zkoseného stropu ve výšce 1,3 m nad podlahou.

Dle aktuálně platné legislativy jsou technické normy ČSN obecně nezávazné. Avšak vzniká situace, kdy určitá technická norma či pouze její část je formou přímého (mnohdy i nepřímého) odkazu uvedena v právním předpise. Za takové situace se zjednodušeně de facto stává součástí tohoto právního předpisu, stává se tedy závaznou, a je třeba takovou technickou normu nebo její část respektovat. Závaznou se pochopitelně stává pouze za stavu, že ustanovení v právním předpise je kogentního charakteru (nelze se odchýlit), což je pro oblast veřejného práva typické. Z hlediska smluvní volnosti je však možné v rámci občanskoprávního vztahu mezi smluvními stranami zakotvit, že např. stavba bude navržena podle určitých technických norem. Podle technických norem, které se staly závaznými ustanoveními účinného právního předpisu, musí být navržena vždy (i pokud není smluvně zakotveno). Smluvně však může být okruh těchto technických norem rozšířen.

Teritoriální platnost předpisů

Při aplikaci vyhlášky č. 268/2009 Sb. je nutné respektovat teritorialitu právních předpisů. Pro území hlavního města Prahy byla v minulosti v účinnosti vyhl. č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy. Tato byla zrušena k 1. 10. 2014 vydáním nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy). Tomuto nařízení je od 16. ledna 2015 rozhodnutím Ministerstva pro místní rozvoj pozastavena účinnost. V květnu roku 2016 bylo vydáno nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy), jež má v účinnost vstoupit ke dni 1. 8. 2016. Toto nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy ruší nařízení č. 11/2014 Sb. V souladu s výše uvedeným je třeba upozornit, že územní platnost a účinnost vyhlášky č. 268/2009 Sb. je pro celou Českou republiku vyjma území Hlavního města Prahy. Tato výjimka se však netýká období od 16. 1. 2015 do pravděpodobně 1. 8. 2016, kdy i na území hlavního města Prahy platí vyhl. č. 268/2009 Sb. Z důvodu takto vzniklé poměrně komplikované situace pro stavby na území hlavního města Prahy upozorňujeme na § 85 nařízení č. 10/2016 Sb.

Praktické aspekty a tipy pro plánování podkroví

Obytné podkroví dokáže proměnit nevyužitou půdu v plnohodnotný prostor pro bydlení, právě u něj se ale často řeší, co se ještě započítává do plochy a kdy už místnost skutečně splňuje podmínky pro obytné využití. Hlavní roli hrají šikminy, světlá výška a celkové uspořádání prostoru. Na papíře může podkroví působit velkoryse, v praxi ale rozhoduje hlavně to, jak velká část podlahy je opravdu dobře využitelná.

Když od začátku víte, podle čeho se plocha a výška v podkroví posuzují, vyhnete se zbytečným chybám i drahým úpravám. Užitečná plocha se většinou počítá 1300 mm od podlahy, ale někdo používá i hodnotu 1200 mm. Krokve bych nepočítal, ale mělo by se pod nimi dát projít. Požadovaná výška 2300 mm tedy až k tomu zateplení. Ještě dejte pozor na požadavek té výšky nad minimálně polovinou podlahové plochy.

U dokončených staveb, které jsou k dispozici na realitním trhu a se kterými se setkáme obzvláště při prodeji nemovitosti, může nastat následující situace: při prodeji starších nebo dříve rekonstruovaných bytových prostor vznikly prostory, ve kterých sice byla postel na spaní, ale z hlediska vyhlášek, technických norem a typologických zásad se zcela jistě nejednalo o obytnou místnost. Je nutné si při prohlídce nemovitosti zkontrolovat a přeměřit nabízené místnosti, zda se skutečně jedná o místnosti splňující nároky dle vyhlášky.

Výhody a nevýhody obytného podkroví

Obytné podkroví může být jednou z nejpříjemnějších částí domu, ale zároveň i prostorem, na kterém se chyby v návrhu projeví velmi rychle. Pokud se dobře promyslí výška, využitelná plocha i dispozice, může nabídnout útulnou atmosféru, dostatek denního světla a chytré využití celého domu. Když se ale tyto klíčové prvky podcení, vznikne prostor, který sice působí lákavě, ale při každodenním používání nepřináší očekávaný komfort.

Co je na obytném podkroví silné

• Útulná a osobitá atmosféra díky šikminám a střešním oknům.
• Možnost získat plnohodnotné bydlení z původně nevyužité půdy.
• Zvýšení hodnoty nemovitosti při dobře navržené vestavbě.
• Zajímavé dispoziční možnosti pro ložnice, dětské pokoje i pracovny.

Co bývá nejčastější slabinou

• Složitější výpočet plochy a posouzení obytnosti místností.
• Omezené zařizování kvůli šikminám a nižším okrajům prostoru.
• Větší citlivost na chyby v návrhu, izolaci a větrání.
• Riziko, že část půdorysu bude v praxi méně využitelná, než vypadá na plánu.

Konstrukční výška podlaží a světlá výška místností

Konstrukční výška podlaží je celková výška od podlahy jednoho podlaží po podlahu dalšího podlaží. Zahrnuje tedy i tloušťku stropní konstrukce a tloušťku podlahového souvrství. Pro budoucího obyvatele je mnohem důležitější světlá výška místností. To je vertikální vzdálenost od hotové podlahy k hotovému stropu. Jednoduše řečeno, je to prostor, ve kterém se v domě denně pohybujete, dýcháte a žijete. Vnímání této výšky zásadně ovlivňuje, zda se domov jeví jako vzdušný a prostorný, nebo naopak stísněný. Právě na tento objem prostoru a jeho vnímání se soustředil i Le Corbusier se svým Modulorem, systémem proporcí odvozeným od lidské postavy, který měl zajišťovat optimální lidské měřítko ve všech architektonických prvcích, včetně výšky stropů. Hodnota optimální výšky podle Le Corbusiera je pouhých 226 cm.

Podkroví vs. plnohodnotné druhé nadzemní podlaží

U patrových dřevostaveb je důležité rozlišovat mezi domem s podkrovím a domem s plnohodnotným druhým nadzemním podlažím. Podkroví je obytný prostor, který se nachází přímo pod šikmou střechou. Místnosti v podkroví jsou charakteristické zkosenými stropy, které v některých částech místnosti snižují světlou výšku. To může někomu připadat útulné, jinému však stísněné. Naopak plné druhé nadzemní podlaží má po celém svém obvodu svislé obvodové stěny a rovnou stropní konstrukci, podobně jako přízemí.

U domů s podkrovím však existuje elegantní řešení, jak pocitově, a dokonce i fakticky, zvýšit světlou výšku a prosvětlit interiér. Jsou to vikýře. Vikýř je střešní konstrukce vystupující ze šikmé střechy, která umožňuje instalaci svislého okna. Díky vikýřům získáte nejen více denního světla, ale hlavně se zvedne část stropu, čímž vznikne v daném místě větší světlá výška a místnost se rázem stane vzdušnější a opticky větší.

Normové požadavky vs. realita výstavby

České stavební normy, například ČSN 73 4301 - Obytné budovy, stanovují minimální světlou výšku obytných místností na 2500 mm. Pro podkrovní prostory s šikmými stropy je to pak minimálně 2300 mm na určité ploše, ovšem s definovanou minimální plochou, kde je tato výška dodržena. Důležité je také vědět, že v technických a nebytových místnostech, jako jsou koupelny, záchody, spíže nebo šatny, mohou být normové výšky nižší, typicky kolem 2300 mm. Někteří developeři projektují a realizují světlou výšku v přízemí 2645 mm a v patře 2595 mm, jdou tak nad rámec normy, protože každý centimetr navíc má zásadní vliv na komfort bydlení a celkovou pohodu. Větší světlá výška přináší do patrových dřevostaveb několik klíčových benefitů: vyšší stropy vytvářejí dojem mnohem většího a volnějšího prostoru, zlepší se cirkulace vzduchu, pozitivně se ovlivní akustika a vyšší stropy umožňují instalaci větších oken nebo umístění oken výše, což maximalizuje přísun denního světla do interiéru.

Přístup do podkroví

Přístup do podkroví řešíme bezpečně a s minimálními nároky na prostor, pokud si jím nemůžeme dovolit plýtvat. Jestliže budujeme samostatný podkrovní byt, není jiná možnost než pevné schodiště (s výjimkou drahého výtahu, ale k tomuto řešení se obvykle nepřistupuje, o komplikovaném provedení nemluvě). Pevné schodiště má své stálé místo a materiálově je lze provést velmi variabilně jako jakékoli jiné schodiště. Musíme též počítat se zádveřím a vstupními dveřmi. Pokud podkroví pouze zvětšuje obytný prostor domu, lze sáhnout i po druhé možnosti - po schodišti pohyblivém, které potřebuje pouze tu podlahovou plochu, na které stojí, je ale nákladnější technicky a řemeslně. Toto schodiště nezasahuje trvale do prostoru, je používáno pouze v případě potřeby.

Šikminy - přednost podkroví i problém

Šikminy vdechnou podkroví neopakovatelné kouzlo. Vlastně je to zevnitř opláštěná šikmá střecha (izolace může být i nadkrokevní). Co se týká opláštění sádrokartonem či dřevem, to se provádí velmi snadno a rychle, ovšem problém nastává v případě výběru nábytku a to především se skříněmi. Je třeba šikminy maximálně využít a nechat si vyrobit nábytek na míru, odpovídající sklonu šikmin. Čili například vestavěná skříň nebude mít tvar kvádru. Na druhou stranu se ale otevírá v případě nábytku prostor pro větší hloubky regálů. Do podkroví jsou vhodnější jemné, světlé tóny nábytku stejně jako ostatního vybavení a výmalby - kvůli přirozenému dennímu světlu.

Sádrokarton versus dřevo

Materiálově může být základním prvkem podkroví dřevo i sádrokarton. I příčky zde nemusíme zdít, ale můžeme je řešit jako opláštěné konstrukce. Předností sádrokartonu jsou naprosto hladké stěny a šikminy, předností dřeva zase neopakovatelné kouzlo, vůně a atmosféra. Často stavebníci volí kombinaci těchto materiálů. A nejde jen o stěny, šikminy a strop, ale i podlaha může být dřevěná stejně jako sádrokartonová. Ve starších domech s horšími statickými vlastnostmi je dokonce nevhodné realizovat těžké betonové podlahy.

Světlo v podkroví

Světlo, které proniká do podkroví vertikálně střešními okny, působí uklidňujícím dojmem. Navíc ho tímto způsobem proniká více než okny v obvodových stěnách domu a okny štítovými. Ovšem i střešních oken musí být dostatek. Jedno střešní okno na jednu místnost a jedno okno štítové nebudou podkrovnímu bytu stačit. Pokud je podkroví střešními okny osvětleno dostatečně, bude to naopak způsobovat problémy v létě, kdy se podkrovní byty přehřívají (důvodem může být samozřejmě i nedostatečná tepelná izolace). Pokud tedy budeme střešními okny naopak šetřit, je vhodným doplňkovým řešením světlovod a nebo samozřejmě umělé osvětlení, kterým se v podkrovních bytech šetřit nemá. Na druhou stranu se částečně zbavíme problému s přehříváním podkroví volbou vhodné stínící techniky.

Větrání

Pokud prší či sněží, je větrání střešními okny prakticky nemožné, obzvláště za bohaté nadílky srážek. Proto je v podkroví obzvláště důležité myslet na větrací systém. Zajímavou novinkou jsou decentrální větrací jednotky s rekuperací vzduchu, které nám v zimě navíc ušetří náklady na vytápění.

tags: #podkroví #2300mm #a #pod #plochou #střechou

Oblíbené příspěvky:

• program na tvorbu stavebních rozpočtů
• Lamino desky a související služby
• funkční a estetická řešení pro interiér
• Podrobný průvodce Profbau tepelně izolační omítkou WEBER.DUR terralit
• Přečtěte si článek o spolehlivém řešení upevnění desek