Kompletní návod na pokládku dlažby na beton ve venkovních prostorách

Venkovní prostory jsou důležitou součástí každého rodinného domu. Možná si říkáte, že je nejvyšší čas zvelebit svou zahradu nebo terasu a vyšperkovat ji krásnou dlažbou, která dlouho vydrží a bude se jednoduše udržovat. Ale jak položit venkovní dlažbu? Pokládku dlažby v exteriéru zvládnete s trochou šikovnosti a patřičných znalostí i sami. Pro pokládku dlažby na terasu, zahradní cestu nebo do pergoly existuje několik možností. Důležité je na nepodcenit přípravu ohraničení dlažby, aby se nerozjížděla a později nesesunula.

Výběr vhodné dlažby pro exteriér

Pro dláždění v exteriéru potřebujete kvalitní materiál. Venkovní dlažba musí vydržet různé teploty, déšť, led a mráz. Keramická dlažba na terasu nebo do zahrady by měla být mrazuvzdorná. Její jasnou výhodou je, že se snadno ošetřuje. Barvy jsou na keramické dlažbě stálé a vydrží dlouhé roky. Betonové dlaždice vynikají svou odolností. Betonová dlažba na terasu unese snadno i početné návštěvy nebo těžký nábytek. Oceníte jistě i různé tvary a styly betonové dlažby. Zámková dlažba se vyznačuje mimořádnou stabilitou. Je velmi praktická a snadno se pokládá. Plastová dlažba se používá nejčastěji jako zatravňovací. Plastové pláty zpevní plochu a přitom zachovají přírodní ráz zahrady.

Na terasu se hodí různé druhy terasových krytin. Dejte pozor, abyste sáhli po dlaždicích, které jsou vhodné pro venkovní použití. V úvahu přichází například venkovní slinutá dlažba. Vykazuje vysokou odolnost proti otěru a je robustní a mrazuvzdorná. Oblíbené jsou také štípané dlaždice, například terakotové nebo cihlové. Díky svému drsnému povrchu mají tu výhodu, že jsou bezpečné při nášlapu. Navíc mají nízkou hmotnost a vyšší odolnost proti prasknutí než slinuté dlaždice. Pro každý projekt je vždy důležité vybrat správnou dlažbu a správný systém pokládky.

Možnosti pokládky venkovní dlažby

Při plánování před samotným nákupem dlažby věnujte čas a zvažte způsob aplikace. Dlaždice lze buď lepit, pokládat do drtí nebo na terče. Jaké jsou hlavní výhody a nevýhody různých metod?

1. Pokládka dlažby do štěrku

Jedním z nejčastějších způsobů dláždění ve venkovních prostorách je pokládka dlažby do štěrku. Tento způsob je vhodný pro realizaci venkovních teras, pergol, parkovacích ploch i zahradních cest. Do štěrku můžete pokládat jak klasickou zámkovou dlažbu, tak keramické či kamenné dlaždice. Ty však musí být mrazuvzdorné a dostatečně silné. Doporučená tloušťka keramické či kamenné dlažby je 2 cm a více.

Čtěte také: Terasová prkna: Návod na pokládku

Pokládání plošné dlažby do štěrkového lože neboli do drtí je dlouholetým tradičním způsobem pokládky. Tento způsob pokládání se skvěle hodí do exteriéru na terasy, chodníky a různé jiné plochy sloužící k chůzi. Tato metoda pokládky má několik nesporných výhod, mezi které určitě patří její příznivá cena, možnost snadno vyměnit poškozený kus a absence problémů s dilatačními pohyby. Tedy za podmínky, že dlažba bude pokládána se spárami. Pokládat dlažbu beze spár (tzv. na sraz) nedoporučujeme, protože při ní hrozí uštípání hran a rohů dlažby. Dlažba položená na sraz navíc zadržuje vlhkost, a ta může vést ke vzniku vápenných výkvětů. Proto volte rovnoměrnou šířku spár v rozmezí od 3 do 5 mm.

Postup pokládky do štěrku:

  1. Příprava podloží: Na samém začátku realizace dlažby je pečlivá příprava podloží. Vytyčte si na pozemku prostor, kde budete dlažbu pokládat, a připravte výkop, do kterého budete následně navážet štěrk. Má-li být dlažba pojezdová a zvládat nadměrnou zátěž, kopejte do hloubky cca 35 cm. Pokud budete dlažbu pokládat na terasu nebo ji využívat jako zahradní cestu, bude výkop o hloubce kolem 25 cm dostatečný. Prvním krokem je příprava u zemní pláně, kterou je třeba odkopat na výšku potřebnou pro uložení všech následujících podkladních vrstev. Abyste zabránili problémům s odvedením vody, zajistěte dostatečný vhodně nasměrovaný spád pláně. Platí, že minimální hodnota sklonu by měla činit aspoň 2 %. Nesmírně důležité je zhutnění pláně třeba za pomoci vibrační desky. Tuhost pláně by měla dosahovat aspoň 45 MPa.
  2. Ohraničení dlažby: Někteří řemeslníci nejprve betonují obrubníky a poté naváží štěrk, jiní volí opačný postup. Obě varianta jsou možné. Použijte betonové obrubníky, postupně je pokládejte do betonového lože, cca do 1/3 jejich výšky, tedy do připraveného zavlhlého betonu. Stabilitu dlážděné plochy proti bočním posunům zajistíte ohraničením obvodu dlážděné plochy pomocí obrubníků.
  3. Zhotovení štěrkového lože (nosná vrstva): Nejdůležitějším krokem při přípravě podkladů pro dlažbu je zhotovení štěrkového lože. Je důležité použít několik druhů štěrku různé frakce vždy od nejhrubšího po nejjemnější a vrstvy průběžně zhutňovat. Pro hutnění použijte vibrační desku, díky které se kameny do sebe uzamknou a zabrání se pozdějšímu propadávání dlažby. Podklad bude stabilní, pevný a pokládka dlaždic bezproblémová. Spodní vrstvu by měl tvořit štěrk frakce 32-63 (makadam), a to ve výšce kolem 20 cm (v závislosti na hloubce výkopu). Následuje 10cm vrstva štěrku 16-32 a nakonec finální vrstva jemného štěrku frakce 4-8. Mocnost nosné vrstvy zvolte v rozmezí mezi 30 až 40 cm. Nanášení a zhutnění by měly probíhat po vrstvách o maximální tloušťce 20 cm. Tuhost nosné vrstvy by měla dosáhnout 60 MPa. Doporučujeme používat kvalitní drcené kamenivo frakce 8-16 mm nebo 16-32 mm s minimálním množstvím jemných částic, aby nic nebránilo odvedení vody.
  4. Vytvoření kladecí vrstvy: Po položení nosné vrstvy následuje vytvoření vrstvy kladecí. Její mocnost by měla činit 2 cm. Doporučujeme použít drcené kamenivo frakce 2-5 mm. Nepoužívejte kámen s vysokým obsahem prachových částic ani prosívku. Kladecí vrstva se nehutní, ale je potřeba ji dobře srovnat. Postup při pokládce lehké jednovrstvé dlažby Granex®, Granex® XL, Granex® XXL do štěrkového lože se od pokládky dlažby Mramorit® a Mramorit® XL liší tím, že mocnost kladecí vrstvy by měla činit 3-5 cm a použité drcené kamenivo pro kladecí vrstvu by mělo mít frakci 2-4 mm.
  5. Pokládka dlažby: Na připravený podklad z několika vrstev štěrku ohraničeného obrubníky můžete konečně pokládat dlažbu. Jak jsme zmínili, na štěrkové lože lze umísťovat jak tradiční zámkovou dlažbu, tak keramické nebo kamenné dlaždice různých formátů. Vlastní položení dlažby se pak provádí na urovnanou kladecí vrstvu. Postupujte vždy proti spádu dlážděné plochy. Následující řady pokládejte z již vydlážděných ploch. Po umístění dlaždice ji do štěrku pevně usaďte poklepáním gumové paličky a pokračujte s další dlaždicí. Pro lepší usazení a pro dosažení konečné polohy poklepejte dlaždice gumovým kladívkem. Opět připomínáme pravidlo, že dlaždice je potřeba pokládat vždy s rovnoměrnou spárou o šířce 3 až 5 mm. Případným drobným barevným rozdílům mezi různými výrobními šaržemi zamezíte tak, že dlaždice budete odebírat střídavě z více palet. Dorovnání nestandardních rozměrů řešte dořezáním potřebného počtu kusů dlažby. Pokud potřebujete zkrátit desky, použijte stolní pilu nebo úhlovou brusku. Bezprostředně po řezání opláchněte vodou.
  6. Spárování a hutnění: Po položení dlažby vyplníme spáry vmetením mramorové drti CAROLITH frakce 0,2-0,5 mm nebo křemičitého písku. Zámková dlažba by se měla po položení zhutnit vibrační deskou vybavenou ochrannou gumovou podložkou. Ještě před tím se doporučuje zasypat spáry jemným pískem. Hutnění a dosypávání písku můžete několikrát opakovat. Keramické a kamenné dlaždice se už nehutní, aby nedošlo k jejich prasknutí. Dlaždice spárujeme křemičitým pískem, zrnitost 0-4 mm. Dlažbu zásadně nehutníme pomocí standardní kovové vibrační desky. Doporučujeme provést po určité době opětovné zapískování, aby nedocházelo k uvolňování jednotlivých dlažebních bloků v ploše a tím i k jejich poškození. Toto platí pouze v případě, když výška křemičitého písku ve spárách nedosahuje dvou třetin síly kostky. Hutnění dlažebních desek (dlaždic) se nesmí provádět pomocí vibrační desky.

2. Pokládka dlažby lepením na beton

Venkovní keramickou či kamennou dlažbu můžete na terasy, pergoly, balkony a další venkovní plochy pokládat také lepením. Dlaždice se lepí stavebním lepidlem na předem připravený betonový podklad, který musí být dokonale rovný, soudržný, bez viditelných nečistot a prasklin. Před lepením betonový podklad připravte a drobné vady zpravte s využitím betonového potěru vhodného pro venkovní použití. Po nalepení dlaždic a zatuhnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Lepená venkovní dlažba vypadá poutavě a díky vyplněným spárám se jednoduše čistí a udržuje. Lepená venkovní dlažba má však omezenou životnost, protože po nějakém čase začnou lepidlo i spárovací hmota degradovat. Oprava lepení dlažby je náročnější, protože se neobejde bez vysekání dlaždice a nového lepení a zapravování.

Doporučujeme před pokládkou desek zkontrolovat starou betonovou vrstvu, zda nevykazuje možné trhliny, a zbavit ji nečistot. Kromě toho je nutný mírný spád, aby mohla voda odtékat. Jinak hrozí vlasové trhliny, které mohou způsobit nestabilitu betonové desky. V případě potřeby vytvořte pomocí potěru dostatečný spád 2-3 %. Navíc je důležité, aby byl podklad bez nečistot, prachu a jiných částic. V tomto návodu se dozvíte, jak položit terasovou dlažbu na podklad z betonu.

Pokládka na betonové lože se používá hlavně tehdy, když nemáme rovný podkladní beton, nebo když potřebujeme vytvořit spád. Podmínkou je mít již vybudovaný betonový podklad tloušťky 10-15 cm do požadovaného spádu min. 2 %, který musí být řádně vyzrálý, soudržný a zbavený všech nečistot. Před pokládkou musí být podkladový beton vlhký, ale ne mokrý (navlhčení je důležité zvláště při vyšších teplotách). Na tento podklad se nanese 3-6 cm vrstva malty po pásech cca 50-60 cm. Můžete použít dřevěné hranolky jako pomůcku pro dodržení rovnoměrné tloušťky. Po vyjmutí dřevěných hranolků pásky vyplnit maltou a můžete začít pokládat dlaždice. Pro lepší spojení se doporučuje nanést před položením dlaždice na maltové lůžko cementové mléko (= 1 kg cementu + 1 litr vody).

Postup lepení dlažby na beton:

  1. Příprava podkladu: Před pokládkou je potřeba mít již vybudovaný betonový podklad tloušťky 10-15 cm do požadovaného spádu min 2 %, který musí být řádně vyzrálý, soudržný a zbavený všech nečistot. Před pokládkou musí být podkladový beton vlhký, ale ne mokrý (navlhčení je důležité zvláště při vyšších teplotách). Poté pečlivě vyčistěte podklad.
  2. Položení těsnicích a izolačních pásů: Po vyčištění položíte pomocí flexibilního lepidla na betonový podklad těsnicí a izolační pásy. Sika SealTape S musí být nalepena na hydroizolační hmotu SikaTop®-157 Flex a překryta min. o 5 cm. Aplikace druhé vrstvy hydroizolace je možná po 6 hodinách. Začněte vždy u rohového prvku. Pečlivě přitiskněte pásku Sika SealTape S špachtlí do hydroizolace. Vyhlaďte všechny vzduchové bubliny. Páska musí být nalepená na hydroizolační hmotu Sikalastic-260 Stop Aqua a překryta min. o 5 cm. Těsnění přechodů a detailů. Naneste SikaTop-157 Flex na obě strany spáry válečkem s dlouhým vlasem. Pečlivě přitiskněte pásku Sika SealTape S špachtlí do hydroizolace.
  3. Lepení dlažby: Nanesete lepidlo na dlažbu a položíte desky. Namíchejte lepicí maltu dle návodu. Nakreslete horizontální linii pro založení první řady obkladů. Pro lepení obkladu použijte SikaCeram-213 Extra (třída C2TE) nebo SikaCeram-253 Flex (třída C2 TE S1). Naneste lepidlo na podklad i dlažbu. Přitlačte obklad do čerstvého lože. Po položení lemu na lepicí maltu upravte jeho polohu a spád pomocí gumového kladívka.
  4. Spárování dlažby: Po zaschnutí lepidla se pusťte do spárování pomocí spárovací hmoty. Vyplňte spáry spárovací hmotou. Nevyplňujte dilatační a napojovací spáry. Když hmota začne tuhnout, vyčistěte povrch obkladů vlhkou houbou. Vložte do spáry výplňový provazec. Povrch spáry musí být suchý a čistý. Špička tmelu Sikasil C nebo pružného tmelu Sikaflex-11 FC Purform musí být seříznuta do stejného průměru jako je šířka spáry. Zajistěte, aby byl tmel v kontaktu s oběma stranami spáry.

Důležité upozornění pro velkoformátové dlažby:

Při celoplošném lepení dlažby, schodových prvků a bazénových lemů velkých formátů (80 x 40 cm a větších) na betonový podklad dochází k riziku vzniku vnitřního napětí uvnitř dlaždice, které může vest ke vzniku mikrotrhlin. Vnitřní napětí vzniká nestejnorodým rozvrstvením teploty v samotné dlaždici a v podkladu, ke kterému je přilepena. Z těchto důvodů jako výrobce rozhodně nedoporučujeme lepit dlažby, schodové prvky a bazénové lemy velkého formátu celoplošně.

Čtěte také: PVC podlaha: krok za krokem

Řešením je bodové lepení dlažby a lepení na pásy v případě bazénových lemů a schodových prvků. Pro tyto účely jsme vyvinuli speciální lepicí maltu Klebemörtel, která umožňuje velmi jednoduchý způsob bodového a pásového lepení a současně je schopná eliminovat nerovnosti podkladního betonu přibližně do +/- 1 cm. Hrubší konzistence lepicí malty Klebemörtel drží tvar, a díky této vlastnosti je pak snadné korigovat usazení dlaždice a její sklon. Pokládka na pásy znamená, že každý bazénový lem je položen na několik pásů lepicí malty.

3. Pokládka dlažby na rektifikační terče

Za zmínku stojí také montáž dlažby na plastové terče, které se umísťují na betonový podklad. Pokládka dlažby na terče ve venkovních prostorách se využívá stále častěji, protože přináší řadu výhod. Dláždění je rychlé a snadné, stejně jako finální vyrovnání výšky dlažby. Při volbě vyšších typů terčů můžete pod dlažbu umístit také rozvody vody či elektřiny, což u jiných způsobů pokládky není možné. Na druhé straně budete v případě dlažby položené na terče limitování maximálním zatížením.

Rektifikační terče rozmístěte na rovný a čistý podklad a na ně umístěte terasové dlaždice. Výhody rektifikačních terčů: jsou výškově nastavitelné, a dokážou tak vyrovnat nerovnosti podkladu. Díky tomu je pokládka dlažby rychlá a snadná. Terče jsou navíc mrazuvzdorné a odolné proti povětrnostním vlivům.

Tento způsob pokládky se používá na přesném podkladovém betonu s minimálním spádem podkladu 2 %. Dlaždice se pokládají přímo na plastové dilatační terčíky. Případné nerovnosti je možno vyrovnat pomocí vyrovnávací podložky. Výhoda tohoto způsobu je v jednoduchém přístupu k izolaci při případné opravě. Při pokládce přímo na hydroizolaci, aby nedošlo k jejímu protržení, doporučujeme použít krycí fólii. Rovněž musí být zajištěn odvod vody základem nebo bokem, poněvadž by se dlaždice permanentní vlhkostí mohly poškodit (reakce cementu apod.).

Tento způsob je určen pro pokládku dlaždic Granex®, Granex®XL a Granex®XXL, u nichž hrozí riziko porušení dlaždic při zatížení. Pokládka se provádí na přesném podkladovém betonu s minimálním spádem podkladu 2 %. Dlaždice se pokládají přímo na speciální plastové dilatační terče. Tyto terče umožňují vyrovnat případné nerovnosti za pomoci čtyř závitových šroubů umístěných v rozích. Dále tyto terče ve srovnání se standardními terčíky podepírají dlaždici v rozích větší plochou, což napomáhá snížit riziko porušení dlaždice při zatížení. Přesto by mohlo při větším bodovém zatížení na střed dlaždice dojít k jejímu porušení (zlomení). Pro eliminaci rizika porušení dlaždice je nutné použít další terčík, který se umístí do středu dlaždice. U dlaždic Granex®XXL se doporučuje použít terčíky dva. Tento terčík je odlišný od terčíků umístěných v rozích dlaždice, jeho výška se koriguje vahou dlaždice (funguje jako pružina), což je potřeba ke správnému usazení dlaždice tak, aby byla podepřena v pěti a dlaždice Granex®XXL v šesti bodech. Seřízení výšky tohoto terčíku se provádí za pomoci tmelu (např. MAMUT GLUE), jehož přebytek se po usazení dlaždice vymáčkne. Až tmel zatvrdne, bude dlaždice ideálně podepřena, čímž je riziko porušení při zatížení dlaždice minimální.

Čtěte také: Pokládka PVC - postup

Místo tmelu je možné do středového terčíku použít vhodné lepidlo (flexibilní lepidlo na obklady a dlažby). Tímto lepidlem je rovněž možné zafixovat dlaždici v rozích na terčích (není nutné), avšak při případném rozebírání dlaždic může dojít k poškození terčů. Varianta pokládky, kdy je dlaždice podložena šesti terči, umožňuje jak pravidelné položení dlažby vedle sebe (na střih), tak také na vazbu, kdy jednotlivé kusy jsou proti sobě posunuty, přičemž se jedná o posun pravidelný o polovinu délky. Samotná aplikace se provádí na přesném podkladovém betonu opatřeným hydroizolační vrstvou s minimálním spádem podkladu 2 %. Dlaždice se pokládají přímo na plastové dilatační terčíky. Terče klademe v rozích dlažby a také uprostřed delších stran. U terčů kladených ve středu delších hran ulomíme vymezovacími kolíky tak, aby nebránily položení dlažby. Případné nerovnosti je možno vyrovnat pomocí vyrovnávací podložky.

Důležitá upozornění

  • Nedodržení následujících doporučení může vést k odmítnutí reklamace v případě poškození dlažby.
  • Dlažbu vždy pokládejte s mezerou (spárou) o šířce 3-5 mm (v závislosti na rozměru dlažby, u větších formátů je třeba větší spára). Tím se předejde nepříjemnostem a rizikům, které by mohly vést k poškození dlažby.
  • Nepokládejte dlažbu při teplotách nižších než 5 °C nebo vyšších než 25 °C.
  • Zabraňte kontaktu povrchu dlažby s cementem nebo jinými zabarvujícími materiály.
  • Při skladování dlažby a manipulaci s ní se řiďte pokyny z předešlé kapitoly Balení, manipulace, skladování.
  • Dlaždice GRANEX® nelze pokládat na standardní dilatační terče. Použijte speciální terče s větší styčnou plochou a středovým terčíkem.
  • Dlaždice GRANEX® XXL nelze lepit celoplošně. Doporučený postup je bodové nebo pásové lepení, který je popsán v tomto technickém listu.

Tipy pro odtok vody

Mírný spád 2-3 % je v exteriéru pro odvod vody z terasy nutný. Znamená to, že se povrch svažuje o 2-3 cm na 1 m. Pokud sousední plochy také nemohou absorbovat vodu, je nezbytné vytvořit dodatečný odtok z terasy. Pokud vydlážděná plocha bezprostředně navazuje na budovu, je nutný další odvodňovací kanál u fasády.

Péče a údržba terasové dlažby

Abyste se mohli z terasové dlažby dlouho těšit, měli byste ji pravidelně čistit. Nejen kvůli vzhledu, ale i kvůli bezpečnosti, protože kvůli řasám a mechům, které se mohou časem vytvořit, může terasa klouzat. Pomocí škrabky na spáry nebo kartáče na spáry můžete nejprve vyčistit meziprostory. Jak postupovat při dalším čištění závisí na materiálu terasových dlaždic. Přírodní kámen je díky svému povrchu náchylný k obrůstání mechem a řasami. Proto byste měli tvrdé přírodní kameny vyčistit vysokotlakým čističem. Pro měkký přírodní kámen, jako je mramor, byste však měli vysokotlaký čistič použít pouze s opatrností se širokým proudem a vzdáleností minimálně 30 cm. U betonových desek použijte kartáč a teplou vodu. Vysokotlaký čistič je pro tyto práce spíše nevhodný, protože proudem vody by se mohly spáry vymýt. Chemické prostředky byste měli použít pouze tehdy, jsou-li schváleny k čištění kamene.

tags: #pokladka #dlazdic #na #beton #návod

Oblíbené příspěvky: