Politika skvělé izolace: Historické kořeny a moderní rezonance

Koncept "skvělé izolace" má své kořeny v britské zahraniční politice 19. století, kde označoval přístup Velké Británie k evropským záležitostem. Tento výraz se ovšem nevymysleli Britové, nýbrž ho ve vztahu k nim použil Kanaďan, jakkoliv v obdivném, až závistivém kontextu.

Historický kontext britské "skvělé izolace"

V užším chápání se touto báječnou izolací myslí několik dekád před první světovou válkou, tedy přibližně mezi lety 1880 až 1914. V širším významu ta izolace trvala od pádu Napoleona, tedy skoro 100 let. Pro Británii měla tato politika několik výhod:

• Především už Britové nemuseli krvácet v evropských konfliktech.
• Za druhé si na ministerstvu zahraničí nemuseli dělat starosti s dodržováním, vynucováním a porušováním spojenectví - prostě žádné neměli.
• A za třetí: měli tak čas a energii na udržování a rozšiřování své vpravdě světové říše, slavného Britského impéria.

Otázkou taky je, nakolik se jednalo o promyšlenou doktrínu, či nakolik to byla spíš jen otázka náhod, a tak trochu neuvážené zahraniční politiky. Lze se přiklonit k tomu, že izolaci začala záměrně sama Británie, když odstoupila z ponapoleonské Svaté aliance. To znamená, že opustila tzv. dilema Johna Bulla. Najednou zjišťuje, že se sice nemusí míchat mezi spojence v Evropě, ale že pak sama nemá spojence, když je potřebuje jinde, například v boji proti Búrům. Spory o kolonie ji málem dohnaly do války s Francií.

Konec éry "skvělé izolace"

Začátkem 20. století opět vyvstalo nebezpečí jménem evropský hegemon. Británie nikdy nechtěla evropského hegemona, a bojuje a krvácí v Evropě právě tehdy, když se tam objeví. Hegemonem se stal stát, který začínal být podezřele silný politicky, ekonomicky i vojensky. Takovým státem bylo Německo. Británie proto začala s koncem své báječné izolace a navázala spojenectví s velmocemi, které měly z Německa také strach. Jednalo se o Francii, která byla do té doby tradičním nepřítelem Londýna, a Rusko. Británie pořád doufala, že smlouvy nebude třeba aktivovat, ale pak začalo Německo budovat silné námořnictvo. I ve skvělé izolaci existovaly výjimky, tou výjimkou byla Belgie. Malý, nový státeček, který Britové uznali hned v roce 1836 a garantovali mu bezpečnost. Kdo napadne Belgii, jako by napadl Británii. A Německo v roce 1914 Belgii napadlo. Udělalo to sice jen mimoděk, kvůli cestě do Francie, ale to nevadí. Britové skoro 100 let po Waterloo jdou zase bojovat přes kanál La Manche.

K báječné izolaci jako by se chtěla Británie ještě jednou vrátit. Nabízí se to jako interpretace počinu premiéra Chamberlaina v Mnichově. Tam nechtěl riskovat válku kvůli neznámé zemi kdesi ve středu Evropy.

Čtěte také: Vlastnosti dřevovláknité izolace – požární odolnost

Téma politiky "skvělé izolace" a problematiky britsko-německých vztahů v letech 1890-1904 je předmětem mnoha akademických prací. Ty se zabývají povahou britsko-německých vztahů na přelomu 19. a 20. století, kdy Británie opouštěla svou politiku "skvělé izolace" a v letech 1898-1901 jednala o vstupu do aliance s Německem. Tyto jednání ovšem krachovala a obě země se za pouhých patnáct let později střetly v první světové válce. Práce se zaměřují na koncept britské politiky "skvělé izolace", hledají faktory, které Británii pomohly takovou politiku udržovat, a také důvody, které vedly k jejímu konci. Vedle toho se snaží odpovědět na otázku, jaký vliv na konec této politiky měly vztahy Velké Británie a Německa a co vedlo ke krachům vzájemných aliančních jednání. Za tímto účelem práce rozebírá klíčové události, které ovlivnily vztahy obou zemí, jako jsou politika "nového kurzu", Helgolandská smlouva, vliv vlády britských liberálů v letech 1892-1895, německá politika formování kontinentálních spojenectví, aféra okolo Krügerova telegramu, námořní zbrojení, německá Weltpolitik, samotná jednání o alianci a konečně sjednání smlouvy s Japonskem v roce 1902 a Entente cordiale v roce 1904.

Moderní aspekty "izolace" v Evropě

Dnešní Evropa se sice od 19. století značně liší, avšak koncept izolace, ať už záměrné či vynucené, zůstává relevantní. Británie po posledním evropském summitu prý směřuje k izolaci a zařazuje se do "pomalejšího pruhu" ve dvojrychlostní Evropě. Z ekonomického hlediska si Británie zachová vliv na veřejné finance a nebude posílat rozpočty ke schválení do Bruselu. "Ne" změně smluv vyslovené premiérem Davidem Cameronem také udrží nezávislost britského finančního sektoru. Francie s Německem totiž odmítli garantovat Británii výjimku z daně z finančních transakcí, již chce unie plošně zavést. Londýn se jí brání, neboť bankovnictví tvoří zhruba desetinu britského HDP.

Dynamika vztahů v Evropském parlamentu

Středopravicová Evropská lidová strana (EPP) využila hlasy Patriotů v Evropském parlamentu. Jde o druhé porušení dlouholetého nepsaného pravidla - známého jako cordon sanitaire - že mainstreamové strany se nespojují se stranami považovanými za populisty či krajní pravicí v důležitých legislativních otázkách. Evropští lidovci se spojili s Patrioty, kteří bývají označováni jako populisté či krajní pravice, i umírněnější konzervativní ECR, která ideově leží mezi EPP a Patrioty. Tyto frakce pak hlasovaly tak, aby oddálily uplatnění legislativy na sledování původu komodit - jako je káva, sója či hovězí maso - které se často produkují na odlesněné půdě. EPP předtím nedokázala najít shodu s centristickou frakcí Renew Europe a středolevicovými socialisty (S&D). A tak pravicové frakce podpořily návrh Rady EU a prosadily roční odklad pro střední a velké provozovatele, delší odklad pro malé provozovatele a revizní doložku, která by umožnila další regulační úlevy.

"Je těžké pochopit, proč je kompromis podporovaný 24 z 27 členských států pro S&D a Renew nepřijatelný," uvedla podle serveru Politico ve středu před hlasováním o legislativě proti odlesňování europoslankyně EPP Christine Schneiderová. "Renew se až do samého konce snažila dosáhnout kompromisu," sdělil poslanec Renew Europe Pascal Canfin. "To je další špatná zpráva pro koalici Von der Leyenové a pro ducha kompromisu, který je v jádru historie EU," dodal. Po dvou týdnech se tak zopakoval scénář, kdy EPP opustila strany, se kterými podpořila vznik současné Evropské komise, a spojila s Patrioty. Před čtrnácti dny pravicové frakce odhlasovaly, aby se rozšířil okruh firem, pro které platí výjimka z reportování o dopadech jejich podnikání na životní prostředí.

Vedoucí představitelé S&D a Renew nyní prohlásili, že lidovci zašli ve spolupráci s Patrioty příliš daleko. EPP tvrdí, že s populistickými a krajně pravicovými skupinami přímo nejednala a nikdy jednat nebude. Namísto toho trvá na tom, že pouze předkládá své návrhy, které ostatní mohou, ale nemusí podpořit. "Je lží, že jsme s nimi jednali," řekl mluvčí EPP Daniel Köster k hlasování o zelených pravidlech, poté co poslanci Patriotů tvrdili, že mezi oběma stranami došlo k formálním kompromisům a jednáním. Liberálové a socialisté se domnívají, že Patrioti často spolupracují s ECR, která pak předkládá jejich stanovisko EPP. Podle úředníka Evropského parlamentu, který hovořil pod podmínkou anonymity, funguje ECR jako "trojský kůň", přes kterého Patrioti obchází cordon sanitaire.

Čtěte také: Kročejová izolace a její použití

Další spolupráce EPP, ECR a Patriotů má navíc své limity - řada populistických a krajně pravicových europoslanců chce konec EU a lidovci stále potřebují středovou koalici, aby mohli prosadit většinu svých návrhů, jako je například dlouhodobý rozpočet EU. Předseda ECR Nicola Procaccini poukázal na to, že evropská pravice se může snadno spojit v oblasti deregulace, migrace, zemědělství nebo rodinných otázek.

Přetrvávání cordon sanitaire a "toxické manželství"

Podle experta Viktora Daňka z Europea však izolace jako taková ještě neskončila. Evropští socialisté a liberálové chtějí dál spolupracovat s EPP, ale vzájemné vztahy popisují jako „toxické manželství“. "Fakt je ten, že cordon sanitaire, byť už je teď dosti děravý, stále existuje," přiblížil analytik think-tanku EUROPEUM Viktor Daněk. Podle něj je hlavním účelem tohoto nepsaného pravidla, aby se poslanci z daných frakcí nedostali do funkcí, ve kterých mají vliv. Což se neděje, dodal. "Uvidíme, jestli se to nezmění v půlce funkčního období, kdy se znovu volí vedení výborů," řekl Daněk. "Zatím jsme viděli pouze jeden případ, kdy se dostali k zajímavé legislativě, to byly environmentální cíle pro rok 2040. Tam - a to je zajímavé - se Patriotům nepodařilo sestavit hlasovací většinu," dodal. Daněk popsal roli Patriotů tím způsobem, že dodávají hlasy do hlasovací většiny, když se to hodí zejména lidovcům, ale aktivně se nepodílí na utváření legislativy. Navzdory všem okolnostem je strategií středolevých stran nadále usilovat o fungování spolupráce s EPP. "Budeme i nadále pomáhat Evropské lidové straně, a to z pocitu odpovědnosti vůči Evropské unii," uvedla v úterý předsedkyně skupiny S&D Iratxe Garcíaová.

Tento a další komentáře signalizují, že socialističtí a liberální spojenci EPP akceptují nový stav věci, kdy lidovci jsou ochotní se spojit se subjekty dále napravo, když je to pro ně politicky výhodné, a stará koalice to musí přijmout, napsal server Politico. "Je to toxické manželství," řekl europoslanec S&D, který si vyžádal anonymitu, aby mohl otevřeně hovořit o dynamice strany. "Zrazují nás, ale my se k nim stále vracíme," dodal pro Politico.

Pravicové cíle von der Leyenové

Daněk sdělil, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová šla do voleb do Evropského parlamentu s tím, že si přeje vytvoření středopravicové koalice. "Snažila se vytvořit prostor, aby v středopravicové koalici byla i ECR, za což sklízela nesmírně silnou kritiku ze strany levice a ze strany některých zemí. Ale nepodařilo se jí to.

Shrnutí a paralely

Ať už se jedná o historickou "skvělou izolaci" Velké Británie, nebo o současné snahy o izolaci či omezování vlivu některých států v Evropské unii, koncept izolace přináší jak potenciální výhody (např. udržení suverenity, ekonomická kontrola), tak i značná rizika (např. nedostatek spojenců v krizi, ztráta vlivu). Dynamika vztahů v Evropském parlamentu, s přibývajícími aliancemi mezi tradičními stranami a populistickými či krajně pravicovými skupinami, ukazuje na složitost a měnící se povahu politických interakcí v moderní Evropě.

Čtěte také: Informace o úpravě povrchu dřevovláknité izolace

tags: #politika #skvele #izolace

Oblíbené příspěvky:

• Zábava s dřevěnými garážemi
• Řezivo Tvrdíková – recenze
• More on Havel's resistance
• Vše o severském smrku
• Štípačka na dřevo Scheppach Compact 15 T – recenze