Použití polystyrenu pod chodníky a zpevněné plochy: komplexní průvodce

Na venkovní zpevněné plochy, jako jsou chodníky, terasy a parkoviště, se nejčastěji používá keramická nebo betonová dlažba či přírodní kámen. Protože jsou tyto plochy velmi namáhané, je nezbytné je „dobře položit“, aby dlouhodobě odolávaly zátěži i povětrnostním vlivům. Kromě mnoha jiných faktorů je důležitý i správný výběr finálního „lepidla“, nebo chcete-li malty, které udrží spolehlivě jednotlivé dlaždice na svém místě.

Základní rozhodnutí pro pokládku dlažby

Prvním důležitým milníkem, který rozhodne o způsobu pokládky, je předpokládané zatížení. Tedy fakt, zdali bude plocha pochozí nebo pojezdná. Plochu, určenou k pojíždění, je totiž vždy daleko lepší vybetonovat, jen štěrkové lože nemusí být dostatečné, protože by mohlo dojít k sednutí a následnému poškození dlažby.

Potom přichází na řadu druhé důležité rozhodnutí, a to, jestli chcete v rámci zpevněné plochy umožnit vsakování dešťové vody, nebo ji z povrchu necháte odtéct, či ji chcete nasměrovat například do nádrže k pozdějšímu použití. V poslední době je kladen čím dál tím větší tlak na zodpovědné hospodaření s dešťovou vodou a zajištění jejího vsaku na pozemku, nejlépe v co největší ploše. V rámci programu Nová zelená úsporám existuje dokonce dotační titul Dešťovka, který si klade za cíl pomoci s využitím srážkové a odpadní vody v domácnosti i na zahradě.

Pokládka dlažby s odvodem vody

Tento druh pokládky se nejčastěji volí u teras, popřípadě u již zmíněných zpevněných ploch. Po urovnání terénu se na místo aplikuje vrstva štěrku a na tu se realizuje betonová deska. Štěrkovou vrstvu je dobré zakrýt geotextilií, která zabrání protečení betonu. Aby nedocházelo ke vzlínání vody skrze betonovou desku a tím také ke změnám barvy dlažby (například u některých druhů betonových dlaždic vlivem výkvětů), ale i k porušení její přídržnosti k podkladu vlivem mrazu, aplikuje se většinou na tuto betonovou desku hydroizolace. U takové skladby je pak ideální použít maltu CEMIX 9130, tedy cementovou maltu s přísadou pucolánu pro přizdívání, pokládku a spárování obkladových a dlažebních prvků z přírodního a umělého kamene. Tu je možné použít jak k uchycení, tak k následnému vyspárování.

Pokládka dlažby s vsakováním vody

Chcete-li umožnit dešťové vodě, aby zpevněnou plochou protékala a vsakovala se, volí se nejčastěji způsob pokládky „bez lepení“, tedy její pokládka na připravené štěrkové lože, s následným „zapískováním“ spár a zhutněním pomocí vibrační desky. Lepší alternativou k tomuto způsobu, odolnější proti možnému budoucímu protlačení, je aplikace dlažby na tzv. drenážní beton (Cemix 9320). Ten má póry, díky kterým skrze něj voda proteče. Jeho drenážní schopnost se pohybuje zhruba okolo 80-100 l/min/m2. Drenážní beton je dobré použít i u pojížděných skladeb, kde se aplikuje na vrstvu vyspádovaného klasického betonu (opatřeného hydroizolací), po které voda odtéká do předem určeného místa. Je taktéž možné drenážní beton zhotovit přímo na upravený terén a nahradit jím štěrkovou vrstvu. Avšak je dobré pod něj umístit štěrkové lože, které pojistí možné vzlínání zemní vlhkosti a částečně eliminuje možné pohyby zeminy. Na vrstvu drenážního betonu se pak rovnou může zčerstva pokládat dlažba. Podle jejího materiálu se může taktéž pokládat buď do výše zmíněného lepidla CEMIX 8265 nebo CEMIX 9130.

Čtěte také: Vlastnosti polystyrenu pro OSB

Nejdůležitější je tedy při pokládce venkovní dlažby promyslet a zrealizovat správnou skladbu celého souvrství, která zajistí vhodný a včasný odvod vlhkosti, zabrání jejímu zpětnému vzlínání a postará se tak o dlouhou a bezproblémovou životnost zpevněné plochy.

Polystyren jako tepelná izolace podlah na terénu

Polystyrenové izolace se v posledních dekádách staly synonymem pro efektivní a cenově dostupné zateplení. Jejich popularita pramení z kombinace vynikajících tepelněizolačních vlastností, nízké hmotnosti a snadné manipulace. V době, kdy energetická účinnost budov hraje klíčovou roli, poptávka po polystyrenových deskách pro zateplení fasád, střech, podlah a základů neustále roste.

Dnešní úsporné objekty vyžadují v podlahách na terénu poměrně velké tloušťky tepelné izolace. Běžně se setkáváme s tloušťkami izolantů od 120 mm pro standardní domy, přes 150-200 mm pro nízkoenergetické až po 200-300 mm pro pasivní domy. Pro izolace větších tlouštěk s malým dotvarováním a bez akustických požadavků (izolace na terénu apod.) se používají nejčastěji pěnové izolanty, zejména pěnový polystyren. Tyto materiály mají při plnoplošném působení zatížení pro běžné případy dostatečnou únosnost.

Typy polystyrenu a jejich vlastnosti

Na trhu se dnes setkáváme s širokou škálou polystyrenových izolací, lišících se svými vlastnostmi v závislosti na výrobním procesu a specifickém složení. Zde se zaměříme na dva nejrozšířenější typy polystyrenu - expandovaný (EPS) a extrudovaný (XPS) - a detailně rozebereme jejich vlastnosti, použití a klíčové rozdíly.

Expandovaný Polystyren (EPS)

EPS vzniká procesem polymerace styrenu, který zahrnuje tři fáze: předpěnění, zrání a následné tvarování do bloků. Výsledkem je materiál s buněčnou strukturou, kde buňky obsahují vzduch, který je zodpovědný za vynikající tepelněizolační vlastnosti.

Čtěte také: Jak na OSB podlahu

• Výhody EPS: Vynikající tepelná izolace, nízká hmotnost, cenová dostupnost, široká škála použití, recyklovatelnost.
• Nevýhody EPS: Nižší pevnost v tlaku, vyšší nasákavost, horší odolnost vůči organickým rozpouštědlům.
• Typické použití EPS: Kontaktní zateplovací systémy (ETICS), zateplení šikmých střech, zateplení podlah, zateplení stropů a příček.

Extrudovaný Polystyren (XPS)

XPS se vyrábí procesem extruze, při kterém se tavenina polystyrenu vytlačuje za současného přidávání nadouvadla. Výsledkem je homogenní materiál s uzavřenou buněčnou strukturou, která mu propůjčuje vysokou pevnost v tlaku a odolnost vůči vlhkosti.

• Výhody XPS: Vysoká pevnost v tlaku, minimální nasákavost, dlouhá životnost, odolnost vůči mrazu.
• Nevýhody XPS: Vyšší cena, nižší paropropustnost, nižší odolnost vůči UV záření.
• Typické použití XPS: Zateplení soklů a základů, zateplení plochých střech, zateplení podlah s vysokým zatížením (například v garážích nebo skladech), zateplení bazénů a teras.

Polystyren pod betonovou podlahu

Kvalitní izolace je významnou součástí domu a měli bychom na ni myslet už ve fázi vzniku projektu. Tepelná izolace podlahy na terénu musí splňovat tepelnětechnické, pevnostní, případně i akustické požadavky. Tloušťku tepelné izolace volíme na základě požadavků ČSN 730540-2 Tepelná ochrana budov. Aby tepelná izolace plnila požadovaný efekt, nesmíme podcenit její pokládku. Desky se kladou na sraz nejméně ve dvou vrstvách tak, aby spáry byly vzájemně prostřídány a nevznikla jedna svislá spára. Při pokládce tuhých desek tepelné izolace je nutné vyrovnat podklad například vrstvou betonu nebo cementového lepidla, případně suchého křemičitého písku tak, aby desky byly podepřeny v celé ploše.

Pro omezení přenosu kročejového hluku a pro zajištění dilatace ve styku skladby podlahy s přiléhajícími konstrukcemi (stěna, sloup apod.) se navrhuje průběžná dilatační spára vložením pásů např. z vypěněného polyetylenu.

Typy podlahového polystyrenu

Označení polystyrenu jako podlahový oficiálně neexistuje. Jsou však typy polystyrenu, které jsou díky svým vlastnostem a odpovídající ceně do podlah vhodné a často používané.

• Z - Základní polystyren: je charakteristický nižší přesností desek a chybí proces stabilizace.
• S - Stabilizovaný polystyren: používá se pro izolaci plochých střech běžně i více namáhaných podlah.

Podlahový polystyren se pro běžnou bytovou výstavbu nejčastěji používá s označením EPS 100 Z. Při větším zatížení podlahy, (např. v garáži) bývá aplikován např. EPS 150 S. Cena podlahového polystyrenu označeného jako Z je nejnižší ze všech ostatních typů z důvodu nejnižší přesnosti desek a zušlechtění. Proto v místech, kde to není nutné, se kvůli nižší ceně volí polystyren označený jako Z - základní před S - stabilizovaným. Podlahový polystyren určený k útlumu kročejového hluku je např. Styroflor T4 a Styroflor T5, který tlumí díky své dynamické tuhosti. Správný typ podlahového polystyrenu, jeho tloušťku a případnou skladbu podlahových polystyrenů určuje projektová dokumentace.

Čtěte také: Izolace a nosiče van z polystyrenu

Význam výztuže v podlahových deskách

Vlastní návrh podlahy musí zohlednit základní vstupní údaje, kterými jsou velikost a typ zatížení, pevnost podkladní tepelné izolace a tuhost roznášecí desky. Podlahová konstrukce je z hlediska statiky komplikovaná v tom, že tuhá deska „plave“ na měkkém podkladě. Tak je logické, že tah a tlak v desce včetně jejich velikosti se nám dle změny působícího zatížení zásadním způsobem mění.

Pro běžné podlahy s celkovým zatížením do 7,5 kN/m2 tak na základě provedeného statického rozboru vystačíme při standardním dodržení technologie s betonovou deskou tl. 50-60 mm z betonu B20, vyztuženou sítí W4 150/150 mm (tl. 50 mm), nebo W4 200/200 (tl. 60 mm). Častým dotazem nejenom laické veřejnosti bývá, zda-li do roznášecí vrstvy podlahy patří kari síť. Pokud se to pokusíme zjednodušit a věnujeme se podlahám s běžným zatížením tj. v rodinných domech apod., můžeme roznášecí desky těžkých plovoucích podlah rozdělit na desky betonové a anhydritové. V případě betonových desek navrhujeme vzhledem k malé pevnosti betonu v tahu výztuž (nejčastěji kari síť) vždy, výjimečné případy (malé podlahy apod.) bez výztuže je třeba vždy doložit statickým posudkem. Výztuž ukládáme osově do středu desky. Je to efektivní poloha z hlediska umístění, zároveň při smrštění desky nedochází k přírůstkovým momentům. Kromě vlastního umístění výztuže je třeba dodržet symetrický rozptyl vodního součinitele po průřezu a následná péče při zrání betonové desky.

Důsledky nesprávné pokládky izolace

Při použití dostatečně pevné izolace (pro běžné rodinné domy např. nejpoužívanější Isover EPS 100Z) vzniká největší dotvarování běžné podlahy zejména pokládkou na nerovný podklad. Působící zatížení tak nepřenáší izolační deska plnoplošně, ale pouze bodově (např. z 20-50 % plochy). V podlaze tak vznikají dutiny, které se snaží dle působícího zatížení postupně dosednout. Typickým případem je pokládka na asfaltové hydroizolační pásy, kde se na každém běžném metru nachází spoj pásů s navýšením cca 3 mm. Pokud nedojde k vyrovnání této (a dalších) nerovnosti vhodným způsobem, deska EPS je podepřena pouze cca z 20 %. Podobně působí případné vzniklé dutiny mezi jednotlivými vrstvami izolačních desek, které vznikají z titulu tolerancí tlouštěk desek, jejich pokládkou na nečistoty na spodní vrstvě apod. Ideálním řešením není ani pokládka EPS na podsyp s větší zrnem. Také velká zrna podsypu se dokáží do tepelné izolace zatlačovat, než se vyrovná napjatost v konstrukci.

Malé dotvarování plnoplošně působící tepelné izolace je dobře patrné z obrázku 11, kdy skladba Isover EPS 100Z 2×50 mm při plošném zatížení 2000 kg/m2 (0,02 MPa) vykazuje deformaci pouze cca 1 mm tj. výrazně pod deklarovanou max. V rámci řešení sedlé podlahy rodinného domu byly v laboratoři Isover provedeny zkoušky zatížení tlakem skladby podlahy bez desky podlahového topení a s deskou za účelem ověření deformace při zatížení s napětím 0,02 MPa. Výsledky jsou více než výmluvné tj. plnoplošně podepřené desky Isover EPS 100Z tl. 2×50 mm vykázaly při zatížení 2000 kg/m2 deformaci okolo 1 mm (deklarovaná hodnota max. 2 %, tj. max. 2 mm), zatímco stejná skladba doplněná podivnou deskou podlahového topení se spodními výstupky vykázala při shodném zatížení deformaci 6× vyšší! Z toho vyplývá, že předmětná deska PT je pro tento typ skladby podlahy zcela nevhodná.

Použití XPS pod pochozí vrstvou

V případě omezené stavební výšky pro skladbu podlahy lze uvažovat o řešení s pochozí vrstvou přímo na extrudovaném polystyrenu (XPS). Jedna z možných skladeb (vrstvy od podkladního betonu) je následující:

1. Flexibilní lepidlo na velkoformátové obklady (předpokládá se neškodnost i pro XPS).
2. Desky XPS (tloušťka 60 nebo 80 mm, pevnost v tlaku 500 nebo 700 kPa).
3. Pochozí vrstva:
   • Flexibilní lepidlo a žulová dlažba (min. 40 x 40 cm, tloušťka 15 mm).
   • Podložka Silent Pro a dřevěná plovoucí podlaha slepená PU lepidlem do jednolité desky.

Předpokládá se, že nalepením desek XPS zároveň povede k nivelaci již poměrně rovného podkladního betonu a panelů a dále, že ani v jednom případě pochozí vrstvy nedojde k degradacím XPS, nebo zvolené pochozí vrstvy (vyšlapání cestiček, houpání podlahy, vylomení dlažby, praskání dlažby apod.) a podlaha bude moci být zatěžována jako běžná na "betonu".

Polystyren pod podlahové topení

Důležitost fólie pod polystyrenem při montáži podlahového topení je často diskutovanou otázkou. Fólie je nutná, protože při pokládce polystyrenu nikdy nevzniknou mezery mezi jednotlivými deskami, kterými by mohla zatéct voda z anhydritu nebo betonové mazaniny, kterými se podlahové topení zalévá. Voda by zhoršovala tepelněizolační vlastnosti polystyrenu. Topili byste tak do podlahy. Pouhé přelepení mezer lepicí páskou ale nestačí! Proto je vhodné použít fólii.

Instalace izolační vrstvy pro podlahové topení

Ještě před položením izolačních desek se podél stěn a všech ostatních konstrukcí, které zasahují do potěru (např. zárubně dveří, sloupy aj.) položí izolační pás. Obvodový izolační pás musí sahat od podkladu až nad povrch hotové podlahy. Umožní pohyb vyrovnávacího potěru o min. 5 mm. Pás musí být upevněn k podkladu tak, aby nedošlo k jeho posunu během lití betonové mazaniny nebo anhydritu.

Typy izolačních vrstev pro podlahové topení

Izolační vrstvu podlahového topení můžete vyřešit buď systémovou deskou s výstupky pro snadnou montáž trubky, nebo rovným polystyrenem a fólií. V případě rovné izolace použijte tvrdší polystyren určený pro podlahy, který není stlačitelný. V opačném případě by vám mohla celá podlaha po čase poklesnout i o centimetry. Rovnou izolační desku najdete u GIACOMINI pod kódem R981 nebo použijte polystyren minimálně EPS 100. Na polystyren je nutné položit hydroizolační vrstvu. Nejčastěji se používá fólie z PVC tloušťky minimálně 0,15 mm, kterou je možné svařovat. Při svařování je nutné dodržet alespoň 8 cm překrytí. Spoje případně můžete zajistit lepicí páskou. Fólii je nutné vytáhnout 1 cm nad dilatační pásku. Někdy se používá též termoreflexní fólie. Polyetylenovou fólii s rastrem pro snazší určení roztečí trubek od GIACOMINI můžete objednat pod kódem R984.

Snazší a rychlejší montáž nabízí systémové desky. Ty zajišťují jak tepelnou a zvukovou izolaci, tak přesné vedení a snadné položení trubky v předepsaných roztečích. Jsou opatřeny výstupky, které trubku ve smyčkách drží. Díky spojování desek pomocí zámků se vytvoří jednolitá plocha, odolná proti zatečení směsi, kterou je podlahovka zalévána. Deska je na povrchu opatřena fólií, která chrání polystyren proti záměsové vodě, působí jako parozábrana a zároveň zvyšuje odolnost desky proti poškození v průběhu stavby. Deska je součástí celkové tepelné izolace podlahy a některé její typy řeší i kročejový útlum. Systémová deska GIACOMINI nese označení R979. Společnost GIACOMINI nenabízí desky bez fólie.

Polystyrenbeton pro speciální aplikace

V dnešním moderním stavitelství vznikají nejrůznější plochy pro nejrůznější účely. Není nic neobvyklého, aby např. na střeše obchodního centra vznikly obrovské terasy, na nichž budou parkovat třeba osobní automobily. Na materiál takových teras je kladeno mnoho požadavků. Především musí vydržet obrovskou zátěž s tím, že musí co nejméně zatížit konstrukci stavby. Příkladem může být obchodní centrum Mlynské Nivy v Nitře na Slovensku, kde se na ploše 15 000 m2 aplikovaly spádové vrstvy jako podklad pod terasy, které budou sloužit jako parkoviště. Bylo vybetonováno okolo 3 000 m3 polystyrenbetonu s rychlostí výstavby 50 m3 polystyrenbetonu denně, což představovalo dva měsíce výstavby. Původně se uvažovalo o spádových klínech z pěnového polystyrenu, avšak s přihlédnutím k uvažované zátěži takovéto terasy projektanti navrhli polystyrenbeton s pevností v tlaku 1 MPa. Polystyrenbeton byl dopravován na místo pokládky výkonnými šnekovými čerpadly do výšky 25 metrů a vzdálenosti až 200 metrů!

Takto obrovská terasa vzniklá na střeše budovy má ještě jeden požadavek na materiál, z něhož je zhotovena. A tím je tepelná dilatace neboli roztažnost. Čím menší je tepelná roztažnost, tím méně dilatačních spár a tím méně komplikací. Polystyrenbeton vzhledem k jeho poměrně vysoké elasticitě není zapotřebí dilatovat jako běžný beton.

Použití polystyrenu pod bazény

Pokud chcete, aby vám bazén skutečně sloužil pohodlně a dlouhodobě, připravte pečlivě nejen místo, kam ho umístíte, ale i podklad pod ním. Dobře upravený terén zajistí stabilitu, bezpečnost a prodlouží životnost celé konstrukce. Místo, kde bude bazén stát, musí být rovné a zároveň ne příliš tvrdé. Terén by měl být rovněž dostatečně hladký, aby nezpůsoboval nepohodlí při chůzi. První řešení, které zde obvykle přijde na mysl, je polystyren.

Polystyren používaný pod bazén má několik výhod. Je snadno dostupný a levný. Dokonale izoluje dno bazénu od země. Má vhodnou tuhost a zároveň je mírně pružný, díky čemuž poskytuje uživatelům vysoký komfort (příjemně se po něm chodí). Současně se však polystyren snadno rozpadá. Drobky z polystyrenu se mohou dostat na vodní hladinu, a tím i do filtračního čerpadla, které se díky tomu může dokonce spálit. Ačkoli je izolace terénu pod bazénem pomocí polystyrenu oblíbeným řešením, existuje i mnoho dalších materiálů, které jsou pro tuto roli vhodnější.

Alternativní materiály pod bazén

Stojí za zmínku, že místo, kam umístíme bazén, nemusí být dokonale rovné, protože se tyto materiály dobře přizpůsobují nerovnostem povrchu. Pěnové podložky pod bazén vyrábějí výrobci z měkké PVC pěny - materiálu, který se nedeformuje, odolává počasí a neabsorbuje vodu. Díky formě skládačky si z nich snadno sestavíte podklad libovolného tvaru a velikosti. Jejich silná a měkká struktura působí příjemně na dotek, proto je lidé často používají i jako cestu k bazénu, po které se dá pohodlně chodit naboso. Z jednotlivých dílů navíc můžete vytvářet i prostorové prvky, například malé domečky, takže se skvěle hodí i pro dětské bazény. Jako podložku pod bazén můžete také použít geotextilii.

tags: #polystyren #pod #chodníky #použití

Oblíbené příspěvky:

• průvodce výběrem škrabky na omítku
• Průvodce zateplením sádrokartonu polystyrenem
• Podrobnosti o dlažbě pro zatravňovací plochy
• Možnosti úpravy zadní stěny skříně ze sololitu
• Vše o Vápenné: Vstupní brána do Jeseníků a tradiční vápenictví