Komplexní návod na pokládku dlažby a její rozměření

Pokládka dlažby se dá zvládnout i vlastníma rukama a dejme tomu, že i bez zkušeností, praxe a fortelu profesionálního obkladače. Najmout si služby profesionála může být docela rozumné řešení, tato volba však dokáže novou podlahu v interiéru podstatně prodražit. Když si na svépomocnou pokládku troufnete a budete precizně dodržovat správný pracovní postup, výsledek může být pozitivním překvapením. Při pokládání dlažby totiž platí stejné pravidlo jako pro jakýkoli pracovní postup používaný v praxi: vše už je vymyšleno, je třeba jen znát správné pořadí jednotlivých kroků. Každý krok osvědčeného pracovního postupu je nutno i správně zrealizovat.

Máte za sebou rekonstrukci bytového jádra a zbývá obložit koupelnu? Nebo jste se rozhodli dát do kuchyně dlažbu místo starého linolea? Prvním důležitým krokem je vybrat si správné obklady a dlažbu a druhým krokem je zjistit, jak při obkládání správně postupovat. Nic totiž není tak složité, jak se na první pohled může zdát, jen musíte vědět, jak na to.

Plánování a výběr materiálu

Každá pokládka dlažby má svoji přípravnou, realizační a dokončovací fázi. Chystáte se na pokládku podlahy? V tom případě nezapomeňte na přípravu a zejména její správné rozměření. Před samotnou pokládkou bychom měli mít připravený plán, tedy zodpovězené otázky: “Co chceme položit, čím, kam, na co a jakým způsobem?”

Výběr dlažby a její množství

Nejprve si udělejte dostatek času na výběr vhodného typu dlažby. Podlahové dlaždice jsou atraktivní, zatížitelné a snadno se udržují. Hodí se do obývacího pokoje, kuchyně či koupelny, stejně jako do sklepa, garáže nebo na terasu. Z hlediska odolnosti se glazované dlaždice dělí do pěti tříd otěru. Při nízkém zatížení, jako například v koupelně, sáhněte minimálně po dlaždicích třídy otěruvzdornosti 3. Do místností, jako je obývací pokoj, ložnice nebo jídelna, kuchyně, chodba a terasa se hodí dlaždice třídy otěru 3 a 4. V extrémně namáhaných prostorech, jako je garáž, jsou ideální dlaždice s třídou otěruvzdornosti 5.

Pokládku dlažby je třeba si důkladně naplánovat. Z ekonomického hlediska je důležitý zejména výpočet množství dlažby, které budete při práci potřebovat. Prvním krokem pro úspěšné zvládnutí pokládky je nákup vhodného množství dlaždic. Začněte proto změřením šířky a délky místnosti. Následně tato čísla mezi sebou vynásobte. Tímto výpočtem získáte základní údaj, který vám sdělí, kolik m2 dlažby budete potřebovat. K tomuto číslu je ovšem nutné připočítat i rezervu (ideálně 10 %) - vypočtené m2 pronásobíte číslem 1,1. Při zjišťování potřeby materiálu přidejte k vypočtené celkové ploše ještě 10 % na ořez a zlomený materiál. Balík dlaždic uchovávejte jako rezervu pro pozdější opravy. Dlažba se v obchodě prodává v určitých množstvích po balících. Plochu podlahy (se započtenou rezervou) stačí podělit plochou, která je uvedena na balení.

Čtěte také: Jak správně položit dlažbu

Po výběru a nákupu správného typu dlažby vhodného do konkrétního prostoru - s rezervou +15 % vyměřené plochy - je třeba vybrat vhodné lepidlo a spárovací hmotu. Kromě toho potřebujete lepidlo na dlažbu vhodné k podkladu. Pro pracovní a jiné kritické podklady nebo v případě podlahového topení zvolte flexibilní lepidlo zušlechtěné plastem. Také penetrace a spárovací malta by měly odpovídat použitému lepidlu a pocházet ideálně od stejného výrobce. Věnujte také pozornost volbě "hřebenu", kterým se lepidlo nanáší. Jinou výšku hřebenu volíme např. na mozaiku nebo obklad, jinou výšku volíme pro podlahové materiály.

Kontrola šarže, kalibru a tónu

Pro každý projekt je vždy důležité vybrat správnou dlažbu a správný systém pokládky. Nezapomínejte také výběr kvalitního lepidla. Doporučujeme kontrolu šarže, kalibru a tónu před pokládkou, aby plocha vypadala jednotně. Různé šarže/tóny mohou mít jemné rozdíly v odstínu a lesku; jiný kalibr rozhodí modul a šířku spár.

Příprava podkladu

Klíčová je i příprava podkladu - musí být rovný, v případě savých podkladů penetrovaný. Příprava podkladu musí být rovná, soudržná, bez prachu a mastnoty. Při pokládce jak klasických, tak velkoformátových dlaždic je nejdůležitější naprosto rovný podklad.

Měření rovinatosti a vyrovnání

Rovinatost změříme buď klasickou vodováhou, většina stavebních firem už nabízí i hadicovou či laserovou vodováhu. Rovinu kontrolujte 2m vodováhou. Odchylka přípustná pro vaši podlahu je +/- 2 mm na 2 metry délky. Pokud je tato odchylka větší, je zapotřebí provést vyrovnání, a to nejlépe samonivelační stěrkovou hmotou. Nerovnosti větší než ≈ 2-3 mm/2 m před lepením srovnejte samonivelační stěrkou.

Rovněž se doporučuje zjistit zbytkovou vlhkost podkladu, která zvláště u podkladů na bázi sádry (anhydritu) hraje velkou roli (max. do 0,5 %) a může negativně ovlivnit výsledek práce. Anhydrit vždy přebrousit od sintru, důkladně vysát a penetrovat vhodným primerem. Pak lepit C2TE S1/S2 a u velkoformátu vždy buttering-floating.

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Penetrace

Hloubkový penetrační nátěr se doporučuje hlavně na savé podklady, tedy podklady s potřebou hlubšího zpevnění, zvláště před pokládkou keramických obkladů a dlažeb za použití cementových lepících tmelů, izolačních nátěrů a stěrek. Penetrace snižuje a sjednocuje savost podkladu a zvyšuje jeho soudržnost. Tím zajišťuje dostatečný čas pro lepení tmelů a jejich přídržnost k podkladovým konstrukcím. Přeskočení primeru nebo špatný primer pak je zhoršená adheze, puchýře.

Hydroizolace v mokrých zónách

V mokrých zónách provést hydroizolaci (tekutá fólie + pásky + manžety). Aplikujte 2 vrstvy křížem; pásky do rohů a manžety na prostupy vtlačte do 1. vrstvy za mokra. Aplikace 2-3 vrstvy křížem; pásky/manžety do 1. vrstvy fólie, nalepit vložit pásky/manžety. Aplikace: 2 vrstvy hladítkem/štětkou; pásky a manžety do 1. vrstvy izolace. Nedostatečná tloušťka (jen „nabarvený“ podklad) potom budete řešit lokální průsaky. Nevložené pásky nebo manžety poté netěsné rohy a prostupy. Pásky patří do 1. vrstvy izolace. Lepení „do mokrého“ (nedodržení doby schnutí) pak vznikají bubliny nebo zvedání obkladu. Neřešený žlab nebo vpusť potom zatéká okolo příruby. Neukončená výška izolace ve sprše, tudíž v zástěně nebo okolo sprchy dotáhnout min. 10 cm nad armaturu. Po zaschnutí klad’ dlažbu.

Zásady hydroizolace ve sprše a kolem vany: Aplikuj 2 vrstvy (křížem), do 1. vrstvy vlož pásky do rohů a manžety na prostupy. Kladení obkladu po vyzrání vrstvy dle TL. Kontrola: souvislý film bez „okének“, přelepené rohy a prostupy.

1. 1. vrstva izolace - Nanášej štětkou hladítkem válečkem v tloušťce předepsané výrobcem.
2. 2. vrstva izolace (po zaschnutí 1. vrstvy) - Nanes kolmo na směr 1. vrstvy (křížem), doplň detaily. Zkontroluj celkovou spotřebu a tloušťku (dosednout na min. předepsané výrobcem).

Rozměření a pokládka dlažby

Součástí příprav a plánování je i rozměření dlažby a stanovení směru pokládky. Nejdůležitější je rozměřit si dlažbu tak, aby dořezy u stěn nebyly jen malé pásky dlaždic, které jsou nevzhledné. V tomto směru vám pomůže zejména rozdělení místnosti na poloviny. U stěn následně stačí už jen doříznout dlaždice takovým způsobem, abyste po obou stranách místnosti dostali rozměrově stejné dořezy dlaždic. Dlažbu je nejlepší začít pokládat od středu místnosti. V této souvislosti je třeba dlažbu rozměřit a zjistit, kde vyjde případný ořez u stěny. Nezapomeňte ale přitom započítat i šířku spár. Všeobecným pravidlem je, aby byly spáry rozmístěny symetricky, případně uprostřed menších ploch. Pokud si rozměříte spáry nevhodným způsobem, snížíte estetiku a design místnosti. V tomto směru je důležité si vhodně zvolit i formát dlažby, a to zejména v případě, že místnost pokládky sousedí i s další místností, kde je již dlažba položena.

K zaměření využijete vodováhu a digitální přístroj. Podle skladby obkladů v kladečském plánu se zaměří výška pro založení obkladu a udělá se ryska (přibližně v úrovni očí). Nakreslete horizontální linii pro založení první řady obkladů.

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

Způsoby pokládky

• Pokládání dlaždic do pravého úhlu je nejjednodušším způsobem. Ovšem nejlépe funguje pouze tehdy, máte-li takovou místnost, kde jsou stěny v pravém úhlu - před pokládkou doporučujeme kontrolu úhloměrem. Základem je položit první řadu dlaždic podél stěny a dále pokračovat v pravém úhlu napříč středem místnosti.
• Při diagonální pokládce budete potřebovat úhloměr. Principem je pokládání dlaždic přes střed nejdelší části místnosti v diagonálním směru (kosočtverce) - určete si podélnou a příčnou osu v místnosti. Napříč tímto naměřeným úhlem následně pokládejte další řady dlaždic. Tímto způsobem dosáhnete zakrytí menších nesrovnalostí stěn a místnost se vám opticky rozšíří. Nevýhodou diagonální pokládky je poměrně složité měření - úhly musí dokonale sedět a také vám vznikne více odpadu při dokončování okrajů.
• U vzoru rybí kosti se první dlaždice položí pod 45° úhlem a pod tímto úhlem se pokračuje v celé řadě. Další řada dlaždic se pak pokládá do prostoru, který se mezi jednotlivými dlaždicemi vytvořil.

Volba lepidla

Velmi podstatné je při pokládce nového materiálu volba správného lepícího tmelu. Je nutné vybírat podle druhu dlažby (slinutá, nasákavá), prostředí (terasa, podlahové vytápění) a podkladu (beton, dřevotříska). Pokud sdělíte tyto podrobnosti v prodejně keramiky, odborníci vám nabídnou lepidla na cementové bázi - flexibilní nebo standardní, případně speciální lepidla určená zejména pro lepení keramiky na kov nebo na pružné materiály jako je dřevotříska, sololit, překližka a jiné. Flexibilní lepidla jsou nutností i na plochy s podlahovým vytápěním nebo terasy. Zvol lepidlo min. C2TE, pro velkoformát a náročné podklady S1 S2. Opravdu se přesvědčit aby lepidlo bylo profi pro dlažby. S1 = pružné lepidlo (min. 2,5 mm průhyb). Zjednodušeně: C2TE = kvalitní lepidlo s lepší přilnavostí, nesjíždí a neuschne ti tak rychle. Prakticky: S1 stačí ve 3 z 4 případů.

Co je buttering-floating a proč je důležitý u velkoformátu? Je to oboustranné lepení: hřebenem na podklad a tenký film lepidla na rub dlaždice. Během používání vyrovnávacího systému LEVELYS jednoznačně doporučujeme nanášet lepidlo hřebenem metodou floating&buttering - tedy na podklad i na dlaždici. Při manipulaci s velkoformátovými obkládacími prvky doporučujeme používat přísavky. Trendy dlaždice s většími než standardními rozměry vyžadují preciznější přístup zejména při manipulaci, ale také při samotném lepení. Mají totiž vyšší tendenci k průhybům a popraskání než menší dlaždice. Pro lepení obkladu použijte SikaCeram-253 Flex (třída C2 TE S1). Naneste lepidlo na podklad i dlažbu. Přitlačte obklad do čerstvého lože.

Lepidlo nanášíme zubovou stěrkou, zpravidla se používá velikost zubu č.6 nebo č.8 v závislosti na velikosti obkladu a rovině podkladu. Pracovat v rámci otevřeného času lepidla, nenechávej si lepidlo v kýbly do druhého dne.

Vyrovnávací systém

Nivelizační systém (klipy + klínky/kolečka) pomáhá eliminovat lippage (schůdky). Použití vyrovnávacího systému LEVELYS dokáže čas pokládky podstatně zkrátit v porovnání s klasickým postupem pokládání. Není to však důvod ke zbytečnému spěchu - některé technologické časy pracovního postupu nemáme jak urychlit. Pokládání můžete provést i ručně, profesionální výsledek však zaručí přísavka LEVELYS. K zacvaknutí klínu můžete použít naše trakční kleště LEVELYS. Počet klipů: Pro 60×120 obvykle 8-12 ks/dlaždice (2-3 na kratší a 3-4 na delší stranu; dle systému). Při pokládce do vzoru (např. rybí kost) je pokládka složitější a je důležité dbát na přesnost.

Kontrola pokrytí lepidlem

Kontrola pokrytí: U velkoformátu míříme na ≥ 90 %. Každou 3.-4. desku zvedni a zkontroluj stopu lepidla. Drž rovnoměrnou tloušťku lepicího lože, respektuj dilatace mezi okruhy.

Obkládání stěn

Založíme první řadu obkladu stěny. Poslední řadu dolepíme až po položení dlažby.

Řešení atypických míst

V případě, že potřebujeme udělat otvor, např. na elektroinstalační krabičku nebo na vodoinstalaci, existuje několik způsobů, jak to provést. Nejdříve zaměříme a zakreslíme daný otvor. Pokud nemáme úhlovou brusku, můžeme otvor proklepat, a to pomocí malého kladívka a např. lešenářské roury.

Spárování a čištění

Po kladení a lepení, tedy pokládce dlažby, následuje nezbytné spárování a čištění samotné dlažby i prostoru pokládky. Po položení dlažby a vyschnutí lepidla nastupuje spárování. Pokud lepidlo vytvrdne, což bývá zhruba po 24 hodinách, je třeba ještě vyplnit mezery mezi jednotlivými obklady a dlaždicemi spárovací hmotou. Na začátku je potřeba pečlivě vyškrábat z mezer zbytek lepidla, které vystoupilo kolem dlaždic při lepení. Zamezíte tak nevzhledným flekům, které vzniknou, pokud se tmavě šedé lepidlo dostane do přímého kontaktu se světlejší nebo barevnou spárovací hmotou.

Výběr spárovací hmoty

Při spárování dbejte vždy na vhodnou spárovací hmotu, výrobce a také normu určenou do místnosti nebo prostoru, kam dlažbu pokládáte. Různé prostory si vyžadují specifické přístupy. Kupříkladu v koupelně se doporučuje zajistit vhodné větrání z důvodu vysoké vlhkosti, ale i v takovém případě používáme úplně jiný typ spárovací hmoty než v interiéru s nižší vlhkostí. Spárovací hmota už dávno nemusí být jen šedá, na výběr máte zhruba 25 odstínů, které lze sladit s dlaždicemi. Rozhodně byste měli v koupelně používat hmoty s hydrofobními přísadami. Ty jsou vodoodpudivé, čímž se minimalizuje zanášení spár a zvyšuje se hygiena keramického povrchu. Do sprch a kuchyní zvaž epoxid nepropouští vodu a nezažírá se do ní tolik špína, jinak cementová spára.

Aplikace spárovací hmoty

Spárovací hmotu nanášíme gumovou stěrkou, kterou zapravíme do spár šikmým natahováním. Necháme zaschnout tak, aby se nám spárovací hmota ve spáře nemazala, a poté odstraníme její přebytky mokrým molitanovým hladítkem. Po zaschnutí dočistíme obklad suchým hadrem.

Spára nemá být menší než 2 mm (rektifikované). U rektifikovaných držte min. 2 mm spáru, kouty a napojení vždy sanitárním silikonem. Hrany po řezu lehce srazit začistit. Dávej pozor na zuby a trhance. Nevyplňujte dilatační a napojovací spáry. Když hmota začne tuhnout, vyčistěte povrch obkladů vlhkou houbou.

Silikonování a finální úpravy

Ve všech rozích u podlahy je zapotřebí provést silikonovou spáru kvůli možnému pnutí materiálu. Dilatační přechody mají být řešeny silikonem. Kouty, napojení na sanitu a dilatace vyplnit sanitárním silikonem. Nejprve vložíme do rohové spáry temovací provazec, pak pomocí aplikační pistole naneseme silikonový tmel, který postříkáme rozprašovačem, do kterého nalijeme vodu se saponátem a pomocí stěrky na silikon odstraníme přebytečný materiál.

Vložte do spáry výplňový provazec. Povrch spáry musí být suchý a čistý. Špička tmelu Sikasil C musí být seříznuta do stejného průměru jako je šířka spáry. Zajistěte, aby byl tmel v kontaktu s oběma stranami spáry. Pro začištění spáry u stropu použijeme akrylát.

Navrtání otvorů

Jedním z posledních kroků při stavbě či rekonstrukci koupelny je osazení zařizovacích předmětů. V praxi řečeno, navrtání děr pro její uchycení. To může být problematické, pokud jsme na obložení stěn použili dlaždice ze slinutého střepu. Zde je zapotřebí použít speciální, většinou vodou chlazené vrtáky. U obkladu s pórovinovým střepem je toto jednodušší. Označíme si místo, kde budeme vrtat, to si naťukneme nějakým důlčíkem (pro lepší udržení polohy vrtáku) a za pomoci diamantového vrtáku uděláme díru (bez příklepu).

tags: #pokladka #dlazby #a #rozmereni #navod

Oblíbené příspěvky:

• Legislativa pro ukládání asfaltu na skládky
• Estetika pohledového betonu
• Průvodce výběrem fasádních barev v Kladně
• Výhody pracovní desky z technického kamene
• Přečtěte si komplexní průvodce PUR EPOTEC