PergolyAsfaltové pásy pro mosty a pojížděné plochy: Komplexní průvodce
Asfaltový pás je skutečným pracantem a jedním z nejuniverzálnějších materiálů, které na stavbě najdete. Jeho popularita tkví v kombinaci spolehlivosti, dostupnosti a ověřené funkčnosti. Doby, kdy existoval jen jeden druh „lepenky“, jsou dávno pryč. Dnes si můžete vybrat přesně podle toho, co potřebujete. Aby vám ale sloužil desítky let a neproměnil se ve zdroj problémů, je naprosto klíčové věnovat maximální péči jeho pokládce.
Typy asfaltových pásů a jejich vlastnosti
Základní volba stojí mezi dvěma typy asfaltových pásů:
- Oxidované pásy: Jsou cenově dostupné a skvěle se hodí pro méně náročné práce, jako jsou izolace základů.
- Modifikované pásy (SBS nebo APP): Pro náročnější mise, jako jsou ploché střechy, terasy nebo místa, kde materiál hodně „pracuje“, jsou mnohem pružnější, lépe odolávají mrazu i horku a celkově mají delší životnost. Cílem modifikace je zvětšit rozmezí použitelnosti, tj. odstranit nebo snížit křehkost asfaltů při teplotách od 0°C a na druhé straně omezit stékavost při vyšších teplotách. Množství modifikační přísady se pohybuje od 15 do 30 %.
SBS modifikované asfaltové pásy
Pásy tohoto typu jsou elastické i při teplotách hluboko pod nulou. Až do cca -35 °C se netrhají a nelámou. Vynikají vysokou flexibilitou a tažností, která může dosahovat i několika stovek procent (bez vložky). Po protažení se vrací do původního tvaru. Používají se na izolace přenášející střední až vysoká napětí (ČSN 73 0600). Je nutno však upozornit, že výsledné vlastnosti SBS pásů závisí na množství modifikační přísady. Poklesne-li pod 7 %, chová se asfalt za nižších teplot již téměř jako běžný asfalt oxidovaný. Vyšší obsah modifikační přísady dává asfaltu i samozacelující schopnosti např. při místním proražení.
APP modifikované asfaltové pásy
Pásy tohoto typu vynikají dlouhou životností, odolností vůči vysokým teplotám (až do cca 140 °C), vůči UV záření a proti stárnutí. Ohebnost za chladu vyhovuje až do cca -20 °C. Průtažnost APP hmoty bez vložky dosahuje cca 50 %. Plastický charakter modifikace však způsobuje, že po protažení se pás nevrací do původního tvaru. Pásy tohoto typu se navrhují tam, kde rozhoduje trvanlivost a kde izolační povlak není vystaven nadměrnému mechanickému zatížení.
Nosná vložka
Důležitou podmínkou je kvalita nosné vložky. Dále je důležité podívat se na „páteř“ pásu, tedy jeho nosnou vložku. Ta mu dává pevnost. Může být ze skelné tkaniny nebo z houževnatějšího polyesteru. Správný výběr je polovina úspěchu. Poněvadž se jedná o technologii volné pokládky a mechanického kotvení pásu k podkladu, musí být nosná vložka tak kvalitní, aby zajistila dlouhodobě spolehlivé přikotvení pásu k podkladu. Většina pásů se vyrábí s nosnou vložkou, i když některé modifikované SBS pásy se obejdou i bez ní.
Čtěte také: Budoucnost silničního stavitelství
Podkladní asfaltové pásy
Podkladní asfaltové pásy jsou mnohdy laickou veřejností i některými kutily vnímány zjednodušeně. Z tohoto zjednodušení může vzniknout nesprávná volba konkrétního pásu a pozdější rozčarování nad nesprávnou funkcí střechy. Pro účel tohoto článku jsou podkladní asfaltové pásy spodní ve vícevrstvé hydroizolační vrstvě střech, které nejsou přímo vystavené povětrnostním podmínkám (u jednovrstvé hydroizolační vrstvy střechy se tedy podkladní asfaltové pásy nevyskytují).
Role podkladních asfaltových pásů v hydroizolační vrstvě střechy je vždy jiná v závislosti na typu střešní krytiny a sklonu střechy (skládaná vs. povlaková a šikmá vs. plochá). U šikmých střech a skládaných krytin (zejména střešních asfaltových šindelů) podkladní asfaltové pásy vyrovnávají nerovnosti na vlastním podkladu střechy, čímž zlepšují estetický dojem z výsledného díla.
Pro podkladní/spodní vrstvu (a mezivrstvu) vícevrstvé střešní hydroizolace lze použít:
- SBS modifikovaný asfaltový pás,
- APP modifikovaný asfaltový pás,
- oxidovaný asfaltový pás,
vždy s nosnou vložkou o dostatečné pevnosti a rozměrové stálosti. Podkladní pásy lze k souvislému, rovnému, suchému a čistému podkladu připevnit pomocí natavení asfaltových pásů, mechanickým kotvením, lepením lepidlem na asfaltové pásy, nebo pomocí speciální lepicí vrstvy (samolepicí asfaltové pásy). Finální (vrchní) pás musí být s podkladním pásem (nebo pásem v mezivrstvě) spojen vždy plnoplošně - tedy nataven, nebo přilepen.
Příprava podkladu a pokládka
Základem úspěchu je bezchybná příprava podkladu. Tohle je krok, který nikdy nešidte. Je to naprostý základ, na kterém stojí úspěch celé vaší práce. Pokládat asfaltový pás na špatně připravený podklad je jako malovat na zaprášené a mastné plátno - výsledek nikdy nebude dobrý. Než tedy vůbec roli rozbalíte, ujistěte se, že váš podklad je dokonale rovný. I malý ostrý kamínek dokáže časem v pásu napáchat paseku v podobě trhliny. Dále musí být absolutně suchý. Jakákoliv zbytková vlhkost se pod pásem vlivem slunce změní v páru a vytvoří nevzhledné a problematické bubliny.
Čtěte také: Klíč k hydroizolaci: Penetrace a podkladní pásy Weber
A samozřejmě musí být čistý jako stůl - prach, písek, mastnota, to vše funguje jako spolehlivý oddělovač, který brání pásu přilnout. Posledním krokem, takovou třešničkou na dortu přípravy, je penetrační nátěr. Představte si ho jako základní nátěr, který podklad zpevní, sjednotí a vytvoří dokonalý lepkavý můstek pro váš asfaltový pás. Pro mosty pozemních komunikací v ČR na betonovém podkladu se nabízí kombinace penetračně adhezního nátěru INDEVER.
Způsoby pokládky
Když máte připraveno a vybráno, přichází na řadu samotná akce:
- Natavování plamenem: Nejčastější a nejspolehlivější metodou, zejména u modifikovaných pásů, je natavování plamenem. Pomocí plynového hořáku nahříváte spodní stranu pásu a zároveň podklad. Správný okamžik poznáte tak, že se před vámi při rolování pásu tvoří malá, asi centimetrová valící se vlnka roztaveného asfaltu. To je signál, že pás se dokonale spojí s podkladem. Pamatujte ale, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán - pracujte s rozmyslem a mějte po ruce hasicí přístroj.
- Lepení za studena: Druhou, čistší a bezpečnější metodou je lepení za studena pomocí speciálních asfaltových lepidel. Ta se hodí spíše pro oxidované pásy a na místa, kde nelze z bezpečnostních důvodů pracovat s ohněm.
Ať už zvolíte jakoukoliv metodu, svatým pravidlem jsou přesahy - minimálně 8 cm v podélném a 12 cm v příčném spoji. Jedině tak vytvoříte vodotěsnou vanu. Podélný přesah jednovrstvého pásu s osazenými kotevními prvky musí být s ohledem na dynamické namáhání spolehlivě svařen v celé šířce 120 mm!
Pásy tvořící jednovrstvou vodotěsnou izolaci se zpravidla kotví k podkladu mechanickými kotevními prvky. Nezbytnou podmínkou pro spolehlivou dlouhodobou vodotěsnost podélného přesahu mechanicky kotvených asfaltových pásů je šířka napojovacího pruhu 120 mm. Z hlediska hydroizolační spolehlivosti se většinou doporučuje použití jednovrstvé izolace z asfaltových pásů jen pro střechy se sklonem - zpravidla se uvádí podmínka sklonu střechy min. 5 %.
Detaily a dokončovací práce
Můžete mít perfektně položenou plochu, ale pokud selžete u detailů, celá práce přijde vniveč. Právě u komínů, střešních oken, odvětrávacích trubek nebo u napojení na stěnu (atiku) vzniká nejvíce problémů a netěsností. Tady se ukáže skutečný um. Každý prostup musí být precizně „obalen“, každý roh pečlivě vystřižen a svařen, každé ukončení zajištěno lištou a tmelem. Je to piplavá práce, která vyžaduje trpělivost a často i speciální tvarovky. Právě v těchto kritických bodech se nejvíce vyplatí nešetřit časem ani materiálem.
Čtěte také: vlastnosti a technické parametry asfaltových šindelů
Důležité rady pro práci s asfaltovými pásy
- Počasí: Asfalt a voda nejsou kamarádi, proto pracujte vždy jen za sucha. Stejně tak si dejte pozor na teplotu. Většina pásů vyžaduje pro správnou pokládku teplotu nad 5 °C, v chladu křehnou a mohou praskat. Pásy se nemají zpracovávat při extrémně nízkých teplotách. Za tuto teplotu se považuje -5°C.
- Bezpečnost: Při práci s hořákem používejte rukavice a pevnou obuv a nikdy nepracujte sami.
- Pravidelná kontrola: Jednou za rok vylezte na střechu, zkontrolujte spoje, vyčistěte okapy. Je to pár minut, které mohou prodloužit životnost vaší práce o mnoho let. A pokud si na složitější střechu netroufáte, nestyďte se oslovit profesionála. Dobře odvedená práce je tou nejlepší investicí.
Standardy a technické požadavky pro asfaltové pásy
Standardy platí na podkladě dobrovolného přistoupení k jejich zavedení pro členy Svazu výrobců asfaltových pásů, dále pro přizvané nebo dobrovolně přistoupené dovozce ze zahraničí. Po úplném zavedení EN v České republice budou jejich požadavky příslušně začleněny do těchto Standardů. V tomto Standardu jsou použity mezinárodní značky, platné pro příslušný výrobek a materiál v Evropské Unii. Označení vychází z německé normy DIN.
Tento Standard platí pro asfaltované hydroizolační pásy typu S dle čl. 2 ČSN 50 3601 z modifikovaného asfaltu s nosnou vložkou ze skelné tkaniny. Povrchová úprava vrchní strany pásu je provedena přírodním jemnozrnným minerálním posypem, dekorativním hrubozrnným min. posypem nebo separační fólií. Asfaltované pásy tohoto typu se používají buď samostatně nebo v kombinaci s jinými pásy v souladu s ČSN 73 1901, 73 0600, 73 0606 a ČSN 73 6242.
Technické požadavky na pásy 1. třídy
Pásy se dodávají v rolích. Minimální plocha pásu je uvedena na obalu role. Čela rolí musí být rovná a role nesmí být deformovaná. Konce pásu musí být rovně ořezány. Pásy musí mít rovnoměrný povrch. Pás nesmí mít záhyby, rýhy. Dovoluje se pouze natrhnutí nebo vytrhnutí do hloubky 30 mm od okraje, které však nesmí být proti sobě. Jejich celková délka nesmí přesáhnout 2% délky pásu. Jiná mechanická poškození se nedovolují. Pásy mohou být přeřazeny do druhé jakosti na podkladě podmínek stanovených příslušným výrobcem. Takové pásy musí mít i příslušné označení na obalu - II. jakost.
Nosnou vložkou je skelná tkanina o minimální hmotnosti 180gr./m2. Tato nosná vložka musí mít dobrou snášenlivost s použitým asfaltem a tak zaručovat dobrou soudržnost s krycí hmotou. Nosná vložka musí být umístěna ve střední třetině asfaltového pásu. Toto ustanovení neplatí pro speciální pásy, kde nosná vložka je umísťována v horní nebo spodní třetině. Minerální posyp musí být na vrchním i dolním povrchu uchycen v souvislé ploše a dobře zachycen v krycí hmotě. Pásy s hrubozrnným posypem musí mít alespoň jeden podélný okraj v šířce od 80 do 120 mm bez tohoto posypu. Pro speciální pásy může mít takový okraj i příčný rozměr.
Pro krycí hmotu se používají elastomerem modifikované asfalty. Elastomery jsou termoplastické kaučuky, např. SBS. Základní hmotou jsou Asfalty cestné ropné. Směs modifikovaného asfaltu musí být v celé tloušťce pásu homogenní. Připouští se použití asfaltu jiného typu na impregnaci nosné vložky, při dodržení podmínky max. množství na úrovni plošné hmotnosti nosné vložky. Za nehomogenní směs se považuje, je-li hmotnost jiného typu asfaltu vyšší, než hmotnost použité nosné vložky z polyesterového rouna. Separační fólie musí být nanesena na krycí vrstvě souvisle. Lehce tavitelná fólie se používá do tloušťky 0,015 mm. Plnidla jsou jemnozrnné minerální látky, které stabilizují krycí asfaltovou hmotu. Plnidla nesmějí chemicky reagovat s asfaltem upraveným modifikací. Vrstvy pásu v roli nesmí být vzájemně spojené - slepené. Technické vlastnosti pásu musí odpovídat hodnotám, uvedeným v tabulce, která je nedílnou součástí tohoto Standardu. Šířka pásu je 1000 +-10 mm a délka pásu je dovolená s maximální odchylkou +-50 mm. Pásy musí být zdravotně nezávadné.
Izolace mostů a silnic
Neustálý růst dopravního zatížení na pozemních komunikacích vede ke snižování životnosti silniční konstrukce. Asfaltové izolační pásy PROTEADUO 25 a TESTUDO SP 25 a i výše uvedené izolační systémy jako celky splňují a ve všech hodnotách překračují kvalitativní požadavky stanovené v ČSN EN 14695. Pro mosty pozemních komunikací v ČR na betonovém podkladu jsou schváleny izolační systémy s asfaltovými pásy TESTUDO a PROTEADUO vyráběnými firmou INDEX S.p.A. dle nové normy ČSN EN 14695 „Schválení izolačních systémů s asfaltovými pásy TESTUDO a PROTEADUO“.
AIP, které se používají při izolaci mostů a silnic na dálnicích a silnicích I. třídy, musí být součástí izolačních systémů, které jsou schválené Ministerstvem dopravy. Přehled schválených izolačních systémů je na stránkách Ředitelství silnic a dálnic.
Pro testování bylo vybráno celkem 7 AIP, které se používají pro jednovrstvé aplikace na izolaci betonových mostovek. Celkem 4 pásy jsou s hrubozrnným posypem a 3 pásy s jemnozrnným posypem nebo bez posypu. Ve vybraném souboru jsou 4 výrobky s hmotou plastomerického charakteru a 3 s hmotou elastomerického charakteru. Norma [2] rozděluje výrobky podle tloušťky a tak jsou pásy rozděleny do dvou skupin dle povrchové úpravy. Předmětem porovnání jsou čtyři zkoušky: ohebnost za nízkých teplot, odolnost proti stékání při zvýšené teplotě, rozměrová stálost při zvýšených teplotách a nasákavost vodou po 28 dnech.
Výsledky zkoušek asfaltových izolačních pásů pro mosty
Ohebnost při stanovené teplotě
Ohebnost za nízkých teplot se stanovuje dle zkušebního postupu dle ČSN EN 1109 [4]. Cílem je zjistit, při jaké teplotě se na horním a dolním povrchu zkušebního tělesa o rozměru 50 × 140 mm vytvoří trhliny při ohýbání o úhel 180 °. Ohyb se provádí v mechanickém zařízení ponořeném v chladicí kapalině. Na výsledek zkoušky má mimo typ asfaltové hmoty vliv poloha nosné vložky. Z tohoto důvodu bude ve výsledcích uváděna i poloha nosné vložky. Požadavky normy [2] splnily pouze dva pásy. Nejhorších výsledků dosáhly AIP s nosnou vložkou umístěnou ve středu pásu (-5 °C/-6 °C) a pod povrchem (-9 °C/-6 °C). Hlavním ukazatelem je díky vložce umístěné v horní polovině ohebnost spodní vrstvy. U spodní vrstvy bylo dosaženo ohebnosti od -6 °C do -21 °C. Požadavky normy byly splněny u 3 pásů. U horní vrstvy bylo dosaženo ohebnosti od -5 °C do -19 °C. Požadavky normy byly splněny pouze u 2 pásů. U třech pásů se hodnoty dostaly na cca 50 % požadované hodnoty.
Na výslednou hodnotu má především vliv asfaltové hmota, tloušťka asfaltového pásu a umístění nosné vložky. Ze sedmi sledovaných pásů požadavky pro horní a dolní vrstvu splnily pouze dva AIP, což je méně než polovina. Právě umístění nosné vložky velmi kolísalo, přestože je pro tento typ pásů - izolace mostovek požadavek, aby se nosná vložka nacházela v horní třetině. Nejlépe přímo pod horním povrchem. Hodnoty u některých pásů jsou více než nedostačující, což ukazuje na použitou asfaltovou hmotu nižší kvality. Jiným příkladem je použití hrubozrnného posypu velké frakce, který oslabuje horní asfaltovou vrstvu.
Odolnost proti stékání při zvýšené teplotě
Odolnost proti stékání při zvýšené teplotě, zkráceně stékavost se zjišťuje dle zkušebního postupu dle ČSN EN 1110 [5,6]. Pro zkoušku se používají tři zkušební tělesa rozměru 100 × 115 mm. Po ukončení temperování se mezi otvory vytvoří nová ryska. Vzdálenost mezi původní a novou ryskou nesmí být větší než 2 mm s přesností 0,1 mm. Na každém zkušebním tělese musí být stékavost menší nebo rovna 2 mm. Požadavky normy [2] splnily všechny vzorky. Pásy dosáhly hodnot od 105 °C do +160 °C. Podle očekávání vysokých teplot dosáhly pásy plastomerického charakteru a to od 125 °C do 160 °C.
Na velký rozptyl ve výsledcích (od 105 do 160 °C) má především vliv asfaltové hmota, tloušťka asfaltové hmoty nad a pod vložkou, typ posypu a nosná vložka. Obecně pásy s hrubozrnným posypem v porovnání s pásy bez posypu nebo s jemnozrnným posypem za předpokladu stejné hmoty odolávají nižším teplotám. Nejvyšších hodnot tak dosáhly pásy plastomeriského charakteru, ale s hrubozrnným posypem a geotextilií. Posyp však byl velice dobře zalisován a menší frakce. Pásy modifikované elastomery dosáhly nižších hodnoty než by se dalo očekávat (120 °C). Vyšší hodnoty dosáhl pás s jemnozrnným posypem.
Rozměrová stálost při zvýšených teplotách
Rozměrová stálost se stanovuje dle zkušebního postupu dle ČSN EN 1107 [7]. Cílem je zjistit, k jak velkému smrštění zkušebního vzorku dojde po uvolnění vnitřního napětí při teplotě 160 °C. Vzorky jsou při této teplotě temperovány po dobu 1 h. Zkouška se provádí na 5 zkušebních tělesech o velikosti 250 × 50 mm. Tato zkouška není součástí ČSN 736242 [2]. Není tedy na ni kladen kvalitativní požadavek. Naměřené hodnoty se pohybují od -1,4 % do -3,6 %. Výsledky by měly korespondovat s podélným vyztužením nosné vložky.
Tato zkouška (při 160 °C/1 hod.) se provádí pouze pro ochrannou vrstvu s litým asfaltem (MA). Jedná se prakticky o rozměrovou stálost po pokládce MA. Kvalitativní požadavek v [2] není stanoven, ale například v STN 736242 [3], je stanoven požadavek na 0,5 %. Skutečně nejvyššího výsledku dosahuje pás č. 2 s nevyztuženou nosnou vložkou. U dalších třech (č. 14, 16, 17) však toto pravidlo neplatí. Rozměrová stálost je dána výrobním procesem. Je možné říci, že u dalších dvou nevyztužených pásů je při výrobě vneseno velmi malé předpětí, což ukazuje na kvalitní výrobu, naopak rozměrová stálost u vyztužených pásů pohybující se přes 2 % je relativně dost vysoká.
Nasákavost vodou po 28 dnech při 23+/-3 °C
Nasákavost se stanovuje dle zkušebního postupu dle ČSN EN 14223 [8]. Pro zjištění nasákavosti se zkušební těleso ponoří na 28 dní do vody o teplotě 23 +/-3 °C. Nasákavost asfaltových pásů se vyjadřuje jako procenta a to jako poměr rozdílu hmotnosti zkušebního tělesa po ponoření do vody - hmotnost zkušebního tělesa před ponořením do vody ku hmotnosti zkušebního tělesa před ponořením do vody. Požadavky normy [2] splnily všechny vzorky s výjimkou jednoho. Pásy dosáhly hodnot od 0,4 % do 1,6 %. Hodnotu nasákavosti ovlivňuje povrchová úprava pásů a typ nosné vložky. Pásy s hrubozrnným posypem dosáhly nasákavosti 0,6 - 1,6 %. Pásy s jemnozrnným posypem 0,4 %.
Pásy jsou v ploše velmi málo nasákavé. O nasákavosti rozhoduje povrchová úprava a plošná hmotnost nosné vložky, která je na hraně zkušebního tělesa odkryta. Celková délka odkryté vložky má délku 0,8 m. Pásy s jemnozrnným posypem č. 14 a 16 dosáhly nejnižší nasákavosti (0,4 %). Pásy s hrubozrnným posypem pak dosáhly nasákavosti od 0,6 % až 1,6 %. Zde se projevil vliv zalisování a frakce hrubého posypu. Hrubý posyp menší frakce, který byl velmi dobře zalisován (vzorek č. 17), dosáhl nasákavosti 0,6 %. Opakem byl vzorek č. 15, který obsahoval hrubozrnný posyp větší frakce, který se velmi snáze uvolňoval. Tento vzorek požadavku max. nasákavosti 1,5 % nevyhověl.
Předpoklad, že nebude dosaženo ohebnosti za nízkých teplot, se naplnil. Právě tedy pásy vykazovaly největší rozdíly. Kvalitativní požadavky ohebností za nízkých teplot dle normy tak měly splnit pásy, které ve skutečnosti vyhověly na -5 °C do -23 °C. Pás největší tloušťky dosáhl nejhoršího výsledku, ale pás, který dosáhl druhé největší tloušťky, dosáhl výsledku nejlepšího. Vzhledem k tomu, že asfaltová hmota představuje rozhodující podíl v nákladech, mohou si tyto pásy jen stěží konkurovat. Pokud spočítáme aritmetický průměr pro daný parametr z jednotlivých parametrů u každého AIP, dostaneme průměrnou hodnotu daného parametru AIP používaného v České republice na mostech.
Standard pro AIP používaný pro izolaci betonové mostovky s výjimkou ohebnosti za nízkých teplot splňuje veškeré požadované parametry [2]. Některé z parametrů jsou výrazně překročeny. Pod hranicí požadovaných parametrů je ohebnost za nízkých teplot. Právě ta je ale jedním ze základních ukazatelů a zde bylo dosaženo mezi jednotlivými pásy největších rozdílů. Aritmetický průměr dosahuje u horního povrchu 80 % požadované minimální hodnoty, u spodní strany 93,3 %. Některé pásy ale dosáhly pouze 30 % požadované hodnoty.
tags: #pojezdne #asfaltove #pasy #pro #most #informace
