Popínavá zeleň na fasádě: Ocelová lanka pro udržitelné a estetické řešení

Příroda toho od nás nepotřebuje moc, často jí stačí pouze podat pomocnou ruku a poskytnout dostatečný prostor. Zelené fasády z popínavých rostlin jsou výborným příkladem toho, jak můžeme efektivně spolupracovat s přírodou a vzájemně si vypomáhat. Obrostlé fasády domů popínavými rostlinami nejsou žádnou novinkou. Jedná se o jednu z nejstarších metod ozelenění budov a přináší hned několik důležitých výhod. Popínavé rostliny jsou dokonalým spojencem pro vytvoření zelené fasády. Budovy oděné v zeleném kabátu popínavých rostlin mají buď obdivovatele, nebo naopak odpůrce. Častěji než o výhodách zelené fasády se diskutuje spíše o jejích negativech.

Proč zvolit zelenou fasádu?

Zelená fasáda zkrášlí dům, opěrnou zeď či oplocení, ale i pergolu a jinou dřevěnou konstrukci. Popínavé rostliny přitom nepoškodí fasádu a naopak, pokud nechcete investovat do její opravy či rekonstrukce, pak fasádu účinně zakryjí. Zásadní předností popínavých rostlin na fasádě je právě ochrana fasády, respektive omítky. Obzvláště povětrnostní vlivy díky popínavým rostlinám na omítku nedosáhnou. Vedle toho popínavky tvoří vzduchovou izolační vrstvu a výborně tak regulují výkyvy teplot. A existují i staleté důkazy v podobě historických budov porostlých popínavými rostlinami, kdy je fasáda pod nimi stále v dobrém stavu.

Popínavé rostliny nejenže nepoškodí povrch budovy, ale naopak, mohou sloužit jako efektivní izolace. V létě ušetří náklady za klimatizaci, v zimě za vytápění objektu. Fasáda z popínavých rostlin je prvním krokem pro adaptaci budov na klimatickou změnu. Rostliny zdivo chrání, ale zároveň ho nechávají dýchat. Umí absorbovat nečistoty z ovzduší, také však pohlcují hluk nebo fungují jako tepelná izolace - v létě zabraňují přehřívání a v zimě zase udržují teplo, zejména pak ty stálezelené. A šanci nemají ani kyselé deště. Kromě toho, že rostliny přirozeně zvlhčují ovzduší, tak jejich kořeny sají z půdy vodu a tím zabraňují zvlhnutí zdí a následnému vzniku plísní.

Zelené stěny přispívají také k příznivému mikroklimatu. Mezi fasádou a rostlinou vznikne prostor, který funguje jako tepelná vzduchová izolace. Další výhodou je ochrana domu před deštěm. Voda neprosákne na omítku a z rostliny postupně okape. Nedochází ani k úniku teploty ze zdiva. Úspora tepelné energie je minimálně 5 %. V létě popínavé rostliny zase zabraňují přehřívání. Rostliny navíc fungují jako filtr vzduchu a neprojde přes ně větší množství prachu. Pomocí zeleně ještě filtrujeme prach ze vzduchu, zvlhčujeme vzduch, poskytujeme ptákům i broučkům životní prostor, pohlcujeme hluk a navíc chráníme zdi našeho domu před horkem i chladem.

Mýty a nevýhody zelených fasád

V souvislosti se zelenými fasádami koluje mýtus, že jsou domy zatíženy hmyzem. To není pravda, jejich množství regulují v blízkosti se přirozeně vyskytující predátoři. Nejčastějším mýtem je častější pronikání hmyzu do interiéru. Hmyz se naopak drží v rostlinách a určitě neproniká do interiéru častěji než u rostlinami nepokrytých staveb. Počítejte s tím, že v živé fasádě bude více hmyzu. Někteří potvrzují, že se jim do domu snáz dostanou myši. Všechno má své pro i proti. Naštěstí pro zelené fasády těch nevýhod není tolik.

Čtěte také: elegantní řešení pro komín

Zásadní nevýhodou je u popínavých rostlin pouze fatálnost vašeho rozhodnutí. Pokud se rozhodnete pro stálezelený břečťan, těžko se po letech rozhodnete pro opak. Hodně záleží na výchozím stavu omítky. Ta by měla být bez trhlin, prasklin a zvětrání, jinak ji pnoucí rostliny jen více naruší a zničí. Proto se ještě před výsadbou vyplatí investovat do oprav, jelikož později by vás to mohlo stát mnohem více. Musíte mít fasádu bez trhlin a prasklin. Rostlina je pro povrch velkou zátěží a mohla by vám celou omítku zničit a odtrhnout. Zapomeňte tedy na to, že nevzhlednou fasádu zakryjete rostlinami. Do zvětralé omítky některé přísavníky vrostou a zničí ji.

Jako další nevýhoda se může jevit také určitá nevzhlednost během zimního období, což se týká především opadavých druhů. Většina popínavých rostlin na zimu opadá, takže už neplní funkci okrasné fasády. Výjimku tvoří břečťan plazivý. Problém nastává ve chvíli, kdy rostlinu chcete odstranit. Není to jednoduchá práce. Obzvláště břečťan (nejčastěji Hedera helix) a také přísavník trojlaločný (Parthenocissus tricuspidata) vytvoří přísavky a přísavné kořeny, které lze z povrchu omítky odstranit jen těžko. Odstranit břečťan nebo přísavník ze zdiva není nic lehkého. Rostliny uřízněte těsně nad zemí a pak nechte kmen i listy zaschnout. Snáz se odstraňují a vytrháváním neponičíte fasádu.

Ozelenění zateplených domů

Máte-li v plánu ozelenit i domovní stěny obložené zateplovacími deskami, tj. s vnějším tepelněizolačním systémem, není to bohužel vždy možné. Při výsadbě popínavé rostliny k zateplenému domu je třeba vždy opěrná konstrukce, která se v závislosti na tloušťce izolace může značně prodražit. A pokud přece jen opěrnou konstrukci připevníte, nikdy k ní nevysazujte samopnoucí rostliny.

Zcela vyloučené jsou všechny samopnoucí druhy popínavých rostlin, především pak břečťan a přísavník neboli loubinec, a všechny další druhy, kterým po řezu zůstávají silné, krátké a tvrdé pahýly. Těmito pahýly pak mohou za větru poškrábat vrstvu omítky. To dokonale umí třeba oblíbená vistárie. Mezi ty nejznámější přešlapy při výběru vhodných popínavých rostlin, patří břečťan (Hedera sp.) a přísavník neboli také loubinec či psí víno (Parthenocissus sp.). Oba druhy se k podkladu přichytávají pomocí příčepivých kořínků a přísavnými destičkami. Jakmile se tyto rostliny někde rozrostou, a rozhodnete se je po čase odstranit, nikdy to nebude tak snadné, protože zbytky příčepivých kořínků a destiček na fasádě vždy zůstanou. A co více, kořínky zalézají i pod omítku, takže chcete-li odtrhnout nějaký výhon, velmi často odtrhnete i kus omítky. Samopnoucí rostliny se tedy pro ozelenění fasád doporučují jen s výhradou. Kromě břečťanu a loubince tyto problémy způsobuje i trubač nebo hortenzie řapíkatá.

Pokud si přece jen břečťan k ozelenění fasády vysadíte, musíte ho v jeho růstu silně redukovat a dát jasně najevo, kdo je zde pánem. Břečťany dokážou nepozorovaně prorůstat také pod střešními taškami a jakmile chcete daný výhon stáhnout, začne se vám hýbat celá střecha. Nikdy tedy nesmíte dopustit, aby se dostal pod střešní tašky, jinak dokáže nadělat velkou paseku.

Čtěte také: vše o dřevovláknitých deskách na fasádu

Výběr popínavých rostlin a způsoby pěstování

Budovu lze ozelenit několika různými způsoby. Popínavé rostliny můžete nechat pnout přímo po fasádě, nebo využít konstrukce. Pokud se rozhodnete pro radikálnější volbu, kdy jsou rostliny schopné zazelenat stěny domu bez pomoci opory, pak sáhněte po známém břečťanu nebo přísavníku. Břečťany se hodí na severně nebo východně orientované zdi, které nejsou tak vystaveny slunečnímu úpalu. Vybrat můžete klasický břečťan popínavý (Hedera helix) nebo břečťan kavzkazský (Hedera colchica), ten má větší listy a je teplomilnější. Přísavník je vděčnou popínavkou. Nepotřebuje žádnou velkou péči. Opadavé druhy, tedy i přísavník neboli loubinec, se hodí na jižně nebo západně exponované stěny domu, kde je dostatek světla. Vybrat si můžete mezi přísavníkem pětilistým (Parthenocissus quinquefolia) a trojlaločným (P. tricuspidata). Odstranit břečťan nebo přísavník ze zdiva není nic lehkého. Rostliny uřízněte těsně nad zemí a pak nechte kmen i listy zaschnout.

Uvádí se, že je vhodnější vysazovat opadavé druhy na stranu jižní, jihozápadní a jihovýchodní (například přísavník), jelikož ty v zimě uvolní cestu slunečním paprskům a zeď tak může být občasně zahřívána. V létě však budou účinnou izolací před horkem. V zásadě může být celý dům porostlý stálezeleným břečťanem, byť je doporučován hlavně na stranu severní, a nic tím nepokazíme. Navíc si nemůžeme namlouvat, že zelená fasáda dovede plnohodnotně nahradit kvalitní zateplovací systémy. Domy oblečené do zelených rostlin vypadají lákavě, ovšem pokud bychom se rozhodli o vertikální „zahradu,“ sáhneme si hluboko do peněženky. Proto jsou velice oblíbené právě popínavé rostliny. Jde o zásadní kompromis. Zeleň na stěnách máme a v případě stálezelených popínavých dřevin (nejčastěji břečťanu) po celý rok, přičemž nemusíme zaplatit dokonce i nic.

Břečťan si snadno vypěstujeme tak, že jej nastříháme v lese, kde se pne po kmenech stromů, necháme ve výživném roztoku zakořenit a vysadíme. Stejně tak není složité ani získávání druhů opadavých. Popnutím domu rostlinami skloubíme dovednosti lidské architektury s tou, jakou se pyšní rafinovaná příroda. Břečťan jen na severní stranu domu? Ale kdeže, popínavky mohou obrůst celou budovu! Popínavé rostliny zkrášlí dům, opěrnou zeď, oplocení, pergolu a jinou dřevěnou konstrukci. Nepoškodí fasádu a pokud nechcete investovat do její opravy, pak ji elegantně zakryjí, je však třeba vysadit popínavky stálozelené. V létě budou izolací před horkem. V zásadě může být celý dům porostlý stále zeleným břečťanem, hlavně na straně severní.

Rostliny, které vyžadují oporu

Pokud dáte přednost konstrukcím připevněným k fasádě, pak jistě oceníte jejich praktičnost při případných opravách. Není totiž nutné konstrukci již s porostlými rostlinami odstraňovat, ale stačí ji pouze odklonit a následně zase zpátky připevnit. Po konstrukcích (např. treláži) se nám může pnout například vistárie, přísavník pětičetný, trubač, plamének, zimolez, rdesno a další druhy. Po konstrukcích se vám můžou pnout například trubač, zimolez, plamének, pětičetník a další druhy. Konstrukci jednoduše ukotvíte k fasádě a vysazené rostliny si obstarají vše ostatní.

Při navrhování zelené fasády nebo ozelnění plochy popínavými rostlinami musíte myslet na to, že se rostliny přirozeně snaží primárně dostat co nejblíže slunci a pnou se do výšky. Až následnou regulací se popínavka zahušťuje a pokrývá spodní plochy. Kompletní ozelenění menšího objektu nebo plotu tak může trvat i 5-7 let. Například přísavníkem za cca 7 let, břečťanem to bude trvat déle. Záleží také na podmínkách, jaké rostliny mají. Před výsadbou obohatíme půdu vedle stěny humusem a při pěstování je vhodné přihnojovat průmyslovými hnojivy. Odstraňujeme odpadávající a převislé výhony a výhony stříháme okolo oken a dveří. Pokud již popínavky dosáhly okraje střechy a my je chceme pustit ještě dál, je třeba pravidelně čistit okapy. Obzvláště opadavé druhy (např. přísavník) nadělají na podzim spoustu nepořádku. Ovšem nádherné proměňování barev jejich listů až do temně šarlatové za to stojí. Za vhodných podmínek dokonce vytvoří modrající hrozny plodů podobné vinné révě. A skutečně jsou tyto rostliny s révou příbuzné, lidově se jim též říká „psí víno.“ V teplejších oblastech můžeme vysadit také náročnější z břečťanů - břečťan kavkazský (Hedera colchica).

Čtěte také: Průvodce zateplením fasády

Doporučené druhy popínavek na fasádu

Techniky upevnění a instalace

I když je princip ozelenění budov fasádou z popínavých rostlin poměrně jednoduchý, před realizací je třeba správně zvážit několik věcí. Nejjednodušší a nejefektivnější cesta k ozelenění budov vede přes odborníky na zelené stavění. Pořízení předpěstované treláže - konstrukci vám dodáme již obrostlou popínavými rostlinami do určité výšky. Oba výše zmínění systémy lze také zkombinovat. To znamená, že část budovy ozeleníme předpěstovanou treláží, na kterou se následně napojí lankový systém, po které budou rostliny dál růst a pokrývat další plochu.

Abychom úspěšně zazelenili fasádu domu, musíme se radit minimálně se dvěma odborníky. Jako prvního zvolíme zahradníka, který zná potřeby a podmínky růstu té které popínavky, a jako druhého si pak vybereme šikovného zámečníka či fasádníka, který nám určí vhodnou fasádu. My už musíme jen jejich znalosti zkoordinovat a tlumočit zpět oběma odborníkům. Zahradníkovi sdělíme, na co je třeba u fasády dát pozor, a zámečník by se měl dozvědět, jak se rostliny chovají. V obou případech ale raději bez zbytečných podrobností, které nám každý o svém oboru navypráví spousty.

I jednoduchými oporami posloužíme svému účelu. Máme-li zelený porost dostatečně hustý a bohatý, stejně oporu vidět nebudeme. V každém případě dbáme na to, aby se opora shodovala s přirozeným růstem rostliny. Oporu bychom měli instalovat minimálně pět centimetrů od stěny. K tomuto účelu přímo na zeď montujeme speciální držáky. Mezi nejjednodušší oporu považujeme jednoduchou mřížku z navzájem svázaných tyček stavebního železa. Máme-li raději dřevo, volíme dřevěnou mřížku a zhotovujeme ji z latěk, přičemž bychom měli dodržet vzdálenost opory aspoň dvacet centimetrů nad půdou, aby při zalévání dřevo nehnilo. Náročnější oporu zhotovujeme z ocelových nosníků zapuštěných do zdi. Držákovou oporu rostliny tvoříme tenkými kovovými nerezovými (hliníkovými) tyčkami.

Moderní nerezové lankové systémy

V poslední době jsme si oblíbili modernější způsob pevné opory z nerezového ocelového lanka, které upevníme na skobách. Skoby jsou na krajích pevné, hluboko je do zdi zapouštíme, ostatní skoby jen lehce přišroubujeme a udržujeme lanka v příslušné vzdálenosti od stěny. Konstrukci z nerezového lankového systému musíme mít pružnou a stabilní, abychom udrželi váhu rostlin v budoucím vzrostlejším stavu stejně jako ostatní na ni působící síly. Počítáme s minimální životností, jakou má rostlina sama. Stabilita konstrukce pak závisí na způsobu upevnění na stěnu domu. Ale pozor, vlastnosti stěn domů bývají různé. Například upevnění pružné konstrukce na betonovou stěnu provádíme jinak než na pórobeton či cihelné zdivo.

Rozhodující je, že počet upevňovacích bodů přímo závisí na druhu podkladu, kam konstrukci upevňujeme. Při zatížení konstrukce rozlišujeme dva směry namáhání. První je vertikálně působící zatížení vznikající vlastní váhou rostliny s přídavnou váhou vlhkosti, ledu či sněhu. Druhou je síla horizontální, vyvolaná např. větrem. Exaktní stanovení hranice pro vlastní váhu rostliny nezjistíme. Záleží totiž na tom, kde rostliny rostou. Tentýž druh může na různém místě a v různých podmínkách dosáhnout odlišné růstové výšky, a tudíž i váhy. Při úvahách o konstrukci vzhledem k rostlině vycházíme z toho, jakou plochu dokáže daná popínavá rostlina zazelenit. Údaje o váze jsou pro rostliny dány odhadem plošných zazeleněných metrů v závislosti na druhu rostliny. Víme, že normální déšť zvyšuje váhu rostlin o 20 - 25 procent. Z toho pak vyplyne předpokládaná přídavná váha při námaze. Nezanedbatelné je ale i to, zda popínavé rostliny listí na zimu shazují či ne.

Budeme-li si pořizovat tento systém, pak vyžadujeme ucelený variabilní systém, který je tvořen nerezovými lanky a dalšími nerezovými komponenty. Lana i komponenty vyrábíme z kvalitní nerezavějící oceli a můžeme je použít pro nejrůznější jiné konstrukce, a to nejen v exteriéru. Spojení prvků s lankem provádíme různými způsoby, např. válcováním, lisováním nebo šroubováním. V posledním případě si můžeme připravit lanka s koncovkami (i metodou do-it-yourself), ale doporučujeme raději provedení i montáž odbornou firmou. Předností systému je trvanlivost (lana i komponenty jsou z kvalitních nerezavějících ocelí) a stálost vůči povětrnosti. U této konstrukce, mimo běžné kontroly, nevyžadujeme údržbu. Výhodou je i variabilita - realizujeme libovolné konstrukce.

Firma Jakob Rope Systems

Firma Jakob Rope Systems nabízí profesionální a komplexní výrobky a služby k zazeleňování velkých ploch, jako jsou zelené fasády nebo celé obytné budovy. Naše zkušenosti a dlouhodobá spolupráce se zahradními architekty a experty na veřejnou zeleň se uplatní při hledání toho nejlepšího řešení pro vaše projekty.

• GreenKit: Kompletní sada lan, distančních kotev a příslušenství, se kterou bude vaše zeleň ještě krásnější. Za málo peněz hodně zeleně: lanka a distanční kotvy jsou z ušlechtilé nerezové oceli.
• GreenGuide: Lehká opěrná konstrukce v kombinaci s přitažlivým designem. Hodí se pro všechny druhy popínavých rostlin. Systém je modulární a můžete ho přizpůsobit velikosti svého projektu. GreenGuide můžete pojmout jako solitérní lanko, nebo z něj pomocí vodorovných tyček vytvořit treláž. GreenGuide se prodává jako kompletní sada včetně potřebných distančních kotev a montážních dílů.
• GreenTrellis: Modulární systém pro vytváření treláží k částečnému i kompletnímu zazeleňování zejména betonových zdí. Svislá lanka jsou doplněna vodorovnou tyčí pro lepší stabilitu a snadnější instalaci. Přidáním dalších tyčí můžete vytvořit mřížku podle své představy a podle potřeb rostlin. GreenTrellis je vhodný pro celou řadu druhů popínavých rostlin.
• Nerezová síť Webnet: Dokonale se hodí na treláže středních až velkých rozměrů. Je zároveň atraktivní i funkční. Společně s distančními kotvami a spojovacími díly tvoří modulární systém, který se dá snadno přizpůsobit velikosti vašeho projektu. Nerezová síť Webnet představuje designové řešení pro hustou zeleň. Je obzvlášť vhodná k vytváření architektonicky zajímavých a přitom funkčních prvků. Hustá zeleň dokáže pohltit hluk i prach a pomáhá v boji s takzvaným efektem městského tepelného ostrova poskytováním stínu a odpařováním vlhkosti.
• Webnet rámy: Kombinují výhody nerezové sítě se snadnou montáží. Jedná se o rámy z nerezových profilů vyplněné nerezovou sítí Webnet, díky nimž je samotná instalace rychlá a snadná. Nabízíme rámy standardních velikostí za příznivou cenu, ale také rámy vyrobené na zakázku podle požadavků zákazníka. Kombinací Webnet rámů a květináčů lze vytvořit zelenou zeď až tři metry vysokou.

Údržba zelené fasády

Ať už se rozhodnete pro jakýkoliv způsob ozelenění budovy, v každém případě je potřeba zajistit i následnou péči o rostliny a údržbu zelené fasády. Zejména v letním období musíte dbát na dostatečnou závlahu rostlin. Doporučujeme také pravidelně kontrolovat stav zeleně, ať máte možnost případně včas reagovat na vzniklé problémy. Pokud si nejste údržbou jisti, nebo na ni nemáte čas, svěřte péči o rostliny do rukou zkušeným specialistům.

Před výsadbou je důležité obohatit půdu humusem a je vhodné přihnojovat hnojivy. Výhony stříhejte okolo oken a dveří a odstraňujte převislé výhony. Opadavé druhy (přísavník) nadělají na podzim hodně nepořádku. Popínavé rostliny ochrání svoji oporu před nepříznivými klimatickými podmínkami, ale také dokáží udělat pořádnou neplechu. Pěstujeme takové plazivé a popínavé rostliny, které se nedrží přímo na zdi, ale rostou na opoře, kterou jsme pro ně připravili, a proto jsou méně škodlivé a nebezpečné. Musíme je však pěstovat v dostatečné vzdálenosti od zdi našeho domu, protože jinak by se nemohly volně a bohatě po opoře popínat. Přichytávají se na oporu různě, buď se vinou, plazí nebo obtáčejí. Rostou přímo, šikmo, nebo i v pravém úhlu k půdě. Jejich směr růstu můžeme řídit, přičemž se vždy radíme s odborníkem.

Obavy, že bychom pěstováním rostlin, které se pnou po zdech, škodili domu, je omyl. Rostliny ve stěně nekoření a nečerpají z ní vodu. Mají kořeny v zemi. Naopak pomocí vzduchové vrstvy, která vzniká pod listy, náš dům chráníme. Přesto musíme dbát na to, aby kořeny rostlin nevrůstaly nekontrolovaně do zdiva a nenarušovaly stavební materiál. Těžký zelený porost může drolit omítku, a tomu samozřejmě zabráníme tak, že musíme kontrolovat materiál fasády, zda není puklý nebo popraskaný. Pokud nebudeme chtít mít oporu a necháme na omítce domu volně popínat rostliny, které jsou samopřísavné, přichytávají se svými výčnělky do omítky malými kořínky a vytvářejí pro své větvičky a listy základní nosnou kostru. Když jejich kořínky na stěně domu zakotví, rostou dál, hlavně tam, kde je tma a vlhko, stávají se silnějšími, dřevnatí, potřebují víc místa, a tím rozrušují stavební materiál. Pokud rostliny mají u kořínků dost světla, rostou jako zelené výhonky a ty se přilepí na podklad pomocí sekretů. Ty působí jako žíravina, která může škodit a jen těžko se pak lze zbavit vrůstů do zdi. Tento typ rostlin nepoužíváme tedy v žádném případě na omítku, která se snadno poškozuje a ani na systémy s izolačním základem nebo na staré zdi.

Přijde chvíle, kdy se rozhodnete popínavou rostlinu odstranit. Ať už jste donuceni tím, že musíte opravit fasádu, nebo se vám okrasa přestala líbit, je třeba na to jít trochu jinak. Většina z nás rostlinu strhává "živou". Nejlepší je odříznout celou rostlinu těsně nad částí, která vykukuje nad hlínou. Pak už jen vyčkejte, až kmen a listy zaschnou. Snáz se odstraňují a vytrháváním neponičíte fasádu. Samozřejmě že lépe jdou dolů ty druhy, pro které jsme vytvořili dřevěnou oporu, ale i ty s přísavníky časem povolí. Když dobře seříznete rostlinu, pak je schopná po opravě fasády opět obrůst.

tags: #popinava #zelen #na #fasade #ocelova #lanka

Oblíbené příspěvky:

• Vše o Kerapoxy od MAPEI
• Estetika a akustika dřevěných podhledů
• Návod na montáž plastových palubek
• stavebniny Říčany a komplexní řešení
• inovativní řešení pro energeticky úsporné bydlení