Jak správně řezat dlažbu na podlahu: Komplexní průvodce

Plánujete rekonstrukci koupelny, chodby nebo kuchyně a chtěli byste pokládat dlažbu sami? Zřídka existují takové povrchy, kde můžete pokládat dlaždice, aniž byste je museli ořezávat. Stěny a podlahy v interiérech mají ohyby, výklenky, zídky, které nutí ořezávat dlaždice na konkrétní velikost. Řezání dlaždic není nic těžkého a se správným nářadím to zvládnete i napoprvé. Správné řezání dlaždic je klíčovým faktorem, pokud mají být vaše stěny nebo podlahy ozdobou domu.

Příprava před řezáním dlažby

Než se do řezání dlažby pustíte, je důležité si uvědomit pár základních pravidel a připravit se. Nejprve si ujasněte, kam všude se chystáte obklad nebo dlažbu položit. Následně je třeba tento prostor změřit a vypočítat, kolik materiálu budete potřebovat. Vždy je lepší si koupit alespoň o pár metrů dlažby a obkladů navíc pro případ, že se některá dlaždička rozbije nebo ji špatně uřežete, aby vám nechyběl materiál. Stejný už totiž nemusíte sehnat.

Před samotným řezáním si důkladně změřte každý rozměr a přeneste ho na danou dlaždici. K měření použijte laser, pokud ho nemáte, postačí i vysouvací metr. Řez nebo tvar řezu si naznačte tužkou nebo fixem. To závisí na materiálu, který řežete, a nářadí, které používáte. Dále musíte zvážit, jestli budete provádět pouze rovné řezy nebo i řezy pod úhlem do různých tvarů.

Při řezání velkoformátové dlažby dejte pozor, aby byla podlaha zakrytá a okolo byl dostatek místa, aby se zabránilo poškození předmětů i dlaždice. Dále dbejte na bezpečnost práce. Při zvedání velkých dlaždic doporučujeme pracovat s dvojitým přísavkovým držákem (Gecko). Usnadňuje zvednutí a přemístění dlaždice. Velkoformátovou dlaždici položte na vhodný podklad.

Typy dlažby a jejich specifika

Různé typy dlažby vyžadují různé přístupy a nástroje. Každý materiál má odlišné vlastnosti. Některý je tvrdý a pevný, zatímco jiný je křehký.

Čtěte také: Jak správně položit dlažbu

  • Gres: Velmi oblíbeným podlahovým materiálem je gres. Existují dva typy - glazovaná a klasická kamenina. Velkou výhodou tohoto materiálu je jeho univerzální použití. Gres je velmi pevný a má vysokou odolnost proti změně barvy a praskání. Gres lze použít v místnostech s intenzivním provozem. Materiál, ze kterého byl vyroben, je voděodolný a odolný vůči teplotním změnám. K řezání gresu lze použít kteroukoliv z níže uvedených metod.
  • Mrazuvzdorná dlažba: Mrazuvzdornost dlažby je vlastnost keramických obkladů a dlaždic, která určuje fyzickou odolnost vůči několika změnám teploty, konkrétně vůči zmrazení a rozmrazení. Dlaždice musí být odolné proti dlouhodobému působení mrazu a povětrnostním vlivům. To umožňuje použití dlaždic venku nebo na místech, kde se střídá teplota až pod bod mrazu. Řezání mrazuvzdorné dlažby může laikovi znít jako neřešitelný problém, ale není to vůbec tak těžké.
  • Skleněné dlaždice: Sklo je velmi ošemetný materiál. Snadno praská a štípe se. Pokud jste si pořídili designové skleněné dlaždice, postupujte obzvlášť opatrně. Proto při jejich řezání udržujte co nejčistší pracovní plochu.
  • Keramika a kamenina: Podobné vlastnosti mají však i obklady na zeď a podlahové dlaždice, které se nejčastěji vyrábějí z keramiky a kameniny, případně bývají z přírodního kamene. Kamenina je v podstatě kvalitnější a odolnější keramika. Jedná se sice také o keramiku, ale díky specifické technologii výroby je velmi odolná a téměř bez pórů. Díky tomu má nízkou nasákavost, takže je mrazuvzdorná a hodí se kromě interiéru i do venkovních prostor. Dá se využít na podlahu i na stěnu.

Nástroje a metody pro řezání dlažby

Pro řezání dlažby existuje několik metod a nástrojů, z nichž každý má svá specifika a je vhodný pro jiné druhy řezů.

1. Ruční řezačka dlaždic (gilotina)

Toto je nejjednodušší způsob řezání dlaždic. Ruční řezačky jsou to nejjednodušší, co k řezání dlažby můžete použít. Jejich velkou výhodou je tichá práce a nulová prašnost. Perfektně se hodí k řezání rovných řezů, existují ale i modely, které bez problému zvládnou i řezy oblé. Nepotřebují žádný zdroj napájení, proto je můžete využít v podstatě kdekoliv. Nevyžaduje speciální vybavení, ale sílu a přesnost. Ruční řezačka je vybavena posuvným měřítkem, které umožňuje přesné naměření potřebných rozměrů na dlaždicích.

Jak na to:

  1. Začněte vyznačením čáry řezu. Můžete ji nakreslit tužkou na dlažbě pomocí dříve provedených zaměření.
  2. Poté položte dlaždici na řezačku, která má řezací kotouč, který se pohybuje podél vodítka. Pomocí posuvného měřidla nastavíme odpovídající rozměr a zaaretujeme.
  3. Pak jednoduchým pohybem řezáku přejedeme kolečkem přes dlaždici, čímž vytvoříme rýhu. Dobře řežou z tvrdého kovu, ale rychleji se otupí. Proto můžete zvolit dražší variantu v podobě titanu.
  4. Jediným plynulým a rovným tahem pod tlakem přejedete kolečkem po povrchu a dlaždice se pak po odklepnutí rozlomí přesně tam, kde jste přejeli. Po provedení řezu nastavte místo kolečka lámací patku do svislé polohy a zvyšujte tlak na páku, dokud se dlaždice nerozlomí. Pokud se nám zdá, že rýha není dostatečná, můžeme akci zopakovat, ale musíme dbát na to, aby se dlaždice nepohnula. V takovém případě bychom vytvořily dvě řezné čáry a dlaždici bychom při lomu zničili.
  5. Lom dlaždice provedeme ještě jednodušeji než samotný řez. Pod řezacím kolečkem je na volno připevněn kousek kovu ve tvaru obráceného písmena T. Právě tento komponent slouží k rozlomení řezaných dlaždic. Jakmile provedeme řez a řezací kolečko "dojede" na konec řezačky a opustí drážku, kovový dílek se sám posadí na řez, vytvořený v dlaždici. Jemně pak zatlačíme na páku řezáku shora a kovový dílek dlaždici bez námahy rozlomí. Dlaždici nerozlamujte uprostřed, ale na kraji v místě, kde jste skončili řez. Pokud řezačka nemá lámací patku, musíte dlaždici zlomit o pevnou hranu.
  6. Pro bezchybný řez je dobré, aby byl tah po glazuře plynulý a tlak na dlaždici rovnoměrný skoro po celé délce řezu. Na konci je vhodné tlak trochu snížit, aby se dlaždice nelámala předčasně.
  7. Pokud jste dlažbu neodlomili rovně, odstraňte nerovnosti wolframovým pilníkem. Zbytkových prvků se můžete zbavit pomocí kleští na dlažbu.

2. Úhlová bruska (flexa)

Druhem elektrických řezaček je úhlová bruska, ale možná ji budete znát spíše pod názvem flexa. Práce s ní bude dost možná rychlejší, ale je třeba počítat s tím, že je hlučná a vytváří hodně prachu. Je vhodná k řezání různých tvarů a oblouků. Úhlovou brusku tak můžeme použít v místech, kde menší nerovnost na dlaždicích není na překážku, nebo pokud se chystáme řezanou dlaždici dále opracovávat, např. broušením. Pro řezání dlaždic touto metodou budete potřebovat úhlovou brusku s diamantovým kotoučem. Flexa by měla být základem každé domácí dílny (mimo panelák samozřejmě). Do ní můžeme koupit karborundum kotouče určené na řezání zdiva, betonu, kamení a samozřejmě i dlažby.

Jak na to:

  1. Začněte vyznačením čáry řezu.
  2. Poté pomocí úhlové brusky s diamantovým kotoučem proveďte řez na povrchu dlaždice podél dříve označené čáry.
  3. Nejdůležitější je řezací kolečko. V obchodě je poznáme snadno, protože jsou potištěny zelenou barvou (na rozdíl od modrých kotoučů na řezání kovů). Jako poslední a mnou nejvyužívanější je možnost flexy s diamantovým kotoučem. Tento kotouč je určený k řezání zdiva, betonu, kamení, dlažby apod. Vyrábí se ve dvou variantách a sice jako celistvé nebo Turbo kotouče.
  4. Výhodou je rychlost řezu, možnost vyřezávání speciálních tvarů. Nevýhodou je opět velká prašnost, nutnost příložníku pro rovné řezy. A také lehké olamování okrajů řezu (to je ale způsobeno držením flexy v ruce).

3. Elektrické řezačky dlaždic (mostová, stolní, ruční)

Druhů elektrických řezaček je hned několik. Elektrická řezačka na dlažbu nevyžaduje použití fyzické síly a usnadňuje práci. Poskytuje nejhezčí a nejpřesnější řez. Okraje dlaždice jsou rovnoměrné a nevyžadují obroušení. Bohužel kotoučová pila na dlaždice není levná.

Typy elektrických řezaček:

  • Mostová řezačka: Mostová řezačka je další nástroj, který k řezání dlažby můžete využít. Řez se provádí pohybem kotouče nad stolem a dlažbou. Funguje na principu ochlazování kotouče vodou, což mu může zajistit delší výdrž. S dobře zvoleným kotoučem bez problémů zvládne proříznout klasickou keramickou dlažbu, terakotu, ale například i mramor a žulu. Kotouč je chlazený vodou, čímž je zaručena optimální pracovní teplota, delší životnost kotouče, ale také čistší a přesnější řez.
  • Stolní řezačka: Stolní řezačka také funguje za pomoci ochlazování kotouče vodou. Kotouč je napevno a pohybujete dlaždicí. Hravě zvládá rovné řezy, ale i řezy pod různými úhly. Díky naklápění pracovního stolu zvládne rovné řezy, řezy po úhlopříčce i pod různými úhly. Proto je důležité povrch, po kterém dlaždici posouváte, udržovat očištěný od hrubších nečistot.
  • Elektrická nebo akumulátorová ruční řezačka: V podstatě se jedná o nástroj velice podobný kotoučové pile, jen s tím rozdílem, že tato je určena pro řezání dlažby a obkladů.

Pro řezání dlaždic touto metodou budete potřebovat pilu s diamantovým kotoučem. V nabídce stavebních obchodů a hobby marketů, jako je BauMax, najdete celou řadu nástrojů vhodných pro řezání a zpracování keramických obkladů a dlažby. Diamantový kotouč se používá pro mokré řezání. Při řezání se zahřívá nejen kotouč (ten celoobvodový zvlášť, protože v řezu „nedýchá“), ale i dělený materiál. Proto je nutností obojí chladit vodou. Ne každý stroj ale řezání za mokra umožňuje.

Čtěte také: Druhy dřeva pro podlahu pod pergolu

Jak na to:

  1. Začněte jako dříve - vyznačením linie řezu.
  2. Pokud používáte pilu s pevným řezacím kotoučem, musíte sami pohybovat dlaždici podél řezacího kotouče. V případě pily s pohyblivým řezacím kotoučem dlaždice je nepohyblivá - je na vás, abyste zařízení správně nasměrovali.
  3. Při práci na kotouč netlačte ani zbytečně nepospíchejte. Udržujte - stejně jako u ručních řezaček - rovnoměrný tlak, teprve těsně před koncem ho zmírněte, aby se materiál nevyštípl. Do řezu se nevracejte.
  4. Aby byl řez co nejpřesnější a snížili jste riziko odštípnutí, můžete si pomoct tím, že zmenšíte vibrace. A to jak vyšší rychlostí otáček, tak dobře naostřeným kotoučem. Řezáním se totiž kotouč zaobluje a ten pak hůř pracuje.

4. Řezání velkoformátových dlaždic

Řezání velkých dlaždic může člověka postavit před netušené výzvy. Velkoformátové dlaždice představují pro pokladače často velkou výzvu. Jednak proto, že je komplikované přemístit dlaždice z bodu A do bodu B, nebo proto, že se jednoduše nevejdou do řezačky na dlaždice (pro řezání zasucha/zamokra). Jedna možnost je řezat dlaždice ručně pomocí úhlové brusky, což je ale namáhavé, a řez často není čistý. Proto doporučujeme řezat takové formáty dlaždic pomocí dělicího systému s vodicí lištou, který navíc ještě umožňuje odsávání a upevnění vodicí lišty pomocí dvojitého přísavkového držáku (Gecko) na dlaždici. Čistý filtr.

Postup s dělicím systémem:

  1. Velkoformátovou dlaždici položte na vhodný podklad.
  2. Jako další krok připojte dělicí systém k vysavači CTM 36 E AC. Doporučujeme pracovat s 36mm hadicí kvůli množství vznikajícího prachu.
  3. Nyní položte dělicí systém na vodicí lištu a zapněte ho.
  4. Velkoformátovou dlaždici lze nyní pomocí držáku Gecko zvednout a přemístit na místo montáže.

Další speciální řezy a úpravy

1. Složité a obloukové řezy

Ve složitějších případech jsou zapotřebí speciální řezy. Používají se na dlaždice, které se pokládají kolem odtokových otvorů, v rozích nebo kolem optických skříněk. Kruhové otvory, například pro zástrčky, mnozí mistři stále vyřezávají flexou. Nařežou si čtverec a postupně kleštěmi odštěpují materiál do tvaru kruhu. Tato metoda je náročná, nepřesná a existuje lepší způsob. Použijte vykružovací korunku, kterou snadno nasadíte na úhlovou brusku nebo na vrtačku.

2. Vrtání dlaždic

V rámci pokládky se většinou neobejdete bez vrtání. Zvlášť v případě, budete-li potřebovat vytvořit otvor na elektroinstalační krabici nebo na vodoinstalaci. Vrtání je však o poznání jednodušší než řezání. Pokud to lze, vrtejte do spár mezi dlaždicemi. Při vrtání přímo do glazury si dlaždičku nejprve zaměřte a zakreslete daný otvor. Na malý otvor můžete použít běžnou elektrickou ruční vrtačku s regulací otáček. Klíčové je šetrné narušení povrchu dlaždice v místě otvoru například důlčíkem. Vrtejte vždy pomalu, trpělivě a s přestávkami, aby se vrtací hrot ani dlaždice příliš nezahřívaly. Místo důlčíku můžete použít i kalený hřebík. Diamantové vrtáky budou užitečné pro další zpracování dlaždic.

3. Zabrušování hran

Přestože celoobvodový kotouč vytváří hladký řez, je potřeba výslednou hranu zabrousit a očistit. Je totiž ostrá a křehká. V některých případech (např. pro kuchyňské a koupelnové linky, okenní parapety, sokly, schodišťové stupně a další) je potřeba hrany dlaždic zabrousit. K tomu nejlépe slouží diamantové brusky, resp. frézy na zabrušování hran dlaždic a kamene. Tyto frézy jsou schopny vytvořit zaoblené nebo zkosené hrany keramických nebo kamenných desek za mokra i sucha. Frézy se upevňují do úhlové brusky. Abychom nemuseli hned shánět finančně náročné zařízení typu brusné frézy, můžeme si pomoci při zabrušování pásovou bruskou, případně obyčejným karbonovým brouskem s nejjemnější zrnitostí. Nedoporučujeme používat rozbrušovačku, která vzhledem k vysokým otáčkám dlaždicím při broušení ubere na hraně i několik centimetrů dříve, než se stihneme rozkoukat.

Řezání lišt

V interiéru vás jistě potká i řezání lišt, naštěstí to není nic složitého.

Čtěte také: Proč zvolit dubovou masivní podlahu?

  • Kovové lišty: Pokud se chystáte řezat kovové lišty, pak vám k tomu bude stačit běžná pilka na železo s jemným zoubkem nebo bruska s co nejtenčím řezným kotoučem. Pokud řežete nerezovou lištu brusným kotoučem, lišta vám může zčernat - nezoufejte, pohodlně ji vyčistíte čistícím prostředkem na nerezové dřezy.
  • Plastové lišty: Řezání lišt do rohů je o něco náročnější, ale jistě to hravě zvládnete. Budete potřebovat ruční pilku s pokosnicí. Nejprve si vše pečlivě naměřte. Poté lištu přiložte kolmo k jedné ze stěn pokosnice a upevněte ji.

Tabulka porovnání nástrojů na řezání dlažby

Nástroj Výhody Nevýhody Vhodné pro
Ruční řezačka (gilotina) Tichá práce, nulová prašnost, přesné rovné řezy, bez potřeby napájení Vyžaduje sílu a přesnost, obtížnější pro tvrdou dlažbu, nehodí se pro složité tvary Rovné řezy, tenčí a méně tvrdé dlaždice
Úhlová bruska (flexa) Rychlost řezu, možnost vyřezávání speciálních tvarů a oblouků Hlučná, velká prašnost, nutnost příložníku pro rovné řezy, lehké olamování okrajů Různé tvary, oblouky, v místech, kde menší nerovnost nevadí
Elektrická řezačka (mostová/stolní/ruční) Přesné a čisté řezy, chlazení vodou (delší životnost kotouče), minimální námaha Vyšší pořizovací náklady, ne vždy přenosné (mostové/stolní) Rovné řezy, řezy pod úhlem, velké formáty, různé typy materiálů (vč. mramoru, žuly)
Dělicí systém s vodicí lištou Přesné řezy velkoformátových dlaždic, odsávání prachu, usnadňuje manipulaci Vyšší pořizovací náklady, určeno primárně pro velké formáty Velkoformátové dlaždice

Bezpečnost a kdy oslovit profesionály

Při práci s ruční řezačkou si hlavně dávejte pozor na to, abyste vyvíjeli na řezák stejnoměrný tlak. Řezané dlaždice mají, stejně jako sklo, ostré hrany a mohli bychom se říznout. Nikdy proto nepřejíždíme rukou nebo prsty po řezné hraně a při práci s řezačkou používáme ochranné pomůcky, zejména protipořezové rukavice. Protože dlaždice mají glazovaný povrch a jsou vyrobený z pálené hlíny, nehrozí zde vylamování miniaturních střípků. Kdo si však není jistý, použije ochranné brýle. Ať už se chystáte řezat dlažbu či lišty, dbejte zvýšené opatrnosti a nezapomínejte na bezpečnost.

Pokud si na řezání dlaždic netroufáte, oslovte profesionální firmu specializovanou na řezání a zpracování obkladů. Přestože pokládání dlažby či obkladů není nic složitého, mnoho lidí se při rekonstrukci rozhodne využít služeb profesionálů. Před výběrem dodavatele si projděte hodnocení a ověřte si kvalitu služeb. K recenzím na internetu ale přistupujte s rezervou - ne všechny bývají objektivní.

tags: #jak #řezat #dlažbu #na #podlahu

Oblíbené příspěvky: