Politika "skvělé izolace": Británie na přelomu století

Bakalářská práce na téma „Politika "skvělé izolace" a problematika britsko-německých vztahů v letech 1890-1904“ pojednává o povaze britsko-německých vztahů na přelomu 19. a 20. století. Británie v této době opouští svou politiku "skvělé izolace" a mezi lety 1898-1901 jedná o vstupu do aliance s Německem. Tyto jednání ovšem krachují a obě země se za pouhých patnáct let později střetnou v první světové válce.

Co je to "skvělá izolace"?

„Skvělá izolace“ (Splendid isolation) bylo označení pro britskou zahraniční politiku v 19. století. Už samotný výraz nevymysleli Britové, nýbrž ho ve vztahu k nim použil Kanaďan, jakkoliv v obdivném, až závistivém kontextu.

Proč "skvělá"?

Adjektivum „báječná“ či „skvělá“ mělo několik důvodů:

  • Britové už nemuseli krvácet v evropských konfliktech.
  • Na ministerstvu zahraničí si nemuseli dělat starosti s dodržováním, vynucováním a porušováním spojenectví - prostě žádné neměli.
  • Měli čas a energii na udržování a rozšiřování své vpravdě světové říše, slavného Britského impéria.

Doba trvání

Význam tohoto pojmu je dnes předmětem nejasností. V užším chápání se tou báječnou izolací myslí několik dekád před první světovou válkou, tedy přibližně mezi lety 1880 až 1914. V širším významu tato izolace trvala od pádu Napoleona, tedy skoro 100 let.

Promyšlená doktrína, nebo náhoda?

Otázkou také je, nakolik se jednalo o promyšlenou doktrínu, či nakolik to byla spíš jen otázka náhod, a tak trochu neuvážené zahraniční politiky. Lze se přiklonit k tomu, že izolaci začala záměrně sama Británie, když odstoupila z ponapoleonské Svaté aliance.

Čtěte také: Vývoj politiky skvělé izolace

Faktory a události ovlivňující "skvělou izolaci"

Práce se zaměřuje na koncept britské politiky "skvělé izolace", hledá faktory, které Británii pomohly takovou politiku udržovat a také důvody, které vedly k jejímu konci. Vedle toho se snaží odpovědět na otázku, jaký vliv na konec této politiky měly vztahy Velké Británie a Německa a co vedlo ke krachům vzájemných aliančních jednání.

Klíčové události

Za tímto účelem práce rozebírá klíčové události, které ovlivnily vztahy obou zemí. Jednotlivé kapitoly jsou řazeny dle časového hlediska a zabývají se postupně:

  • Politikou "nového kurzu"
  • Helgolandskou smlouvou
  • Vlivem vlády britských liberálů v letech 1892-1895
  • Německou politikou formování kontinentálních spojenectví
  • Aférou okolo Krügerova telegramu
  • Námořním zbrojením
  • Německou Weltpolitik
  • Samotným jednáním o alianci
  • Konečně sjednáním smlouvy s Japonskem v roce 1902
  • Entente cordiale v roce 1904

Konec izolace a hledání spojenců

Británie tak najednou zjišťuje, že se sice nemusí míchat mezi spojence v Evropě, ale že pak sama nemá spojence, když je potřebuje jinde. Například v boji proti Búrům. Spory o kolonie ji málem dohnaly do války s Francií.

Začátkem 20. století zase jednou vyvstalo nebezpečí jménem evropský hegemon. Británie nikdy nechtěla evropského hegemona. Británie bojuje a krvácí v Evropě právě tehdy, když se tam objeví hegemon. A kdo že je ten hegemon? Stát, který začíná být podezřele silný politicky, ekonomicky i vojensky.

A tak Británie začne s koncem své báječné izolace a začne navazovat spojenectví s velmocemi, které mají z Německa taky strach. Jasně že je to právě ta Francie, která do té doby byla tradičním nepřítelem Londýna, a z druhé strany že je to Rusko. A přitom Británie pořád tak nějak doufala, že smlouvy nebude třeba aktivovat, že se nic nestane. Jenže pak začalo Německo budovat silné námořnictvo.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Výjimka: Belgie

Vždycky existují výjimky. I ve skvělé izolaci. Tou výjimkou byla Belgie. Malý, nový státeček, který Britové uznali hned v roce 1836 a garantovali mu bezpečnost. Kdo napadne Belgii, jako by napadl Británii. A Německo v roce 1914 Belgii napadlo. Udělalo to sice jen mimoděk, kvůli cestě do Francie, ale to nevadí. Britové skoro 100 let po Waterloo jdou zase bojovat přes kanál La Manche.

Aliance s Japonskem a Entente Cordiale

Cílem předkládané diplomové práce je analýza důvodů, které vedly Velkou Británii a Japonsko k uzavření alianční smlouvy v lednu roku 1902. Diplomová práce v tomto ohledu jistou pozornost věnuje vývoji Japonska od vyhlášení reformního programu Meidži, ale důraz klade spíše na změnu v britské politice tzv. skvělé izolace. V tomto směru jsou popsány vybrané mezinárodní problémy, kterým musela britská politická reprezentace na přelomu 19. a 20. století čelit. Vzhledem k tématu práce je priorita kladena na analýzu vývoje velmocenské politiky v čínském prostoru.

Uzavření Entente cordiale v roce 1904, tedy dohody s Francií, bylo dalším klíčovým krokem v opuštění politiky "skvělé izolace" a formování nových aliančních systémů v Evropě.

K báječné izolaci jako by se chtěla Británie ještě jednou vrátit. Nabízí se to jako interpretace počinu premiéra Chamberlaina v Mnichově. Tam nechtěl riskovat válku kvůli neznámé zemi kdesi ve středu Evropy.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

tags: #politika #skvele #izolace #co #to #je

Oblíbené příspěvky: