Prevence zakopnutí o nevyhovující podlahové krytiny: Komplexní průvodce

Zakopnutí o nerovnost podlahy, vystoupené dlaždice nebo práh je chronickým rizikem, které se často vyskytuje ve starších budovách, skladech a průmyslových provozech. Zvláště ohroženi jsou senioři (zhoršený zrak, zkrácený krok, osteoporóza), pracovníci s omezeným výhledem na podlahu (přenášení velkých břemen, řízení VZV) a osoby neznalé prostředí (návštěvníci, noví zaměstnanci).

Technické požadavky a normy

Dle ČSN 74 4505 nesmí nerovnost pochozí plochy překročit 2 mm na 2 m délky. V aktuálně platných normách je hodnocení rovinnosti průmyslových podlah popsáno v ČSN 74 4505 Podlahy, společná ustanovení. Na některé podlahy, zejména pokud jsou investory německé společnosti, jsou však i u nás kladeny požadavky německých norem, které jsou uvedeny v DIN 18202 Toleranzen im Hochbau - Bauwerke. Český i německý systém požadavků a hodnocení jsou rozdílné jak co do metodiky měření, tak co do požadavků.

Metodiky měření rovinnosti podlah

Jednoduché srovnání obou systémů jen podle velikosti přípustných odchylek je velmi nepřesné až zavádějící. Norma ČSN 74 4505 Podlahy - Společná ustanovení definuje pojem místní rovinnost povrchu. Sleduje se při něm jednak odchylka povrchu podlahy od proložené úsečky reprezentované dvoumetrovou latí a jednak mezní rozdíl rovinnosti nášlapné vrstvy v dilatační nebo smršťovací spáře. Ani jedna hodnota nevypovídá nic o tom, v jaké výškové úrovni byl povrch podlahy proveden, ale jsou důležité pro provoz na podlaze a komfort jejího používání.

Odchylky místní rovinnosti se stanovují pomocí dvoumetrové latě, na jejíž koncích jsou podložky o půdorysné ploše 10 mm × 10 mm až 20 mm × 20 mm. Výška podložek se zvolí podle potřeby. Pomocí odměrného klínu se změří maximální a minimální vzdálenost mezi povrchem vrstvy a spodním lícem latě. Délka odměrného klínu je 220 mm, tloušťka 20 mm. Jeho výška (sklon) se zvolí podle potřeby. Tato metoda je dnes jediná správná a soudně uznatelná.

V Německu se pro měření rovinnosti podlah používá norma DIN 18202. Měření se provádí buď pomocí lati příslušné délky, nebo geodeticky v síti bodů - plošnou nivelací. Při měření latí se lať pokládá na namátkově vybraná místa, přímo na povrch podlahy a hledá se maximální vzdálenost mezi latí a povrchem podlahy. Při geodetickém měření se v hodnoceném prostoru vytyčí síť bodů s poloviční vzájemnou vzdáleností než je požadovaná odměrná vzdálenost.

Čtěte také: Podlahová prkna OBI - co na ně říkají uživatelé?

Postupy měření podle ČSN 74 4505 a ČSN 73 0212-3 jsou metodicky podobné. V obou případech je podlahou proložena sečna délky 2 metry. ČSN 74 4505 je o trošku přísnější, protože hledá největší odchylku od proložené úsečky. DIN 18202 definuje dva metodicky odlišné postupy. Postup dle obou ČSN je metodicky odlišný od obou postupů dle DIN a na základě jednoho měření rovněž nelze usuzovat na výsledek měření dle druhé normy.

Případová studie a důsledky

Skladník tlačí paletový vozík s nákladem přes hlavní komunikaci skladu. Na přechodu mezi starou a novou betonovou podlahou je výškový rozdíl 15 mm (dilatační spára s odlomenou hranou). Takové nerovnosti představují vysoké riziko. Při zlomenině zápěstí je nutné znehybnit předloktí dlahováním (pevný předmět + elastický obvaz) a aplikovat studený obklad. Při nárazu trupu do rukojeti vozíku je nutné zkontrolovat bolest břicha - při narůstající bolesti, bledosti, rychlém pulsu podezření na vnitřní krvácení → volejte 155.

Prevence zakopnutí

Prevence je klíčová pro minimalizaci rizik. Po úrazu je důležité nerovnost označit výstražnou barvou (žlutočerné šrafování) a nahlásit správci budovy k opravě.

Kategorie opatření pro prevenci rizik

  • Odstranění rizika u zdroje: Oprava nerovností podlahy, vyspravení vystouplých dlaždic, zapravení prasklin betonem, výměna poškozených dílů. Odstranění nepotřebných prahů. Celoplošná renovace podlahy při překročení limitu nerovnosti (ČSN 74 4505).
  • Nahrazení (substituce): Nahrazení tuhých prahů pružnými přechodovými lištami (nulový výškový rozdíl). Sjednocení úrovní podlahovin v celé budově. Použití samonivelační stěrky pro vyrovnání betonového podkladu.
  • Technická opatření a kolektivní ochrana: Označení nevyrovnatelných nerovností kontrastní barvou (žlutá/černá). Nalepení protiskluzových pásků na hrany prahů. Dostatečné osvětlení přechodových zón (min. 200 lx dle ČSN EN 12464-1). Zarovnávací rampy u výškových rozdílů.
  • Organizační a administrativní opatření: Pravidelná kontrola stavu podlah 1x měsíčně (checklist). Okamžité označení nově vzniklé nerovnosti. Evidence závad a termínů oprav. Vstupní informace pro nové zaměstnance o známých nerovnostech. Školení zaměstnanců: pozornost na podlahu, hlášení nerovností správci budovy. Instruktáž: při nesení břemene vždy vidět na podlahu. Zvláštní upozornění pro pracovníky se sníženou pohyblivostí.
  • Osobní ochranné pracovní prostředky: Obuv se stabilní podešví a zpevněnou špičkou. V kanceláři: doporučení obuvi se středně vysokou podešví (ne vysoké podpatky). Ve skladu: bezpečnostní obuv S1P SRC dle EN ISO 20345.
  • Havarijní a krizová opatření: Lékárnička se sadou na ošetření odřenin a pohmožděnin. Formuláře pro hlášení úrazů a skoro-nehod. Kontakt na správce budovy pro okamžité řešení nalezených závad.

Kde se riziko vyskytuje?

Riziko zakopnutí se může vyskytovat v různých prostředích, včetně:

  • Kanceláře
  • Sklady / skladové haly
  • Expedice / nakládací rampa
  • Nemocnice / ambulance
  • Škola / učebna

Použití registru rizik

Je vhodné přidat „Zakopnutí o nerovnost podlahy / práh" do registru rizik. To pomůže k systematickému sledování a řešení potenciálních nebezpečí.

Čtěte také: Vlastnosti podlahových prken

Kvalita podlahových krytin a jejich vliv na zdraví

Při výběru podlahové krytiny se většinou soustředíme na její vzhled, odolnost, pohodlí při nášlapu nebo schopnost tlumit zvuky. To ale není všechno, co si zaslouží naši pozornost. V dnešní době patří PVC podlahy k těm nejoblíbenějším, neboť excelují v řadě parametrů vyjmenovaných výše. Současně ale mohou představovat určité zdravotní riziko. Mohou se z nich totiž uvolňovat mnohé škodlivé látky. Nejvýznamnější skupinu škodlivých látek, které se mohou v podlahách z PVC potenciálně uvolňovat, tvoří tzv. VOC neboli těkavé organické látky.

Škodlivé organické látky mohou způsobovat např. alergické reakce, jsou potenciálně karcinogenní a jsou označovány i za původce některých respiračních onemocnění. Materiály, ze kterých jsou podlahy vyráběny, by měly být zdravotně nezávadné. To platí pro ty kvalitní a je tedy zřejmé, že cena by neměla být při výběru hlavním parametrem. Na tomto místě se šetřit opravdu nevyplatí. Jde totiž o zdraví.

Certifikace podlahových krytin

Při výběru je zkrátka potřeba sledovat certifikáty, které by měly zajistit zdravotní nezávadnost daného materiálu. Certifikátů je celá řada a vyznat se v nich není vždy jednoduché. Mezi nejprestižnější certifikáty patří certifikát IAC (Indoor Air Comfort), který má limity nastaveny maximálně přísně. Kvalitní jsou též certifikáty Greeguard nebo Emicode EC1.

Přestože podlahy podléhají řádným evropským certifikacím, mohou se v nich ukrývat nebezpečné toxiny. Kvalita některých certifikátů totiž nezohledňuje dlouhodobé riziko vlivu těchto látek, jako jsou formaldehydy a ftaláty. Vliv těchto toxinů je přitom zdravotním rizikem pro lidi všech věkových skupin, zejména pak pro děti a seniory.

V současné době je většina materiálů v domácnosti tvořena z PVC (polyvinylchlorid). Můžeme je najít od okenních rámů přes obklady, v zařizovacích předmětech, a především taky v podlahách. Právě podlahy tvoří v domácnostech největší plochu, a tím pádem i největší riziko pro potenciální uvolňování toxických látek. Tomuto jevu přispívá dnes velmi populární podlahové vytápění, které může uvolňování toxických látek jen podporovat.

Čtěte také: Aplikace epoxidové pryskyřice na dřevěné podlahy

Při výběru podlahy je nutné zaměřit se nejen na koncentraci těchto látek, ale rovněž i na jejich skladbu. Skladba je totiž častým kamenem úrazu. Integrovaná podlaha (podlaha, jejíž součástí je podložka) je vždy certifikována jako celistvý kus. To má značnou výhodu nejen při následné instalaci, ale i z toho důvodu, že jsou přesně stanoveny i parametry podložky a podlahu je možné ihned instalovat. U samostatných podlah (bez podložky) nepodléhá podložka stejné certifikaci a je na místě si její parametry ověřit.

Kritéria emisních certifikátů se dnes velmi různí. Důvodem jsou rozdílné postupy v metodice měření příslušné certifikace. Některé typy certifikací provádí stanovení látek pouze jednorázovým měřením. Tento postup může být velmi nepřesný, protože u podlahy nelze určit její trvalou kvalitu. V současné době je na našem trhu označena jako „nezávadná podlaha“ každá podlahová krytina, jejíž koncentrace TVOC (všech povolených těkavých látek) je nižší než 1000 ug/m3. U formaldehydu pak musí být tato hodnota nižší než 120 ug/m3. Tyto parametry splňují i podlahy, které neprošly opakovaným měřením a tyto hodnoty se mohou v čase lišit. Rovněž je třeba brát na zřetel, že ne každá certifikační metoda měří všechny potenciální toxiny. Vyplatí se vždy volit podlahu, která prošla minimálně dvěma a více certifikacemi.

U podlah jsou dnes klíčové dva certifikáty. Indoor Air Comfort (IAC) a Green guard certifikát. První zmíněný, IAC, je typem několikanásobně opakované certifikace evropské úrovně a výrobky s tímto označením nepředstavují žádné riziko. Tento certifikát je udělován ve dvou úrovních: standard a GOLD pro výrobky, jejichž koncentrace škodlivých látek byla mnohonásobně nižší než požadovaná limita. Druhým typem je Green guard, což je typ certifikátu měřící více než 10 000 volně těkavých látek a výrobky podléhající této certifikaci jsou vhodné i pro školy, školky a zdravotnická zařízení. Výrobky s touto certifikací jsou pravidelně monitorovány i po jeho udělení.

Právní rámec a odpovědnost

Jak mají být upraveny povrchy podlah pracovišť stanoví nařízení vlády č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, kde se uvádí v bodu 3.3. Podlahy 3.3.1.: „Povrch podlahy pracoviště včetně komunikací musí být rovný, pevný, upravený proti skluzu a nesmí mít nebezpečné prohlubně, otvory nebo nebezpečný sklon. Povrchy podlah musí být provedeny tak, aby je bylo možno opravovat, čistit a udržovat a v prostorech s nebezpečím výbuchu musí být z nejiskřivého materiálu. Podlahy v mokrých provozech musí být provedeny tak, aby se na nich nemohla hromadit voda."

Legislativní předpisy

  • 101/2005 Sb. NV o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
  • 262/2006 Sb. Zákoník práce
  • 309/2006 Sb. Zákon o zajištění dalších podmínek BOZP

Obecným předpisem pro všechny obory podnikatelské a pracovněprávní činnosti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnosti v pracovněprávních vztazích, při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, a popisuje další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Pokud zjistí orgán dozoru - Státní úřad inspekce práce, resp. Inspektorát bezpečnosti práce příslušného kraje, kontrolou nebo při vzniku pracovního úrazu, že povrchy podlah pracovišť neodpovídají výše předepsaným požadavkům na pracoviště a pracovní prostředí, udělí pokutu podle § 17 odst. 1) písm. f) nebo podle § 30 odst. 1) písm. f) podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v platném znění. Pokuta je udělena zaměstnavateli fyzické nebo právnické osobě až do výše 2 mil. Kč. Pokuta se uděluje za porušení povinností zaměstnavatele uvedených v § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.

Právní rámec je dán zejména stavebním zákonem (zákon č. 183/2006 Sb., zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., podle novely č. 195/2022 Sb.). Stavební zákon definuje povinnosti stavebníka při přípravě a provádění staveb, zejména ochranu života a zdraví, a to i u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení.

Zhotovitel stavby (stavební podnikatel) je povinen zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů. Tato povinnost, uvedená ve stavebním zákoně nově, má svou odezvu v zákoníku práce, kde je uvedena nově odpovědnost vedoucích zaměstnanců za zajištění bezpečnosti i podle zvláštních právních předpisů, a rovněž v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, týkající se inspekce práce i přestupků fyzických osob a deliktů právnických osob.

Pracovní úraz je pro účely zákoníku práce poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

tags: #podlahova #krytina #nevyhovujici #moznost #zakopnuti #prevence

Oblíbené příspěvky: