Pražské střechy: Od filharmonie po historické paláce a obchodní domy

Pražské střechy procházejí v posledních letech významnými změnami, ať už jde o rozsáhlé rekonstrukce historických budov, nebo o ambiciózní projekty, které je transformují ve veřejně přístupné prostory. Tyto proměny nejenže vylepšují estetiku města, ale také přinášejí nové možnosti využití a zpřístupňují jedinečné výhledy na Prahu.

Vltavská filharmonie: Zelené střechy s výhledem na Vltavu

Novou studii Vltavské filharmonie představilo ve čtvrtek dánské studio Bjarke Ingels Group (BIG). Reagovali tím na připomínky k původnímu návrhu a v nové studii se počítá s napojením k pražskému nábřeží i větším množstvím zeleně. Autoři architektonickou studii Vltavské filharmonie upravili na základě připomínek města i veřejnosti.

Vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer přiblížil: „Daleko víc pracujeme se zelení tak, aby to nebylo jenom náměstí a náměstí na střeše, ale aby to byl živý kus města.“ Celé okolí stanice Vltavská, které je teď spojované hlavně s hustou dopravou a zanedbaným nábřežím, se tak má proměnit v kulturní centrum. Architekti chtějí zkultivovat a celý prostor lidem zpřístupnit od střechy filharmonie až po hladinu řeky.

Architekt a umělecký ředitel BIG Bjarke Ingels nastínil: „Symfonická báseň Vltava, jedna z nejikoničtějších symfonií české hudební kultury, je hudební interpretací toku řeky Vltavy, od pramene v horách přes českou kotlinu až do centra Prahy. A tato architektura svým způsobem ztělesňuje tu cestu. Od střechy až dolů, na okraj vodní hladiny.“ Celá budova tak bude přístupná zevnitř i zvenčí. Kromě tří koncertních sálů nabídne i městskou knihovnu, restauraci nebo výukové místnosti. Ingels doplnil: „Budova nebude sloužit jen vystupujícím hudebníkům a publiku, ale také bude nepřetržitě k dispozici jakožto hudební centrum města.“

S úpravami ale stoupá i cena stavby. Předloni se výdaje na realizaci odhadovaly na bezmála deset miliard korun, teď se vyšplhaly na třináct miliard. „Část bude financovat Praha, částečně budeme potřebovat pomoc od státu, protože filharmonie má skutečně sloužit všem a předpokládáme i zájem soukromých investorů,“ uvedl náměstek pražského primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (STAN). V únoru by na základě studie měly začít projektové práce pro povolení stavby. Samotná stavba by měla začít v roce 2027.

Čtěte také: Pražská architektura minulého století

Palác Lucerna: Znovuobjevený veřejný prostor na střeše

Nově upravené střechy pražského paláce Lucerna jsou až do středy 23. srpna otevřeny veřejnosti. Plochu střech má pronajatou známý kavárník Ondřej Kobza, palác vlastní švagrová prvního českého prezidenta Dagmar Havlová. Tisíc metrů čtverečních střech je nově pokryto palubkami, v průběhu úprav došlo i k výměně izolační vrstvy a chystá se rekonstrukce zábradlí. Do tří let by na střeše měla vzniknout volně přístupná komunitní zahrada.

„Ocitáme se na zbrusu nové palubě ze sibiřského modřínu, na které pracujeme už asi 2,5 roku,“ popisuje rekonstrukci Kobza. Podle architekta Petra Hájka, který na projektu spolupracuje, zvolili palubky proto, že celá dispozice paláce Lucerna připomíná zaoceánské parníky z dvacátých let minulého století. Úpravy vyšly na jednotky milionů korun. Peníze se mají alespoň částečně vrátit z kulturních akcí, například koncertů, nebo už probíhajících bytových seminářů.

Paluba plní trojí funkci

V průběhu úprav došlo k odstranění starých izolačních vrstev, které v průběhu desítek let přibývaly. Místo ní nyní střechy kryje vrstva nová, kterou chrání palubky ze sibiřského modřínu. Podle architekta Hájka plní „paluba“ trojí funkci: za prvé brání velkým výkyvům teploty a následné kondenzaci vlhkosti, za druhé chrání novou hydroizolační vrstvu a za třetí umožňuje střechy využít jako veřejný prostor.

Kobza chce plochu střech, které přiléhají k jeho pronajatému bytu, postupně čím dál více otevírat veřejnosti. Už nyní začala vznikat komunitní zahrada, výhledově by zde chtěl kavárník pořádat například semináře a další akce. Poprvé se prostor lidem na pár dní otevřel loni v říjnu, teď až do příští středy a v dalších měsících by podle Kobzy mohly následovat další týdny. Vstupné je nejméně stokoruna, lidé mohou přispět i více.

„Když za mnou přišel s tímto nápadem, byla jsem velmi ráda, protože jsem po tom vždy toužila. Je to krásné místo,“ uvedla k plánu zpřístupnění střech majitelka Lucerny Havlová. Podle jejího manžela a bratra prvního českého prezidenta Ivana Havla chtěl na střeše udělat veřejný prostor či kavárnu už jeho dědeček a stavitel paláce Vácslav Havel, ale nestihl to.

Čtěte také: Funkční střecha proti sněhu

V minulosti otevření také nebylo dost dobře možné kvůli znečištění popílkem z topení tuhými palivy. Nyní by otevření čistě restauračního provozu zase bránily požadavky památkářů. Podle Havlové je nyní v plánu oprava zdevastovaných zábradlí. Majitelka si také vzala úvěr na postupnou rekonstrukci celého paláce, která již částečně započala. „Příští měsíc se začne dělat fasáda ve Štěpánské ulici a pracujeme na renovaci celého traktu ve Vodičkově, kde bude půdní vestavba se čtyřmi byty,“ řekla Havlová s tím, že nedávno dokončili rekonstrukci pasáže a v plánu jsou i úpravy velkého sálu či prodloužení páternosteru. Úpravy majitelka úmyslně provádí postupně, aby mohl být provoz paláce zachován. Pokud by měl projít jednorázovou celkovou rekonstrukcí, náklady by se vyšplhaly k miliardě korun.

Lucernu mezi Vodičkovou a Štěpánskou ulicí postavil Vácslav Havel, dědeček pozdějšího prezidenta Václava Havla. Záhy po svém vzniku se stala centrem kulturního a společenského života v Praze. Po roce 1948 byla znárodněna, v roce 1992 palác dostali zpátky v restituci bratři Václav a Ivan Havlovi. Následovaly spory a komplikace, po kterých soudy rozhodly, že celá budova patří ženě Ivana Havla Dagmar Havlové.

Pražské obchodní domy a jejich terasy

Tři pražské obchodní domy - Bílou Labuť, Kotvu a Máj - spojuje na první pohled nepříliš viditelná zajímavost - terasy. Historik architektury Zdeněk Lukeš připomněl, že terasy se v období funkcionalismu, kdy se objevily ploché střechy, budovaly velmi často. Za první republiky se jim říkalo i střešní zahrady nebo sluneční terasy. Historik architektury Richard Biegel pak konstatoval, že stejně jako jsme zapomněli používat veřejný prostor v rámci měst, ulic a náměstí, vytratilo se i užívání teras. „Doba, kdy by každý pořádný dům měl na střeše obytnou terasu, je bohužel ještě trochu vzdálená. Ale ona znovu přijde, nebojte,“ konstatoval Richard Biegel.

Bílá Labuť: Návrat k původní vizi

Možností, které nabízejí terasy, využil velkoryse obchodní dům Bílá Labuť na začátku své existence. V polovině třicátých let zadali podnikatelé Brouk a Babka stavbu domu dvojici architektů Josefu Kittrichovi a Josefu Hrubému. Vznikla moderní budova plná technických vymožeností. Bílá Labuť byla v té době největším a nejmodernějším obchodním domem ve střední a východní Evropě. A dodnes je považována za vrcholné dílo meziválečné avantgardní architektury.

Marek Tichý, architekt z ústavu navrhování ČVUT, připomněl, že Bílá Labuť má tři hlavní terasy. Ty byly v minulosti využívány pro obchod, služby i pro rekreaci zaměstnanců. „Byly prodlouženým prostorem toho, čemu se před druhou světovou válkou říkalo obchodní palác - kromě restaurací tam byly společenské akce, rauty, obchodní aktivity, prezentace produktů,“ řekl Marek Tichý. Oldřich Petráček, generální ředitel Bílé Labutě, připomněl, že na jedné z teras se točil film Šťastnou cestu s Adinou Mandlovou a Otomarem Korbelářem. Jak Oldřich Petráček dodal, Bílá Labuť měla později i svou helikoptéru, která na terase přistávala.

Čtěte také: kočky na střechách: jak vytvořit bezpečný prostor

Fungování Bílé Labutě přitom poznamenaly hned 2 historické zvraty. Dům byl slavnostně otevřen v březnu 1939, tři dny po vyhlášení protektorátu Čechy a Morava. Druhý zlom nastal v době komunismu. Architekt Marek Tichý konstatoval, že z Bílé Labutě se v té době stal sice věhlasný, ale přesto celkem banální obchodní dům. Obchodní život se podle něj odehrával uvnitř a z teras se staly běžné provozní střechy. To by se ale mělo změnit - vznikl projekt na rekonstrukci nejen obchodního domu, ale právě i teras. V plánu je i jejich rozšíření. Podle Marka Tichého je základní myšlenka projektu návrat k tomu, co architekti Kittrich a Hrubý vymysleli před druhou světovou válkou. Tedy rozšířit obchodní dům, který byl velice funkční a živý. „To znamená restaurační plochy, obchodní plochy, společenské plochy, místa prezentací, místa pro setkávání, místa pro hudební a jiné akce související s obchodem,“ konstatoval Marek Tichý. Dnes proto chtějí na tuto tradici navázat: „Terasy jsou velké a jejich využití nebude monokulturní. Jedna věc je restaurace, ale chceme dát příležitost mladým umělcům, vernisážím a podobným akcím,“ řekl Oldřich Petráček. Ředitel Bílé Labutě věří, že se jim podaří oživit terasy příští rok.

Kotva: Terasy s panoramatickým výhledem

V roce 1975 byla postavena Kotva. A ta na tradici teras navázala. Historik architektury Lukáš Beran uvedl, že terasy měly být dokonce původně ještě větší. V prvních projektech se počítalo, že nahoře bude loubí a šestihrany budou otevřené. Pak ale dostaly přednost kanceláře, které jsou ve vrchní části budovy dodnes. „Ale terasa tam funguje a je z ní pěkný výhled nejenom na město, ale i na technické detaily domu,“ řekl Lukáš Beran. V 70. letech terasy sloužily nejen jako restaurace, ale také jako místo pro výstavy. Dnes jsou na střeše Kotvy dvě restaurace. Jedna z nich chce i v zimě na terasu přilákat hosty - připravuje lákadlo ve formě ski baru.

Máj: Terasa vzniklá z nutnosti

Terasa obchodního domu Máj pravidelně využívána není. Jedno léto tam fungovala restaurace a v plánu to má vedení obchodního domu i do dalších sezon. Jak ale konstatuje ředitelka Olga Lukešová, u otevřené terasy je komplikací počasí. Provozovatelé Máje přitom narážejí na zatím těžko řešitelný problém. Potřebovali by aspoň část terasy pro pravidelný restaurační provoz zastřešit. Budova ale patří mezi památkově chráněné objekty a změnit dispozici je proto velmi obtížné. Kdyby se to ale podařilo, mohla by pak restaurace na terase fungovat i celoročně.

Zajímavostí je, že terasa obchodního domu Máj vznikla vlastně omylem. Architekti s ní původně vůbec nepočítali. Byla jim prostě nařízena. Architekt Miroslav Masák vzpomíná, že za navrhovaným obchodním domem původně ve Spálené ulici existoval památkově chráněný objekt U Ježíška se stejnojmennou hospodou. A architekti museli svůj projekt snížit z úrovně na Národní třídě na úroveň domu U Ježíška. „Ten barák musel mít skok, který je dnes už samozřejmě směšný, zvlášť když se tam postavilo Quadrio,“ konstatoval Miroslav Masák, architekt a spoluautor obchodního domu Máj. Další ze spoluautorů Martin Rajniš připomněl, že Máj měl mít původně dvě terasy na parkování. Ty ale nakonec nevznikly. V sedmdesátých a osmdesátých letech na terase Máje probíhaly výstavy - třeba sportovních potřeb - nebo módní přehlídky. A v té době tam krátce fungovala i restaurační terasa. Tehdy z ní ale ještě býval aspoň nějaký výhled. Teď už kromě okolních střech není z terasy Máje vidět skoro nic. Ředitelka obchodního domu My Olga Lukešová připomněla, že v době stavby sousedního obchodního centra Quadrio byl zajímavý pohled dolů - na ohromnou díru a uzavřený tunel metra. Kvůli nově postavenému Quadriu už ale hlavní pražské monumenty z terasy nejsou vidět. „Ale stejně je tady atmosféra na posezení příjemná,“ uzavřela Olga Lukešová. Pro vyhlídky z Máje je nutné vystoupat ještě několik desítek schodů výš, na samotnou střechu obchodního domu.

Modrá terasa: Ztracený výhled na Václavské náměstí

Modrá terasa na budově ČKD na Můstku na dolním konci Václavského náměstí už nefunguje. Svůj název dostala podle modrého kamene, kterým byla původně obložena. Bývala tam restaurace. Dům byl ale ve velmi špatném stavu a v roce 2004 ho koupila německo-česká firma GSCD a celý ho ve spolupráci s původní architektkou Alenou Šrámkovou opravila. Jak konstatoval správce budovy Jiří Fučík, restaurace už se tam nedá provozovat, protože podmínky pro jejich provoz jsou dnes daleko přísnější. I zázemí by muselo být větší. Proto má dnes budova od 3. do 6. patra kancelářské prostory a terasa je jejich součástí - není běžně přístupná.

Střechy historických a kulturních památek

Pražský hrad: Obnova barokní střechy Ústavu šlechtičen

Jedna z největších barokních střech v Česku dostává novou podobu. Dělníci a pokrývači teď na Pražském hradě mění tisíce tašek na bývalém Ústavu šlechtičen. Budova se navíc po téměř třech stoletích dočká i původní fasády.

Vyšehrad: Dvoubarevná střecha baziliky sv. Petra a Pavla

Restaurátoři dokončili další část oprav střechy baziliky sv. Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě. Vyměnili na ní 60 000 břidlicových tašek. Nová střecha je ve dvoubarevném provedení, právě takovém jako po přestavbě baziliky na konci 19. století.

Křižíkovy pavilony: Rekonstrukce a zpřístupnění veřejnosti

Městská firma Výstaviště Praha dokončila opravu střech Křižíkových pavilonů na Výstavišti v Bubenči. Současně na nich vybudovala občerstvení, venkovní posezení, vysadila zeleň a vyznačila běžeckou dráhu. Lidé se na střechy mohou vydat po kolaudaci, která bude 11. června. Hotovy jsou rovněž interiéry pavilonů a fasády, řekli radní Adam Zábranský (Piráti) a předseda představenstva Výstaviště Praha Tomáš Hübl.

„V tuto chvíli je vše připraveno na běžný provoz,“ řekl Hübl. Oprava střech trvala asi rok. „Původně jsme mysleli, že budeme měnit jenom povrch, pak se ale ukázalo, že pavilony jsou v tak špatném stavu, že při deštích zatékalo dovnitř, takže se kompletně měnila skladba střechy. Dělala se nová hydroizolace, kompletně se to muselo vybrat až na beton,“ popsal Hübl. Na střeše pavilonů je pro veřejnost několik bufetů, z nichž jeden je k pronájmu pro soukromé akce. Občerstvení si budou moci lidé koupit celoročně. V horkých dnech se budou moci osvěžit u mlžítka a v zeleni, která je vysázena na střechách všech čtyř pavilonů. Na budově označené písmenem B vznikl tartanový okruh pro běh nebo skákání panáka.

Křižíkova fontána na opravu teprve čeká

Z kompletní rekonstrukce pavilonů zbývá opravit ještě tribunu a nakonec Křižíkovu fontánu. Kdy to bude, není v tuto chvíli jasné. „Je to běh na dlouhou trať, protože se bavíme o nějakých pěti stech, možná šesti stech milionech korun. Fontána je obrovská a na technologie náročná,“ řekl Hübl. Revitalizace střech pavilonů a vznik pobytových zón navazuje na rekonstrukci Křižíkových pavilonů, kterou zahájila Praha v roce 2020. Jako první byla dokončena oprava pavilonu D, který se po rekonstrukci otevřel v roce 2021.

Výstaviště Praha je městskou firmou, která má spolu s bubenečským Výstavištěm na starosti také Holešovickou tržnici. Do obou areálů chce letos investovat až 228 milion korun. Vedle Křižíkových pavilonů opravuje divadlo Spirála, modernizuje rozvodny či opravuje Lapidárium. V Holešovické tržnici opraví několik hal.

Střecha paláce Lucerna není jediná v Praze, která se na prázdniny mimořádně otevírá lidem, například na střeše Veletržního paláce pravidelně promítá letní kino.

tags: #pražské #střechy #rady #v #ČT

Oblíbené příspěvky:

• Co jsou nevyztužené PVC-P fólie?
• Nátěry dřevěných kůlů v exteriéru
• Přečtěte si článek o dveřích ořech 70L
• Kompletní průvodce žebírkovým pletivem
• Dětské surfovací prkno 84 cm - recenze