Postup bednění stropní desky

Příprava na betonáž stropních desek je klíčová fáze každé stavby, která vyžaduje pečlivé plánování a precizní provedení. Ať už se jedná o monolitický strop, nebo o montovanou konstrukci, správné bednění a podpory jsou nezbytné pro dosažení požadované kvality a bezpečnosti. Cílem je zajistit rovinnost, statickou únosnost a estetický vzhled budoucího stropu.

Typy bednění stropních desek

Existuje několik přístupů k bednění stropních desek, přičemž volba závisí na konkrétním typu stropu a požadavcích projektu.

PERI SKYDECK - panelové stropní bednění

PERI SKYDECK je moderní panelové stropní bednění s lehkými hliníkovými systémovými díly, včetně pláště bednění. Je vhodné pro zhotovení stropních desek do tloušťky 109 cm a může být nasazeno od bytové až po průmyslovou výstavbu.

Součásti systému SKYDECK:

• Panely SKYDECK: Díly jsou z hliníku, a proto jsou velmi lehké. Žádný díl neváží víc než 15 kg, což usnadňuje ruční manipulaci. Rozměry největšího panelu činí 150 × 75 × 12 cm, což umožňuje snadný průjezd staveništěm.
• Padací hlava: Umožňuje časné odbednění již následující den (v závislosti na tloušťce stropu a pevnosti betonu). To snižuje množství potřebného bednicího materiálu, protože nosníky i panely jsou ihned uvolněny pro další záběr. Odbednění po velmi krátké době také znamená menší námahu při odbedňování a snadnější čištění.
• Podélné nosníky: Při použití podélného nosníku je zapotřebí pouze jedna stojka na plochu stropu 3,45 m², což vytváří volný prostor. Práškově lakované podélné nosníky SKYDECK a umělohmotné ozubené lišty jsou konstruovány tak, aby byly náklady na jejich čištění minimální. Vně vytočené ozubení lišt „zachycuje“ panely, které zapadnou mezi zuby, a jsou tak zajištěny proti posunutí, což zajišťuje vysokou bezpečnost práce.

Hlavní výhody systému SKYDECK:

• Snadná manipulace vzhledem k malému množství systémových dílů.
• Rychlost s možností časného odbednění.

Tradiční nosníkové bednění

Tradiční nosníkové bednění sestává z dřevěných bednicích nosníků, stropních podpěr, bednicích desek a spojovacího materiálu, jako jsou například čtyřcestné hlavice. V rámci betonáže je možné nazvat nosníkové bednění univerzálním: při plánování je možné pomocí variability nosníkového bednění naplánovat obednění jakéhokoliv tvaru, někdy s následným přířezem bednicích desek.

Stavaři často používají překližkové desky pro vytvoření rovné plochy, která může vytvořit i kresbu dřeva obtisknutou do betonu. Desky jsou podepřeny dřevěnými příhradovými nosníky a podpěrami. Celé bednění je jako velká stavebnice. Stojky mají přímo uzpůsobené hlavice pro osazení dřevěných nosníků. Podpěry a rozmístění nosníků musí vzejít ze statického výpočtu.

Čtěte také: Jak správně položit OSB desky na podlahu?

Postup bednění a betonáže monolitického stropu

Příprava

Příprava na monolitický strop je klíčová. Už v lednu je vhodné domluvit schůzku se statikem, projít výkresy, detaily výztuže a domluvit se na kontrolní návštěvě, až bude výztuž hotová.

Doporučuje se spočítat množství oceli. I přes dobrou prostorovou představivost je vhodné si kreslit detaily ukládání výztuže - například spoje jednotlivých prutů - aby nebyly v místech největšího namáhání a aby se zbytečně moc neřezalo. V květnu odešle do armovny objednávka na všechny ohýbané tvary, které je potřeba vyrobit - třmínky, L-ka, U-čka a další - a k tomu klasicky šestimetrové pruty.

V červnu následuje bednění. Pokud je plánován pohledový beton, doporučuje se použít hladké T-plex desky. Důležité je nepřelepovat spoje hliníkovou páskou, protože to může zanechat skvrny na betonu.

Montáž bednění

Poskládat bednění podle plánu z půjčovny je relativně snadný úkol.

1. Pomocí laseru se vynesou vágry na všechny stěny tak, aby čára lícovala se spodní hranou bednicích desek, tj. v úrovni stropu mínus tloušťka desky.
2. Vyměří se a na podlahu vyznačí pozice stojek s trojnožkou (ty jsou v místech, kde spodní nosníky začínají, končí nebo na sebe navazují).
3. Na stojky se připevní trojnožky, osadí křížové hlavy, nastaví se jejich přibližná délka, postaví se na vyznačená místa a umístí se na ně nosníky. Doporučuje se podívat se do technického listu nosníků, kde je uvedeno, jaký má být v místě podpěry přesah a orientace příhrad.
4. Jakmile jsou hotové hlavní nosníky, přijdou na řadu příčné nosníky druhé vrstvy. V tu chvíli se znovu pomůže laserem a doladí se finální výška stojek.
5. Následuje pokládání desek, což je v podstatě rutina. Podle plánku z půjčovny to zvládne každý, kdo má technické myšlení.
6. Pak už jen doplnit zbylé stojky v předepsaných rozestupech. Čerstvý beton s vysokým obsahem vody je velmi těžký, strop není ihned únosný. Uvnitř stavby musí stavaři počítat s „lesem“ stojek. Ty překáží dalším pracím, ale nesmějí se odstranit dříve jak po čtrnácti dnech.
7. Bednit se musí i okraj budoucí stropní desky. Tlak do bočních stěn bednění je velký, takže se toto bednění zajišťuje nosníky, které se vrtají a připevňují pomocí závitových tyčí a matek s velkou hlavou do zdiva, aby nedošlo k jejich vychýlení.
8. Dále se musí předem pečlivě vyměřit a vybednit otvory pro budoucí prostupy jako je komín, střešní svod - odvodnění, prostupy antény nebo odvětrání kuchyně, koupelny apod.

Výztuž a instalace

O samotném vázání výztuže platí v podstatě stejné zásady jako u základové desky. Pokud ale plánujete pohledový beton, je potřeba být při práci s výztuží výrazně opatrnější. Nepoškrábat bednicí desky, nenechat na nich otlaky a hlavně před samotnou betonáží pečlivě vysbírat všechny popadané kousky vázacího drátu. Doporučuje se celé bednění projet wapkou, aby na deskách nezůstala rez, prach ani jiné nečistoty.

Čtěte také: Návod na montáž venkovního dřevěného obkladu

Před zalitím je nutné osadit i kovové výztuže. Velikost a rozmístění výztuže vychází vždy ze statického výpočtu a nelze ji zobecňovat! Například může být vyztužení řešeno pomocí karisítí. Karisíť se ukládá tak, aby zasahovala nad celou výztuž ztužujícího věnce. Přesahy výztuže ve směru pnutí stropu musí být přes 3 oka (300 mm). Výztuž nelze položit na dno bednění, nebylo by zajištěné dostatečné krytí oceli betonem 20 mm. Aby se výztuž udržela v potřebné poloze (především výškové) používají se tzv. distančníky (podložky). Ty mohou být z různých materiálů, běžně plastové, ocelové nebo betonové. Na stavbách se často používají plastové distančníkové lišty.

Do hotové výztuže se následně natáhnou husí krky pro rozvody elektřiny. Konce chrániček se ucpou montážní pěnou a v místě plánovaného vývodu se husí krk „přiťukne“ tenkým hřebíkem. Chráničky se pak ještě přivážou k výztuži, aby se při betonáži neposunuly, nepoškodily nebo někde zbytečně neohnuly. Důležité je mít předem připravené rozvody elektřiny, aby se předešlo zbytečným zdržováním a chybám.

Jakmile statik a stavební dozor výztuž zkontrolují, může se objednat beton.

Betonáž monolitického stropu

Samotná betonáž stropu probíhá v zásadě podobně jako betonování základové desky. Jeden lije beton, druhý vibruje, třetí rovná. Důležité je dbát na správnou tloušťku stropní desky. K tomu existuje „sofistikovaný“ nástroj - měrka svařená ze dvou roxorů do kříže. Tou se beton propíchne až na bednění a hned je vidět, jestli je vrstva betonu správná. Betonáž stropu je nutné provádět najednou a beton pečlivě roztahovat, vyhnout se vylití betonu pumpou na jedno místo stropu. Při betonáži dodržujeme normy upravující provádění těchto prací.

Jakmile beton trochu zavadne, natáhne se na něj bílá geotextilie a následuje pravidelné kropení. To lze vyřešit rozmístěním zahradních postřikovačů napojených na časový spínač.

Čtěte také: Oprava dřevěných trámových stropů

Po třech dnech se připraví bednění atiky, která zároveň slouží jako obrácený překlad. Další den se atika zabetonuje a pak následují tři týdny čekání, než beton vyzraje.

Stejně jako u každé betonáže je důležité si dopředu promyslet, co všechno se dá udělat předem. Například, pokud strop podepírá ocelový sloup, který má být vyplněný betonem, je vhodné ho vybetonovat dopředu, aby se ušetřil čas a nervy při betonáži stropu.

Odbednění

Odbednění probíhá systematicky. Nejprve se odeberou všechny stojky bez trojnožek. Potom se postupuje od jedné strany místnosti a postupně se povolují stojky s trojnožkami. Tím se uvolní tlak a lze začít sundávat vrchní nosníky. Vždy se odebere jen tolik nosníků, aby se mohla vyndat jedna deska, ale zároveň tak, aby deska neměla šanci někam spadnout. Po odbednění se bednění očistí, spočítá, sváže a připraví k odvozu zpátky do půjčovny.

Stropní konstrukce s nosníky a vložkami

Pro stropní konstrukce se často používají železobetonové nosníky v kombinaci s betonovými stropnicemi. Betonové výrobky NEICO nabízejí ucelený systém hrubé stavby, kdy se z betonových skořepinových tvárnic staví kompletně celý dům od základů, přes suterén až po střechu, včetně betonových stropů.

Stropní konstrukce TRIME se skládá z betonových stropních vložek a destiček, dále pak z betonových filigránových stropních trámců výšky 200 mm, 260 mm tvořených prostorovou ocelovou svařovanou příhradovinou a betonové krycí desky. Je určena pro stavby běžné stropní konstrukce tloušťky 240 mm, 280 mm při světlosti podpor max. 7600 mm.

Montáž nosníků a vložek

1. Minimální délka uložení stropního nosníku je 100 mm na každé straně na nosném zdivu. Ukládají se na nosné zdivo na vyrovnávací vrstvu cementové malty min. tl. 10 mm. Minimální uložení nosníku na zdivu se doporučuje 125 mm do délky nosníku 4,0 m, od délky 4,0 m se uložení prodlužuje na 150 mm.
2. Stropní nosníky se ukládají podle výkresu skladby stropu. Přesné dodržení osové vzdálenosti mezi nosníky (konstantní 600 mm) zajistíme položením první řady koncových stropních vložek na obou koncích nosníků. Ty jsou zaslepené a zamezí se tak vtékání betonu do konstrukce stropu.
3. Než se začne skládat stropní vložky, je potřeba položené nosníky podepřít dočasnými podporami dle výkresu skladby stropu, na všechny strany max 1,6-1,8m. Tyto nosníky je potřeba uprostřed o 1/300 rozponu vzepřít.
4. Na podepřené nosníky se pokládají stropní vložky postupně. Osazení vložek v jednom poli najednou je nepřípustné. Stropní vložky se kladou na sraz a v rovnoměrných řadách (polích) kolmo ke směru nosníků. Způsob kladení vložek musí vylučovat možnost vybočení stropních trámců. Základní uložení stropní vložky SV 20 na zdivo je min. 40 mm.
5. Stropní vložky lze podle potřeby upravit řezem u žebra vložky. K řezu se používají rozbrusné kotouče na úhlové brusce.
6. V místech vyššího stropního zatížení (např. liniového od příčky tl. 150 mm, pilířku, sloupku vazby atd.) vedeného rovnoběžně s osou trámců se doporučuje provést zvýšení únosností stropní konstrukce uložením několika stropních trámců vedle sebe a doarmování v dané šířce zatížení.
7. Pro osazení vložek v prvním poli (u ztužujícího, alternativně u pozedního věnce) se doporučuje vkládat vložky s jednostranně uzavřenými dutinami, ztužující věnec pak vyztužit čtyřmi podélnými pruty min. Φ10 mm a uzavřenými třmínky E Φ 6 mm po max. 150 mm.
8. Stropní destičky se používají k vytvoření příčného nosného rámu (hlavně pro prostupy, tzn. šachty, výlezy na střechu, instalační jádra atd.) nebo slouží k dořešení uložení stropní konstrukce na zdivo. Délkový rozměr destičky lze upravovat dle potřeby.
9. K sestavení stropní konstrukce není třeba zvláštních mechanismů. Stropní nosníky i betonové vložky a destičky lze ukládat ručně.
10. Do konstrukce stropu nesmí být zabudován trámec ani stropní tvarovky, které jsou jakkoliv poškozeny (popraskaný dolní betonový pás, změna tvaru příhradoviny atd.). Montáž i betonáž stropu musí být prováděna pod odborným dozorem.

Věncová tvárnice a výztuž

Bednění věnce se vytvoří podélně rozříznutou věncovkou VN 20, čímž vznikne stabilní bednění tvaru L. V případě vyšší konstrukční výšky stropu než 200 mm se doporučuje provést dřevěné bednění kopírující tvar objektu v požadované výšce stropní konstrukce. Do dodatečně vytvořeného věnce se vkládají do sebe zaklesnuté výztuže GPN 10.

Na plochu stropu vytvořenou z nosníků a betonových skořepinových vložek se jako doplňující výztuž pokládá svařovaná KARI síť s přesahem min. 200 mm ve všech směrech. Síť se ukládá tak, aby zasahovala nad celou výztuž ztužujícího věnce. Na konec nosníků se ukládá zesilující výztuž v podobě nadpodporových příložek podle druhu uložení. Nadpodporové příložky se ukládají vždy nad ztužující síť.

Vzepětí

Podle technické příručky Porotherm je nutné u nosníků zajistit vzepětí v poměru 1:400. V místnosti široké 4 m má být tedy nosník uprostřed místnosti o 1 cm nadvýšen oproti krajním stěnám. V praxi se vzepětí řeší také tak, že se dřevěné trámy pod POT nosníky urovnají do vodováhy a teprve po umístění nosníků a MIAKO vložek se od středu místnosti zajistí potřebné vzepětí. Vzepětí je možné nastavit předem podle vodováhy položené na nosníku. Podle potřeby se stropní stojka přizvedne na požadovanou hodnotu. Poté se podle vodováhy urovnají všechny stojky s nosníky.

Překlady a otvory

Vytváření překladů

Pro vytvoření jednoduchých překladů v systému zdění z tvárnice BST 20 slouží věncová tvárnice VN 20, do které se vloží do sebe zaklesnuté výztuže GPN 10 a probetonuje se. Překlady se armují a betonují buď před montáží a poté se zmonolitněné osazují na meziokenní pilíře do maltového lože, nebo se jednotlivé tvárnice osazují na sraz na předem připravené bednění a krajní tvárnice se podmaltují. Bednění uprostřed se vzepře o 1/300 délky. Je důležité dodržet správné krytí oceli betonem. Věncová tvárnice je uložena na zdivu min. 200 mm na každé straně. Výztuž překladů musí posoudit statik.

Postup tvorby otvorů

Postup tvorby otvorů (okna, dveře, balkónové dveře, atd.) má několik jednoduchých kroků, které je ovšem potřeba dodržet. Na ostění otvoru se použijí rohové tvárnice, do kterých se po vystavění do výše otvoru (např. okna) vloží výztuž GPN 10 a dodělá se probetonávka.

Kanalizaci je možné vést také podlahou nebo stropním podhledem jejich provrtáním.

tags: #postup #bedneni #stropni #desky

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce opravou betonových schodů
• Jak správně používat tenkovrstvou betonovou směs?
• průvodce výběrem lepidla na dlažbu
• vše o epoxidových nátěrech střech
• Měření izolačního stavu kabeláže