PergolyPohledový beton: Estetický prvek moderní architektury
Doby, kdy byl pohledový beton neboli nezakrytý beton v podobě panelových staveb brán jako architektonický omyl, jsou už dávno pryč. Nevzhledné panelové sídliště beton v našich očích na mnoho let diskvalifikovalo. A právem. Technologie však pokročily do té míry, že dnes se už dále neupravovaných, strohých betonových zdí nemusíme obávat. Dnes se pohledový beton řadí mezi nejrozšířenější stavební materiály a můžeme se s ním setkat na každém kroku, jak v interiéru, tak v exteriéru. Stal se moderním a módním. Architektura vyjadřuje jasný trend individuality a výjimečnosti. Stavby zprostředkovávají zajímavé tvary zevnitř i zvenku. Monolitický beton vytváří více prostoru pro architekturu.
Co je pohledový beton?
Slovní spojení pohledový beton souhrnně označuje viditelný povrch betonové konstrukce, pro který je architektem či projektantem požadován určitý předem definovaný vzhled. Z toho vyplývá, že jsou zde kladeny vysoké nároky na estetiku při zachování všech ostatních důležitých vlastností betonu. Jedna z definic pohledového betonu tvrdí, že jde o beton, na kterém se po odbednění neprovádějí žádné další povrchové úpravy. Přesněji by se mělo říci, že se po odbednění neprovádějí žádné další krycí vrstvy. V podstatě vždy, když je předem definován vzhled betonové konstrukce, se jedná o pohledový beton. Může se jednat o nezakrytou betonovou plochu, ale také celou konstrukci.
Česká betonářská společnost vydala v roce 2018 Technická pravidla pro pohledový beton - ČBS 03. Podle nich se pohledový beton definuje jako viditelný povrch monolitické betonové konstrukce, ale rovněž i betonového dílce, u nichž je následně požadován specifický a definovaný vzhled. Pod tím si lze představit soubor viditelných znaků, což je geometrický tvar, struktura, textura povrchu a barva. V současné moderní architektuře se tento beton vystavuje pohledu záměrně a pro různé betonové povrchy existují i různá kritéria a vzhledové vlastnosti.
Tento typ betonu nemá v podstatě žádná omezení co se týče tvaru, a proto se těší velké oblibě u novodobých architektů a designerů. V řadě případů je pohledový beton pro tyto stavby ideálním řešením, a to především kvůli jeho flexibilním technickým, ekonomickým ale i estetickým důvodům. I když jde o "holé stěny", stavební technologie nezřídka připomíná opravdovou alchymii.
Vzhled a estetika pohledového betonu
Pokud by se měl určit hlavní znak pohledového betonu, tak by to byla rozhodně estetika. Může se jednat o nezakrytou betonovou plochu, ale také celou konstrukci. Samotný pohledový beton může mít hladkou, ale rovněž i drsnou strukturu, dají se použít různé betonové směsi, dokonce způsoby výroby nebo lze zvolit i různé barvy. O tomto výsledném vzhledu rozhoduje především architekt. Zdánlivě neupravené, holé zdi tvoří dominantní výrazový prvek, proto při jeho vytváření nelze nic zanedbat.
Čtěte také: Pohledový beton a bednění
Nicméně je potřeba si ujasnit, co je pohledový beton. Někdo za pohledový beton považuje jednolitou hladkou plochu bez pórů, někdo od betonu naopak očekává póry, viditelné kamenivo a povrch vhodný k uchycení rostlin. Může se jednat o barevný cementový tmel, nebo kamenivo, o strukturu zajištěnou šablonami vloženými do bednění, nebo o vymytý povrch odhalující kamenivo. Proto je vhodné pohledový beton definovat předem, například dle směrnice ČBS 03 - Pohledový beton z roku 2009. Nedílnou součástí je také informace, z jaké vzdálenosti bude povrch hodnocen. Tato vzdálenost by měla odpovídat vzdálenosti běžného uživatele konstrukce.
Vlastnosti a složení pohledového betonu
Složení pohledového betonu musí odpovídat jeho využití na stavbě. Podle toho následně projektant navrhne typ použitého cementu, velikost zrn kameniva a poměr složek betonu. V rámci výběru vhodné betonové směsi je ale třeba brát na vědomí nejen požadované tepelné vlastnosti, ale také vlastnosti konstrukční. Samozřejmé jsou také požadavky na jeho konstrukční kvalitu. I pohledový beton musí především splňovat užitnou funkci - nosné zdi, sloupy a pilíře, na všech leží odpovědnost za stavbu jako takovou. V případě nezakrytých betonových konstrukcí však navíc do hry vstupují i estetická kritéria.
Všeobecně platí, že kvalitu pohledových betonů ovlivňuje z 20 % složení směsi a z 80 % kvalita bednění. Klíčovým prvkem, majícím vliv na kvalitu pohledového betonu, je bezesporu bednění.
Složení betonu
Složení použitého betonu musí odpovídat především navržené geometrii konstrukce, statice, hustotě vyztužení nebo plánovaným postupům betonáže. Na základě hustoty výztuže/armatury je pak důležitý správný výběr velikosti kameniva v čerstvém betonu. Pro výrobu betonové směsi určené do pohledových betonů platí, že je vhodné použití drobného a hrubého těženého kameniva do Dmax 16 mm, ve výjimečných případech lze použít i kamenivo drcené. Například pro betonáž úzkých sloupů či konstrukcí s hustou výztuží je vhodné použít beton s kamenivem frakce 4/8 mm, tzv. beton Dmax 8 mm.
Dalším významným parametrem čerstvého betonu ovlivňujícím výslednou kvalitu pohledového betonu je jeho konzistence a zpracovatelnost. Ideálním betonem je samozhutnitelný beton SCC, který je určen zejména pro vyplnění těžko přístupných míst, jakými jsou silně armované (vyztužené) konstrukce, složité tvary, pohledové stěny, kazetové stropy apod., a to bez nutnosti vibrace. S tímto betonem se konstrukce vyplňují ode dna, buď hadicí čerpadla nebo dlouhým rukávem bádie, a dále se neprovádí hutnění betonu ponornými vibrátory. Vytlačování betonu ode dna zajistí rovnoměrné přilnutí betonu k bednění bez kaveren a obalení (krytí) výztuže. Betony do pohledových stěn jsou pak většinou dodávány na základě doporučení v konzistencích S3-S4, s kamenivem od Dmax 8 mm až po Dmax 22 mm dle typu a složitosti konstrukce při splnění podmínek statiky.
Čtěte také: Techniky aplikace pohledového betonu
Monolitický izolační beton
Monolitický izolační beton s využitím kameniva na bázi expandovaného jílu zajišťuje žádoucí statické a požadované tepelně izolační hodnoty pro monolitické nosné tepelněizolační konstrukce. Pak se nemusí používat dodatečná izolace ani jakékoliv jiné úpravy povrchů. Od parotěsných zábran, izolace nebo omítky se naprosto upouští. Stavební fáze se tak zkracuje na odstranění bednění a vysušení stavebního prvku. Monolitickou konstrukci je třeba navrhnout tak, aby zabránila tvorbě tepelných mostů. Docílené betonové povrchy jsou homogenní a jemně strukturované, není třeba je dále upravovat nebo dodatečně zušlechťovat.
Pohledový monolitický tepelněizolační beton není sice běžným stavebním materiálem, ale je v posledních letech využíván evropskými architekty pro ztvárnění velmi zajímavých staveb. Výhodou tohoto betonu je zejména možnost využití pohledového betonu současně v exteriéru i interiéru bez přidání tepelných izolací. Nezapomenout na tepelně izolační vlastnosti prostého betonu a počítat s nutností zateplení. Vlastnosti prostého betonu například zlepšuje sendvičová konstrukce.
Vylehčení betonu
Vylehčení betonu se provádí dvěma způsoby - lehkým kamenivem a napěněním cementové matrice. Co se týká lehkého kameniva, lze použít buď samotné kamenivo Liapor nebo kombinaci kameniva Liapor a Liaver. Liapor je kamenivo na bázi expandovaných jílů vypalované při teplotě 1200 °C. Liaver je minerální, ekologická surovina bez vláken s rovnoměrnou strukturou jemných pórů a z větší části uzavřeným povrchem. Příznačné pro Liapor i pro Liaver jsou nízké objemové hmotnosti materiálu, ze kterých vyplývají vynikající tepelně izolační vlastnosti. Tím pak může izolační liaporbeton dosahovat nízké objemové hmotnosti pod 1000 kg/m3. Pórovitost charakteristická jak pro Liapor, tak pro Liaver zabezpečuje výbornou tepelnou izolaci. Napěnění cementové matrice se docílí použitím napěňujících přísad.
Barvení pohledového betonu
Obvykle se tento beton nebarví, krása materiálu je v jeho "nebarevné" podstatě. Proto bývá prvotním kritériem barevná jednolitost, beze skvrn a různých "barevných" přechodů. Beton se stále více prosazuje v jiných barvách než ve své běžné variantě šedivé. Obecně lze konstatovat, že pohledový probarvený beton je velmi náročným řešením betonových - monolitických konstrukcí a v barevnosti existují dva protipóly, a to bílý pohledový beton a antracitový.
Barevnost v první řadě závisí na použitém cementu. Beton tak může mít - bez použití zvláštních příměsí - barvu od bílé (vápenatou složku cementu tvoří vysokoprocentní vápenec nebo křída, hlinitou složku bílý jíl či kaolín) až po tmavě šedou (pokud cement obsahuje popílek nebo mletou strusku). Svůj vliv na barvu povrchu má i použité kamenivo. Pokud uvažujeme o jednolité barevné ploše pohledového betonu, nezbývá než naplánovat výstavbu tak, aby se při jeho výrobě používala stejná šarže kameniva a stejný typ cementu. Uhlídat tento předpoklad může být složité, ale při individuální výstavbě podstatně jednodušší než v případě průmyslové výstavby.
Čtěte také: Pohledový beton v architektuře
Při použití probarvených betonů se cena čerstvého betonu zvýší 2 až 5krát. Cena je vyšší v důsledku použití příměsí, jejichž cena závisí na požadovaném odstínu barvy; při požadavku sytých odstínů se cena zdvojnásobí.
Na začátku úvah o provedení probarveného pohledového betonu je třeba nejprve vědět, jaká barva betonu, tedy jeho konkrétní odstín, je záměrem projektanta, architekta, a toto rozhodnutí by mělo být učiněno s jednoznačným pochopením toho, co je možné. V tomto případě to znamená pochopení, že není tolik typů pigmentů, které je možné použít pro barvení betonu. Pigmenty jsou velmi jemné prášky. Velikost primárních částic, tj. jednotlivých pigmentových částic, se značně mění v závislosti na typu pigmentu. Organické pigmenty jsou mnohem jemnější než anorganické pigmenty vhodné pro použití v betonu. Všechny pigmenty jsou však výrazně jemnější než cement (faktorem 10 až 100, pokud jde o velikost).
Oxidy železa jsou nejčastěji používanými k barvení betonu. Jsou k dispozici v základních barvách červená, žlutá a černá. Výrobci a dodavatelé pigmentů také připravují směsi v barvách, jako jsou béžová, oranžová a hnědá. Oxid chromitý je standardem pro barvení zeleného betonu. Oxid titaničitý je bílý pigment, který se používá k rozjasnění šedého a barevného betonu nebo ke zvýšení jasu betonu vyrobeného z bílého cementu. Kobalt, oxid hlinitý, je pigment k barvení modrého betonu. Paleta obsahuje několik dalších směsných pigmentů oxidu kovu v barvách žlutá, zelená nebo černá.
Dodavatel barviva potřebuje určitý náznak požadovaného odstínu betonu. Může se jednat o jakýkoli typ barevného vzorku (kus skály, plastu, dřeva) nebo barvu podle jakékoli standardní barevné škály, například podle RAL nebo NCS. Jako základ pro výběr barvy lze použít jiné běžné referenční vzorky barev. Použití fotografií nebo elektronických obrázků předmětů k navrhování barev se v praxi ukázalo jako neefektivní. Odstín lze přesně znovu vytvořit, pouze pokud je referenčním vzorkem homogenně zbarvený tvrzený beton. Všechny ostatní referenční vzorky mohou poskytnout pouze počáteční návrh obecné barvy.
Každý stavitel nebo architekt si musí být vědom, že vizuální vzhled barevné karty, která je obvykle tištěným nebo potaženým kusem papíru, se bude výrazně lišit od vzhledu barevného betonu. Je potřeba si hned na začátku uvědomit, že odstín betonu není zcela určen barvou pigmentu. Zvláště odstín použitého cementu, ale také vlastní barva písku a poměr voda / cement, to vše přispívá k celkovému výslednému dojmu barvy pohledového betonu. Lehké, zářivé barvy betonu se dosahují použitím bílého cementu a písku. Někteří výrobci betonu nejsou schopni pracovat s bílým cementem kvůli omezeným kapacitám sila. Není-li bílý cement nutný k dosažení požadovaného odstínu, lze použít méně nákladné šedé cementy. Zde je však třeba poznamenat, že tyto cementy se liší jasem a některé se také liší barevným odstínem.
Zhotovitelé a přípraváři by si neměli představovat jen odstín, ale také intenzitu barvy. Intenzita barevného pigmentu může být řízena jeho přidaným množstvím. Přídavek pigmentu je počítán na obsah cementu v betonu (% hmotnost). Pigmenty jsou mnohem jemnější než cement, a mají tedy výrazně větší povrchovou plochu. Malá množství pigmentu až do cca 1 % vytvářejí pouze slabé zbarvení nebo pastelový odstín. Barvy se stávají zvláště intenzivní s přidáním začínajícím na 5 %. V závislosti na typu pigmentu dochází k nasycení barev mezi 7 a 10 %. V některých případech je pro dosažení požadovaného odstínu a intenzity barev zapotřebí více než jeden vzorek připravený dodavatelem pigmentu.
Jakmile je vybrána stavební společnost a výrobce betonu, musí být vzorky barevného betonu vyrobeny za použití skutečných výchozích materiálů (kamenivo, cement), které mají být použity pro daný projekt. Protože písek a cement použitý v betonárně se mohou lišit od barev původního barevného vzorku, může se i nyní vyrobený vzorek lišit. Je možné, že interakce mezi přísadami betonu a přísadami v pigmentových přípravcích mohou ovlivnit intenzitu odstínu a barvy, zejména na povrchu betonu. Obecně jsou barevné odchylky způsobené použitím jiných písků a cementů malé a lze je akceptovat. Pokud by byl rozdíl příliš velký, je možné provést korekci výběrem jiného písku, cementu nebo příměsí, ale také drobnými úpravami složení pigmentu nebo úrovně přidaného barviva. To se obvykle řeší přímým kontaktem mezi výrobcem betonu a dodavatelem pigmentu.
Před začátkem výroby musí být ještě provedena poslední ověřovací betonáž na stavbě, tj. výroba zkušebního konstrukčního prvku nebo realistického betonového prefabrikátu. To je nezbytné a vhodné, pokud exponovaný betonový povrch musí splňovat normální nebo vysoké konstrukční požadavky (viz TP 03 - Pohledové betony - třídění pohledovosti z roku 2009 a akt. 2018). Výsledkem by měl být realistický vzorek nejen co do barvy a textury, ale také spojů, švů, geometrií, výztuže a betonového krytu prvku, který má být vyroben na dalších částech realizované stavby.
U všech forem pevných pigmentů je pigment smíchán s kamenivem v první fázi míchání. To oddělí pigmentové částice a homogenně je rozdělí ve směsi. Tato první doba míchání za sucha by měla trvat zhruba 30 sekund. Jakmile byl pigment oddělen a homogenně dispergován, může být přidán cement a další zpracování pokračuje obvyklým způsobem.
Možnosti úpravy pohledového betonu
Technologie výroby a zpracování se neustále posouvá kupředu, a tak vznikají nové a nové varianty dekorování povrchu. Mezi ty nejběžnější patří například broušení, leštění, hlazení, škrábání nebo vymývání. Pro tyto úpravy jsou pak charakteristické různé vzhledové vlastnosti, jako je hladkost či naopak hrubost, drsnost či lesk a další. Typ brusky a brusného kotouče závisí na kýženém výsledku. Stěna či strop z pohledového betonu můžou mít povrch hrubší a stačí tak povrch přebrousit jen nahrubo dle přání investora.
Neupravované povrchy jsou spíše doménou dopravních staveb či protihlukových stěn, vyšší estetické nároky občanské výstavby, nemluvě o individuální, vyžadují některou z dalších povrchových úprav - v měkkém či v tvrdém stavu. Nejběžnějším typem neošetřených povrchů jsou povrchy vytvořené otlačením formy či bednění. Potřebné je správně vybrat druh pláště bednění a jeho povrch - nasákavý (absorpční), například polypropylenová textilie či nehoblované dřevo, nebo nenasákavý (neabsorpční), jako jsou bednící desky s přidanou vnější vrstvou, natřená prkna, plastová bednění či ocelové desky. Nesavý materiál je sice rychlejší cestou k hladkému povrchu, ovšem s rizikem většího množství pórů nebo barevných odstínů.
Výběr bednění definuje rozměr celistvých ploch, tak v interiéru, tak v exteriéru, množství a rozložení spár, zhotovení spojů a - v mnoha případech dominantně - rozvržení otvorů pro kotvy a způsob jejich uzavření. Obvykle se používá tzv. systémové bednění. Tvoří ho speciálně konstruované panely, kde styk s betonem zabezpečují překližkové desky opatřené odformovacím prostředkem, díky němuž lze pak bednění demontovat. Projektant vybere typ a rozměr panelů tak, aby výsledek odpovídal představě zákazníka.
Dnes jsou v nabídce firem i různé druhy profilovaného bednění. Do bednění se vloží speciální plastová matrice, která vytvoří povrch imitující struktury dřeva, omítek, zdiva, kamene, rovné struktury, případně vytváří speciální abstraktní texturu. Navzdory všem omezením je možné i betonu dopřát vytoužený "facelift".
Povrchy opracované v měkkém stavu
Povrchy opracované v měkkém stavu charakterizuje přiznání "ruční výroby". Hlazením, válečkováním a poťukáváním měkkého betonu lze dosáhnout i vzhled zdánlivě připomínající omítku (použitím houbového hladítka). Typickým způsobem úpravy v měkkém stavu je také tradiční vymývání. Tato povrchová úprava je alternativou zejména při venkovních dlažbách, v případě prefabrikátů jde převážně o menší, například zahradní architekturu, oplocení sestavené z prefabrikovaných panelů a podobně.
Povrchy opracované v tvrdém stavu
Některé technologie povrchových úprav nastupují až po vytvrzení betonu. Tvrdý beton se brousí, pískuje (odstraňuje se cementový kámen, odhaluje se více pórů a dosahuje se větší barevná jednota). Obvykle se realizuje po několika dnech tvrdnutí betonu, a to vykartáčováním vrstvy cementového pojiva, může však dojít k poškrábání kamenné složky betonu.
Podle svého stvořitele, hvězdy světové architektury Japonce Tadaa Anda, dostala jméno technologie, jejímž výsledkem je "sametový" betonový povrch. Dá se však vytvořit pouze ručně podle přesného receptu, spočívajícího v namočení a mytí kyselinou solnou, opravě pórů a dalších úpravách. Unikátní technologii použil například architekt Heinrich Degelo pro muzeum v Lichtenštejnsku - povrch budovy se ručně brousil, leštil a nakonec napouštěl voskem... Výsledkem je zcela unikátní dílo téměř beze spár, samozřejmě za vysokou cenu mimořádného mnoha hodinového úsilí skupiny dělníků.
Grafický beton
"Grafický" beton je finský vynález úpravy betonového povrchu. Zvláštní efekt se dosahuje použitím speciálního filmu, který se dostane do kontaktu s betonem. Film je potištěn běžnou bodovou (rastrovou) tiskařskou technologií, avšak namísto tiskařské barvy se použije zpomalovač tuhnutí betonu. U individuálních návrhů lze výtvarný návrh na film nanášet přímo štětcem. Vzor pak vzniká díky kontrastu mezi světlým hladkým povrchem, betonu a "exponovaným" povrchem, ze kterého po odloupnutí fólie s nezhydratovaným cementem vystupuje jemné kamenivo.
Rizika a sanace pohledového betonu
Přes veškerá opatření, která realizátor betonových konstrukcí provádí, dochází ke vzniku hnízd, kaveren nadměrného pórového systému apod. Záchrana zničeného povrchu, který má zůstat odkrytý, je složitá, ale ne nemožná. Pro sanaci pohledového betonu, tak jak je nejčastěji vnímán, tedy stejnorodá plocha s minimem pórů, je možné použít jemnozrnné sanační (egalizační) hmoty. Je však potřeba si uvědomit, o jaký druh sanace se jedná a skutečnost, že výsledek sanace nebude zcela odpovídat konstrukčnímu betonu. Jedná se zejména o zrnitost egalizačních malt, která neodpovídá běžnému betonu.
Lze pouze vyplnit póry vzniklé v povrchu betonu např. velmi jemným materiálem DENSOFIX SF, který je možné tzv. do povrchu „zašpachtlovat“. V okamžiku, kdy je beton poškozen ve větším rozsahu, nebo se jedná o větší četnost poruch v ploše, je potřeba provést opravu tak, aby byl vylepšen vzhled povrchu konstrukce. Obvykle se jedná o vhodně ohraničenou plochu (např. jeden záběr bednění), která je převrstvena tenkovrstvým materiálem aplikovaným cca ve 2 mm. Tím může být materiál DENSOCRETE 555, který je dostupný ve třech barevných variantách (bílé, šedé a černé), kterými se lze přiblížit barvě původního cementového tmelu opravované konstrukce.
Vývoj oboru stavební chemie umožňuje použití materiálů s přidanou hodnotou, které jednak mají obecně lepší vlastnosti a současně jimi lze propůjčovat původnímu podkladu lepší ochranu. Může být do podkladu vnesen migrující inhibitor koroze (UNISAN SF 2K), kterým je chráněna výztuž při nechtěně menším krytí (např. při posunu bednění), může být povrch opatřen samočistící vrstvou, kterou mu propůjčují přísady s fotokatalyticky aktivními vlastnostmi (DENSOFIX FAW), nebo může být omezeno vnikání vody do podkladu při použití krystalizačních přísad (DENSOFIX XP). Lze použít materiál s vyšší odolností.
Povrchová úprava betonu nátěrem
Pohledový beton však vždy nemusí znamenat beton bez povrchové úpravy. Finální úprava povrchu betonu může spočívat také v aplikaci nátěru a tím sjednocení vzhledu nestejnorodé plochy a současně i ochrany povrchu proti působení povětrnostních vlivů. Nátěrových systémů na beton je celá řada, ale je potřeba si ujasnit okrajové podmínky konstrukce, ze kterých vychází jak požadavky na nátěr, tak na celkovou funkci konstrukce. Před aplikací nátěrů je vhodné konstrukci egalizovat jemnozrnnými materiály, protože tím lze optimalizovat tloušťku vrstvy nátěru.
Využití pohledového betonu
Pohledový beton je v moderní architektuře využíván pro většinu stavebních úkolů. Díky možnosti tvarování čerstvého betonu mohou být při použití odpovídajících systémů bednění a bednicích desek zhotoveny prakticky jakékoliv tvary v požadované kvalitě. V dnešní době se stále více setkáváme s pohledovým betonem v architektuře a stavebnictví. Vize architektů pro realizaci muzeí, koncertních sálů, stadionů nebo mostů kladou vysoké nároky na pohledovou stránku betonových konstrukcí. V mnoha případech je pohledový beton moderním řešením, ať ze stavebně-technických, ekonomických, nebo estetických důvodů.
Možnosti betonu jsou navíc téměř neomezené - může být nejen stěnou či stropem, ale stejně tak i podlahou, barovým pultem, umyvadlem a klidně i netradiční kuchyňskou linkou. Beton jako materiál tedy nezná, co se týče tvarových možností, hranice, jediným omezením je asi jen naše fantazie. Proto má mezi odvážnými architekty a designéry tolik příznivců.
Opěrné zdi z pohledového betonu
Účelné a designově atraktivní opěrné zdi z pohledového betonu přinášejí řešení při vyrovnání terénních změn. Opěrné zdi z betonu jsou ideální k vyrovnání terénu v různých výškách. Hodí se jak na zahrady a terasy, tak do veřejného prostoru. Opěrná zeď se cení právě pro svou pevnost a také možnost použití ve svahu. Každá opěrná stěna tak představuje praktické řešení.
Příklady realizací
- Sídlo Vinařství Lahofer: Bude reprezentativním centrem vinařství na jižní Moravě. Budova realizovaná jako převážně monolitická stavba přinese maximum ploch zachovaných v pohledové, betonu.
- Monolitická lezecká stěna: Ojedinělý projekt vznikl pro potřeby výcviku hasičských odborníků v rámci Učiliště Požární Ochrany ve Velekém Poříčí. Monolitická lezecká stěna byla formována pomocí zvláštního bednění vyrobeného přímo pro projekt.
- Palác Narodni (DRN) v Praze: Je jedinečný projekt ve skutečném centru Prahy. V sousedství historických budov je postavena moderní monolitická konstrukce, která ukazuje betonové povrchy i po dokončení. Je třeba říci, že tyto povrchy jsou vyrobeny s extrémní péčí a ukazují pečlivou práci zkušených stavebních týmů ze společnosti Terracon a.s. 10 kónických sloupů stavební konstrukce ze samozhutnitelného betonu kladly nejvyšší požadavky na tlak čerstvého betonu, geometrii a kvalitu povrchů betonu.
- Centre National de l‘Audiovisuel (CNA) z Lucemburska: se nachází sbírka pohyblivých obrazů. Budova se vyznačuje plochou stěn cca.
- Multifunkční aula Gong v Ostravě: Typickým příkladem pohledového betonu je např. jedna z našich referenčních staveb.
Krása pohledového betonu vynikne pouze při dokonalých detailech a pečlivém provedení. Je třeba důkladně uvážit, zda je toto řešení vhodné i pro váš dům.
tags: #pohledovy #beton #jpg #informace
