Difuzní odpor polystyrenu a jeho vliv na zateplování staveb

Zateplování se v dnešní době stalo nezbytností a je tématem, které je velmi populární. Mezi užitečnými radami a doporučeními se objevují také informace, které jsou nepravdivé a zcela zkreslují skutečný stav věci. Jednou z nich je tzv. "dýchání domu".

Co je difuzní odpor vodní páry?

Difuzní odpor udává schopnost materiálu propouštět vodní páru difúzí - čím nižší hodnota, tím lépe pára prochází. Difuzní odpor v izolaci reguluje transport vodní páry skrz konstrukci, což zabraňuje hromadění vlhkosti a kondenzaci. U tepelných izolantů určuje, zda je materiál difuzně otevřený (nízké μ, např. minerální vlna μ=1) nebo uzavřený (vysoké μ, např. fólie). Difuzní odpor tepelných izolantů se počítá jako součin faktoru μ a tloušťky vrstvy: Sd = μ × d. Například u polystyrenu s μ=30 a tloušťkou 0,1 m je Sd = 3 m. Difuzní odpor vodní páry je veličina, která vyjadřuje, jak silně materiál brání prostupu vodní páry.

Klíčovým parametrem při hodnocení paropropustnosti materiálů je difuzní odpor vodní páry (μ). Čím vyšší je tato hodnota, tím větší odpor materiál klade průchodu vodní páry. Z hlediska životního cyklu je důležité, že EPS s definovaným difuzním odporem vodní páry lze po demontáži zateplení recyklovat a znovu využít v nových izolačních výrobcích nebo obalových materiálech.

Difuzní odpor polystyrenu (EPS)

U pěnového polystyrenu (EPS) je difuzní odpor vodní páry relativně vysoký, což znamená, že EPS omezuje pronikání vlhkosti konstrukcí. V praxi se difuzní odpor vodní páry u EPS udává pomocí difuzního činitele µ, který popisuje, kolikrát hůře prochází vodní pára EPS oproti vrstvě vzduchu stejné tloušťky. Pěnový polystyren má µ obvykle v desítkách až stovkách, což jej řadí mezi materiály s výrazně omezeným prostupem vodních par.

Správně navržená skladba konstrukce s EPS využívá jeho vyšší difuzní odpor vodní páry k řízenému toku vlhkosti. EPS funguje jako ochranná bariéra, ale zároveň při vhodné kombinaci s dalšími materiály umožňuje bezpečné vysychání směrem do exteriéru. To zvyšuje životnost zateplovacích systémů a stabilitu tepelněizolačních parametrů po celou dobu životnosti stavby.

Čtěte také: Vlastnosti polystyrenu pro OSB

Výhodou EPS je také to, že díky své struktuře uzavřených buněk nasakuje jen minimální množství vody, takže se jeho tepelná vodivost prakticky nezhoršuje ani ve vlhkém prostředí. V kombinaci s řízeným difuzním odporem vodní páry to dělá z pěnového polystyrenu velmi spolehlivý a bezpečný materiál pro zateplení obvodových stěn, střech, stropů i podlah.

Polystyren (v tomto případě předpokládám pěnový expandovaný fasádní polystyren EPS 70, dále EPS) je materiál, který vykazuje hodnotu faktoru difuzního odporu μd = 30. Vzhledem k této hodnotě je patrné, že pěnový polystyren není zcela difuzně uzavřený materiál. Určité množství vlhkosti může přes EPS prostupovat. Při porovnání s minerální izolací (μd = 1) je EPS méně propustné pro vodní páru. Oproti tomu např. modifikovaný asfaltový pás, který lze považovat za difuzně uzavřený, vykazuje faktor difuzního odporu v úrovni μd = 30 000. Pokud je zateplovací systém vhodně navržen, je možné bez problému (z pohledu tepelné-techniky) použít jako tepelnou izolaci pěnový polystyren.

Mýtus o "dýchání domu"

Jedním z nejčastějších mýtů při zateplování je, že „dům přestane dýchat“ a hrozí plísně. Tvrzení o „dýchajících stěnách“ vyvrátil už v roce 1928 stavební fyzik Erwin Raisch - klíčovou dírkou projde za hodinu 50× více vzduchu než přes 1 m² stěny. Problematika „dýchání domů“ se odborně nazývá difuze vodní páry konstrukcemi stavby. Množství vlhkosti, které stěnou prochází, je závislé hlavně na teplotě a relativní vlhkosti vnitřního vzduchu v místnostech a dále na tzv. difúzních odporech materiálů obvodových stěn. Ve skutečnosti však běžný dům neumí přes obvodové zdi odvést více než 3% vlhkosti. A to bez ohledu na to, jestli je zeď z pálených cihel, pórobetonu, betonových tvárnic nebo např. ztraceného bednění. Zrovna tak dodatečné zateplení takového domu pěnovým polystyrenem, děrovaným pěnovým polystyrenem, minerální vatou, lehčeným pórobetonem apod. nehraje v celkové bilanci výměny vzduchu významnou roli.

Pokud dojde k tomu, že po zateplení domu vrstvou pěnového polystyrenu přestane dům „dýchat“, není to způsobeno vrstvou pěnového polystyrenu, ale tím, že zateplení budovy je většinou spojeno s výměnou oken a s dokonalým utěsněním spár. Nová okna, jak plastová, tak i dřevěná typu EURO, mají oproti starým oknům až desetkrát vyšší těsnost spár mezi rámem a křídlem. Tento fakt výrazně ovlivní možnost stálé výměny vzduchu v místnosti, která probíhala před výměnou oken. Zatímco dříve byla výměna vzduchu v místnosti i při zavřených oknech cca jednou za hodinu, po osazení nových oken je desetkrát nižší. V praxi většinou postačí nechat okna na režim mikroventilace.

Vlhkost v budovách a její odvod

Vlhkost v budovách vzniká přirozeně - při vaření, sprchování, praní nebo dokonce samotným dýcháním osob. Důležité je, aby se tato vlhkost účinně odváděla z interiéru, čímž se zabrání její kondenzaci na površích a následnému vzniku plísní. K tomu dochází zejména dvěma hlavními způsoby:

Čtěte také: Jak na OSB podlahu

• Větráním - až 99 % vlhkosti se odstraní výměnou vzduchu při otevření oken nebo pomocí řízené ventilace.
• Difuzí přes stavební materiály - tímto způsobem uniká jen minimální množství vodní páry.

Pro zdravé vnitřní prostředí a správnou regulaci vlhkosti je větrání nezbytné. Ideálním řešením je pravidelné krátké větrání několikrát denně, které zajistí rychlou výměnu vzduchu bez výrazných tepelných ztrát. Další možností je řízená ventilace s rekuperací, která umožňuje nepřetržitou výměnu vzduchu při zachování energetické efektivity.

Porovnání difuzního odporu polystyrenu s jinými materiály

Pěnový polystyren, nejvyužívanější izolační materiál na českém trhu, má vyšší paropropustnost než dřevo - jeho difuzní odpor (μ) je 20-40, zatímco u dřeva 50-150. Ze stavebních materiálů mají nejvyšší difuzní odpor sklo, kovy (např. hliníková fólie), asfaltové natavitelné pásy a plastové fólie. Jestliže srovnáme difuzní odpory pěnového polystyrenu a železobetonu, vychází, že stejná vrstva železobetonu má asi dvakrát vyšší odpor než stejná vrstva pěnového polystyrenu.

Při zateplení ovlivňuje difuzní odpor riziko vlhkosti - ideální je klesající odpor od interiéru k exteriéru, aby pára unikala ven bez kondenzace v izolaci. Materiály s vysokým difuzním odporem, jako Zdravá izolace HARD (tvrdá pěna) s uzavřenou buněčnou strukturou působící jako parozábrana, chrání před vlhkostí v rizikových místech.

Typy polystyrenu a jejich vlastnosti

Nejčastěji používaným izolantem pro zateplení domu je polystyren. Jedním z měřítek pro kvalitu polystyrenu je parametr tepelné vodivosti (lambda), čím nižší hodnota W/mK, tím má polystyren lepší tepelně izolační vlastnosti. Ze součinitele tepelné vodivosti se pro dané tloušťky odvozují ostatní hodnoty jako tepelný odpor R nebo součinitel prostupu tepla U.

Fasádní polystyren

• EPS 70F: Všem asi nejznámější fasádní polystyren. U českých výrobců má součinitel tepelné vodivosti 0,039 W/mK. Je vhodný pro zateplení novostaveb, rekonstrukcí, bytových a panelových domů. Pro funkční zateplení fasády doporučujeme zvolit minimální sílu izolace 8 cm.
• Šedý fasádní polystyren: Má díky obsahu grafitu o 20% lepší tepelně izolační vlastnosti než bílý EPS 70F. Jeho součinitel tepelné vodivosti je 0,032 W/mK a právem je považován za nejúčinnější fasádní polystyren. Šedý polystyren sice perfektně izoluje, ale má téměř dvojnásobnou teplotní roztažnost oproti EPS 70F. Velkým nepřítelem pro šedé fasádní desky je přímé slunce.
• Baumit Open: Unikátní díky svým prodyšným vlastnostem. Jedná se o fasádní desky typu EPS 70F, ve kterých jsou cca dvoumilimetrové kruhové otvory pro odvod vodních par v rastru 2x2cm po celé ploše desky. Je vhodný na novostavby, rekonstrukce a pro starší objekty.
• Baumit Open Reflect: Na bázi šedého polystyrenu s bílým nátěrem na lícové straně desky. Stejně jako desky Baumit Open jsou opatřeny difuzními otvory po celé ploše desky. Jedná se o vylepšenou desku Open s lepšími tepelně izolačními vlastnostmi cca o 20%.
• Weber EPS-F Clima Rda a SD: Řadí se mezi paropropustné polystyreny. Skladba fasádních desek vychází z kombinace bílého a šedého polystyrenu. Díky svému nezaměnitelnému vzhledu dostal mezi stavaři přezdívku "Dalmatin polystyren". Fasádní desky Clima mají difuzní otvory po celé ploše desky, které ale neprochází skrz celou desku.

Podlahový polystyren

• EPS 100Z: Nejběžněji používán pro zateplení podlahy v novostavbách. Dále je použitelný na šikmé střechy nad krokvemi, běžně zatížené podlahy, obvodové stěny pod terénem s izolací proti vodě.
• Styrotherm PLUS 100: Šedý podlahový polystyren s lambdou 0,031 W/mK. Velmi oblíbený díky stále se zvyšujícím doporučeným hodnotám pro zateplení podlahy.
• Styrofloor: Speciální izolace z elastifikovaného pěnového polystyrenu s útlumem kročejového hluku. Podle zatížení se dělí na Styrofloor T4 (max. 3,5 kN/m2) a Styrofloor T5 (max. 5 kN/m2). Součinitel tepelné vodivosti 0,045 W/mK. Pokládá se na podlahový polystyren jako vrchní vrstva při zateplení podlahy.
• Izolační desky Perimetr a Perimetr SD: Speciální výrobky z EPS, tvarovaných vypěňováním přímo do speciálních forem. Desky vynikají zvýšenou pevností, odolností proti průrazu a minimální nasákavostí. Jsou používány pro tepelnou izolaci spodních staveb, soklové části, podlah, stěn bazénů aj. Součinitel tepelné vodivosti 0,034 W/mK. Soklový polystyren Perimetr SD doporučujeme použít na zateplení soklu v min. síle 8cm.

Střešní polystyren

Střešní polystyren se především používá do plochých střech. Podle míry zatížení se zvolí správný typ střešního polystyrenu:

Čtěte také: Izolace a nosiče van z polystyrenu

• EPS 70S - podkladní vrstva izolací plochých střech
• EPS 100S - pro ploché střechy s běžným zatížením
• EPS 150S - pro ploché střechy s vysokým zatížením
• EPS 200S - pro ploché střechy s nejvyšším zatížením

Dodáváme střešní polystyren v tloušťkách od 10 - 300mm s možností vyrobení spádových klínů a zajištění kladečského plánu.

Stropní polystyren

Pokud vybíráte stropní polystyren na zateplení stropu z obytné části kontaktním způsobem, postačí v mnohých případech klasický EPS 70 s koncovým označením Z,S nebo F. Jelikož se nejedná o namáhané zatížené konstrukce, tak je zbytečné používat daleko dražší produkty. Izolant by měl být nejlépe celoplošně nalepen a následně ukotvený talířovými hmoždinkami. Pokud zateplujete strop ze shora, doporučujeme použít stropní polystyren s vyšší gramáží např.: EPS 100S nebo Z. Nejen, že o něco lépe izoluje, ale především je vhodný pro běžně pochůzí využití. V extrémních případech se pro takovéto zateplení stropu používá šedý polystyren Styrotherm PLUS 100. U vnějšího zateplení stropu doporučujeme skládat izolační desky ve dvou vrstvách přes spáry.

tags: #co #je #polystyren #difuzni #odpor

Oblíbené příspěvky:

• Použití dvousložkových lepidel Berner na kámen
• průvodce věrnostními programy
• Inovativní využití polystyrenových panelů
• Stavba kůlny svépomocí
• Techniky výroby truhly ze dřeva